1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

V minulých dílech jste se mohli dočíst:

Před lety zničily démoni jménem Horoskopiáni Piper a Phoebe. Paige přežila, schovaná v podobě Briany. Ta si vzala do péče Phoebino dítě a dala mu jméno Erin. Ta ve svých osmnácti letech získala svou andělskou schopnost a poté i svou čarodějnou moc, která vychází z rodu Halliwellek.

Andělská moc Erin otevře dveře do Ztracené Knihovny, místa bezmezných vědomostí. Tam se nejprve střetne s podivným průvodcem Sandym, ale záhy pozná svého pravého průvodce, který se jmenuje Helen. Zároveň tak na sebe upoutá pozornost pekelných démonů. Zlých stvoření, která se snaží nejen nutit lidi konat zlo, ale i ničit Anděly. Jedním z pekelných démonů je i její kamarádka Tina.

Díky Melindě Warrenové a příchozím Penny, Patty a Prue, získal Wyatt, Chris a Erin Knihu Stínů. Erin při použití knihy omdlí a upadne do hlubokého spánku. Jak bylo řečeno, jedna bytost na tomto světě nemůže být zároveň čarodějka a zároveň Anděl.

Skrze sen, který se jí zdá, se má rozhodnout, čím se vlastně bude chtít stát. Ve snu skončila v Angeltownu a seznámila se v něm s hochem jménem James. Ten jí městem provedl. Zároveň ji nenápadně sledovalo trio Patty, Penny a Prue.

I přesto, že ona sama netuší, proč se to děje, je na čase, aby její sen skončil, a ona se probudila.

 

A nyní jejich osudy pokračují dál….

 

Angeltown, o několik let později

Erin otevřela oči. Ležela na bílém polštáři, přikryta bělostnou dekou. Podívala se na strop a pak vedle sebe. Někdo vedle ní měl ležet, ale neležel. Narovnala se. Rozhlédla se a pak se posadila s nohama dolů. Nazula si pantofle a postavila se. Došla ke dveřím. Otevřela je a prošla chodbou až do kuchyně. Cestou se k jejímu nosu donesla vůně čerstvých koláčků.

Vešla dovnitř a spatřila Jamese. Stál u plotny a rovnal na talíři koláčky. Zaslechl její kroky a otočil se. Usmál se a ona přišla až k němu. Jejich rty se přiblížily a ….

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Adam se otočil od právě udělané kávy a jeho oči se zabodly do Patty, co seděla na židličce u stolu.

Adam: Kdy se probere? Protože mi přijde, že už to trvá nějak dlouho. To dřív budeme potřebovat pomoc toho neřáda Vodnáře.

Patty: Už by to mělo být.

Adam: Přiznej se, že nemáš tušení, co se vlastně má stát?

Patty: ( Pokrčila rameny. ) Ech…

Adam: A Penny? Ta to ví?

V tom se u okna objeví právě zmíněná Penny. Adam otevře ústa, ale nic neříká.

Penny: Musí najít sama sebe. Až se tak stane, probudí se.

Adam: A to má být kdy? Až tam, kde je, začne žít svůj vlastní život?

Penny nic neřekla.

 

Angeltown

Erin a James byli na jeden prst od sebe. Jejich rty byly od sebe jen pouhých pár milimetrů, když tu něco s Erin škublo. Vyjekla a otočila se. U země stálo cosi malého a drobného. Mělo to blond vlásky, přesně takové jako kdysi měla Erin. Začalo to pištět.

Erin se sklonila a malé vřískající děvčátko vzala do rukou a zvedla.

Erin: Co se děje, Phoebe?

James: Asi se jí po tobě stýská.

Erin: Kdyby sis tak nevymýšlel. Tvoje dcera celou noc vyváděla. Je nevyspalá.

Podívala se na malou Phoebe a políbila ji na čelo.

Erin: Dáme si kakao?

Phoebe kývla.

Erin: ( Otočila hlavu k Jamesovi. ) A ty?

James: Díky, ale nemám čas.

Erin: A dost. Chci, aby se celá naše rodina nasnídala společně. A žádné výmluvy.

Phoebe se začala chechtat, když skončila v malé sedačce u stolu. Erin ji pohladila po vláskách a pak si sedla vedle Jamese. Políbili se, konečně. James se poté lehce zasmál.

Erin: Co?

James: A to si kdysi chtěla odejít.

Erin: Taky tomu nerozumím.

Znovu se podívala na svou dceru, pak na svého manžela a znovu na svou dceru. Napila se kávy a usmála se.

 

 

Úvodní znělka

V hlavních rolích:  Wyatt Matthew Halliwell, Chris Halliwell, Erin Cassidy, Adam Jefferson A Paige Matthewsová

Ve vedlejších rolích: James Wood, Phoebe Wood a Rain

Hostující hvězdy: Hope McCarthy, Tewin a dále Penny Halliwell, Patty Halliwell, Prue Halliwell

Díl 11. Noční můra v Halliwell Street

 

Angeltown, dům Woodových

Erin stojí nad postýlkou své dcerky a ukládá ji ke spánku.

Phoebe: Pohádku!

Erin: Ale krátkou.

Phoebe se usmála a uvelebila se tak, jak se jí to líbilo.

Erin: Byly, žily, jednou kdesi, v pohádkovém městě tři sestry. To, co je spojovalo nebyla jenom stejná krev, ale i schopnost ovládat tři síly. Jedna, ta nejstarší, dokázala pohybovat předměty pouhým pohledem či pohybem ruky. Druhá, prostřední, dokázala zastavovat čas a urychlovat částice a ta nejmladší dokázala vidět do minulosti i budoucnosti. Společně bojovaly proti temným silám, které od dávných věků trápily jejich svět….

Podívala se na Phoebe. Spala. V tom zaslechla vrznutí dveří. V nich stál James a usmíval se. Erin se narovnala a došla k němu. Oba vyšli na chodbu a Erin zavřela dveře. Otočila se a podívala se Jamesovi do tváře.

James: Kde ty na ty báchorky chodíš.

Erin: Ani nevím. Prostě to tak ze mě vždycky vyjde a ono to na ni zabírá.

James: Neříkej, že Tě jen tak , z ničeho nic, napadlo tohle: „Když ta nejstarší zemřela, zjistily zbylé dvě, že ve městě, kde žijí, existuje dívka, která dokázala hýbat předměty, stejně jako jejich sestra. A nakonec přijdou na to, že to je jejich další sestra.“ To je normální fantazie?

Erin: Tak můžeš říkat, že je to moje hodně dobrá fantazie.

James: Ty moje malá J.K.Rowlingová.

 

Angeltown, dům Woodových, ložnice Woodových

Erin se převalovala v posteli sem a tam. Jednou dokonce Jamese praštila rukou. To ho probudilo.

Erin: ( Z polospánku ) Horoskopiáni!

V tom se probudila. Celá zpocená. Dýchala rychleji než obvykle.

James: Klid, lásko. Jsi v bezpečí. Byl to jen sen.

Podívala se na něj lehce vyčerpaným a zároveň tázavým pohledem.

James: Věř mi. ( Zamyslel se. ) Kdo to jsou ti …. Horoskopiáni?

Erin: Kdo?

James: Vykřikla jsi Horoskopiáni! A pak ses probudila.

Erin: Nemám ani nejmenší potuchy, kdo to je.

James: Co se ti vůbec zdálo?

Erin: Ani nevím. Nějak jsem to zapomněla.

Položila svou hlavu na jeho hruď a dívala se dopředu. Za chvíli zase usnula.

 

Dům Halliwellek, hala

Váza na stolku se trochu zachvěla a pak skončila na zemi. Květiny, co byly v ní se válely ve vodě. V ní se objevil záblesk a v hale se objevila Hope a Rain.

Rain: To bylo o fous.

Hope: ( Natáhla ruku a v ní se objevila Pandořina skříňka. Zavřela se a uzamkla se. Pak zmizela. ) Bylo. Ale nakonec jsme toho démona poslali tam, kam patří.

Rain: Potřebuju sprchu.

Hope: První patro, tam … Bože ani nevím.

Rain: Obrázek sprchy tam asi nenajdu.

Hope: Poraď si. Ano.

Rain: Fajn.

Rain vyběhl schody, když Hope spatřila Wyatta. Stál u jídelního stolu a díval se na ni s nejvyšším zájmem.

Wyatt: Od kdy se tady otevřela veřejná umývárna?

Hope: On jen potřeboval…. ( Jde k němu. )

Wyatt: Že bychom začali vybírat pětidolarový poplatek?

Dojde k němu a on se začne smát.

Hope: Hlavně, že máš dobrou náladu. Jak je Erin?

Wyatt: Spí.

Hope: Pořád?

Wyatt: Pořád.

 

Dům Halliwellek, před domem

Kdosi se zastavil na druhé straně ulice a posadil se na lavičku. Díval se směrem k domu pana Jeffersona a zkoumal ho. Ve výhledu mu bránilo jen přijíždějící auto a z něj vystoupila ta psychiatrička a sní i jedna žena, kterou ještě nikdy předtím neviděla.

Dívka zbystřila své smysly a soustředila se na to, co jejich ústa říkaly.

Paige: Penny samozřejmě nemá potuchy, co má Erin na té své cestě udělat, že je to tak?

Prue: Taky mi to přijde. Ale čeho bychom se měli obávat. Vždyť je to jen na Erin samotní, jakou cestou se vydá. Navíc. To místo je pro ni naprosto bezpečné.

Paige: Myslíš? Vždyť spí už několik dnů.

Prue: Až najde řešení, tak se probudí.

Paige: Aby to nebylo několik let.

Prue: ( Zamyslela se. ) No. O čem se Penny jen lehce zmínila, je to, že tam čas běží jinak.

Paige: No príma. Co, když potká nějakého pekelného démona?

Prue: Tam žádný není. Je to její svět.

Dívka se potutelně usmála. Postavila se a dívala se na ty dvě ženy.

Dívka: ( Potichu ) To se ještě ukáže!

Pak se dala po chodníku směrem do centra. Měla dost času na přemýšlení.

 

Dům Halliwellek, hala

Hope a Wyatt jsou v jídelně, když se otevřou vchodové dveře a Paige s Prue vstoupí dovnitř. Spatří Hope. Paige jde dál a Prue se zastavila hned, jak vstoupila dovnitř. Otočila se a podívala se ven. Pak se otočila, pokrčila rameny a zavřela dveře.

Paige: Ahoj Hope, jak jde likvidování démonů?

Hope: Jde to. Poslední dobou jsou tak nějak otravní. A jak jde likvidování démonů Vám, slečno Matthewsová?

Paige: Poslední démon, kterého jsme měli zabít, odešel hlavními dveřmi do San Francisca, takže… je to prostě slabota.

Hope: To si taky myslím. Už to prostě není, co to bývalo.

Wyatt: ( Zamračí se. ) Hlavně, že si rozumíte.

Prue: Jdu … vy víte kam.

Paige: Jasně.

Hope: Jasně.

Wyatt: Jas… a kam vlastně?

Všechny tři se na něj trochu vražedně podívaly. Prue jde nahoru. Paige jde do jídelny.

Paige: Hope, pomohla bys mi s něčím?

Hope: Jasně. Ráda.

Políbí Wyatta na tvář a následuje Paige. Wyatt chvíli postává a pak jde za Hope a Paige.

 

Dům Halliwellek, první patro

Prue jde chodbou, když tu narazí na Raina. Lekne se ho a trochu zaječí.

Rain: Pardon, pardon… Já nechtěl….

Prue: Málem jsem dostala infarkt. ( Pak si uvědomila, že už mrtvá je, a usmála se. ) Co tady….

Rain: Potřeboval jsem nutně na … vy víte na co.

Prue: ( Usmála se. ) Jo… a je tam… volno?

Rain: Teď už jo.

Prue: Fajn.

Nechala ho jít dál a sama došla ke dveřím do koupelny. Otevřela a vstoupila. Zavřela za sebou dveře a podívala se na svůj obličej do zrcadla. Zamyslela se. Už je tady několik dnů a začíná mít pocit, jako kdyby se snažila vrátit k životu, co měla předtím, než ji Shax zabil. Přemýšlela, jaké by to bylo znovu žít. Dívala se na svou tvář. Připadalo jí to jako včera, když se u nich objevil ten doktor, co ho chtěl ten zpropadený démon zničit. Ale ono to včera nebylo. Už uběhlo mnoho let. Všechno kolem se změnilo, ale tady… rozhlédla se kolem sebe. Tady nic. Adama si pamatovala z jejich první akce. Poprvé po třech letech zase spatřila Phoebe a Piper. Seznámila se s Paige. A teď? Dům stále stál na těch samých základech. Místo domu čarodějek, teď převažovala mužská síla, ale … pořád…pořád to byl jejich dům.

Otočila se k toaletní míse a podívala se na ni trochu opovržením.

 

Angeltown, dům Woodových

Erin stála v kuchyni. Před ní byla otevřená lednice, z níž na Erin dopadal chlad, který se zdál býti kuželem.

Hlas: Bože, Erin…. Probuď se!

Otočila se a její oči kmitaly po kuchyni sem tam. Nikdo tam ale nebyl. Udělala několik kroků směrem k hale. Lednici nechala otevřenou. Světlo z ní teď dopadalo až do haly. Erinin stín se zdál být větší a o něco víc děsivější.

Hlas: Probuď se!

Trhla sebou. Stále ale nikoho neviděla. Udělala dalších pár kroků směrem do haly. Když tu spatřila na schodech do patra tmavou postavu. Zastavila se a zírala na ni. Postava chvíli postávala na schodech a pak prudce vyrazila směrem k Erin. Erin sotva spatřila její tvář.

Cukla sebou a posadila se. James ležel vedle ní a tvrdě spal.

Erin: Ou… Bože…. Co ….

 

San Francisco, kdesi v centru

Dívka, co sledovala Paige a Prue, zasedla ke svému notebooku a rychle na něm něco naťukala. Její oči rychle kmitaly po obrazovce sem a tam a její ústa se začínala měnit do ďábelského úsměvu.

Nalezeno na démonském serveru: Andělé: Bytosti, co by si zasloužily zhynout i se vším tím dobrým, co sebou na tento svět přinesli. Místo, kde přebývají: Angeltown.

Dívka: Mám Tě, mrcho!

Notebook zavřela a přešla pokoj. Zastavila se před skříní a otevřela ji. Rychle z ní něco vytáhla, přičemž jí vypadla její ID karta.

Dívka: Sakra. Do háje.

Sehnula se a podívala se na svou občanku. Jméno: Tina Carlton, Místo narození: San Diego atd…. Pak občanku zase schovala a věci, co ze skříně vzala hodila na postel. Pak přešla do další místnosti. Odsunula stůl ke zdi. Postavila se místo něj a zavřela oči. Soustředila se. Její ruce se začaly měnit. Od konečků prstů, přes ruce, paže až dál. Kůže měnila svou hnědou barvu na šedou. Její fyzické tělo se měnilo. Její pekelná podstata vyplula na povrch.

Tina: Jdu si pro Tebe, Erin!

 

Magická škola, prostor nové části knihovny

Několik studentů prošlo dveřmi. Jeden zůstal u hlavních dveří do knihovny a hlídal. Do nového prostoru knihovny ani jeden ze studentů neměl povolen přístup. Samozřejmě, že existovaly výjimky, ale vždy sem student mohl vstoupit jen za dozoru nějakého Staršího, či alespoň dospělého. Hlouček se zastavil u prvního fochu. Mladík s rudými vlasy vytáhl jednu z knih a zasmál se.

Mladík: Co tahle?

Dívka: Zapomeň. Ohnivý démon je na zničení tím nejjednodušším. Stačí jen kouzlo vody v kombinaci se schopností zmrazení času. Chce to něco….

Druhý mladík: Chce to někoho, kdo dokázal zatopit i kdysi velice mocným Čarodějkám.

Dívka: Jensi a to myslíš na koho?

Jens: Carmen, zamysli se? Co nás učí v dějinách čarodějnictví?

Carmen: No… napadl mě Baltazar… Zdroj?

Mladík: Nemůžeme probudit Baltazara.

Druhá dívka: S ním měly problém i samotné Čarodějky.

Jens: Je tam démon, co by se dal zničit za pomoci toho, co umíme.

Carmen: A to má být jako kdo?

Jens: ( Otočil se ke knihám a vytáhl tu, co byla k němu nejblíže. Nalistoval na stranu, která jakoby vypadla z Knihy Stínů. ) Co takhle tento? ( A ukázal ho zbytku přátel. )

Mladík: To by….

Carmen: Šlo.

 

Angeltown

Erin zastavila svůj vůz na kraji silnice. Vystoupila z něj a obešla ho. Otevřela přední dveře na straně spolujezdce a uvolnila přezky na dětské sedačce. Vytáhla Phoebe ze kšírů a zabouchla dveře.

Erin: Takže… jak se těšíš?

Phoebe: Stašně moc se těším.

Erin: Susan a Tommy se určitě už nemůžou dočkat.

Phoebe: A kdy tě zase uvidím?

Erin: Jen co máma dokončí nějakou práci v knihovně.

Phoebe: Máma požád pracuje.

Erin: Aby tady někdo mohl mít vše, co potřebuje.

Obě dvě, tedy spíše Erin nesoucí Phoebe v náruči, došly po chodníku, který byl lemovaný růžemi, až ke vchodovým dveřím honosného domu. Erin se natáhla ke zvonku a zazvonila. Chvilku to trvalo než se dveře otevřely. V nich stála asi šestnáctiletá dívka.

Erin: Ahoj Alice.

Alice: Dobrý… paní Woodová. Zase jdete do …

Erin: Zase. Nebude Ti to vadit?

Alice: To víte, že ne, paní Woodová….

Erin: Bože… říkej mi Erin. Vždyť od sebe zas tak vzdálené nejsme.

Alice: Ale Vy jste přeci už vdaná.

Erin: A to mě činí natolik starou, abys mi vykala a říkala pořád paní Woodová?

Alice: Pravda… Erin. ( Zasmála se, ale smích v sobě po vteřině udusila. ) Takže… kdy se pro Phoebe stavíte? Stavíš?

Erin: Nevím. Ta knihovna je tak zašlá.

Alice: To víte… nikdo až do Vašeho… ou… tvého příchodu si ji nevšiml.

Erin: Vážně?

Alice: Jo…

Erin: Je téměř ztracená. Zapadlá Ztracená Knihovna. ( Zarazila se a chvíli zírala kamsi za Alici. Phoebe mezitím začala pištět a Erin ji pustila lehce na zem, aby se mohla proběhnout. Pořád ale zírala před sebe. )

Alice: Jsi… v pořádku?

Erin: Eh… Co?

Alice: Jako by ses zamyslela.

Erin: To ten termín…Ztracená Knihovna. Jako kdyby mi to mělo něco říct, ale nic mi to neříká.

Alice: Jo aha … a kde mát…máš tašku s věcmi pro Phoebe?

Erin: ( Zpanikařila a začala se kolem sebe rozhlížet. ) Ou… asi zůstala v autě. Skočím pro ni.

Alice: Jasně. My se zatím podíváme na zahradu. Třeba tam najdeme něco, co se nám bude líbit. Co ty na to? Phoebe?

Phoebe: Fíbí má láda zahladu.

Alice: A Phoebe už by se konečně mohla naučit říkat r.

Phoebe: L.

Alice: Asi tak nějak.

 

Angeltown, dům Woodových, večer, kuchyň

Erin sedí u stolu a dívá se na Jamese. Ten myje nádobí po večeři.

Erin: Víš, co se mi dneska stalo?

James: Povídej.

Erin: Zase jsem jela do té knihovny Piper Warrenové a cestou jsem se stavila u Alice.

James: Jako obvykle.

Erin: Bavily jsme se o knihovně a pak to přišlo. Řekla jsem Ztracená Knihovna a úplně jsem ztuhla. Zírala jsem před sebe a nebyla jsem schopná pomalu ani dýchat.

James: ( Přestal mýt nádobí a otočil se směrem zády ke dřezu. ) Vážně?

Erin: Vážně. Ale naprosto úplně.

James: Neboj se. To přejde.

Usmála se, ale přitom zároveň nervózně poklepávala prsty do stolu.

 

Magická škola, Knihovna, nová část

Carmen drží v ruce knihu, co našel Jens. Dívá se na kouzlo, které dokáže oživit démona, co on sám vybral. Pak zvedla hlavu a podívala se na přátelé. Až nakonec se podívala na Jense.

Carmen: Máš pravdu. To kouzlo by vážně šlo.

Jens: Tak na co čekáme?

Druhý mladík: Stačí na to jen pentagram, pět svíček. Prostě klasika. Pak se vyřkne tohleto kouzlo a mělo by to být.

Druhá dívka: A co to ničící kouzlo?

Carmen: Mike použije mrazící schopnost. Já kolem něj snížím teplotu. Ty, Jo, ho zapálíš a Jens ho na závěr pošle pryč za pomocí tady té krátké věty.

Jo: Proč tak složitě?

Carmen: ( Zasmála se. ) Aby byla zábava.

Jo: Aha.

Carmen: A taky aby nám neunikl do jiných částí školy.

 

Dům Halliwellek, první patro

Prue vyšla z koupelny. Zastavila se o kousek dál, když zaslechla hluk z podkroví. Rychle vyběhla schody do podkroví a zastavila se ve dveřích. Spatřila Tewin, Adama a Patty, jak stojí u Knihy Stínů. Patty listovala knihou a všichni tři u toho poněkud hlasitě diskutovali.

Prue: Co se tu …děje?

Přestali se hádat.

Patty: V Magické škole je ….

Tewin: Skupinka studentů vnikla do toho nového prostoru knihovny a …

Prue: Tipnu si… Ukradli nějaké knihy Temné Magie?

Tewin: Kdyby jen to….

Patty: Vyvolali jednoho démona.

Prue: Jej. Démona? Jakého? Z jaké knihy?

Tewin: Do nové části Magické knihovny jsme uschovali ty nejnebezpečnější svazky, co Magická škola vlastní, aby tak byly pod ochranou, co jsme na ten prostor uvrhli. Jenže naše děti jsou, jak se asi zdá, velmi chytré a zvídavé, takže….

Prue: Překonaly ochranu, vzaly jednu knihu a oživily již jednou zničeného démona.

Tewin: Přesně.

Prue: A koho?

Patty se k Prue otočila. Nadechla se, ale nic neříkala.

Prue: Co? Co mi zase vy podivíni tajíte?

Patty: Ten démon, co ho oživili je….

Prue: Jej. Skončete s tou telenovelou. Chci slyšet „A žili šťastně až…“

Patty: Je to Shax, Prue. Démon, co Tě zabil.

Prue jen otevřela ústa a z nich vyšel jen prázdný vzduch. Nic víc.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Prue zavřela ústa a udělala jeden či dva zmatené kroky dozadu.

Patty: Jak se…

Adam: Cítíš?

Prue: Jak se cítím? Démon, co mě zabil, je znovu na živu a řádí v Magické škole. Líp mi nebylo od té chvíle, kdy…. ( Jakoby se napřímila. ) To zvládnu. Zničím toho bastardka, a ani u toho nestihne vytvořit miniaturní vítr.

Tewin: Dobře. Tak to tedy můžeme jít.

Prue: Už včera … ( Na sucho polkla. ) … bylo pozdě.

 

Magická škola, knihovna, nová část

Na zemi leží Carmen bez jakéhokoli pohybu. Jens právě vlítnul do hromady knih a dál už se nepohnul. Mike se pokouší Shaxe zmrazit a Jo zapálit, ale místo toho začne hořet hromada knih, v níž leží Jens. Shax je sice zmražený, ale díky Mikově vnitřní rozpolcenosti není účinek zmražení dlouhodobý.

Mike: Nemělo to fungovat?

Jo: Se ptej těch dvou. Snažím se ho zapálit, ale on je vůči tomu naprosto imunní.

Mike: Měli jsme se pokusit vzkřísit toho prvního démona.

Jo: Říkám si, že jsme sem neměli vůbec chodit.

Mike: Pozdě.

Shax překoná Mikovu schopnost a zaútočí na Jo. Ta se lekne a utíká ke dveřím do hlavní knihovny.

Mike: Kam to….

Jo. Pro pomoc.

Mike se nadechne a vezme ze sebe všechno, co v něm ještě zbývá, aby dokázal Snaze ještě jednou zmrazit. Věděl, že to tentokrát je již naposled. Slyšel, jak za ním bouchly dveře. Jo zmizela.

 

Magická škola, chodba před knihovnou

Jo vyběhla na chodbu. Zabouchla ze sebou dveře a sesunula se k zemi. Chvíli zrychleně dýchala, když tu spatřila Tewin. Šla rychle po chodbě směrem k ní. Jo se narovnala, ale stále byla opřená o dveře knihovny.

Tewin se blížila. Zastavila se až u ní. Nevypadala potěšeně.

Jo: Já…

Tewin: To Vy, Jo?

Jo: Já a….

Tewin: Kdo ještě?

Jo: Mike a …

Tewin: Ano….

Jo: Carmen a …

Tewin: Jens?

Jo. Ano, paní ředitelko.

Tewin: Myslela jsem si to hned, jak mi Stan Hawking pověděl, co se stalo.

Jo ho spatřila asi dva metry od nich. Hlídal, aby nikdo nevešel do knihovny, a pak někam zmizel. Šel je prásknout. Na druhou stranu, alespoň je tady teď někdo, kdo dá Shaxovi za vyučenou.

Jo: Zničíte ho?

Tewin: Já ne. Nedokážu Shaxe zničit.

Jo: Ale… co pak?

Tewin: Ale ony ano. ( A otočila hlavu směrem k blížící se skupince osob. )

Jo otevřela ústa. Pamatovala si je z Historie z minulého ročníku. Byly to opravdu ony. Prue, Patty a Penny Halliwellovy. Procházely chodbou a celá ta jejich vznešená historie jakoby procházela s nimi. První šla Prue. Její delší tmavé vlasy za ní vlály, jako kdyby dělala nějakou reklamu, kde na ni pouštějí umělý vítr. Za ní šly Patty a Penny – hrdé, mocné a … no mrtvé.

Jo: Jak je tohle možné?

Tewin: Stejně možné, jako vytáhnout již několik desítek let mrtvého démona ve snaze doufat, že se ho někomu podaří zničit. Být Vámi, Jo, nekomentovala bych to, a hodně bych přemýšlela, co za trest si zasloužíte.

Jo zavřela ústa, ale ženy rodu Halliwellů pozorovala dál.

 

Dům Halliwellek

V domě zůstal Adam a Chris, aby hlídali „pevnost“ a spící Erin. Paige byla v Magické škole, v ředitelně a snažila se uklidnit. Wyatt s Hope byli venku.

Adam právě scházel ze schodů. Zastavil se v hale a podíval se k hlavnímu vchodu. Dveře hezky zavřené. Otočil se do jídelny. Chris seděl u stolu a něco jedl.

Chris: ( Všiml si Adama. ) Jak je jí.

Adam: Coby… stále si hraje na Šípkovou Růženku.

Chris: Hlavně, že je v pořádku.

Adam: To je dobře. Navíc… tady v domě je přeci v bezpečí.

Chris: To je…. ( Přestal mluvit a zíral kamsi za Adama. )

Adam: Co? Co je?

Chris: Někdo nechal otevřené dveře?

Adam: Byly zavře… ( Otočil hlavu směrem k vchodovým dveřím. Byly pootevřené. )

Chris prudce vstal od stolu. Adam došel ke dveřím a vyšel ven. V tom pocítil průvan. Něco se kolem něj prohnalo. Otočil se do domu a bylo to skoro jako dejavu. Vstoupil do domu a zavřel za sebou. Pak se mu vybavilo něco z minulosti. Něco, co zažil s Erin.

Adam: Erin! Rychle!

Chris: Co? Co se stalo?

Adam: Nevím… jen mám takové….

Chris: Tak co?

Oba sebou trhli a běží po schodech nahoru.

Adam: Mám neblahé tušení, že máme v domě pekelného démona.

Chris: Co?

Vyběhli do patra. To něco, co Adamovi nahnalo strach, za sebou nechalo otevřené dveře do Erinina pokoje.

Adam: Pekelný démon má v povaze zničit Anděla, který je s ním jistým způsobem propojen.

Chris: Jak to víš?

Adam: Z knížek ze Ztracené Knihovny.

Chris: Raději se neptám.

Doběhli ke dveřím do jejího pokoje a viděli Erin, jak spí.

Chris: Nic nevidím.

Adam: Nemusí být vidět… když nechtějí.

Během vteřiny se nad Erin objevila šedavá mlha a splynula s jejím tělem.

Chris: Tak.. .a co teď?

Adam: Musíme ji probudit.

Chris: Co když se to pokazí?

Adam: Bože…

 

Angeltown

Erin seděla v houpací židli na verandě jejich domku. Dívala se na ulici. Právě po chodníku přeběhlo několik dětí. Sledovala je a usmála se. Na chviličku se zamyslela. Phoebe právě spala. Byly obě venku v parku a Phoebe přepadla únava.

Vstala a chtěla jít dovnitř, když tu nad městem zahřmělo a slunný den byl ten tam. Na obloze se objevily mraky a všechno ztmavlo. Erin se otočila a udělala několik kroků blíže k trávníků. Sešla dva schůdky a její nohy se zastavily až na zeleném povrchu před domem.

Začalo pršet. Kapky jí dopadaly na obličej. Měla ráda déšť. Tady v Angeltownu byl déšť něčím očišťujícím. Všechno zlé s ním odešlo a najednou byla všude pohoda, ale tentokrát ne. Tentokrát takový pocit neměla. Déšť ji neosvobozoval.

Děti, co viděla, začaly křičet. Zaběhly do nejbližšího domu a jejich křik zmizel za dveřmi. Erin ustoupila dozadu a málem skončila na zemi, když se zarazila o první schod na verandu. Otočila se a vešla do domu. Zavřela za sebou, ale přesto se ještě podívala ven. Déšť byl o něco silnější a hustší. Pak její tvář zmizela.

Trávník se začínal nořit do vody. Kaluže na chodníku a na silnici. V jedné z kaluží se objevil obraz, co dostával svou pravou tvář, a na chodníku se objevila Tina.

Tina: Tak tady teď bydlíš, ty jedna andělská potvoro?

 

Magická škola, knihovna

Shax překonal Mikovo zmražení a jedním máchnutím ho srazil k zemi. Carmen stále ležela nehybně na zemi. Jens, co skončil v hromadě knih, se začalo hýbat. Hořící knihy ho pravděpodobně probraly z bezvědomí.

Shax rozrazil dveře do původní knihovny. Několik studentek začalo křičet. Bylo slyšet, jak padají knihy na zem, rychlá a chaotická chůze svižných nohou, když tu se otevřely dveře z knihovny a  v nich stála Prue.

Prue: Volal tady snad někdo 911?

Shax se na ni podíval a jen zachroptěl. Několik dívek, schovaných za křesly, hlasitě vzdechlo.

Prue: Ne?

Vstoupila Patty.

Patty: Přestaňme si hrát a zničme toho démona.

Penny: Tak do toho děvčata!

Všechny tři vstoupily do knihovny a jakoby Shaxe zahnaly do nového prostoru.

Patty: Nikam neunikne?

Penny: Prostor mít rozhodně nebude.

Prue za nimi zavřela dveře a postavila se mezi Patty a Penny.

Prue: Můžeme?

Patty: Stoprocentně.

Všechny tři: Ze vzduchu vzešel, do našeho světa vstoupil. Chaos sebou přinesl a životy kradl. Teď nadešel konec tvůj, zbude z tebe jenom hnůj. Síla Moci Mrtvých tvůj život si bere, na věčnost Tě odebere. Tvůj život ať pohasne, navždy a navěky.

Kolem Shaxe se vytvořil vír, který ho pohltil a odnesl pryč. Tím byl uhašen i oheň, co se začal šířit po stěnách i po dalších knihách.

Prue: Nevrátí se?

Patty: U démonů nikdy nevíš.

Prue: Ale když zničíme knihu, tak….

Penny: Knihy nepřináší zlo, to lidé, co jich užívají.

Prue: Ha… Zkušenost promluvila.

Penny: No tak Prue.

Prue: Co? Jen reaguju. Nic víc.

 

Angeltown, dům Woodových

Erin uložila malou Phoebe do postýlky. Přitom se podívala z okna. Stále pršelo. Erin políbila Phoebe na čelo, ale místo aby odešla, podívala se z okna. Temnota noci stála přímo za oknem Phoebina pokoje. Stačilo okno jen otevřít a nechala by tu tmu vstoupit dovnitř. Zahřmělo a zablesklo se a ve okenním skle se objevil její obraz. Jen na pár vteřin. Lekla se.

Začala zhluboka dýchat. Odstoupila od okna a nakonec odešla. Okno stále vzhlíželo do temnoty okolního světa plného deště. Venku znovu udeřil blesk a v okně se objevila Tinina tvář.

 

Zešedla a prošla skrz okenní tabuli. Zadívala se na spící Phoebe a svým démonským zrakem si ji prohlédla. Nezářila. Rozhodně dcera Erin nezískala Erinin nejdůležitější genetický znak. Phoebe se v postýlce převalila na druhý bok a otevřela oči. Oči chvíli kmitaly sem a tam, než našly Tinu. Posadila se a chvíli na ni zírala. Snažila se zaostřit. Chvíli jí to trvalo.

Phoebe: Kdo jsi?

Tina: Jsem…. ( Zamyslela se. ) kamarádka tvé mámy, víš.

Phoebe: Kamaládka?

Tina: Jo. Největší. Známe se už … no … dlouhou dobu. A jak se jmenuješ?

Phoebe: Fíbí.

Tina: Phoebe?

Phoebe: Jo.

Tina: A kdepak máš maminku právě teď?

Phoebe: Je dole.

Tina se usmála. Pak se k Phoebe nahnula a pohladila ji po jejích blond vláskách a ta ihned usnula.

Tina: Takhle je to lepší. Až tvou drahou maminku pošlu k samotnému ďáblu, dojdu si i pro tvou Andělskou…. ( Zarazila se a znovu položila ruku na Phoebinu hlavu. Odtáhla se. ) Ou… tak to je vážně smutný. Nejsi Anděl. Nemáš z ní ani ťuk. Ta to teda ale pořádně prohrála. To má za tu svou anděl…fuj…dokonalost. Tak to budu muset provést pár změn. ( Postavila se a podívala se na Phoebe. ) Neměla bych, ale proč ne.

Její oči zešedly a z Phoebina těla začala stoupat její životní energie. Tina do sebe nasávala všechno, co v sobě malá Phoebe měla. Když skončila, nadechla se a na chvíli se rozzářila jako hvězda na noční obloze. Pak se na podpatku otočila a zamířila ke dveřím do chodby. Nechala to zesláblé a vysušené tělo ležet na posteli

Chystala se na svou velkou bitvu.

 

Dům Halliwellek

Penny, Patty a Prue jdou po schodech z podkroví.

Prue: Bude ta tvoje ochrana fungovat?

Penny: Věřím svým kouzlům.

Prue: No, ale znáš přeci děti.

Patty: Vždycky přijdou na něco….

Cestou dolů si všimnou Chrise, jak vychází ze dveří Erinina pokoje. Je celý bledý a v jeho očích je vidět strach.

Prue: Ps… Chrisi…. Co se stalo?

Chris: Kdosi napadl Erin.

Penny: ( Postrčila Prue a Patty, aby se ke Chrisovi dostala blíž. ) Co? Jak? Kdy?

Chris: Před chvílí. Vypadalo to jako poryv větru. Vznesl se nad Erin a vstoupil do ní.

Penny: Jak přesně to vypadalo?

Z pokoje Erin vyšel Adam.

Adam: Vypadal trošku jako jedna podoba…. ( Ztichl a opřel se o dveře pokoje. )

Prue: Jako co?

Adam: Jako … pekelný démon.

Penny: To….

Patty: Pekelný démon?

Adam: Bytosti, co byly kdysi….

Penny: Vyhnány z Podsvětí. Byly staré a pro moderní svět nepoužitelné.

Prue: Moderní svět?

Penny: No… u nás je to okamžik, kdy vznikla řecká, egyptská civilizace… tedy od Starověku.

Prue: Takže tyhle démoni jsou už x set let kdesi…. Kde?

Adam: Nejsou. Jsou mezi námi. Stejně jako Andělé. Předchůdci Světlonošů.

Prue: Eh?

Adam: Viděl někdo film Constantine?

Chris: Jednou ho dávali v kině pro pamětníky.

Adam: Jen ovlivňují lidi kolem nich ke konání dobra či zla. Sami nemůžou nic udělat. Ovšem mezi sebou se nenávidí. Vedou staleté bitvy, aniž by o tom magický svět věděl. Tady… Ne nahoře, ne v podsvětí, ale tady… mezi smrtelníky.

Prue: ( Podívá se na Penny. ) Je to tak?

Penny: Je to tak. Mají ty svoje války. Jediné, co je může zničit, je vždy ten druhý. Každý Anděl má svého Pekelného démona. Jsou sobě protipóly. Když jsou poblíž sebe, jejich skutečná já se projeví naplno.

Prue: A to je?

Penny: Anděl roztáhne křídla, která ho chrání před fyzickým zásahem. Kolem něj se objeví záře, která podle všeho přichází z místa jménem Ztrace…

Adam: Ztracená knihovna?

Penny: Jo. Je to jejich místo všeho vědění.

Prue: Něco jako knihovna v magické škole?

Adam: Ta je proti tomu jako zapadlé zavšivené knihkupectví srovnané s Palácem Luxor.

Prue: A..ha.

Penny: Anděl je tak plně vyzbrojen na přímý souboj s pekelným démonem.

Adam: Takže by měla být Erin v pohodě, ne? Ubrání se mu… jí nebo kdo to vlastně je.

Penny: ( Zesmutní. ) Normálně by toho schopná byla, ale…..

Adam: Ale co?

Penny: To kouzlo ji uvedlo do stavu, kdy se ona sama musí rozhodnout, zda si ponechá schopnosti Andělské či schopnosti Čarodějné.

Adam: A v čem je tedy ten problém?

Penny: Obě tyto její části jsou jistým způsobem blokovány. Dokud se ona sama nerozhodne, nemůže užít ani jedné z nich.

Adam: ( Třískne do dveří. ) Co je tohle do háje za kouzlo!!!

Penny: Nemohla jsem očekávat, že již ve svém druhém roce získá svůj protipól.

Adam: A ejhle… mocná, mrtvá čarodějka na něco zapomněla.

Penny: Promiň… Adame.

Adam: S tím promiň jdi k šípku a pak se začni modlit.

Vstoupil do Erinina pokoje a pak se otočil ke skupince v chodbě.

Adam: Protože ona teď bude potřebovat Boží zázrak, aby se z toho dostala.

Otočil se zpět do pokoje a zabouchl za sebou dveře, až všichni na chodbě nadskočili. Penny sebou trhla, ale Patty ji chytla za ruku a naznačila jí, že to není dobrý nápad – vstupovat teď do Erinina pokoje.

 

Adam si sedl vedle Erininy postele a chytl ji za ruku. Byl celý zlostný, rudý vzteky a jeho oči se zalily slzami.

Adam: Prosím, buď statečná. Musíš to zvládnout. Musíš….

 

Angeltown, dům Woodových, pokoj Erin a Jamese.

Spala tvrdým spánkem, když tu sebou trhla. Jako kdyby něco slyšela. Chvíli jen zírala na strop a přemýšlela, zda se jí to všechno přeci jenom nezdálo. Otočila hlavu vedle sebe a podívala se na Jakešovu klidnou tvář. Jeho pravidelné oddychování ji uklidnilo. Zavřela oči a pokusila se usnout, když tu zaslechla, jak cvakly dveře. Otevřela oči, znovu.

Erin: ( Potichu ) Phoebe!

Byla rychlá. Otevřela dveře na chodbu a rozhlédla se. Nic než tichá tma. Podívala se směrem k pokoji její dcery. Dveře byly zavřené, ale ona se přeci jenom odhodlala to prohlédnout. Plížila se chodbou jako váhající lvice. Byla pokoji své dcery stále blíž a blíž. Dotkla se kliky dveří a pak … zaslechla hluk vycházející z dolního patra. Někdo byl v kuchyni.

Trochu se lekla a prudce otevřela dveře do pokoje. Podívala se na postel. Deka volně ležela na Phoebině tělíčku. Oddechla si a zase zavřela dveře. Hluk zezdola pokračoval. Vydala se tedy chodbou ke schodišti. Pomalu scházela jeden schod za druhým.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Patty se opřela o stůl a podívala se na Penny. Ta se napila káva a zamyšleně se rozhlédne kolem sebe. Pak se teprve podívá na Patty.

Penny: Ach můj … neměj tak vyčítavý pohled, Patty.

Patty: Měly jsme s tím počítat.

Penny: Říkám…. Žádné vyčítavé pohledy, žádné….

 

Dům Halliwellek, první patro

Chris stojí u dveří, opřený o zeď. Z přízemí k němu jde Prue a nese dva hrnky kávy.

Prue: Na probuzení.

Chris: ( Vezme si jeden a napije se. ) Díky.

Prue: Ještě je pořád uvnitř?

Chris: Ten jen tak nevyleze. Už ji dvakrát ztratil. Tohle by bylo potřetí.

Prue: Kdyby se mu tak dalo pomoci.

Chris: Kdybychom tak věděli, kdo je její protipól.

Prue: Jo. Paige poslala vzkaz. Pokusí se najít způsob, jak toho pekelného démona vystopovat, ale nic nezaručuje.

Chris: Teď se nám hodí všechno.

Prue: Přesně.

 

Angeltown, dům Woodových, přízemí

Erin pokračovala dál. Sešla schody a zahnula do kuchyně. Musela projít delší chodbou, odkud se dalo jít do prostorného obývacího pokoje, kde byl přístup na zadní terasu. Opět zaslechla ten hluk. Na stoprocent vycházel z kuchyně. Najednou se rozsvítilo. Ostré světlo jasně ozářilo stůl. Erin se trochu stáhla, ale pak pokračovala dál. Už to bylo tak blízko. Světlo vycházelo z lednice a někdo tam něco hledal.

Došla až ke dveřím a trhla s nimi.

James upustil plastovou láhev s mlékem, ale ta se naštěstí nerozbila.

James: Bože… co to vyvádíš?

Erin: Myslela jsem, že tu máme nějakého zloděje nebo něco takového.

James: Lásko… my máme přeci alarm.

Erin: Pravda.

James: Měla bys jít spát.

Erin: Jasně, jasně, jen….

James: Se trochu uklidni. ( Políbil ji na tvář. ) Jdu nahoru a budu na Tebe čekat.

Erin: Jasně. Jen se… asi jenom napiju a jdu nahoru.

James: Tak si pospěš.

Znovu ji políbil a objal. Pak se odtáhl a zmizel v chodbě. Erin se jen uchechtla a opřela se o stůl. Podívala se na lednici a zavřela ji. Celá tak zmizela ve tmě.

Erin: Bože.. vzpamatuj se.

Otočila se do chodby. Slyšela, jak James stoupá po schodech do prvního patra, ale pak ztuhla. V chodbě někdo stál. Neviděla ho příliš jasně, ale přeci jenom dokázala poznat ty obrysy.

Erin: Kdo… jsi?

Neznělo to příliš jistě, ale nemohla to již vrátit zpátky. Bytost jí neodpověděla, ale za to se pohnula. Erin se chytla dveří od lednice, ale pak si uvědomila, že světlo z ní by jí vše jen zkomplikovalo. Pak by byla jako slepá. Když to ten kdosi by ji viděl jasně a zřetelně.

Erin: Kdo jsi!

To řekla už jasněji a tvrději.

Tina: ( Erin to neví. ) Ahoj…. Erin.

Erin: My se snad známe?

Tina: Známe…. Tedy… ( Zasmála se. ) Tady asi ne, ale v normálním světě se známe až moc dobře.

Erin: Jak… to … myslíš.. „V normálním světě“?

Tina: Tohle musí být dost hustý kouzlo. Nechtěla bych se setkat s tím, kdo ho vytvořil.

Vystoupila ze šera chodby a zastavila se na metr od Erin. Její kůže byla místy zešedlá, ale na jiných místech těla byla lehce vybledlá, až přecházela do světle růžové. Erin se jí lekla. Tedy spíše těch jejích očí. Černé a temné jako sama smrt. Tininy vlasy byly mnohem delší a díky bouřce, kterou sebou do Angeltownu přinesla, i rozcuchané.

Erin: Kouzlo?

Tina: Bože… ty snad ani nevíš, kdo jsem…

Erin: Někdo, kdo patří do Bohnic?

Tina: ( Zasmála se a vyvalila oči tak, až jí bylo vidět bělmo očí tak jasně, jako kdyby použila bělící zubní pastu. ) Čím dál lepší….

Erin ztuhla a zírala na Tinu, jako kdyby to byl snad nějaký Anděl.

 

Magická škola, ředitelna

Paige sedí za Tewiným stolem a listuje v nějakých knihách. Otevřou se dveře do hlavní chodby a vejde sama ředitelka školy Tewin a nese další hromádku knih. Paige zvedla hlavu od papírů starých možná i desítky století a jen otevřela ústa.

Paige: Další?

Tewin: To víš… nejsme žádná knihovna v Horní Dolní, třetí blok nalevo od sušárny. ( Paige to nekomentovala. ) Třeba v nich konečně něco bude. ( A položila je s dutým prásknutím na stůl před Paige. ) Hodně štěstí.

Paige: Ty mi jako nepomůžeš?

Tewin: Musím krotit davy.

Paige: Co?

Tewin: Rozkřikla se zpráva o Shaxovi. Musím mít proslov a vše vysvětlit.

Paige: Aha… Tak si to užij.

Tewin: Díky.

Zavřela za sebou a nechala Paige osudu a vážně obří hromadě knih. Paige začala pročítat další odkazy, články, zprávy. O všem možném, co se Andělů týkalo a může se říci, že autoři byli poměrně skoupí na slovo. Během toho, jak se prokousávala nudnými statěmi, došly jí dvě věci – pokud Erin z toho snu nevytáhnou, pekelný démon ji zabije a ona už se z té její noční můry neprobudí a druhá … mnohem víc zábavnější: když se jim podaří najít místo, kde pekelný démon zanechal své lidské tělo a zabijí ho, umře i jeho podstata tam, kde je s Erin.

Paige: Ha… A co bude s Erin, když ho zničíme… To už tu nepíšou. ( Zvedla hlavu, jako kdyby se chtěla podívat do oblak. ) Kdyby mi tady někdo pomohl, bylo by to fajn.

Nic se nestalo. Jen zívla a dál tedy začala hledat v knihách. Pak se něco stalo. Zrcadlo vedle stolu, co Tewin skoro vůbec nepoužívala, se začalo třást. Paige vstala a dívala se na svůj obraz. Zachvěl se a pak se v něm objevila dívka. Její tvář byla nevýrazná. Natáhla ruku k Paige. Nejdřív jen v zrcadle, ale pak ruka prošla hranicí zrcadla. Paige neuhnula. Jen se dívala. Ruka prošla zrcadlem. Něco držela. Byla to kniha. Ruka ji upustila na zem a otevřela se na straně s nápisem „Hledání zla“ Pak se dívka usmála. Ruku stáhla zpět a zmizela pryč. Paige už pak viděla jen sebe samu. Ihned knihu zvedla a podívala se na její přední stranu.

Paige: ( Polohlasem ) Díky, ať si, kdo jsi.

 

Angeltown, dům Woodových, přízemí

Erin se dívala na Tinu a ta zase na Erin.

Erin: Tak?

Tina: Moje… drahá… ( Přiblížila se k ní o krok. ) … milá… kamarádko…. ( Opět kousek popošla. Erin už dál nemohla. Najednou se Tina zastavila. ) Ale počkat. To by přeci nebyla žádná legrace, kdybych tě teď zabila a ty ani nebudeš vědět, proč.

Erin: Tak proč?

Tina: Na to musíš přijít sama.

Natáhla k ní svou šedou paži a dotkla se jí. Předala jí něco ze sebe. To něco v ní probudilo zapomenuté vzpomínky. Přesně ty, které ztratila během života v Angeltownu. Jenže kromě toho to v ní probudilo i to, proč tu skončila. Vše, co se událo se spojilo v jedno. Podívala se Tině pořádně do očí.

Tina: Připravena zemřít?

Erin: Na to zapomeň!

Tina: Stejně zemřeš, mrcho… jako tvoje dcera!

Erin ztuhla a zeslábla. Nemohla to být přeci pravda, ale tu pravdu poznala v očích svého úhlavního nepřítele.

Erin: ( Jen zaúpěla ) Ne!!!!

Tina: Pozdě!

Dotykem, co ji vrátil vědomí, z ní vysála část její energie. Erin klesla k zemi a místo zpětného útoku, chtěla brečet. Chtěla řvát vzteky, ale neměla sílu to Tině vrátit.

Tina: Jen se vybreč… dokud můžeš!

Erin skrčená u lednice tu ztrátu energie cítila. Zavřela oči a snažila se uklidnit, ale náhlý příval myšlenek jí bránil se soustředit. Minulost se smíchala s přítomností. Netušila, co z toho je reálné. Život s Jamesem a Phoebe nebo snad nějaký podivný alternativní svět, kde existují čarodějnice, kouzla a démoni. Pokusila se zvednout, ale příval dalších myšlenek ji zase srazil k zemi. Viděla sebe, Tinu a další dva lidi. Nejdřív si nedokázala vybavit jejich jména, ale pak si vzpomněla: Ken a Marina. Její přátelé ze Střední školy. Vybavila si, že ať to bylo, co to bylo, nebo spíše kdy to bylo, byly to dobré časy. To jí dodalo energii. Opět se pokusila narovnat.

Tina: Jej… ona se s tím snaží snad i bojovat. Připravena?

Erin: Na to… ( Opřela se a posunula se do téměř rovné pozice. Přitom se opírala o lednici a kuchyňskou desku. ) … zapomeň!

Tina: Že by ses nám konečně probrala? ( A tak nějak podivně se zasmála. )

Erin si vybavila další střípek z něčeho, co by mohl být její život. Vše bylo rozmazané. Stála v potemnělé školní budově. Další střípek: Někdo ji pronásledoval, někdo jako…Podívala se na Tinu…Jako ona. A pak to byla doslova smršť vzpomínek. Nejdřív viděla Ztracenou Knihovnu. Vybavila si výbuch v P3. Vybavila si toho podivného Sandyho. Vybavila si svého otce Adama. Energii, co ztratila, zase získávala. Odlepila se od kuchyňské desky a pokusila se stát na svých vlastních nohou. Tina se přestala smát.

Hlasy v Erinině hlavě: Jsi Anděl… Jsi Čarodějka…. Anděl… Čarodějka… Anděl….

O něco silnější hlas, který překřičel ty ostatní: Musíš se rozhodnout!

Erin: ( Polohlasem ) Musím si vybrat!

Tina: ( Zasmála se, ale byl to spíše prchavý smích. ) Co… co jsi to říkala?

Erin získala další energii. Cítila ji vedle sebe. Viděla ji vedle sebe. Tina ji vidět nemohla. Pekelný démon nemůže vidět Průvodce Andělů.

Helen: ( Potichu )Drž se toho, co máš v životě nejraději.

Erin si to vybavila přesně. Adam, její otec. Paige alias Briana Cassidy ( její něco jako máma ) Chris, Wyatt ( Její bratranci ) Její rodina.

Erin: Volím si…

Pak to jen zašeptala. Tina zavřela ústa a ustoupila.

 

Kdesi v San Franciscu

Během vteřiny se v boční ulici u jedné hlavní třídy objevil Rain a Hope. Oba plně vybaveni na přímý útok s čímkoli. Hope vyšla na hlavní třídu a rozhlédla se. Rain ji následoval.

Rain: Tady někde tom á být?

Hope: Jo. Tady někde… ( Ujde pár metrů po chodníku a zastaví se u prvních dveří od boční ulice. ) …. Jo. Přesně tady.

Rain: Tak jdeme na to!

Zašli zase do boční ulice.

Rain: Jaký patro?

Hope: Páté. Byt 5D.

Rain chytl Hope za ruku a pak v jednom záblesku zmizeli pryč.

 

Byt 5D, ta samá ulice

Objevili se v pokoji, kde na zemi leželo něco podivně zkrouceného a šedého. Hope vytřeštila oči a pak hned uhnula pohledem.

Rain: Tohle, že je….

Hope: Lidská schránka pekelného démona.

Rain: Já myslel, že vypadají jako lidé.

Hope: Pokud uvnitř pekelný démon je, tak asi ano, ale tohle je….

Rain: Nechutný.

Hope: To možná i víc.

Rain: Dáme se do toho?

Hope: To si piš! Ale pekelného démona jsem do skříňky ještě neposílala.

Rain se usmál a raději zmizel. Nechtěl být případně vtáhnut do té pekelné skříňky. Hope došla až k ležícímu tělu dívky, kterou znala. Ne moc dobře, ale díky Erin ji znala. Klekla si před ní a pohlédla do její vysušené tváře. Vypadalo to, jako kdyby i přes svůj vzhled, stále žila.

Hope: Tak fajn…. Jde se na to.

 

Hope se v ruce objevila skříňka a na pár vteřin zalila místnost bílá záře. Do záře se ponořila i kuchyň v Angeltownu. V domě Halliwellek se u spící Erin vyskytoval jen Adam, když se její tělo začalo třást. Ztuhl a chvíli netušil, co to znamená.

To samé se v hlavě točilo i Hope, která dostala najednou strach z toho, co se stane, pokud se jí to podaří. Tedy pokud se jí podaří toho pekelného démona dostat do Pandořiny skříňky. Na druhou stranu, městečko Angeltown se právě nacházelo na prahu existenční zkázy. Záře vyšla z kuchyně Woodových a zaplnila nejdřív jejich ulici, pak čtvrť a nakonec celé město.

Z těla Erin vystoupil šedý duch a za hlasitého zaúpění vystřelil ten šedý mrak směrem ven z pokoje. Adam sebou trhnul a snažil se to něco dostihnout. Nevšiml si, že z těla Erin vyšla i druhá záře. Jasná a oslepující – prolétla kolem Adama, až málem spadnul ze schodů. Měl štěstí, že se ihned přenesl. Jinak by na zemi pod schody určitě skončil.

Hope se už chystala na svůj triumfální úder. Otevřít Pandořinu skříňku, zahnat do ní toto umírající tělo a pak už jen doufat, že to bylo k něčemu a ne k ničemu. Místo toho, aby však otevřela tu prokletou věc v ruce, strnula. Dveře bytu se rozrazily a do polomrtvého těla se přesunul šedý duch.

Tina sebou prudce trhla. Narovnala se tak rychle, až Hope málem skončila leknutím na zemi. Tininy děsivě temné oči pohlédly na Hope. Znovu sebou škubla a hnala se s nataženými pažemi na Hope.

Ta se opět pokusila použít skříňku, ale když se místností rozlila zlatá oslepující záře, rezignovala. V ten stejný moment se v pokoji objevil Rain a svým tázavým pohledem se podíval na Hope.

Hope: Neptej se… tady pro nás už není místo.

Zlatá záře zmizela a před Tinou se objevila Erin. Chvíli se na sebe dívaly. Hope a Rain doslova zatajili dech, když Erin roztáhla svá bělostná křídla a Tinu doslova sežehl proud energie. Nezbylo z ní nic. Naprosto … nic.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Paige objala Patty a zdálo se, že každou chvíli začne brečet. Nestalo se tak. Paige odstoupila a přidala se k těm, co doposud jistým způsobem žijí v našem světě. Adam objímal Erin, jako kdyby ji chtěl snad umačkat k smrti. Nechala se… byla ráda, že je to za ní. Celá ta věc s Tinou a knihou. Její oči se setkali s Pennyimi.

Penny: Jsi si jistá, že to tak chceš?

Erin: Jsem… jako Anděl se cítím lépe, než jako čarodějka.

Penny: Škoda, bylo by fajn, mít tě jako pokračovatelku naší tradice.

Patty: Mami… Nech toho. Vybrala si. Je to její volba. Tos přeci chtěla. Tak to máš.

Penny: Dobrá dobrá… ale já jen…. Čekala jsem, že….

Erin se usmála.

Patty: I tak tě máme rády.

Prue: Chce říci, že i tak jsi součástí naší rodiny.

Adam: Zůstanete v … kontaktu?

Prue: Řekněme, že tentokrát už na tak dlouho neodejdu.

Paige, Wyatt a Chris se zasmáli.

Penny: Tak…. To by bylo vše. Musíme jít. Udělaly jsme vše, co bylo v našich silách. A i přes fakt, že nedošlo k naplnění Moci Tří, cítím, že se poblíž pohybuje někdo, kdo by to mohl napravit.

Paige, Prue a Patty otevřely ústa, ale nic neřekly. Penny se zasmála a pak tleskla.

Penny: Myslete na nás a my budeme stále s vámi.

Pak v záři zmizely pryč.

Adam: Tak … to bylo.. tedy ….

Paige: Dám si kávu, nechce někdo?

Erin: Já jo….

Chris: Já taky….

Wyatt: Udělej jednu i Hope a Rainovi… díky.

Všichni odešli z podkroví a Paige šla poslední. V tom se za ní někdo objevil. Byla to Prue. Zasmála se.

Prue: Příští úterý… káva u Alessandra, v pět?

Paige: ( Zamyslela se. ) V šest.

Prue: Budu tu.

 

Pak zmizela. Paige si povzdechla a pak i ona opustila podkroví.

 

Konec