1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

V minulých dílech jste se mohli dočíst

Horoskopiáni byli téměř vyhlazeni. Zbyli jen dva. Jeden se skrývá a touží být člověkem. Druhý je na útěku. Libra svou bitvu ještě neprohrála a při posledním úderu na Halliwellovi, dokázala zničit Hope. V poslední bitvě pak zasáhla Erin a jako pravý Anděl zachránila alespoň Raina a Hopino tělo. Tím se její osud naplnil a ona se rozhodla být Andělem.

Na druhé straně Spojených Států Amerických zatím jeden pacient tamního ústavu pro duševně choré, obestřen záhadným nestárnutím, se nemůže zbavit myšlenky, nutkání, touhy, odejít pryč. Odjet – utéct – zmizet na místa jménem San Francisco. Společně s přítelem, dozorcem, a důvěrnou kamarádkou, doktorkou, vymyslí plán.Do Frisca přijíždí jen tak tak. Smrti Hope už zabránit nemohl, ale svůj osud naplnil, když se dotkl navrácené Knihy Stínů.

Moc Tří opět začala naplno chránit Dům Halliwellů.

Když ještě žily všechny sestry Halliwellovy, chvíli se o Pipeřiny syny starala dívka jménem Alice. Pak zmizela a objevila se až jako velmi mocná bytost tušící, co se chystá. A tak nějak napomohla k výhře nad Horoskopiány v bitvě v Magické Škole. Pak zase záhadně zmizela.

Halliwellovi se pokoušeli pomoci dívce jménem Denny Jiggsová, ale výsledek nebyl to, co čekali, zemřela její sestra Lynn. Chris se s Denny sblížil. Jenže pak se na scéně objevila Bianca Torresová, která Chrisovi učarovala a on se po sléze rozhodl právě pro ni. Denny samotná se po čase spřátelila s Tinou Carltonovou, pekelným démonem, kterého v alternativním a více méně vysněném světě porazila Erin.

 

Klub Evolution

Chris právě pokládá jeden drink za druhým na stůl, u nějž sedí skupinka děvčat. Všechny na něm mohou oči nechat, ale Chrise to nevykolejí a dál pokračuje v činnosti. Pak se s prázdným tácem vrátí k baru a podívá se na Jeremyho.

Jeremy: Tak co? ( Přitom hledí na stůl, který Chris právě obsloužil. )

Chris: Nic. Jsem věrný své Biance.

Jeremy: Ty jsi vážně zamilovaný….

Chris: A ty bys nebyl?

Jeremy: Jsem … eh….celkem zaneprázdněný. Na lásku zatím nemám čas.

Chris: To jsem nemyslel.

Jeremy: Ale Bianca je vážně třída. ( Podívá se ke dveřím a rozzáří se. ) My o vlku….

Chris se otočí a na obličeji se mu objeví pravý úsměv, ne ten,který mu má zvýšit tip. Ve dveřích stála Bianca. Její snědá plěť skoro zářila. Došla až k němu a políbila ho na tvář.

Chris: Ahoj.

Bianca: Ahoj…. Ahoj Jeremy.

Jeremy: Jako obvykle?

Bianca: No…ale jo. Dám si jeden drink, ale pak musím domů.

Chris: Ty tu nezůstaneš až do konce mé …

Bianca: Chrisi, jsi úžasnej, dokonalej, máš hezkej zadek a líbáš jako Bůh, ale pokud jde o fakt, že ráno vstávám, protože … na rozdíl od tebe… já chodím na vysokou. Musím vstávat.

Chris: To zvládneš.

Bianca: Píšeme test. Nechci být unavená.

Chris: Tak alespoň chvíli.

Bianca: Chvíli…zůstat můžu.

Jeremy postaví před Biancu kolu s něčím alkoholickým a pak se podívá na Chrise.

Jeremy: Dej si pauzu.

Chris: Je plno… to přeci…

Jeremy: Tu chvíli to vydržím.

Chris: Díky.

Jeremy: V poho.

Chris vezme dva připravené drinky a odchází s Biancou ven na čerstvý vzduch. Netuší, že je někdo sleduje. Netuší, že ten někdo překypuje zuřivostí, žárlivostí a neopětovanou láskou.

Jeremy: Co si dáte, slečno?

Dívka: Mary Pickfordovou, prosím.

Jeremy: Hned to bude.

Usmál se a pak se na dívku zadíval. Během chviličky měl nápoj připravený a postavil ho před slečnu, která pořád po očku sledovala odcházejícího Chrise s Biancou.

Jeremy: Váš drink.

Dívka: Díky.

Jeremy: Jsem Jeremy.

Dívka: ( Podívá se na Chrise a pak se podívá na Jeremyho a usměje se. ) Denny. Jmenuji se Denny.

Jeremy: Jste tu nová co, Denny?

Denny: Tak nějak… ( Napije se. ) Je to naprosto dokonalé.

Jeremy: Tak tenhle máte na mě.

Denny se zasměje. Dveře Evolution cvakly a Chris i Bianca zmizeli z jejího zorného pole.

 

 

Úvodní znělka

V hlavních rolích:  Wyatt Matthew Halliwell, Chris Halliwell, Erin Cassidy, Adam Jefferson A Paige Matthewsová

Ve vedlejších rolích: Libra, Denny Jiggsová, Jeremy Heston a Celesta Helen jako průvodce

Hostující hvězdy: Tewin, Alice, Bianca Torres, Carter Samuelson, Penny Grams Halliwell, Piper Halliwell, Phoebe Halliwell

Díl 13. Podivníni z přítomnosti

 

Hřbitov, hrob Hope McCarthy

Na náhrobní desce leží čerstvé květiny. Před nimi, na trávě, sedí Wyatt a dívá se na uskupení písmen na náhrobku. V hlavě se mu to motá jako v bludišti, do nějž vás poslali poté, co jste slezli z kolotoče, kde jste strávili hodinu.

Wyatt: Proč jsem to jen udělal. Kdybych to lépe naplánoval, tak by jsi ještě žila.Víš… jsi to nejlepší, co mě dosud potkalo. Pokud mě slyšíš….

Chladný vítr se prohnal všude kolem a Wyatt pocítil mrazivou smrt. Otočil se a ztuhl. Spatřil tu smrt na vlastní oči.

Libra: Ahoj Wyatte, my dva spolu máme nevyřízené účty.

Podívala se na náhrobek a zasmála se.

Libra: Pláčeš nad smrtí své přítelkyně?

Wyatt: Sklapni!

Libra: Máš snad pocit viny, že zemřela tvou rukou?

Wyatt: Drž už ….

Libra: Chtěl bys k mamince, Wyatte?

Wyatt se postavil a ihned se jeho obličej zbarvil do ruda.

Wyatt: Ty jedna…

Libra: ( Zasmála se o něco hlasitěji. ) Ooops, to nejde. Máma je vlastně mrtvá… Chudáčku.

Wyatt: Řekl jsem, abys zavřela tu svou….

Libra: Neboj se… ( Její provokativně milý tón v hlase se změnil. ) … pošlu Tě za nimi.

Wyatt: ( Natáhl ruku a přivolal excalibr. ) To Tě vezmu sebou, ty děvko pekelná!

Libra: Ou…. Wyatt má velký meč, ale nemá nikoho vedle sebe.

Wyatt: Ale ty jsi taky sama, mrcho!

Libra: Jenže já…. Mám většinu moci Horoskopiánů. Ty máš jen jednu třetinu Moci Tří… nebo mám snad říkat třech?

Natáhla ruce a skrze mraky na obloze poslala na Wyatta několik blesků.

Libra: To je moje novinka. (Bohužel se netrefila. Blesky dopadly vedle Wyatta, aniž by ho zasáhly. )

Wyatt: To bys měla trénovat!

Wyatt pevně stiskl rukojeť meče a využil náhlé nepřipravenosti své oponentky. Libra ale jeho útok očekávala a rychle zmizela. Wyatt máchl do prázdna a za chíli ležel na zemi.

Wyatt: Ty mrcho. Dostanu Tě. To přísahám!

 

Dům Halliwellek, podkroví

Carter sedí na pohovce a v ruce svírá knihu, co mu přinesl Adam z Magické školy. Jsou tam nějaké historické informace o rodě Halliwellek. V podstatě se carter musel naučit všechno. Chtěl dohnat tu ztrátu a nechtěl, aby vypadal jako slaboch. Konečně se mohl postavit na vlastní nohy. Amy před pár dny odjela zpět do Lehkého Života, aby tam vyřešila problém, který už ale nebyl na Carterovi. Byla to chytrá doktorka. Věděla, co musí udělat, aby ho nehledali. Přitom se upřeně zadíval na stránku, kde byl portrét Penny Halliwellové.

Najednou ztuhl a zvedl hlavu. Ve dveřích do podkroví stál Adam a nesl mu svačinu.

Carter: Ach… to jsi ty.

Adam: Co jsi myslel, že jsem?

Carter: Ta démonka, co tady udělala takovej bordel, že ještě teď se to tu musí uklízet?

Adam: Ta už sem nemůže. Moc Tří už plně funguje a chrání tento dům ve spojení s Nexem.

Carter: Čím že to?

Adam: Nevědomost je vážně dobrá věc. To je místo pod domem…vlastně… je to energie, která je pod domem. Ovlivňuje…

Carter: Ty o tom moc nevíš, co?

Adam: Vždyť jsem tady taky moc času nestrávil. ( Podívá se, co Carter studuje. ) Á…Bábi Halliwellová. Ta už tady dlouho nebyla.

Carter: Píše se, že umřela v devadesátým….

Adam: Sice umřela, ale jako duch tuhle rodinu koriguje už hodně dlouhou dobu.

Carter: Už se neptám. Jen… vysvětli mi. Dočetl jsem se, že Phoebe, moje jako pravá máma, chodila s několika muži a jedním z nich byl Cole Turner, Baltazar a chvíli i Zdroj všeho zla. Kdo z nich je teda můj…

Adam: To ti nikdo….

Carter: Zatím mi přijde, že kolem mě všichni chodí po špičkách. Chris se se mnou baví ze všech nejvíc. Erin se mi vyhýbá a Wyatt je pořád…no.. pořád někde lítá. ( Zamyslí se. ) Kdybych byl rychlejší, třeba by se mi ji podařilo zastavit.

Adam:To mluvíš o Libře?

Carter: Jo. Mluvím o té potvoře, co Vám to tu obrátila naruby. Kdybych…

Adam: Nemohl jsi tomu zabránit. Netušil jsi, co se děje. Bylo vůbec štěstí, že jsi dorazil. ( Zasmál se. ) Když to tak vezmu, tak to bylo nejdramatičtější spojení Moci Tří, kterou tento dům zažil.

Carter: Ono se to stalo vícekrát?

Adam: Ano stalo, ale nikdy to nebylo tak akční, tedy bylo ale ne až tak moc. V každém případě …

Carter: Nemusíš to dál rozebírat. Chápu, kam míříš. Mluvíš trochu jako Amy.

Adam: Myslíš tu tvou známou doktorku?

Carter: Přesně tu myslím. Napsala mému kamarádovi, co studuje metafyziku, že je vše zatím v pohodě.

Adam: Metaco?

Carter: Nemohla poslat vzkaz přímo mě. To by prokoukli. Tak má kamaráda, co bydlí ve Frisku. Studuje metafyziku a na východě všem může být jedno, co je to metafyzika. Nebudou se o ten vzkaz zajímat.

Adam: Když myslíš.

 

Magická škola, nová část Knihovny

Učitelka levitace jménem Kate se zastavila v jednom z vedlejších koridorů nové části Knihovny Magické školy. Hledala něco, čím by mohla novým studentům prezentovat nový pohled na vývoj levitace a celého procesu létání. Šla by dál, ale najednou pocítila něčí přítomnost. Jenže nikde nikdo nebyl. Dostala strach a rychle odešla, aby o této anomálii pověděla Tewin, protože ta má tuto část knihovny pod dozorem. Když za sebou zavřela dveře, v podivné záři se právě v tom koridoru, kde Kate stála, objevila Alice. Ušla jen pár kroků, když zaslechla tišené pssst. Otočila se a šla tím směrem.

Osoba: Konečně. Mám pro tebe vzkaz od… ty víš od koho.

Alice: Co zase chce? Už tak jsem pomohla až až. Navedla jsem přeci Tewin tam,kam chtěli. Co to má být teď?

Osoba: Jde o Erin.

Alice: Erin… to … myslíš tu dceru Phoebe Halliwellové?

Osoba: Jo. A mám ti připomenout jen pár slovy, o co půjde.

Alice: Zase hádanky?

Osoba: Carter, hlídání Wyatta a Chrise, když byli ještě malí, dům Halliwellek, blondýnka odkudsi.

Alice: Ah… tak.

Osoba: Budu muset jít. Kdyby něco, tak kontaktuj….

Alice: Neboj se…

Alice se otočila za mizející postavou a pak se zamyslela. Než se zase přenesla někam pryč, usmála se.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Carter položil knihu, z níž se učil, na pohovku a došel k oknu. Díval se ven a přemýšlel.

Adam: Na co myslíš?

Carter: Co bude dál?

Adam: Jak to myslíš?

Carter: Zaslechl jsem něco o tom, že chce snad Erin odejít.

Adam: To, že jsi zaslechl…

Carter: Tak nějak…ty stěny tady v domě mají uši a napadlo mě, že dokážou i mluvit. Přitom mě napadlo, že třeba právě proto jsem tady…abych doplnil tu vaši… vlastně teď už i mou… Moc Tří.

Adam: Proč myslíš?

Carter: Vždyť to dává smysl. Původní Moc Tří byla čistě ženská, je to tak?

Adam: Jo. Piper, Phoebe a Paige.

Carter: Tak teď vlastně nastupuje její mužská část – Wyatt, Chris a Já.

Adam: Dává to smysl, ale to přeci není jen tohle….

Carter: Proč by Erin….

Adam: To, proč…. Víš, co… pokud si nejsi jistý tím, proč tu jsi, měl bys poznat to, co Tě sem dovedlo. Je tu jedno kouzlo. Mám ho z Magické školy…až budeš mít sílu, zkus ho.

Adam podal Carterovi slabou knížku, z níž vykukovala záložka. Carter si ho vzal a pak ztuhl. Díval se směrem ke dveřím do chodby.

Carter: Když už jsme se zmínili o Erin….

Adam se otočil ke dveřím a spatřil ji, jak tam stojí a dívá se na ně.

Erin: Tati, můžu s tebou mluvit?

Carter: Nechám vás o samotě a půjdu řešit… ( Zamává knihou. ) svůj vlastní osud.

Adam: Díky.

Když se Erin míjela s Carterem, jen kývli. Carter pak zmizel v chodbě a zavřel za sebou dveře. Jeho kroky pak mizely ve spleti chodeb domu Halliwellek.

Adam: Tak…

Erin: Musím s tebou…

Adam: Mluvit… Já vím. O svém odchodu… ( Erin ztuhne. ) To už vím taky. O co jde? Jde snad o to, co jsi zažila v tom tvém… snovém světě?

Erin: Musíš to pochopit.

Adam: Co mám pochopit… že chceš odejít kvůli nějakému přízraku, kvůli něčemu, co jsi prožila ve snu?

Erin: Pro mě byl dost reálný.

Adam: O to přeci vůbec nejde. Proč teď?

Erin: Právě teď! Pochopit… slyšela jsem tebe a Cartera. Má pravdu. Jsem tu zbytečná.

Adam: To neřekl.

Erin: Ale je to tak. Jsem teď Anděl. Nejefektivnější jsem v boji proti pekelným démonům a ti si mě najdou, ať budu třeba v zapadlé uličce v Berlínu.

Adam: Takže ty chceš do Německa?

Erin: To byl příklad… a ne… Hledala jsem, kde se dalo a zdá se, že město, co je nejvíc podobné tomu, o kterém se mi zdálo, je někde ve státě Washington, poblíž hranic s Kanadou.

Adam: Vidím, že nemá smysl ti to rozmlouvat.

Erin: Nemá. Jsem totiž po obou svých matkách… ( Adam se zasměje a pokývne. )

Adam: (Obejme ji a trochu víc ji k sobě přitiskne. ) Kdyby sis to…

Erin: Tati!

Adam: Já jen …vždycky víš, kde máš domov. Dveře tohoto domu ti jsou vždycky otevřené… a vždycky budou.

Erin: Díky.

Adam: Buď opatrná.

Erin: Tati, kdyby něco… tak prostě zmizím.

Adam: Je jsem….

Erin: Já vím…

Adam: Mám Tě rád.

Erin: Já tebe taky, tati.

Povolil sevření a políbil Erin na čelo. Pak jí rukama lehce odkryl její rusé vlasy z obličeje a zadíval se do jejích očí. Začínala se podobat své matce čím dál tím víc… až na ty vlasy. Pak ji pustil a ona udělala krok dozadu.

Erin: Budu Ti psát.

Adam: V to doufám.

Pak už jen sledoval, jak se vzdaluje. Erin za sebou nechala otevřené dveře. Seběhla do prvního patra a vběhla přímo do svého pokoje. Tam.. na posteli už měla připravený batoh s tím nejzákladnějším, co by jako člověk mohla potřebovat. Věděla, že když se dostane do úzkých, má ještě Ztracenou Knihovnu – její druhý domov. Zavřela za sebou a jak tak učinila, zaslechla podivné šeptání. Bylo slabé, jakoby hodně vzdálené, ale přesto jí přeběhl mráz po zádech. Po chviličce pominulo. Erin se zasmála…jen tak… byl to spíš náhlý jekot než smích. Došla k oknu a otevřela ho. Venku na ulici byl klid.

Dům Halliwellek, obývací pokoj

Chris objímá Biancu a přitom se dívá před sebe. Zaslechl, jak někdo seběhl schody a zamířil do kuchyně. Po chvilce se Bianca narovná a začne se upravovat.

Chris: Ještě zůstaň.

Bianca: Nemůžu. Musím do školy.

Chris: Ještě chviličku.

Bianca: Chrisi…. Neboj se… ještě přijdu…

Chris: V to doufám.

Chris si ji i přes její touhu odejít přitáhne k sobě a začnou se líbat. V ten stejný moment někdo zazvoní. Oba sebou trhnou a Bianca vyskočí z jeho náručí.

Chris: Prosím…. Já…já…umírám…. Potřebuju lék.

Bianca: A na co že to má být za lék? No?

Chris: Je to…Bianca Inc 5000mg.

Bianca: Bacha, aby nedošlo k předávkování.

Opět se ozve zvonek u hlavních dveří.

Bianca: Jdu otevřít.

Chris: Nevzdaluj se.

Bianca: A kdo otevře dveře?Duch Svatý?

Chris: Grams!Prosím… otevři dveře!

Bianca: Není náhodou mrtvá?

Chris: Když nám její duch může otáčet stránky v Knize Stínů, mohl by nám otevírat i dveře.

Bianca: Už Ti někdo řekl, že jsi občas trochu … drzej?

Chris: Jo… Teď.

Bianca dojde ke dveřím. Než otevře, ozve se znovu zazvonění.

Bianca: Už jdou.

Otevře dveře a tam…

Chris: Kdo to je?

Chris dojde za Biancou. Vidí ji, jak se sklání k zemi a něco z ní zvedá.

Chris: Tak kdo…

Bianca se otočí a v ruce svírá dopis.

Chris: Co?

Bianca: A je pro Tebe.

Chris: Ukaž mi ho.

Bianca ho podá Chrisovi a sama zůstává stát na zápraží připravena odejít. Chris dopis otevře a ztuhne.

Chris: Vidělas tu někoho?

Bianca: Koho?

Chris: Dívku? Hnědé vlasy… střih lehce na přerůstající mikádo? Vysoká asi stošedesát centimetrů?

Bianca: Nikdo tu nebyl… Kdo to má být?

Chris ukáže to, co bylo v dopise. Bianca spatří nápis: Chrisi, budeš jen můj. Navěky.

Bianca: Kdo to… ( Zamyslí se a je vidět, že jí to začíná žrát.Její oči začínají rudnout ohněm jejího rodu. ) Měla bych jít.

Chris: Jsi v pohodě?

Bianca:Já? Jo… asi… Tohle se přeci týká jenom Tebe.

Usmála se a on už viděl jen její vlasy a dlouhé nohy. Zavřel dveře a chvíli se díval na ten stručný vzkaz a pak…si vzpomněl a ztuhl. Rychle otevřel dveře a vyběhl ven. Seběhl těch pár schodů od domu a doběhl až na ulici. Rozhlížel se, ale nic neviděl. Začínal rudnout v obličeji. Spatřil Biančino auto, co tu včera večer zaparkovala.

Chris: Bianco!

Doběhl k autu a dál se otáčel. Nikde nic… nikde žádný člověk.

Chris: Bianco!

Chtěl jít dál, když si všiml škrábance na laku poblíž zdířky zámku.

Chris: Co to…

Kleknul si a pozoroval škrábanec, pak se sehnul a uviděl je – klíče od auta. Biančiny klíče od auta. Sebral je ze země a narovnal se. Bianca byla pryč.

 

Dům Halliwellek, pokoj Wyatta

Wyatt se právě objevil u své postele. V jeho pokoji je puch a on na chvíli pocítí znechucení. Celou noc tu děvku Libru sledoval. Cítil její přenosovou stopu. Myslela si, že častými přenosy mu uteče, ale on byl přeci světlonoš a čaroděj. Dokázal ji sledovat, ale věděl, že musí najít způsob, jak ji předběhnout, přeskočit, poznat, co bude její další tah. K tomu potřeboval jedinou věc …. Knihu Stínů. Nebyl tedy čas na to si uklidit v pokoji či otevřít okno. Otevřel dveře na chodbu, když zaslechl, jak bouchly vchodové dveře. Zaposlouchal se. Z podkroví se právě někdo blížil. Než stihl zavřít dveře, všiml si Erin, jak jde do svého pokoje. Pak nastalo ticho. Ovšem ne nadlouho.

 

Dům Halliwellek, hala

Chris prudce třískl s dveřmi. To přilákalo Cartera, který byl v kuchyni. Stál v jídelně a díval se na Chrise.

Carter: Co se děje?

Chris: Bianca byla unesena a asi tuším… kdo tu udělal.

Zamířil ke schodům.

Carter: Můžu nějak…

Chris: Jo…

Oba dva vyběhnou po schodech nahoru a donutí tak Wyatta ještě chvíli setrvat ve své „díře“. Zavřel dveře a naštvaně do nich kopnul. Chris a Carter jen zpomalili, ale jinak šli dál.

Wyatt se zamyšleně ponořil do vlastních myšlenek. Nechal wse jimi unášet dál a dál. Na chviličku si vzpomněl na Hope, ale její silueta mizela v dálce mlh,které se k jeho mysli blížily. Nesly sebou temnotu, která se do jeho mysli vlévala jako barva, co kalí čirou vodu. Zavřel oči.

 

Magická škola, ředitelna

Tewin zamyšleně hledí do spisů a občas si povzdychne.

Tewin: Nevím… co bychom mohli udělat.

Chris: Jak to, že nemůžete nic udělat?

Tewin: Fénixové jsou ….

Chris: Co?

Tewin: Nemáme s nimi moc zkušeností.

Carter: A co se na to dívat jako na normální únos dívky kolem dvaceti? Chci říct, že se přeci nemusíme dívat na Biancu jako na fénixe, ne?

Tewin: Samozřejmě, ale pakete tu špatně. Musíte na policii a oznámit únos, ale to až po pár dnech, protože….

Carter: Chápu.

Chris: Je alespoň něco, s čím nám můžete pomoci? Nějaké vyhledávací kouzlo nebo tak něco?

Tewin: Na fénixe ….

Chrisovi začne pípat mobil. Vytáhne ho z kapsy a přečte si sms.

Carter: Je to…

Chris: Potvora…. Naše malá vyděračka se chce sejít.

Tewin: Ty víš, kdo to…

Chris: Jo. Vím a ona se ani nesnaží to maskovat. „Až odbije půlnoc,ta tvá ohnivá děvka se pořádně vykoupe v zálivu ve Frisku.“

Carter: Co to znamená?

Tewin: Bianca se nebude moci bránit. Ve vodě bude jako všichni ostatní… nebude moci použít své schopnosti.

Carter: Ou…

Chris: Chce ji utopit.

Carter: Kdo to do háje je? Kdo by mohl vědět o…

Chris: Denny Jiggsová…moje bejvalka. Před několika měsíci se spojila s Hope proti Tracey a Biance. Wyatt si tehdy vybral Hope a já si vybral Biancu.

Carter: To se začala mstít?

Chris: Už je to dlouho. Myslel jsem, že to zkousla, že …

Carter: Zdá se, že ne.

Chrisův mobil opět zapípá.

Chris: Tak… co to bude teď? Ou… ( Přečte si sms - Sejdeme se na Hřbitově…ty víš kde…hodinu před půlnocí. )

Carter:  Co chce?

Chris: Chce se … sejít.

 

Dům Halliwellek, pokoj Wyatta

Otevřel dveře na chodbu. Na chodbě panovalo naprosté ticho a tak vyšel ven a zamířil do podkroví. Věděl, že musí být rychlý, že Libra už teď má velký náskok. Kniha Stínů na něj čekala. Otevřela se a začala listovat jednu stránku po druhé.

Wyatt: Díky Babi.

Postavil se před ní a čekal. Kniha se otevřela na kouzle „Očista duše“.

Wyatt: Co? Bože… i tvůj duch už začíná senilnět. Tak si to budu muset najít sám.

Začal listovat knihou dál. Na chviličku se nadechl, aby mohl pokračovat dál, ale Kniha se vrátila zpět.

Wyatt: Bože… co mi chceš říct?

Zavřel Knihu a ta se zase otevřela na kouzlu „Očista duše“.

Wyatt: Bába… jedna šílená! Fajn…já si už najdu svou vlastní cestu.

S těmito slovy Wyatt zmizel pryč. Kniha však zůstala otevřená na straně s duševním kouzlem a v podkroví se ozvalo žalostné „ach“.

 

Dům Halliwellek, pokoj Erin

Věci byly zabaleny. Erin byla připravena. Ještě se chtěla podívat na net, jestli tam něco najde. Třeba první zastávku na svém putování po světě. Usedla na židli a zapnula notebook.

Erin: Jeden klik a…hle vlak mi odjíždí za dvacet minut z Berkeley a …

Zase zaslechla to šeptání… jako kdyby…. Znělo to jako nějaké kouzlo.

Hlas: Energie uvnitř skrytá…

Hlas pak zase vyšuměl do prázdna… Připadala si tak nějak divně.

Erin: Fajn…tak to…to bychom měli.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Chris a Carter se objevili před stojanem na Knihu Stínů.

Carter: A jsi si vážně jistý, že je to dobrý nápad?

Chris: Nic jiného mi přeci nezbývá. Ta potvora Binacu chce utopit… musí existovat způsob, jak…

V tom se kniha otevře a stránky se začnou otáčet. Carter na to chvíli zírá, ale nic neříká. Prozatím má dostatek informací. Víc zpráv by ho asi zase poslalo do té blechárny na východě.

Chris: Co to…. Babi?

Dojde ke Knize a podívá se, kde se zastavila.

Chris: Že bys mi chtěla pomoci?

Vidí kouzlo „Očista duše“.

Chris: Tohle mi asi moc nepomůže.

Carter: Můžu něco udělat?

Chris: Jo… budeme potřebovat najít ochranné kouzlo a … nechceš si udělat výlet?

Carter: Kam?

Chris: Do Knihovny Temná Blondýnka.

Carter: ( Vyprskne smíchy. ) To existuje?

Chris: Jo a vzhledem k malé informovanosti Magické školy o společenství Fénixů se tam musíme vydat. Jen v Temné Blondýnce mají knihy o…

Carter: Jak to můžeš….

Chris: Bianca tam… vypomáhala.

Carter: Tak vzhůru na Blondýnku!

 

Magická škola, Knihovna

Uprostřed knihovny je hlouček studentů. Právě řeší, jaké nejvhodnější kouzlo by se dalo použít na likvidaci prokletí způsobené uštknutím létajícího hada modrého. Jedni jsou pro ochromení a následné kouzlo rychlé detoxikace dle teorie o léčení čarodějky Meredith Carmichalové. Druhá skupina pak souhlasí s teorií o vynucené sebekontrole od profesora Chada Jenkinse. Uprostřed jejich hlučné debaty se objeví Wyatt. Vypadá trochu vyčerpaně. Studenti na něj zírají a čekají, co bude dál.

Wyatt se na ně chvíli dívá. Hlavou mu koluje tisíce myšlenek. Vybavuje si Hope. Vybavuje si moment, kdy uviděl naposledy a pak, když už byla mrtvá.

Dívka: Chcete nějak pomoci?

Wyatt: ( Potichu ) Ven.

Dívka: Prosím?

Wyatt: ( Nahlas ) Ven!

Chlapec poblíž dívky: Nemluvte…

Wyatt: Do  háje všichni ven… a HNED!

Studenti začínají rychle opouštět knihovnu. Poslední, kdo opouští knihovnu je mladík, co se zastal oné dívky.

Chlapec: ( Potichu ) Blbe!

Wyatt došel ke dveřím a ujistil se, že jsou zavřené. Pak se otočil a začal se rozhlížet. Spatřil dveře do nové části knihovny. Tam teď musí jít. Tam najde odpověď. V tom se před ním objeví stará žena a zírá na něj. Chvíli trvá, než se její tvář plně zhmotní. Už to dlouho nedělala.

Wyatt: Eh..co?

Zhmotnila se.

Wyatt: Babi? Co…

Grams: Tak zaprvé… drahoušku…jsem tvá prababička…ale to nevadí. Za druhé…

Wyatt: Bude to na dlouho?

Grams: Někam pospícháš?

Wyatt: Jo…Ne…jo….n…jo….ech.

Grams: Tak co?Jo…nebo ne?

Wyatt: Jo…mám něco….

Grams: Já vím…ale čekala jsem, že Tě to trkne, když jsem Ti posílala ty vzkazy skrze Knihu Stínů…

Wyatt: A co má jako být? Mohla by ses jít věnovat někomu jinýmu? Třeba Erin?

Grams:Jsem tady a právě teď. Chci vyřešit to, co trápí tebe…Erin počká. Je to šikovná holka.

Wyatt: Nemám na Tebe náladu, Babi.

Grams: Vidím, že jsi naložený v hodně špatném láku.

Wyatt: A co s tím chceš jako udělat? Poslat mě na hanbu?

Grams se na něj podívá a zamračí se. Pak si povzdechne a zmizí pryč.

Wyatt: Konečně je pryč.

Došel ke dveřím do nové části Knihovny a otevřel je. Dveře monumentálně vrzaly, jako kdyby snad chtěly, aby ten, kdo je otvírá, odešel a už se nikdy víc nevrátil. Nepomohlo to. Wyatt šel dál za svým cílem.

 

Dům Halliwellek,hala

Erin si položila batoh ke vstupním dveřím a šla do kuchyně. Jak vešla do jídelny, opět zaslechla to podivné šeptání. Slova se kolem ní nesly jako listy, s nimiž si hraje neposedný vítr.

Hlas: Energie uvnitř skrytá …. Odstup na čas stranou…

Slova ve vzduchu těžkla a Erin se cítila tak nějak unaveně. Došla do kuchyně a nalila si čerstvě udělanou kávu. Napila se. Když postavila hrnek na stůl, zaslechla ten hlas znovu.

Hlas: Energie uvnitř skrytá…odstup na čas stranou…V ústranní a vždy skrytá…přenes se v minutu očekávanou…do budoucí velikosti a krásy.

Hlas se rozplynul jako pára nad hrncem. Erin se znovu napila kávy. Po položení hrnku na stůl se ale kolem ní všechno začalo měnit. Její tělo začalo zlátnout a mizet.

Erin: A sakra!

Všechno kolem ní se ztrácelo. Opouštěla tuto realitu, aby byla povolána na místo totéž…ale v jiném čase.

 

Před domem Halliwellek

Na druhé straně ulice stojí Alice a spokojeně se usmívá.

Alice: Fajn…teď jen udělat ještě jednu maličkost a je to.

 

Dům Halliwellek, hala, o pár minut později

Carter seběhl schody a rozhlíží se. Všimne si Erinina batohu. Zastaví se v jídelně a rozhlíží se.

Carter: Jako bych tady něco zaslechl… Erin?

Vejde do kuchyně a vidí stát hrnek na stole. Ještě se z něj kouří.

Carter: To je …divný.No nic.

Dopije kávu po Erin a odchází do Knihovny Temná Blondýnka.

 

Dům Halliwellek, podkroví, rok 2005

Erin cítila, jak se začíná zase dávat dohromady. V záblesku světla spatřila své vlasy… už byly blond. Nebyly rudé…Už je zase měla krásně plavé a o něco delší. Netušila, kam se žene, co se tam objeví, až se zhmotní. Pak přišla zlatá záře a před ní tři muži. Znala je všechny tři – Wyatt, Chris a Carter. Wyatt s Chrisem vypadali o něco mladší, ale Carter vypadal úplně stejně. A pak tu byla Paige. Tu taky znala. Měla jinou barvu vlasů a neměla tolik vrásek způsobených starostmi. Došlo jí, že to musí být doba před útokem Horoskopiánů na sestry. Carter na ni zatím jen zíral a smál se.

Carter: ( Na oba bratrance ) Vidíte tu podobu? Já snad začnu brečet. ( Máchnul rukou a Erin pocítila tlak na hrdle. Nemohla se ani pohnout, natož něco říci.

Phoebe: Co si to…. ( Chce se pokusit zmizet, ale nemůže. Už necítí ani tíhu křídel. )

Carter: Časem ti to dojde. Jenže teď mě omluv, mami. Musím tě jaksi odstranit.

Phoebe: To mě jako zabi…

Carter: Zabít? Svou matku. To je ale hřích.

Phoebe: Ale tu, která tě porodila si zabil.

Carter: No chybička se hold vloudila, ale neboj. Tobě bych já nemohl ublížit. Jenže… ( Máchne rukou a Phoebe spadne na zem. )

Chris: Tys ji za…

Carter: To tady musím někoho zabít, aby mi někdo uvěřil, že ji nechci zabít? ( Zamyslí se. ) No. Takhle to možná vypadá, že ano, ale ona jen spí. ( Podívá se na překvapeného Chrise a téměř laxního Wyatta. )

Wyatt: Tak co? Bude něco nebo tady budeme stát a čekat až se proberou?

Carter: Samozřejmě, že ne. Vemte knihu a jde se do sklepa.

Všichni tři zmizeli i s Knihou Stínů a Erin tam zůstala stát. Nemohla se pohnout, nemohla nic říct. Byla svázána mocným kouzlem,které ji sem doneslo. Podívala se na Phoebe a Carter měl pravdu. Měly spolu hodně společných rysů. Pak se zamyslela. Nevěděla kdo, ale někdo jí o tom musel před nějakou dobou něco říkat. Možná Adam, možná Paige. Věděla, že Carter z její doby je dobrý, že strávil v té psychárně dlouhou dobu a nemá ponětí o tom, co bylo kdysi, a proč nestárne. Jak se jim to podařilo? Pak se zamyslela ještě víc. Na její tváři se to však neprojevilo. Co udělaly? A co když….V duši se rozzářila a smála se. Našla způsob, jak to udělat, věděla, že to, proč tu je, má svůj důvod…

Pak ji něco napadlo. Kdyby jen mohla nějak varovat sestry, co na ně Horoskopiáni chystají… Mohly by najít způsob, jak je zastavit a ona by pak měla normální život... Zavřela oči a začala se soustředit.

 

Magická škola, nová část Knihovny

Wyatt vytáhl několik knih, které pojednávaly o získání větší moci, ovládnutí živlů a praktické využití temné magie. Poctivě všechny knihy pročítal. Topil se ve spoustě kouzel černé magie. Některé byly slabý odvar temnoty, ale byly tu i takové,které by dokázaly sprovodit ze světa i polovinu lidstva během několika vteřin. Kouzla tak silná, že se při vyslovování jejich slov třese země a vody se zvedají, města padají a lesy hoří. Jenže nic mu nedalo jasný návod, jak zničit Libru. Vzpomněl si na Kasandru. To ona mu dala moc ničit Horoskopiány. Bez ní byl jen obyčejný čaroděj... i když….

 

San Francisko, Knihovna Tajemná Blondýnka

Carter stál před dveřmi, na nichž stálo: „Nepovolaným vstup povolen jen na povolenko od povolaného.“ Nechápal to… ale i tak vstoupil dovnitř. Před ním byla malá místnůstka a pak další dveře. Po levé straně bylo několik židlí a na druhé straně pak několik háčků. Pochopil, že si může odložit, ale neměl co a tak pokračoval dál.

Za dalšími dveřmi našel schody vedoucí kamsi dolů, pod úroveň země. Seběhl je a pak už zbývalo jen pár krůčků a byl tam. Ráj temných kouzel, co se skrývá v nitru San Franciska.

Spatřil černovlasou, malou dívku, co stála za černým vyšším pultem. Za ní byla jedna skříň plná knih. Nic víc v místnosti nebylo.

Dívka: ( Usmála se. ) Jaké jest Vaše přání?

Carter: Jaké mé jest…co za přání? Jo… takhle… Potřeboval bych najít informace o Fénixích.

Dívka: Pán by Fénice přivolati chtěl, není liž pravda ctihodný?

Carter: Tak… nějak. Máte tady nějaké…

Dívka: Informace máme. Přetékají nám tu z brlohů všech, i těch nejtemnějších.

Carter: Fajn… ať si přetékají…. Jen jestli by bylo….

Dívka: Porozhlédnu se bystrým okem svým, zda informace, po kterých tvé srdce teskne si, nalézají se zde v našem skromném budoáru.

Na to dívka udělala rychlé puf a byla pryč. Carter ztuhl a pak si oddychl. Na chvíli ho napadlo, že v jeho bývalém domově v ústavu drželi ve svěracích kazajkách…A najednou tu byla zas. Ani jeho vlastní myšlenky nedošly tam, kam chtěly.

Dívka: Rozmarné mé prsty proletěly náš myšlenkový seznam. Na téma Fénixové v našich sbírkách máme zhruba 1 řadu knih.

Carter: To je celkem málo… ( A podíval se na knihy za dívkou. )

Dívka: Och…to je jen náš opar mlžný. ( Máchla rukou a regál s knihami zmizel. Za dívkou se objevila řada chodeb, regály všude. ) Hledat Vám pane pomůže Vaše vlastní touha. Stačí myslet na Fénixe a dosáhnete kýženého úspěchu.

Opět udělala puf a zmizela. Carter se musel opět nadechnout, než vyrazil do labyrintu knihovny.

 

Kdesi v San Franciscu

Bianco otevřela oči. V pološeru několika svíček mohla spatřit maximálně stín, co se pohyboval za jejími zády. Snažila se otočit, ale nemohla. Její tělo bylo obmotáno několika provazy k židli, na níž seděla.Chtěla něco říci, ale nemohla. Měla v ústech roubík, který byl cítit po malinách. Ty byly cítit všude kolem. Byly ve vzduchu, v tom roubíku a ….

Osoba za ní, vystoupila ze stínu a na Bianco se usmála. Bianca začala křičet. Chtěla té osobě říci, co si o ní myslí. Denny se na ní jen usmívala a po chvilce jí sundala i roubík.

Denny: Křičet nemá smysl. Okolo nás nikdo není. Venku jen hřmí vody, které narážejí do skal. Nemá smysl se snažit utíkat. Protože… ( Otevřela dveře a obě dvě osvěžil chladný vítr. ) Vítej na mé chatě. Je tu krásně. Pod námi je dvacet metrů vzduch a pak chladné, temné vody. Jo a kdyby ses chtěla přeci jenom pokusit….stačí jeden pohyb a kouzlo, co jsem na toto místu seslala, tě utopí... budeš se topit jako kotě… a pak…. Puf…

Bianca: Jsi šílená!

Denny: A ty jsi… příliš drzá.

Bianco: O co Ti jde…. Bože… Chris si vybral mě… ne tebe! Tak už se s tím smiř ty mrcho mrňavá!

Denny: Tak… TO…se ještě uvidí, koho si vybere!

 

Magická škola, Knihovna

Wyatt už nastřádal dostatek knih, co by se mu mohly hodin. Většinou šlo o navýšení síly a schopnost najít včas nepřítele. Rozhodl se využít jedné z těch knih hned, ale první pokus se mu nepovedl a tak se po dalších několika neúspěšných pokusech rozhodl kouzla aplikovat tam, kde je temných kouzel dostatek – Podsvětí.

 

Dům Halliwellek, podkroví, rok 2005

Erin měla stále zavřené oči. V hlavě si musela pospojovat všechny informace, které doposud získala. Pak z toho vyvodila jediný závěr. Tehdy to musela být ona, kdo Cartera zbavil jeho magických schopností, ale přesto ten někdo věděl, že až přijde čas, jeho schopnosti se budou hodit. Celé to vymyslela ona sama. Právě teď… nebo snad předtím? To bylo jedno. Oči sice měla zavřené, ale uši a sluch zavřít nedokázala. Věděla, že Paige je již probuzená a podle slov i osvobozená. Podle minulosti věděla, že jednou z nich je Piper a ta třetí. Trvalo jí to celkem dlouho, ale pak si spojila jisté rysy dohromady, ta melodie a tón hlasu. Musela to být Alice. Ta je snad všude, prolétlo jí hlavou.Právě řešily Cartera a jí samotnou. Bylo na čase se odpoutat od těch okovů, v nichž byla.

Prudce otevřela oči a zpřetrhala Carterova pouta jeho kouzla. Pak se nadechla a celá se rozzářila.

Piper: Co to …

Erin: Klid. Nemůžu říci, kdo jsem. Vím, že ona ( Ukáže na spící Phoebe. ) brzy začne tušit, kdo jsem.

Paige: Řekni, kdo je ten Carter vlastně vůbec zač?

Erin: Ona to ví. Je to její démonské dítě. Mocnější než ti, co žijí dole. Nebezpečný po svém otci, ale citlivý po své matce.

Piper: ( Zašeptá. ) Cole a Phoebe.

Erin: Přesně.

Paige: Jak ho zastavit?

Erin: Nelze.

Piper: Nelze? To jako nějaký prašivý démon, co ovládá mé syny, nejde zničit?

Erin: Jde o to, že má část z na … ehm … vaší rodiny. Zkus, Piper, zabít svou sestru a nepůjde to.

Paige: Jak ho tedy zastavíme?

Erin: Já to udělám. Jen musíte dostat Wyatta a Chrise pryč.

Paige: Co se stane pak?

Erin: ( Znovu se zamyslela. Mělo by to vyjít. Ve snovém světě porazila i mocnější Tinu. Svázat Carterovy schopnosti a nechat mu jen jeho nestárnutí by neměl být až tak velký problém. ) Mám jednu takovou zvláštní schopnost. ( V duchu: Něco si vymysli. ) Dokážu eliminovat zlou část mysli. Zbude jen ta dobrá. Když to vyjde. Bude dobrý.

Paige: Tak rychle.

Erin pak zmizela ve zlaté záři pryč a nechala tam ty tři stát s jejich vlastními myšlenkami. Přitom jí hlavou proletělo jediné… jestli pak i v této době existuje Ztracená Knihovna.

 

Podsvětí

Wyatt položil knihy na nejbližší kámen a začal se rozhlížet. Všude bylo pusto. Horoskopiáni roztříštili jednotlivé frakce démonů na maličké chaotické skupinky, které měly snahu se více schovávat. Proto už delší dobu neměli nahoře žádný divoký případ. Všechno, co se nahoře odehrávalo, pořád nějak souviselo s Horoskopiány. Dokola a dokola. Bez jakékoli pauzy. Ani se nedivil, že tu nikdo není.

Posadil se na kámen vedle knih a začal s odříkáváním kouzla, co by mu dalo více síly a schopností, které by mu pomohly Libru nejprve rychle najít. Chystal se něco říci, když tu se za ním něco šustlo. Otočil se.

Démon: Pane…mám jednoho Horoskopiána. Je sám… je v oslabení.

Jeho pán: Pokud je sám… tak to bude Libra. A na tu si já rád posvítím… ( Objeví se v průchodu do jeskyně. ) Ou… Ty přeci nejsi Libra.

Wyatt: Ne… nejsem.

Pán: Poklekni na kolena a slib mi věrnost až za tvou smrt démone!

Wyatt: Nejsem démon…

Pán: Smrtelník? A tady… Nevadí…hodí se mi otrok.

Wyatt: Jsem čaroděj a světlonoš…. Zničím Tě dřív, než….

Pán: Další odvážlivec… Podsvětí už není to, co bylo dřív. Prosím…( V jeho ruce se objeví energy ball ) Další zbytečné plýtvání energie.

Wyatt: Myslíš, že mě tou svou kouličkou, co září, zabiješ?

Pán: Zabiju a tvé maso předhodím mým dvouhlavým psům, tvé kosti mým rybkám v moři neřesti a na tvé kůži si ustele můj druh. Vypadáš jako člověk, jehož kůže je hladká a poddajná, teplá a příjemná na dotyk…tedy až na ty vousy… ale hlavu potřebovat nebudeme.

Wyatt se postaví a instinktivně se mu v ruce objeví meč Excalibr.

Wyatt: Jsem Wyatt Halliwell, nejstarší žijící člen slavného rodu Halliwellských čarodějek.

Pán: Další herec připraven padnout za tu svou pitomou…. ( Podívá se na svého pomocníka. ) Trhej!

Démon se promění v dvouhlavého psa a zavrčí. Z tlamy mu odlétnou cáry slin a vrhne se na Wyatta. Ten máchne mečem, aniž by zvíře usmrtil. Meč rozpůlí vzduch a zasviští ve větru. Pes ztuhne a stáhne se. Jen na chvíli. Wyatt dokončí přehmat připraven psa jedním cíleným úderem srazit na zem. Pes, místo dalšího útoku, se pomaličku přesune k Wyattovým nohám a usedne na chladnou zem.

Pán: Co to…. Trhej! Zab ho.

Wyatt: On Tě nebude poslouchat.

Pán: Jak…to?

Wyatt: Poslouchá meč Excalibr a tudíž… i mě. Když mu řeknu, aby trhl…trhne!

Pán: Do háje… tady už se vážně….

Wyatt: ( Zamyslí se a pak se škodolibě zasměje. ) Přidej se ke mně!

Pán: Proč bych…. ( Spatří třpyt a lesk Excalibru a jeho oči se zakalí neznámou touhou. ) Jak si přeješ!

Wyatt: ( Došlo mu to. ) Poklekni před svým pánem a vyslov mu svou věrnost.

Pán: ( Klekl si před Wyatta a sklonil hlavu. ) Od teď až navěky… mé služby nechť jsou v rukách toho…kdo svírá meč Excalibr! Jeho cesta, ať je i mou cestou, jeho život, je i mým životem. ( Pak zvedl hlavu. ) Mé lože… ať je i tvé lože.

Wyatt: O tom pochybuju!

A pak mu to došlo… Využije všech možných prostředků… Ovládne Podsvětí skrze Excalibr…A pak…. Pak tu bestii doslova nažene do pasti… Libra bude jako lovná zvěř. Slabý nebohý králíček…. Protože on ví, že začíná slábnout. Ona musí najít toho, kdo jí brání v získání veškeré moci Horoskopiánů…. Nathan Dent!

Pán: Mohu pro Vásněco udělat?

Wyatt: Zatím… i když…. Povolej svého nejlepšího démona… chci aby mi našem mezi smrtelníky toho, který nese jméno Nathan Dent!

Pán: Vaše přání budiž bez výhrad splněno.

Wyatt: Tak už táhni!

Na to démon zmizel a Wyatt zůstal sám…s věrným dvouhlavým psem.

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

Chris sedí na pohovce. Je šest večer a venku se nějak začíná zatahovat. Brzy začne pršet. Jeho mobil opět začne pípat. Zpráva je jasná. Setkání za půl hodiny na Hřbitově Všech Svatých. Denny chtěla, aby byl sám a on …bude.

Chris: Jde se na to.

 

Knihovna Temná Blondýnka

Prošel první chodbou a snažil se plně soustředit na Fénixe.Zprvu se nic nedělo aon opravdu jen procházel knihovnou sem a tam. Po několika dlouhých minutách se před ním začal objevovat směr. Nejprve byl slabý. Vypadal jako vrstva levitujícího prachu, který lehounce svítil. Po dalších pár minutách již byla záře silnější a vedla ho dál do středu Knihovny.

Najednou stál před prázdnou stěnou, kde byla jedna jediná kniha. Jeho ruka ji hned držela v ruce. Fénixova kronika vyhoštěných z Podsvětí

Carter: Tak to….

Najednou zaslechl vzdech a otočil se. Před ním stála oslnivá blondýnka s dlouhýma nohama a krásným úsměvem.

Blondýnka: Našel jsi, co jsi hledal?

Carter: Jo… jak…

Blondýnka se bez mrknutí oka proměnila v malou černovlásku s problémem nalezení adekvátních a hlavně jednoduchých slov. Pak se zase proměnila zpátky.

Blondýnka: Nechci, aby sem chodili lidé jen proto, že uvidí mě. Spatří mé alter ego a pak už je to na nich, jestli zůstanou nebo ne. Tak… našel jsi, cos…

Carter: Jo… myslím, že jo… I když Proč vyhoštěných  z Podsvětí, Oni jsou zlí? Nebo dobří?

Blondýnka: Byli kdysi hodně zlí. Nejkrutější rasa obývající Podsvětí.

Mezitím je vidět, jak se Bianca snaží dostat z pasti, v níž je. Jednou jí vzteky začaly rudnout oči, ale v ten moment cítila, jak se vzduch začíná zaplňovat vůní deště. Uklidnila se. Zuřila uvnitř své mysli.

Blondýnka: Jenže oni se svým charakterem blíží lidem. Jednoho dne, kdysi dávno, jedna žena z jejich rodu utekla na Váš svět a stal se zázrak… našla lásku a zplodila prvního potomka, který nesl i vaše znaky. O několik set let později už pro Podsvětí nic neznamenali. Některé slabé pobili. Ti silnější utekli sem, kde žijí a množí se. Jsou to v podstatě lidé se schopnostmi ovládat oheň.

Carter: Tohle i začínám chápat. Ale … co je činí slabými? Voda?

Blondýnka: Voda ano. A je jedno, jestli je to déšť nebo voda v jezeře, moři či řece.

Carter. To se jako nemyjou?

Blondýnka: Můžou se mýt. Jen jsou v té fázi slabší. Nemohou používat své schopnosti.

Carter: To už taky vím… existuje něco, co zabrání oslabení?

Blondýnka se zamyslí.

 

Ztracená Knihovna, rok 2005

Erin stála u velkého okna a hleděla do oblak. Skrz ně do knihovny prosvítaly paprsky Slunce. Uprostřed hlavní haly stál stojánek pro lepší ovládání knih. Byla tady nějakou chvíli a musela se pořádně soustředit. Pořád nebyla schopna přijít na to, jak svázala Carterovi schopnosti. Vůbec nepomyslela na to, jak se vlastně vrátí domů. Teď stála u toho okna a dívala se na svůj odraz. Měla dlouhé blond vlasy… jako dřív…jako kdysi.

A pak si vzpomněla… Podle všeho měla mít po ruce pomocníka. Stačilo ho jen zavolat.

 

Hřbitov Všech Svatých

Chris se škrábal do kopce hřbitova, který neměl rád. Hřbitovy vlastně neměl nikdy rád. Tam, u nejvyššího náhrobního kamene patřícího neznámému, kterého před několika desítkami let, zabil blesk, stála Denny Jiggsová. Vlasy jí volně vlály ve větru a zdálo se, že se i usmívá. Zastavil se dva metry od ní a snažil se v její tváři odhadnout, co vlastně bude chtít.

Chris: Co…chceš?

Denny: ( Usměje se. ) Ani mě nepozdravíš?

Chris: Naposledy: Cochceš? Kde je Bianca?

Denny: Ale no tak… Chrisi. Bianca? Ta malá poběhlice? Ta dě…

Chris: Denny!

Denny: Fajn… fajn… Zatím… zatím je v pořádku. Záleží to na tobě.

Chris: To je nějaká hra nebo co?

Denny: Promiň…. Já to beru vážně! Dávám ti čas do půlnoci. Pak je to na tobě. Buď se vrátíš ke mně a já ji nechám jít… nebo ji utopím a ty… pak stejně budeš můj.

Chris: Jsi šílená!

Denny: A ty jsi mě měl kdysi rád. Časy se ale jak je vidět mění.

Chris: To říká ta pravá…

Denny: ( Zamračí se. ) Buď já nebo nikdo! Do půlnoci!

Pak udělala něco, co Chrise odrovnalo. Zmizela. Prostě byla pryč. Kde proboha vzala tu moc...kde ji jen mohla vzít? Teď se modlil, aby Carter uspěl.

 

Ztracená Knihovna, rok 2005

Erin došla ke stupníku s podstavcem na knihu a zamyslela. Nechala tu myšlenku proudit v hlavě. Zcela volně. Jak se jmenovala? Celesta? Nejspíš… nic víc si teď nedokázala vybavit. Rozhlédla se kolem sebe a pak to vyřkla.

Erin: Celesto! Hledám svého průvodce jménem Celesta!

Nic se nedělo. Její blond vlasy se chvěly v tichém bezvětří.

Erin : Já, Erin Cassidy Halliwellová,dcera Phoebe Halliwellové a exdémona Adama Jeffersona, volám na pomoc mou průvodkyni Celestu! Žádám její pomoc!

Nic. Zase naprosté ticho. Povzdechla si a otočila se. Ztuhla a málem uskočila do stojanu. Před ní stála malá dívka. Mohlo jí být dvanáct!

Erin: Ou.. tys mě….

Celesta: Volala?

Erin: To taky.

Celesta: Ale..ty…

Erin: To je na dlouho. Potřebuju pomoc. Znám to tady, ale pořád si nejsem jistá, co musím udělat, abych jednomu démonovi vzala jeho schopnosti…. Tedy spíše na čas zmrazila. Udělala z něj dobrého člověka, aby později…

Celesta: Chápu.

Erin: Půjde to?

Celesta: Existuje jedno kouzlo, ale nejsem si dostatečně jistá, jestli máš na to dostatečné schopnosti.

Erin: Promiň? Prošla jsem mnohým. Tady jsem strávila poměrně dlouhou dobu. Další čas jsem strávila ve snovém světě. Pokaždé jsem svou bitvu vyhrála….

Celesta: A vyhrála jsi i svou vlastní bitvu? Víš… kdo doopravdy jsi?

Erin: Jsem… Vím kdo jsem. Jsem Anděl.

Celesta: Jsi si jistá?

Erin se na Celestu podívala a přemýšlela. Byla si jistá. Vždyť už si byla jistá… Byla si opravdu… jistá? Začínala nejistět. Opět se podívala na Celestu.

Erin: Jsi tu, abys mi pomohla, nebo abys mě zmátla?

Celesta: Musíš pochopit nejdřív sebe sama a pak teprve můžeš začít pomáhat druhým. Základní naše pravidlo.

Erin: Ty … nejsi Anděl. Jsi průvodce!

Celesta: A Tebe sem přitáhlo kouzlo tvého zlého bratra, který se o mnoho let později stane dobrým, stráví několik let v blázinci Lehký Život a teď nejspíš zjišťuje informace o Fénixech, protože tvůj bratranec se dostal do problému s dívkou jménem Denny Jiggsová, která shodou okolností začala kamarádit s tvou již mrtvou a ex kamarádkou Tinou Carlton. Máš pravdu… Nejsem Anděl… Nikdy nebudu mít křídla a takový ty hezký nebeský efekty, když se někde zjevím… no…vlastně ani nemám kde se zjevovat. Ve Vašem světě jsem jen hlas, co ti našeptává, vítr co si hraje s tvými kadeřemi, kapka vody, co se dotkla tvé hebké kůže… Ale něco ti povím… Najdi se co nejdřív… protože… Ty moc času nemáš… já Ano… Já tu budu navěky… Ty… ty tu navěky být nemusíš!

Erin němě zírala na Celestu. Jak toho mohla tolik vědět… jak…

Erin: Dobře. Vzdávám se. Co musím udělat?

Celesta se chvíli tvářila pořád naštvaně, ale po chviličce se na její tváři objevil úsměv.

 

Knihovna Temná Blondýnka

Carter čekal, co mu Blondýnka řekne. Přitom si ji prohlížel. Nemohl z ní spustit oči. Po pár minutách s ní si připadal jako v transu.

Blondýnka: V celé historii mé knihovny jsem nikdy… o co vlastně jde?

Carter: Jde…

Blondýnka: Poslyš..je to celé moc hezké… ta tvá zvědavost. Nikdo nechodí do mé knihovny, aby zjistil slabiny Fénixů…

Postaví se a náhle už nevypadá tak mile a příjemně. V šeru svíček vypadá jako …démon.

Carter: Jde…

Blondýnka: Mluv….člověče!

Carter: Bianca Torresová je v nebezpečí. Je to Fénix… pra…

Blondýnka: ( Podívá se na zem. ) Tu znám. ( Pak zvedne oči ke Carterovi. ) Co se stalo?

Carter: Od začátku?

Blondýnka kývne.

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

Půlnoc se blížila. Chris seděl na pohovce a sledoval mobil, dveře do haly. Jakýkoli jiný zvuk, který by mu dal vědět, že Carter uspěl. Byl nervózní. Postavil se a procházel se sem a tam. Pak si zase sedl. Zase se postavil. Vyrazil do jídelny, kuchyně. Nalil si kávu. Napil se…trochu. Pak došel do jídelny a chvíli se díval na vchodové dveře. Nic. V domě bylo ticho. Všiml si batohu, co tu zbyl po Erin. Nedocházelo mu, že už ji několik hodin neviděl. Najednou… z ničeho nic jako obvykle…se před ním objevil Adam.

Adam: Kde jsou všichni?

Chris: Kdo… jako?

Adam: Chrisi..je ti něco? Nevypadáš…

Chris: Jsem v pohodě.

Adam: Tak kde jsou? Napadlo mě, že bychom vyrazili do centra… víš… jako velká …

Chris: Šťastná rodina?

Adam: Je klid. Zatím. A taky na počest Hopiny smrti. Musíme se střetávat víc.

Chris: Jo… to je celkem dobrý nápad…ale…

Adam: Co?

Chris: Carter je někde pryč. Prý načerpat dost sil na další studium.

Adam: Jsem snad přísnej? Říkal něco?

Znělo to od něj komicky. Vždyť je mu bůh ví kolik a pořád… se chová jako kdyby mu bylo čerstvých dvacet…občas.

Chris: Ne.. Adame… vše je v pořádku.

Adam: Tak jo… neviděl Paige?

Chris: Ne… bohužel… Neviděl.

Adam: Dobře..kdyby něco jsem v Magické škole.

Chris: Jasně…

A pak ztuhne. Jeho mobil právě přijal zprávu.

Adam: Co se… Chrisi… Co se DĚJE?

Chris zbledne a vytáhne mobil. Jeho oči pomaličku pročítají zprávu. Dočte ji a mobil schová do kapsy. Pak se podívá na Adama.

Adam: Chrisi!

Chris: Nic… Nic se neděje… všechno už bude lepší. Věř mi. Všechno už bude lepší!

Poplácá Adama po zádech a jde ke vchodovým dveřím. Otevře je a zmizí ve tmě přicházející noci. Adam pokrčí nechápavě rameny a zmizí pryč.

 

Dům Halliwellek, kuchyň, rok 2005

Erin se objevila před dveřmi do sklepa domu Halliwellů. Slyšela, jak se Carter snaží najít to správné kouzlo. Věděla, že se mu to podaří….Vyčkávala. Po chvilce rozrazila dveře a zastavila se na schodech. Carter se na ni ztuhle podívá.

Carter: Ha. Ještě řekni, že se z toho stane rodinný sraz a já si půjdu hodit mašli.

Erin: Uhodls. Až na jeden malý háček.

Carter: ( Zasměje se. ) Ha. To by mě zajímalo jaký.

Erin: Já jsem tady. Při plném vědomí a plné síle, což znamená…

Carter: ( Ztuhne mu úsměv na tváři. Dojde mu to a pomalu se otočí na oba své bratrance. ) To ne.

Erin: Ale ano.

Během mžiku nejprve zmizí Chris.

Carter: ( Zlostně hodí Knihu na zem a vrhne se na dívku. ) Ty mi to nezkazíš. Ty ne!

Erin se zasměje a pak pomocí máchnutí ruky odmrští Cartera na druhou stranu sklepa.

Carter: ( Ztěžka vstane a hodí po dívce vražedný pohled. Pak vytvoří v ruce fireball a hodí ho po ní. Dívka ho rukou pošle do zdi. ) Ty potvoro jedna nebeská.

Erin: Copak? Vadí ti má moc?

Carter: Ne. Vadíš mi tady jen ty.

Aniž by to postřehl, zmizí i Wyatt.

Erin: ( Posměšně. ) Zatím, co otvíráš ústa, z nichž vycházejí podivné zvuky, zmizel ti i tvůj druhý tebou oblbnutý člen Halliwellovic rodiny.

Carter: ( Zpozoruje to a začne o to víc zuřit. Jeho ruce posílají na dívku jeden fireball za druhým. ) Ty mrcho. Ty bestie jedna. Zničím tě. Přijdeš o ty svý …

Teď se teprve opravdu naštve. Pomocí levitace se k němu přenese a pak ho od sebe odrazí. Ani ho nenechá oddychnout a opět se k němu přiblíží a odrazí. Carter si to nenechá líbit a vytvoří tlakovou vlnu, která dívku pošle opět ke schodům.

Carter: Chceš se bít? Není problém. Své schopnosti jsem trénoval téměř dva roky. Jsem na tebe připravený.

Erin: Já také. ( V tom se zastaví. ) Víš jakou chybu jsi udělal? ( Zas ho pošle o kus dál. )

Carter: Jakou? ( Vrátí jí to. )

Erin: Vytáhl jsi mě z mého času, z mé doby, z mého světa a s mou mocí.

Carter: ( Zaútočí opět pomocí fireballů. ) Máš pravdu. Byla to chyba, ale co bys tomu řekla, kdybych prozradil tvou pravou identitu? Jak by asi reagovali.

Erin: Opovaž se. ( Jen tak tak se ubrání náporu fireballů a další tlakové vlně. ) Myslím, že už bychom měli skončit.

Carter: Máš pravdu. Teď tě konečně zabiju.

Erin: Nebo já tebe.

Carter: Nesmíš mě zabít.

Erin: Pravda. ( Vznese se nad něj a vytvoří v ruce zlatou zářící kouli. Tu pak hodí po Carterovi. Ten spadne na zem a zmizí. ) Pravda. Jenže teď už ti to bude jedno.

Chvíli je úplné ticho. Kluci jsou nahoře v krystalových klecích. Za chvíli jeho kouzlo povolí. Věděla, že zlatá koule energie v sobě nesla mocné kouzlo, které nejen že Cartera poslalo přesně tam, kde bude ještě nějakých pár let pobývat, ale zároveň mu smazalo všechno, co si do té doby pamatoval. Zůstala jen nepatrná stopa, kterou si bude připomínat tím, že bude toužit to místo opustit.

Teď mohla domů. V mysli si nesla to, co přinese klid celé Halliwellovic rodině.

 

Hřbitov Všech Svatých, půlnoc

Chris stojí na jedné straně a Denny na druhé. Oba hledí přímo do čí toho druhého. Ani jeden netěká pohledem někam jinam.

Denny: Tak?

Chris: Tak!

Denny: Vybral sis?

Chris: Ještě chvíli vyčkej!

Denny: Proč bych měla?

Chris: Kde je?

Denny: Na bezpečném místě, kde jinde!

Chris: Jak zjistím….

Denny: Že by ses nám rozhodnul. Zemřete oba.. víš to?

Ve vězení, kde je Bianca držena, se objeví Carter i s Temnou Blondýnkou. Ta se podívá kolem a usměje se.

Carter. Vydrž… všechno bude v pořádku. Neboj.

Bianca jen kývne.

Chris: A seš si jistá?

Denny: Tvé poslední slovo? Stejně budeš můj.

Chris: To neuděláš!

Denny: Chceš se vsadit?

Chris: Kde by se v tobě vzalo tolik zloby, Denny?

Denny: Slyším tvé myšlenky…. Jsem odkaz té, která podlehla té vaší milé rodině.

Chris: Co?

Denny: Vaše rodina je jako jed, infekce… šíří to vaše dobro na všechny strany, aniž by si uvědomovala hlubší význam dění kolem. Lynn zemřela kvůli Vám! Jen Vaše chyba mohla za její smrt!

Chris: Takže proto, to děláš? Protože jsi se nedokázala smířit… Bože Denny! Nikdo nemohl předpokládat, že to bude ona.

Denny: To jsou ty vaše slova… Nikdo nemohl… nikdo nikdy nemůže… bla, bla, bla. Ale ona je mrtvá!

Chris: Je mrtvá skoro rok. ( Ztuhl – polohlasem ) Je to už rok.

Denny: ( Začíná pociťovat nával emocí. ) Kdybych Vás nepotkala.. kdybych TEBE nepotkala, žila by.

Chris: Ti démoni na ní měli spadeno dřív, než jsme se potkali!

Denny: To je lež! Teď ty a tvoje přítelkyně zaplatíte za její smrt! Všichni si sebou ponesete vinu. Bianca umře kvůli tvojí rodině.

Chris nedokáže skoro nic říci. Cítí v sobě vztek.

Mezitím Blondýnka vyřkne kouzlo,které začne zahřívat podlahu chaty, kde je Bianca držena.

Blondýnka: Až řeknu, vem ji pevně do náruče a snaž se co nejrychleji utéct.

Carter: Co bude s tebou!

Blondýnka: Jsem mocná a schopná. Tohle kouzlo ovládnu! Ale bude to bolet!

Denny: Budete trpět! Jako, že jsem vyšší síla vyslaná samotným pekelným démonem, který mi zjevil pravdu!

Chris: ( Potichu ) Pekelný démon? ( Nahlas ) Kdo! Kdo Ti to řekl!

Denny: Na tom nezáleží! Teď pomstím Lynninu smrt!

Oči jí zčernají a máchne rukou do tmy. Kdesi na útesu se malá dřevěná chajda propadá do temnot a hlubin tamních vod.

Denny: Vidíš… už se topí. Nemůže ji nikdo pomoci.. Brzy přestane mít sílu. Přestane kopat nohama.

Chris se zatajovaným pláčem klečí na zemi. Podívá se na ni. Je celá bez sebe a šťastná z vítězství, která osvobodí její duši.

Hlas za ní: Ještě není po všem.

Denny se otočí a ztuhne. Carter pouští na zem Biancu, která nabírá energii a sílu. Chris zvedá hlavu a jeho tvář ztuhne. Bianca.. Je tady! Podařilo se to.

Denny: Děv….

Bianca: Už jednou jsme válčili! Teď zemřeš!

Její oči začínají rudnout a celé její tělo se stává jedním velkým plamenem, který Denny sežehne. První plamenný jazyk se dotýká její tváře a Denny padá k zemi. Cosi z ní odchází a ztrácí se v noční obloze. Bianca se rychle opře o Cartera. Nemá toik sil, aby svou zlobu dohnala do extrému. Teď ne!

 Chris se dívá Biance do očí. Přes slzy ji ani nedokáže pořádně vnímat!

Chris: Jsi živá!

Carter: Říkal jsem, že to vyjde!

Chris: Chvíli se ale zdálo, že jsme prohráli.

Carter: Halliwellovi? Nikdy!

 

Přišel další den. Slunce se houpalo vysoko nad střechami San Francisca. Dům Halliwellek zase jednou ožil. U stolu v jídelně seděl Adam s Paige a Chris s Biancou. Na schodech se objevil Wyatt. Vypadal klidně. Spokojeně. Zdálo se, že se smrtí Hope už konečně smířil, ale v jeho čích se lesklo něco jiného než smíření. Byla to pomsta vůči Libře a hlavně. Noví spojenci, co v Podsvětí rekrutovali nové démony. Pomsta vůči Horoskopiánům neměla hranic.

Za chvíli se u stolu objevil Carter. Významně se podíval na Biancu a Chrise a pak si sedl naproti Paige.

Chris: Carter v noci zachránil vše, co se dalo!

Adam a Paige se zamračili. Neměli ani potuchy, co se děje. Pak se usmáli, že to alespoň dobře dopadlo.

Adam: A kde je Erin?

Všichni ztichli.

Erin: Tady! ( Vyšla z kuchyni. Zářila jako slunce. ) Byla blond!

Adam zíral a hned ji musel obejmout.

Erin: Mám Tě ráda Tati!

Adam: Já tebe taky, dítě.

Erin se pak zastavila u Cartera. Ten ztuhl a podíval se na ni víc než provinile.

Erin: Cartere!

Postavil se a ona ho objala. Tak pevně, jak jen mohla.

Erin: Jsem ráda, že tu jsi.

A on úplně ztuhl. Pak si sedl a Erin vedle něj. Chvíli bylo hrobové ticho a pak se začli všichni bavit a smát se.

Až do chvíle…

Adam: Jak to tedy bude, Erin, odcházíš? ( Najednou bylo zase hrobové ticho. )

Erin se rozhlédla kolem sebe a pak se podívala Adamovi přímo do očí.

Erin: Ne… Neodcházím. Zůstanu tady! Rodina je nade vše!

 

Kdesi jinde

Alice se dívala z okna mrakodrapu, kde pro tento okamžik přebývala. Bylo ten den krásně.

Hlas za ní: Udělala jsem, cos chtěla.

Alice se otočila a dívala se Celestě přímo do očí.

Alice: Fajn.

Celesta: Ale už mě o nic takového nežádej. Nikdy! Bylo to nehezké a nevím…

Alice: Důležité je, že je Erin tam, kde má být! Teď si je vědoma toho, co v sobě nese. Co, pro rodinu znamená. Odcházet není jejím osudem!

Celesta: Pravda, ale proč…

Alice: Jinak by si to neuvědomila.

Na to Celesta zmizela. Alice vytáhla mobil a napsala krátkou zprávu. Splněno!

 

Konec