1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

V minulých dílech jste mohli vidět nebo jste se mohli dočíst:

Kniha Stínů byla vždy jedním ze symbolů rodu Melindy Warrenové, první čarodějky dlouhé linie čarodějek, která vyvrcholila zrodem tří sester a vznikem Moci Tří. Ta byla už od prvopočátku spjata s Knihou Stínů. Mnohokrát byla právě tato kniha trnem v oku mnohých démonů, čarodějů a i některých smrtelníků. Skrze ni se sestrami komunikovala jejich babička Penny Halliwellová. Skrze ni se naučili využívat zaklínání a lepší čarování.

Ovšem…. Na konci jejich posledního roku se kniha „ztratí“. Časem vyjde najevo, že byla uschována na tajné místo samotnými sestrami, aby nedošlo k jejímu zneužití. Ovšem neexistuje příliš mnoho pojítek, které by vedly k místu, kde kniha je.

·        Chris zjišťuje, že v paralelním světě, kde Flower zlikvidovala skoro celý svět, byla Kniha Stínů nalezena.

·        Erin má uschované zrcadlo, skrze něj by se mohli dostat do jednoho ze světů a případně se snížit ke krádeži knihy Stínů.

·        Díky svým třem kamarádkám Gwen, Jasmine a Everret a vlastně i sama sobě měla možnost vidět, jak Piper zašifrovala dopis pro Wyatta.

·        Když byla Erin ve Ztracené Knihovně setkala se tam se Sandym, který se jí představil jako její průvodce. Měl ji provést jejími schopnostmi Anděla. Místo toho přišla na to, že jejím průvodcem je dívka jménem Celesta Helen McMary.

A nyní  přichází  pokračování…

 

Dům Halliwellek, hala

Erin seběhla rychle schody. Zastavila se u paty schodiště a chytla se ho. Otočila se a zamířila do obývacího pokoje. Tam seděl Chris s Adamem. Oba se ještě vzpamatovávali s Erinina kouzlení. Když se tam objevila, ztuhli.

Chris: Bože…. Už zase….

Erin: Nebojte … ufff… se. Jsem v poho…dě. Jen jsem ….

Adam: Co?

Erin: Vím….

Do obývacího pokoje vstupuje Paige s uzdravenou Hope.

Erin: Vím… kde … kde je… Kniha Stínů!

Paige: Cože?!? Řekni to ještě jednou?

Erin: ( Podívá se na Paige. ) Vím to… Vím, kde je Kniha Stínů!

Paige ztuhne.

 

STOP!!! Takhle se to přesně nestalo. Abychom poznali skutečnou pravdu, musíme se vrátit tam, kde to Erin napadlo…. Do koupelny. Těsně poté, co se zadívala do skříňového zrcadla ve svém pokoji.

 

Dům Halliwellek, koupelna

Erin stála před zrcadlem a připravovala se na sprchu, která jí probudí, která ji konečně postaví na pevnou zem. V hlavě měla ještě ten sen o Piper a Leovi. Věděla, že když si vybaví, co vlastně Piper říkala, bude mít knihu stínů na dosah. Jen v tom byl ten háček, že ona v tom snu neměla vůbec potuchy, co Piper říkala. Jako kdyby někdo ztlumil vše na naprosté minimum.

Stoupla si do vany a zatáhla, kdyby se někdo najednou rozhodl ji vyrušit. Pustila vodu a ta ihned začala dopadat na její hlavu. Pocítila teplo, která voda přinášela, a úlevu, co sebou nesla.

Hlas: Penny, Patty, Prue byly jste vždy s námi …

Hlas se pak vytratil. Ztratil se v hluku tekoucí vody a Erin byla na chviličku přesvědčená, že to musel být Pipeřin hlas… Ztuhla…Vše z toho podivného snu se jí vrátilo a na malý okamžik viděla i něco víc. Jako kdyby jí ta horká voda otevřela mysl. Propojila její Andělské i Čarodějné schopnosti v jednu moc. Hlas byl stoprocentně Pipeřin. Slyšela ji, jako kdyby stála u zrcadla za závěsem.

Vybavila si podkroví. Jak to tam kdysi vypadalo. Vše, co jí vyprávěla Paige, Briana i Adam. Všechno. Voda přitom dál stékala po její kůži a přitom odplavovala tu odpornou šarlatánskou magii, co se do ní plně ponořili Gwen, Everret a Jasmine.

Byla zpět v tom podkroví. Piper právě prováděla ochranné kouzlo, maskovací kouzlo nebo co to vlastně mělo být…jenže pak dodala ještě něco.

Piper: Měla bych ještě udělat návratné kouzlo… ( Ubezpečila se v tom, co jí napadlo. ) Jo. To bych měla.

 

A pak to řekla. Těch pár vět mohlo všechno změnit. Všechno. Narozdíl od šarlatánské magie, co mizela v odvodním kanálku, Pipeřina slova nezmizela… Zůstala v ….

 

Zpět v jejich přítomném čase, dům Halliwellek, obývací pokoj

 

Erin: ( Podívá se na Paige. ) Vím to… Vím, kde je Kniha Stínů!

Paige ztuhne. Pak se musela opřít o Hope, co byla vedle ní.

Paige: To … to znamená….

Wyatt: Co to vlastně znamená?

Paige: Bože.. co to znamená? Naše bývalá moc bude opět v našich rukách. Celá naše historie bude zase zpět!

 

Úvodní znělka

V hlavních rolích:  Wyatt Matthew Halliwell, Chris Halliwell, Erin Cassidy, Adam Jefferson A Paige Matthewsová

Ve vedlejších rolích: Everret Snow, Gwen Micheals a Gabriel ( Mužská vědma v Magické škole )

Hostující hvězdy: Hope McCarthy, Tewin a dále Penny Halliwell, Patty Halliwell, Prue Halliwell a Melinda Warrenová

Díl 8. SÍLA MOCI MRTVÝCH

 

Všechno obvykle přicházelo v jasnou dobu. Nic se nestávalo náhodně. Vše bylo propojeno slabými nitkami osudu. Teď jim osud konečně začínal hrát do karet. Seděli v obývacím pokoji a mlčeli. Ticho bylo tak silné, že každý slyšel tlukot srdce ostatních bytostí v místnosti. Nejstarší členové rodiny – Adam a Paige věděli, co znamená mít knihu stínů zase ve svých rukách. Mladí možná tušili, ale sami přímou Moc Knihy nezakusili. Pokud se ovšem nepočítají mladší verze Chrise a Wyatta. Ovšem… zdaleka nejhůř na tom byla Erin.

Věděla, že na ní závisí, jestli knihu získají. Přemýšlela, proč si to zpětné kouzlo na rozšifrování dopisu od Piper nezapsala… jenže papír může ztratit… stejně tak jako zapomenout některá slova. I přesto… víc věřila své hlavě. Přeci její mysl nedovolí, aby jim vše neproteklo mezi prsty jako voda, co mizela v odpadovém kanálku.

Podívala se po chvilce na Wyatt a Chrise. Na zcela zamyšlenou Hope a pak na poctivě spokojeného Adama s Paige.

 

Erin: Takže?... Kdy se do toho dáme?

Paige: ( Trochu zvážněla. ) Víš… zlatíčko…. Ráda bych zaskočila… ( Pak se zamyslela a podívala se na Adama. ) …Adam by rád zaskočil…. ( Ten se na ni překvapeně podíval. )  za Tewin.

Erin: ( Trochu víc než překvapená ) Proč? Proč do toho míchat Tewin? Je to přeci naše kniha… Kniha Našeho rodu…. Ne nějaké Tewin „Vím vše nejlíp, protože jsem ředitelka magické školy“

Paige: Víš….

Adam: ( Kývá na souhlas. ) Já to řeknu….

Paige. Fajn.

Adam: Erin….Nechceme Ti nějak upírat tvé zásluhy, ale než celý náš dům ponoříme do Pipeřina kouzla…. Měli bychom zjistit, zda to, co jsi viděla, je … no … jak to říci…. Reálné.

Erin: Takže… vy … vy si myslíte, že je to snad?

Paige: Erin, zlatíčko, byla jsi na den a něco pod vlivem kouzla, které z tebe… a to buďme naprosto upřímní…. Neudělalo žádného svatouška.

Erin: Ale to ještě….

Paige: Raději tu tvou teorii ověříme u jednoho spolehlivého zdroje v Magické škole.

Erin: Takže mi nevěříte?

Vstala a chtěla odejít.

Adam: Počkej….

Erin: Co? Co mi jako ještě chcete? Bože… moje čarodějnické schopnosti jsou jeden velký chaos. Už je to přes rok s pořád mi přijde, že se ani jedna z nich nestala dominantní…. Mé Andělské schopnosti narůstají mnohem rychleji, než si dokážete představit…. ( Přitom si vzpomněla na Sandyho a jeho „styl učení“. ) Co mi tedy….

Adam: Bude to trvat jen chviličku. Zatím si připrav vše, co potřebuješ… Chris a Wyatt ti jistě pomůžou….

Oba přikývli.

Erin: A co pak? Co když Vám ten někdo řekne, že je to špatný nápad?

Adam: Tak…

Paige: Budeme věřit tvému úsudku.

Erin se usmála, ale přesto jí to hlodalo v hlavě ještě hodnou chvíli poté, co Adam a Paige zmizeli do magické školy.

Wyatt: ( Trošičku netrpělivě ) Takže…. S čím, že Ti to můžeme pomoci?

Erin: ( Usmála se a podívala se na ty tři. Hope na chvíli dělala, že se jí to celé netýká. Chris se modlil, aby už tu knihu měli ve svých rukách a Wyatt nervózně zíral směrem na Erin, ale zdálo se, že asi sleduje imaginární hodiny za ní, které pomaličku odřezávají časovou linii. ) Napadlo….

Wyatt: Fajn… Kdo si dá kafe?

Erin: Počkat….

Hope: Já stoprocentně.

Chris: ( Rychle se probral. ) Já si dám jedno instantní.

Erin: Tohle…. ( Všichni tři zmizely v zimní zahradě a pak přes jídelnu do kuchyně. ) Já si to přeci dokážu všechno udělat sama…. Přestěhovat nábytek ze sklepa na půdu, vkrást se do Wyattova pokoje v bytě Bennetů … no třeba ten dopis už má tady. Stejně by se měli rozhodnout, co s tím bytem….. Prodat, pronajmout…. Ha… mohla bych jim někoho najít.

Přitom se otočila a dál si něco říkala zcela pro sebe. Její myšlenkové pochody teď natahovaly své dlouhé pařátky všemi možnými i nemožnými směry.

 

Magická škola, ředitelna

Všechno se otřáslo, když se Tewin doslechla tu zprávu o možnosti nalézt Knihu Stínů. Spadla totiž při té zprávě ze židle, na níž spokojeně hověla. Viděla jen nohy Adama a Paige, kteří stáli před jejím stolem. Vyškrábala se ze země a zpoza stolu vykoukla její blond hlava. Vlasy měla stále stejně dlouhé… čímž mám na mysli stále stejně krátké. Sympatický střih z ní dělal celkem přísnou osůbku a ty její brýle… sice elegantní, ale přesto… Jako typická učitelka gramatiky.

Tewin: Bože… to jsou mi noviny… to jsou mi noviny. A jak se to….

Adam: Vždyť jsem to teď říkal. ( Povídal Adam Tewin celkem pobaveně. )

Paige: Erin měla sen, v němž….

Tewin: Sny.. .vždycky jsem si říkala, že to děvče je talent.

Adam. To ona je.

Tewin: Bože… tak co tu vlastně chcete?

Adam: Chtěli jsme….

Tewin: Ou.. jste úžasní, že jste mě přišli informovat, ale … Proboha! Já jsem stará… měli byste být u vás doma a kouzlit a kouzlit…. Rozhodně. ( Posadila se do křesla a chvíli nahlas oddechovala. ) …. Rozhodně jste si mohli…. Šetřit… kroky.

Paige: Víš, Tewin. My si nejsme….

Tewin: V pohodě. Nemusíte se mi ani omlouvat….

Adam a Paige se na sebe podívali.

Adam: Nějak si nejsme jistí, jestli je to dobrý nápad.

Tewin: Co? Tak se mi omluvte, jestli chcete….

Paige: Nejde o omluvu..

Tewin: Tím líp.

Adam: My myslíme to kouzlo! Kouzlem, co Erin ve snu zaslechla. Tím si nejsme jistí!

Opět se ozvala rána. Tewin se opět seznamovala s podlahou.

Tewin: ( Zpoza stolu a trochu hodně nazlobeně. ) Cože?!? Vy… vy jí snad….

Adam: Nejde ani tak o Erin….No vlastně jde….

Paige: Jde hodně o Erin. Byla pod vlivem kouzla z jednoho braku a my jak si….

Tewin: Bože… Vy si snad….

Adam: V magickém světě nikdy nevíš…. Obzvláště když je už tak dost zkažený od těch prokletých Horoskopiánů.

Tewin: A co že to po mě vlastně chcete?

Přestala být veselá. Tvářila se vážně, když se opět postavila na nohy. Na židli si už nesedla.

Paige: Potřebujeme důkaz.

Tewin: Copak jsem nějaká Kriminálka Las Magická škola, abych Vám tady ověřovala, jestli kouzlo, co Erin má, je pravé nebo falsum?

Paige: No.. napadla nás…. Vědma. Už několikrát nám pomohla. Třeba Phoebe navedla zpět na trasu svého budoucího života.

Tewin: ( Trochu dopáleně. ) A  ha. Tak takhle to je… Jen využít. No….

Adam: Jde přeci o celou dobrou magii. S knihou posílí náš vliv…

Tewin: Tvůj nikoli, lásko. Jen její… ( A ukáže na Paige. ) Ty jsi bohužel už přes mnoho let mrtvý. Tvůj hrob je na centrálním hřbitově a … nikdo k němu nechodí truchlit. Jaká je to smůla, kdyby věděli, že jsi takový dokonalý typ modela.

Adam: Chápeme… ( Zarazí se a jen lehounce se na jeho tváři objeví úsměv z jejích slov. ) … takže nám nepom….

Tewin: Nemůže si taky stařena zažertovat? ( Zasmála se a přitom se raději jednou rukou držela stolu, aby nemusela znovu navštívit kobercový ráj roztočů. ) Samozřejmě Vám pomůžu… jenže… tu je jedna maličká změna.

Paige: A to?

Tewin: Vědma má konečně volno a místo ní tu máme jeho. Jmenuje se Gabriel a budoucnost umí předvídat neobvykle přesně.

Adam: Ať je to ten nebo ta… jeho rady se nám budou hodit.

Tewin: A navíc… když tam hoří ten oheň, vypadá docela k nakousnutí.

Vyšla… no rozrazila dveře své pracovny a ti dva šli za ní.

Paige: Od kdy pořád mluví Tewin takhle…. Divně…

Adam: Nemám tušení.

Tewin: A pospěšme si… čas se nedá zastavit! Musíme utíkat, abychom ho dohnali!

Adam: ( Potichu ) Ale je to celkem vtipné. ( Paige se zamračila a oba zrychlili, aby Tewin dohnali. )

 

Dům Michealsů, pokoj Gwen

Seděla na židli a dívala se do knížky, co jí přinesla tu smůlu, že ji málem až zabila. Nebýt toho kouzla, co uvalila na Erin, mohla mít teď všechno. Ale neměla nic. Jasmine i Everret se od ní odvrátily. Jenže ona to přeci udělat musela … a pak že pravda očišťuje a osvobozuje ducha. Takový kecy.

Gwen: ( Naštvaně ) Do háje!

Smetla knihu ze stolku. Vstala a chtěla jít pryč… jenže jí něco zastavilo. Otočila se a její zničený pohled utýraného psíka dopadl na knihu. Byla otevřena na stránce „Pomsta odvržené milenky.“ Ať to bylo, co to bylo, už to z hlavy dostat nemohla.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Wyatt, Chris a Erin seděli o stolu a popíjeli kávu, když tu se kolem nich prohnala Erin.

Wyatt: Takže… ( Podíval se na Hope. ) … co podnikneme večer?

Hope: Napadlo mě….

Kolem nich prošla Erin a nesla… kupodivu ho i unesla… stolek.

Chris: Co to …

Erin: Musím všechno přestěhovat nahoru. Musí to být tak jako dřív. Prostě musí.

Zastavila se a čekala na to, až to řekne. Díval se na ní a přemýšlel.

Chris: Nechceš….

Už se začínala usmívat.

Chris: … takhle ….

Erin: ( V mysli. ) Ano. To víš, že budu ráda, když mi pomůžeš. Vždyť jsem jen slabá žena… co žena… stále ještě dívka.

Chris: … použít svou schopnost teleportace?

Ztuhla. Celé její tělo bylo natolik v očekávání, že to byl doslova šok. Nezmohla se na nic.

Erin: ( V mysli. ) Já ti dám tepeortace…. I když… Proč ne!

Aniž by cokoli řekla, všude kolem se rozlila zlatá záře, v níž ani jeden z těch tří kafařů nedokázal nic vidět ani slyšet. Když záře pominula, byla ona i stolek pryč.

Chris: Myslíte, že se naštvala?

Wyatt: No… já bych….

Hope: To sevření, co projevily její ruce… to bylo jasně z naštvání.

Chris: Takže… kde jsme to byli?

 

Nelehký úkol si Erin předsevzala, jenže díky Chrisově zprvu vulgární poznámce se nelehký úkol stal tak lehkých, že být ještě lehčí znamenalo, žádný úkol. Jeden kus nábytku podruhém mizely ze sklepní pracovny do podkroví.

Za krátkou chvíli to nahoře vypadalo jako kdysi… tedy až na ty opravdu zbytečné krámy minulosti čili historie a faktu, že vše stálo na nové podlaze. Netrvalo dlouho a tři pomocníci se jí chtěli vysmát, jenže když vstoupili na půdu, byli v tranzu, jako ona při Chrisově poznámce. Erin zatím seděla spokojeně v křesílku a četla Wyattův dopis.

Wyatt: Kdes … kdes ho našla?

Erin: Tajemství… jen chci říct, že by sis tu třetí zásuvku ve stole měl zamykat mnohem lépe.

Wyatt: Ty….

Chris: Nech toho.. Převezla nás… Naše chyba. ( K Erin. ) Promiň, že jsme byli….

Erin: Spíše nebyli… nechme to být. Cíl je mnohem výš než jsme my čtyři.

Chris: Tos… řekla vážně krásně.

 

Magická škola, obydlí Vědmy

Když dovnitř všichni tři vstoupili, věděli, že on, Gabriel, už ví, že přišli. Logicky… Je to přeci Vědma. Oheň vesele plápolal, ale on nikde nebyl. Jeho obydlí zelo prázdnotou.

Tewin. Kde jen je? Vždyť….

Hlas za nimi: ( Poměrně dost mužný na to, že to byl Vědma. ) Omluvte mě… musel jsem si pro něco dojít.

Otočili se. Bože… jej … Paige se málem podlomila kolena. Měl na sobě jen plátěné kalhoty a tělo jako Božský David. Gabriel se ihned usadil před ohniště a něco do ohně hodil. Plameny zesílily a na chviličku změnily barvu do ruda.

Gabriel: Tak… ( Zvedl hlavu a jeho nebesky modré oči byly tak…. ) Co Vás sem zavedlo?

Paige: Vy… ( Začínala být zmatená. )

Adam: ( Gabrielův vzhled s ním rozhodně nezamával. Takže stál hezky pevně oběma nohama na zemi. ) Jste snad Vědma, takže víte, proč tu jsme.

Gabriel: Nenechal jsi se ošálit, Adame Jeffersone. Posaď se.

Adam byl chvíli zmatený, ale pak se posadil a podíval se skrz plápolající oheň na Gabriela.

Adam: Tak?

Gabriel hodil zase něco do ohně a ten změnil barvu z rudé na jasně bílou.

Gabriel: ( Nadechl se a přímo se podíval do Adamova obličeje. Adam trochu ztuhl. ) Zapomeňte, že jste kdy mohli žít bez nich. Možná jste přišli o jejich rady, možná jste získali klid... jenže... Ony jsou zpět a věřte, že až skončí, nic nebude takové, jaké to bývalo, než jste je přivolali z míst, kde jejich duše klidně spočívají v zapomnění. ( Pak oheň téměř zeslábl. ) Než však budete moci zase klidně dýchat, pozor na dívku, co hnědé vlasy na hlavě nosí, co po špatné cestě kráčí, co temné myšlenky v hlavě si nese…. Pozor na dívku, co tvojí nejbližší stojí až příliš u těla. Vyvaruj se bezbřehé kritiky a otevři jí cestu do svého života. Neboť pravda je křehká, ale přesto věčná. ( Plamen zase hořel normálně a měl i svou původní barvu. )

Adam: To je … to je vše?

Gabriel: Oheň řekl, co říci chtěl. Já jsem jen ten, kdo jeho moudro dál předal…Víc už nemám, co bych dodal.

Adam se otočil na Paige. Ta stále sledovala Gabriela.

Tewin: Měli bychom jít.

Adam zmateně vstal a oklepával ze sebe hlínu.

Paige: Mám dotaz… ( A podívala se nejdřív na Adama a pak zase na Gabriela. ) Už jste někdy byl na rande?

Gabriel se usmál, ale neodpověděl.

 

Když všichni tři opustili jeho obydlí, Paige stále vstřebávala to, co viděla. Tewin přemýšlela, jestli by neměla něco udělat s tím starým kobercem ve své pracovně a Adam byl hodně zmatený. Ušli asi tak dva metry, když se za nimi objevil Gabriel. Chytl Adama za ruku a zatáhl ho do příšeří vchodu do svého „bydliště“. Díval se do jeho trochu zdrcené tváře.

Gabriel: Až bude nejhůř, dovol jí to. Nech ji jít. Pomůžeš tím jí, sobě i nám všem ostatním…. ( Chtěl ho pustit, ale pak si to rozmyslel a jen lehce zašeptal. ) Máš dobrou duši… drž se správné cesty a dočkáš se očištění za hříchy, co jsi kdysi dávno spáchal… Odměnou ti bude…

A posledních pár slov mu už jen pošeptal do ucha tak, že nebylo nikde nic slyšet. Při jeho slovech ale Adam ztuhl a vážně se na něj podíval. Gabriel ho pak pustil a zmizel v šeru svého obydlí.

Paige: ( O kousek dál ) Co Ti ještě říkal?

Adam: Jen…. Něco ohledně mě.

Paige: A … povíš mi to?

Adam: Ne… je to tajemství a tebe… se to netýká.

Paige: Ach … jo.

 

Magická škola, pracovna Tewin

Opřela se o stůl a pak se otočila.

Tewin: Takže… co budete dělat? Nezdálo se, že by nám odpověděl na to, proč jsme tam vlastně šli.

Paige: No… ona je to v podstatě pravda… ale to nic nám řekl poměrně dlouze a využil pro to mnoho slov.

Adam: Rozhodně tím chtěl něco říci….

Tewin: takže?

Adam: Kdyby to byla past, tak by nám to řekl…. Je vždycky tak?

Tewin: Skoro pořád. Asi bude….

Paige: To ne… vždyť je tak….

Tewin: No právě. Je se ho neptala…. Je mi to ostatně úplně jedno, ale ….

Adam: Zdál se mi věrohodný, takže….

Tewin: Uděláte to kouzlo?

Adam: Jo… Myslím, že ano.

Tewin: Budu na vás myslet, víte… vždyť jste tady na celém světě moje nejoblíbenější rodina.

Adam: Tewin… Díky.

Tewin: Nemáš vůbec zač.

Adam: A ….

Tewin: Ano?

Adam: Nejsi vůbec stará.

Oba již dál nic neřekli. Tewin zůstala ve své pracovně s podivně těžkým pocitem tam u srdce a Adam s Paige opět zamířili domů, do domu sester Halliwellových….

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

Adam: ( Hned spustil, aniž by si uvědomil jeden fakt. ) Takže… to kouzlo vypadá bez problé… ( Nikdo v místnosti nebyl. ) … m. ( Otočil se k Paige. ) Kde všichni jsou?

Paige: Ptáš se snad mě? Zkus svou dceru vystopovat sám, jsi přeci její světlonoš.

Adam: ( Podíval se na ni a pak se zamyslel. Chvíli se soustředil a pak se jen pousmál. ) Jsou v podkroví.

 

Mezitím, co byl Adam a Paige v Magické škole, Hope, Wyatt a Chris popíjeli kávu v kuchyni domu Halliwellek a Erin „pracně“ přenášela věci ze sklepa do podkroví, Gwen uskutečnila hrůzný pokrok k sebezničení. Kouzlo pomsta ji naplnilo mnohem silnější mocí, než si ona sama dokázala představit. Ta energie, co Gwen přivolala, prostoupila celým jejím tělem a na chvíli její kůže naprosto ztratila barvu. Kniha přitom utrpěla ujmu, když ji Gwen jedním pohybem ruky spálila. S pocitem, že teprve teď bude moci těm třem ukázat, že ona „je“ z nich ta nejmocnější, opustila dům Michealsů a zamířila do domu první její oběti.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Adam otevřel dveře na půdu a ztuhl. Jeho práce byla ta tam. Vše bylo jako dřív a on zprvu nedokázal pochopit, proč tu udělali. Na druhou stranu ale nedokázal říci ani „A“. Erin teď stála u stolku, kde byl připraven kotlík a nějaké další magické předměty jako svíčky, kořen mandragory, který Erin vzala ze skříňky v kuchyni. Na stole dál ležela obálka, v níž se skrýval dopis od Piper. Ten důležitý kus papíru, co hrál v jejich minulosti, přítomnosti i budoucnosti tak velkou roli. Chris a Wyatt seděli na pohovce a o něčem se bavili. Hope Adam nikde neviděl. Po chviličce si jich všichni tři všimli.

Erin: Konečně jste tady….

Adam: Co jste….

Wyatt: To my ne.

Erin: ( Rozzářeně ) To já!

Adam: Ou… moje vlastní dcera….

Paige: Adame.. prosím…. Řekl jsi jí, a´t vše připraví, aby byla připravená, takže….

Adam. Dělal jsem na tom týdny a co z toho….

Paige: Ta podlaha je krásná, Adame. Vážně…

Adam: Alespoň něco.

Erin: ( Jejich konverzaci neslyšela, což bylo v podstatě jen dobře. ) Takže?

Paige. Ano?

Erin. Na co jste přišli?

Adam: Na co jsme… ( Konečně se dal zase dohromady, i  když ho to samozřejmě trápilo. ) Jasně. Takže… máme zelenou. Do toho kouzla se můžeme pustit.

Erin: Super.

 

Pak už to šlo jako po másle. Erin zapálila pět svíček a rozestavila je do kruhu tak, že každá svíce stála na jednom rohu pentagramu, co se táhl přes stolek. Uprostřed něj stál kotlík. Erin začínala být nervózní. Ještě nikdy nedělala žádné větší a mocnější kouzlo. Tohle bylo její první. Věděla, že musí nejdřív říct formuli pro reverzi maskovacího kouzla a pak stačilo vykonat kouzlo, co se pravděpodobně odkryje ve slovech dopisu, co Piper sepsala, než odešla na věčnost, i když… byla vlastně Piper na věčnosti?

Nadechla se. Pak se podívala na Chrise, Wyatta, Adama a Paige. Adam až teď konečně přešel to Erinino přestěhování věcí. Uvědomil si, že to přeci není vůbec důležité. Chytl Paige za ruku a stiskl. Ona se na něj podívala a chvíli nic neříkala. Pak se oba opět podívali na Erin.

Ta nic neřekla, ale jasně vysílala otázku do pléna: Můžu pokračovat? A Adam kývl. Erin otevřela obálku s dopisem a zamyslela se. Wyatt opravdu neměl moc snahy a námahy dopis někam schovávat. Za to… ani jeden z nich neměli potuchy, že pod kobercem je dopis od Hope.

Hlavou jí proběhlo jediné slovo. Bože. Nebyla věřící, ale nemohla si pomoci.

Erin: Jako člen rodu Halliwellů, volám pradávnou sílu…. ( Vhodila do kotlíku kořen mandragory. ) …. Jako žena magické linie…. ( Představila si Piper, jak říkala kouzlo, které dopis zamaskovalo. ) … jako posel dobré síly … ( Viděla na ní i Leovi ten pocit bezmocnosti. ) … jako nástroj magie mocné… odhal, co písmo skrývá, odhal, co ukryto pod ním přebývá.

Jako slova opouštěla její ústa a nesla se lehounce prostorem, vzduchem i časem, začínal Pipeřin dopis čím dál víc zářit. Slova se dál nesla naprosto klidně. Erin je říkala s citem. Vše přeci měla v hlavě. Mysl přesně věděla, co a jak říkat. Nemusela se nic učit a další část kouzla skončila v kotlíku. Kolem Erin začínala stoupat bílá pára a ztrácela se kdesi nad ní.

Wyatt a Chris jen tiše zírali. Adam se snažil udržet na nohou a Paige přišlo, jako kdyby před ní nestála Erin, ale Phoebe. Najednou jí byla tak podobná. Jako kdyby i přes ten barevný rozdíl vlasů to i tak byla Phoebe. Nikdy předtím si té podobnosti nevšimla. Až teď. Jak ji zahaloval opar bílé páry a ona mysticky říkala ty věty. Ty věty, co před mnoha lety musela říci Piper, když začarovala  to kouzlo.

Erin najednou přestala hovořit a papír ztrácel svou záři. Pára ještě chvíli měla viditelnou podobu, ale během několika málo vteřin se rozplynula a nezbylo po ní v podkroví památky. V kotli byla už jen oschlá mandragora. Erin se prudce chytla stolu, protože pocítila slabost v dolních končetinách.

Pak zvedla dopis ze stolu a podívala se na něj. Otočila se a celá nadšená s ním zamávala ve vzduchu.

Erin: Bože… Melindo Warrenová… ( Očima přejela prvních pár slov textu. ) Je to… Povedlo se. Máme to kouzlo.

A pak se sesunula k zemi. Kouzlo dopadlo vedle ní.

 

O chvíli později už seděla na pohovce. Vedle ní seděla Paige a držela sklenici vody. Wyatt a Chris si prohlíželi dopis, tedy vlastně teď už kouzlo, které Erin rozkódovala. Adam v podkroví nebyl.

Erin: Co se stalo?

Paige: Trochu tě to vzalo. Chvíli si byla mimo.

Erin: Takže se mi to nezdálo? To kouzlo máme?

Paige: Máme.

Erin: ( Šťastně se usmála a vzala si od Paige sklenku vody. Napila se a rozhlédla se. ) Kde je Ad… táta?

Paige: Šel informovat Tewin. Chtěla vědět, jestli se nám to povedlo.

Erin: Pro…. To je jedno. Už jste to zkusili vyslovit? Myslím… to kouzlo.

Paige: Ne. Čekali jsme přeci na Tebe.

Wyatt: ( Všiml si, že je Erin již plně zorientovaná. ) Skvělé.. jsi vzhůru.

Chris: Super….

Erin: Přestaňte tady šířit ta slova vítězství a raději mi pomozte na nohy. Přijde mi, jako kdybych měla každou chvíli zase spadnout. ( Pak se zamyslela. ) Stejně musíme počkat, až přijde táta. Bez něj to kouzlo nechci říkat.

A podívala se na Paige. Jako kdyby v ní hledala oporu pro to, co řekla.

Paige: Samozřejmě, že na něj počkáme.

 

Magická škola, ředitelna

Adam jen lehce nakoukl dovnitř. Už na chodbě slyšel, jak se tam s někým vybavuje. Její hlas zněl ostře, takže buď to musel být líný žák nebo špatně zvládnutelný učitel. Ať tak či tak… jen kouknul dovnitř.

Tewin si ho okamžitě všimla a očima na něj mrkla ve stylu: Tak co?

Adam: Podařilo se….

Najednou do Tewin vjela nová energie a doslova vystřelila směrem ke dveřím. Adam jen natáhl ruku a jak se jí Tewinina kostnatá ruka dotkla, zmizel. Neposlušný žák a líný učitel nemohli říct ani slovo.

Žák: Co teď?

Učitel: Mě je to jedno… dělej si… co chceš.

Žák se zasmál a pak zmizel pryč. Učitel se uvelebil na nepohodlné židli a usnul spánkem lenocha.

 

Dům Halliwellek, podkroví, Hodina H.

Tewin si sedla na pohovku. Byla celá natěšená. Obrázku už jen chyběla maličkost… Tewin v ruce nedržela popcorn a na očích neměla 3D brýle. Ale v obličeji měla ten užasle ztuhlý výraz, že to, co přijde bude tak velká bomba, jako když se otvíralo první kino IMax v ČR. Mohla už jen začít křičet: „Tak už to tam pusťte!“ Ale nestalo se. Dál seděla na pohovce.

Erin, Chris, Wyatt a Paige stáli u kulatého stolu a Erin v ruce držela Pipeřin dopis. Podívala se na všechny kolem a pak se nadechla.

Erin: Melindo Warrenová, tvou sílu voláme, tvou sílu vzýváme. Navrať nám, cos chránila, cos střežila. My, budoucí generace tvá, tě žádáme, tě prosíme, obnov sílu Moci Tří. V prostoru i čase, v minulosti i budoucnosti spoj síly naše V jednotě a čistotě. O to tě žádáme, o to tě prosíme!

Jak to dořekla, začala se rozhlížet. Nikde nic. Na pultíku, kde se měla objevit Kniha Stínů, bylo stále prázdno. Mlčeli. Nebylo to k smíchu. Adam, co stál asi dva kroky od Erin, se k ní jen lehce přiblížil a chytl ji za rameno.

Erin: ( Podívala se na něj a on v ní viděl malou holčičku, co právě přišla o svého plyšového psa. ) Co se mohlo pokazit?

Adam: To … nevím.

Paige: Patrně to nebude zas tak ….

Adam: ( Vybavil si Gabrielova slova. ) Budeme potřebovat asi něčí pomoc.

Wyatt: Probůh čí? Jsme tady všichni, kdo s tím mají něco společného.

Adam: Myslím… že … nejsme.

Paige: Koho tím myslíš?

Adam: ( K Paige ) Vzpomeň si na Gabrielova slova :Ony jsou zpět, mysleli jste, že jsou mrtvé….

Paige: Ale Piper s Phoebe mrtvé jsou.

Adam: Znáš ještě.. musíš znát ještě někoho, kdo je pro nás důležitý. Stejně důležitý jako byla Piper a Phoebe.

Paige: Victor… ale ten je ….

Adam: Bože….

Paige: Snažíš se mě snad na něčem nachyta… ( Jako by se jí rozsvítilo. ) Grams.

Erin: Kdo?

Paige: Vaše…. Prababička.

Wyatt: Ta už je dlouho mrtvá, nebo snad ne?

Paige: To ano, ale než jsme ztratili sestry, tak jsme s ní normálně komunikovali. Někteří po smrti nejdou tam kamsi, ale skončí jako Starší, nebo vůdčí duchové… a mají možnost se kdykoli mezi nás vracet.

Chris: A proč už se pak neukázala?

Všichni se podívali na Tewin. Ta ztuhla. Konec filmu. Nečekaně změnili program. Jen na prázdno polkla.

Tewin: No.. ono to není zas tak zajímavé. Asi bych Vás nudila.

Paige: Ach táák. Ale já bych si to ráda poslechla.

Adam: Upřímně, Tewin… Já taky.

Tewin ztuhla. Věděla, že některé věci může říci, ale existovaly nevyjádřené akty, které nesměly být vyzrazeny. To vše samozřejmě stálo tváří v tvář faktu, že někdo si přeci zasloužil znát pravdu. A teď přišel ten čas, kdy jim bude muset říci, co se stalo. Ona to věděla, ale snažila se to po dlouhé ty věky zapomenout. Nevědět to. Jako těžký balvan měla tu myšlenku zaseknutou v mysli a možná teď…. teď možná přišel ten pravý čas.

Postavila se a nadechla se. Bylo to tady. Kámen odhodí pryč a pak třeba nebude muset být tak přísná, tak odcizená. Otevřela ústa, ale místo aby řekla, co se stalo s Penny Halliwellovou, neřekla nic. Vedle nich, u stolku, za Adamem, vznikl vír, který rozvířil malé částečky prachu, co byl zalezlý v trámech střechy. Ve víru a v lehounce bělostné záři se objevila ta, která už tolikrát neviditelnými nitkami naváděla Prue, Piper, Phoebe a Paige ke správným krokům.

Paige ztuhla. Adam ji viděl jen krátce, ale přesto přestal dýchat. Wyatt a Chris si ji nemohli pomatovat a Erin už vůbec ne.

Grams se na ně chvíli dívala a pak si všimla Tewin. Ta byla bledá jako stěna. Usmála se.

Grams: Bože… co tak všichni zíráte?

Paige: Jak… proč?

Grams: Bože… nemůžete se začít tvářit normálně?

Paige: ( Začínala být trochu naštvaná. ) Proč?

Grams: Jej… zastavil tady snad někdo čas?

Paige: Grams, proč!

Grams: ( Jako kdyby ji nevnímala. ) Stojím tady jako Socha Svobody, nenabídne mi někdo dobře připravený šálek kávy?

Adam se rozhýbal jako první a šel dolů. Grams se jen usmála a prošla kolem ztuhlé Erin, Wyatta a Chrise. Paige Grams následovala. Až pak se pohnuli i Erin a bratři. Tewin jen nevěřícně hleděla na mizející dav a pak šla také.

 

Dům Hindi, pokoj Jasmine

Ležela na posteli a právě si opravovala lak na nehtech. Zcela znuděná a s pocitem, že to být čarodějkou byl opravdu šílený nápad. Jak si jen mohla myslet, že by Gwen a Everret mohly být schopny něčeho takového. Rozhodně ne. Příště se o to pokusí sama. V tom se kolem ní všechno začalo třást. S bušením srdce se postavila vedle postele a zadívala se otevřeným oknem ven. Během vteřiny se v okně objevila dívka, co byla podobná Gwen.

Gwen: Teď spláčeš nad svou ignorancí, teď splatíš dluh společnosti.

Jasmine: Bože… Ty ses ale vyšvihla… Co Tě žere?

Gwen vlétla do pokoje a klesla na zem. Dívala se kolem sebe a pak se zasmála. Jasmine byla nad věcí. Došla k zrcadlu a začala si svůj obličej prohlížet v zrcadle.

Jasmine: Víš, co je tvůj problém?

Gwen k ní došla. Občas její podivně zacuchané vlasy zajiskřily.

Jasmine: Nikdy nevíš, kdy s tím přestat. Všechno moc přeháníš a … ( Otočila se k ní. ) A tohle to .. To je přesně to přehánění. Co to jako má být? Čarodějnice jsou až příští rok a navíc je to klasická pohanská tradice… A Halloween už taky byl, takže … ( Usmála se. ) O co Ti vlastně jde?

Gwen: Ty….

Jasmine: A taky… Bože… Tu knížku chci zpátky.

Gwen se zamračila a pak už si Jasmine přála, aby neřekla těch posledních pár vět. Jenže ona už nebude mít možnost svou chybu napravit. V zakrvácených střepech z jejího zrcadla bylo vidět, jak se Gwen vznesla a oknem zase vyplula ven.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Penny Halliwellová, magií ozářená žena, se noblesně posadila na stoličku. Před ní Adam postavil hrnek čerstvě připravené kávy a sedl si naproti ní. Paige se postavila za něj a Erin s bratry jen tak postávali u dveří do jídelny.

Penny: Tak na co pořád takhle koukáte? Vypadáme jako vyděšená vysoká, kterou loví několik neschopných myslivců.

Paige ztuhla a zamračila se.

Paige: Cože? Bože, Grams. My tady řešíme nejsložitější otázku od okamžiku, kdy si Phoebe vzala Cola a ty se sem jen tak přeneseš odkudsi a ještě nám budeš vyčítat, že se díváme jako zraněná zvěř?

Penny: Snad se tak moc nestalo.

Paige: Devatenáct let jsem jsem předstírala, že jsem někdo jiný, abych zachránila alespoň něco z našeho rodu. ( A instinktivně se podívala na Erin. ) Adam kvůli záchraně naší rodiny skočil z okna a ty si sem po té době připluješ jako kdyby se vůbec  nic nedělo? Kdes byla, když jsme tě potřebovali? Kdes byla, abys zasvětila Erin do taů celého našeho rodu, zahrnula jí svými přebujelými radami a ukázala jí, proč jsme si tě KDYSI tak vážili? Nikde!!!

Začínala být vážně naštvaná.

Penny: ( Jen se pousmála a napila se. ) Ale jak vidím. ( Podívala se na svou pravnučku. ) Tak jsi to zvládla skvěle.

Paige: To … TO snad nemyslíš vážně? Phoebe a Piper jsou mrtvé. Victor.. víš kdo to doufám je, zemřel minulý rok. Erin … ( Pak vstala a hodila na Penny další jedovatý pohled. ) Na tohle já tedy nemám.

A prudce vyrazila ven z kuchyně. Erin se za ní otočila a pak se podívala na zbytek rodiny.

Erin: Omluvte mě.

Uvnitř byla hrdá na to, že patří do téhle magické rodiny. Ovšem teď si nemohla hrát na zvědavou a upírat své oči ke své… prababičce, o níž jí Briana nebo Paige ani nepověděly.. Možné věděly proč. Teď byla zmatená a pospíchala za Paige. Našla ji v zimní zahradě, jak se dívá ven na zatravněnou plochu, kde občas při teplých nocích posedávala a kochala se krásnou noční oblohy.

Erin. ( Dotkla se jejího ramene. ) Jsi v pořádku?

Paige: ( Prudce ucukla a pak se teprve otočila. ) Ach… to jsi ty. Myslela jsem, že je to….

Erin: Grams? Tak jí říkáš?

Paige: Tak jí říkaly Piper a Phoebe… No a já vlastně taky.

Erin: Vypadá jako drsná dáma.

Paige: Ani nevíš, jaká je tohle pravda. Ze začátku jsme se moc nemusely, ale časem jsem si zvykla. Víš… Měla vždycky velkou schopnost motat se do čehokoli.

Erin: Měla jsi ji … ráda?

Paige: Měla. Vždycky nám dokázala dobře poradit. Když jsme kdysi bojovali proti jedné mocné dívce, která všem magickým bytostem kradla jejich magické schopnosti, přišla….

Zamyslela se a najednou se jí rozzářilo. Přitom si zároveň vybavila slova, co řekl Gabriel. Najednou to vše možná dávalo až děsivý smysl.

Paige: Pojď. Musíme někoho navštívit.

Erin: Teď?

Paige: Jo. Přesně právě teď.

Erin: No tak fajn….

Paige chytla Erin  za ruku a obě zmizely pryč.

 

Dům Halliwellek, zpět v kuchyni

Adam: Penny… Víš, jsme rádi, že jsi tady… Jsme tomu rádi, že jsi tady právě teď, ale přesto, omluv mě, ale nedá mi to.. Paige měla v jedné věci pravdu, proč jsi se předtím za celou tu dobu neukázala?

Penny: Víš… ( Podívala se mu přímo do očí. ) Adame, když jsme tě kdysi potkala, nedokázala jsem pochopit, jak by z toho příšerného démona mohla vyrůst tak inteligentně vyhlížející bytost, co navíc smýšlí dobře.

Adam: ( Ztuhl. ) Co…cože, Tys….

Penny: O ano. My nahoře jsme Tě sledovali kdykoli jsi nebyl v Podsvětí. Ani jsem netušila, že to mezi Tebou a Phoebe zajiskří natolik, že se do sebe zamilujete, ale vyšlo to … No a teď… Bože je z tebe světlonoš.

Adam: Uhýbáš od tématu.

Penny: ( Napila se a podívala se na své pravnuky. ) Jestli chcete, tak se klidně posaďte. Takže, abych se jak se patří .. „Vymluvila“…Když došlo k té události, při níž byly Piper, Phoebe, Leo a ta třetí dívka, Briana, vtáhnuty do jiného světa nemohla jsem nic dělat. Byla to jejich cesta. Jejich osud. Vzhledem k tomu, že se sestry sami rozhodly nechat vše v tajnosti, začarovaly knihu, seslaly na dům ochranné kouzlo, které nikomu nedovolilo bydlet v něm déle než měsíc… Bylo mi jasné, že moje přítomnost není potřebná.

Adam: Ale pak, Když už bylo jasné, že náš rod bude muset být probuzen, spojen dohromady?

Penny: Čekala jsem. Nemohla jsem se přeci jen tak vřítit do vašeho života, dokud na to nebude ta správná chvíle.

Adam: A proč teď?

Penny: Víš, Adame, kdybys byl v mé pozici, taky bys přemýšlel a trápil se tím, která ta chvíle je ta pravá. Bože….Musela jsem být na sebe tvrdá. Z tebe jsme udělaly světlonoše, abys vedl svou dceru.

Adam: Jako kdysi .. kde je přímá odpověď na jasnou otázku?

Penny: Kniha Stínů byla ten moment. To kouzlo, co Piper vytvořila bylo mocné a bylo jasné, že je natolik silné, že to ani Erin, Wyatt a Chris nezvládnou. Nemají k tomu potřebnou moc.

Adam: Myslíš… Moc Tří?

Penny: Bez ní to kouzlo nemá efekt….

Adam: ( Zasmál se. ) Vtipné. Jenže Moc Tří nezískáme, dokud ne máme Knihu Stínů… Je to začarovaný kruh.

Penny: A proto jsem tady. Upřímně… Byla to zkouška a musíš mě pochopit, že to BYLO nezbytné.

Adam: Takže teď jsme hodni tvé pomoci?

Penny: A nejen mé.

Adam: Jak to …. ( Podíval se na ni a věděl, že se od ní za chvíli doví něco, co ho překvapí. )

 

Magická škola, obydlí Gabriela

Paige a Erin stanuly před plápolajícím ohněm. Gabriel seděl za ním a po chvilce zvedl hlavu. Jeho pohled spočinul nejdřív na Paige a pak na Erin. Erin z té jejich návštěvy neměla vůbec dobrý pocit, takže se držela za Paige.

Paige: Přišly jsme….

Gabriel: Odpověď na svou otázku jste už našli.

Paige: Vždyť jsem ještě… Jasně. ( Zasmála se. ) Jsi přeci vědma. Víš, co se stane.

Gabriel: Ne tak docela. Vidím jen možnosti ne cíl. Protože to, co se stane většinou záleží jen na osobě, které se to týká.

Paige: Aha… Osud je jako v našich vlastních rukách? Tak to mám chápat?

Gabriel: Tak nějak by se to také dalo vyložit.

Erin: ( Vyšla ze stínu své tety. ) To kouzlo, co jsme získali nefungovalo…. Jak to?

Gabriel: Vaše moc je velká, ale přesto Vám chybí to něco, co kouzlu dá tu pravou sílu a učiní jej funkčním.

Erin: Co má být to něco?

Gabriel: ( Pokynul jí rukou. ) Posaď se, Erin.

Posadila se a podívala se skrze plameny na Gabrielovu tvář.

Gabriel: Tvůj osud si určuješ sama. Jen některé momenty já skrze oheň můžu vidět… To něco, co hledáte, sebou přinesla minulost a zdá se, že ona přesně ví, co bude dál.

Erin: Myslíš jako co bude dál s námi?

Gabriel: Více říci bohužel nesmím, ale ona může….

Jeho hlas se ztrácel do prázdna. Když opustily jeho obydlí, usmál se a oheň uhasil. Bílý dým se ihned rozletěl na všechny směry a on se mohl zase konečně uvolnit.

 

Erin: Co tím jako chtěl říci? Takže prababička vše věděla?

Paige: Možná.

Erin: To mě vážně potěšilo.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Adam: Jak to …. Co tím…. Počkat… Ty ….

Penny: Dočkej času. Pomoc tu bude co nevidět.

 

Samozřejmě. Čekat. To museli všichni. Celý dům se chvěl očekáváním. Zatímco to v domě vřelo pod náporem informací, kterými zahlcovala Penny Halliwellová mladší generaci, Gwen si prorážela cestu dalším přívalem schopností, kterými by sejmula z postu „Živých“ další členku jejich tajné skupinky – Everret. Ta nic netušíce trávila čas zcela neobvykle – v knihovně. Mezitím se Gabriel podíval do plamenů a uviděl kousek toho, co se stane. Erin zadumaně přemýšlela, co chtěl ten podivný „vědmák“ říci, ale bylo to nad její síly.

Pak se ale ona i Paige musely vrátit do reality bytí a opět stanuly nohama na pevné podlaze v domě Halliwellek.

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

Seděli tam všichni hezky v poklidu. Penny Halliwellová stála u okna a dívala se chvíli ven, když se po pár minutách otočila k těm ,co k ní tak vzhlíželi. Ovšem, až na pár výjimek. Paige stále nedokázala pochopit, proč se jim neobjevila dřív. Fakt, že pouze plnila nevyřčené přání sester, jaksi nezabíral.

Adam: Takže… jaká je ta pomoc? Přijde mi, že se ….

Paige: Přemýšlela jsem … vlastně … přemýšlely jsme, já a Erin, … Co takhle zkusit zavolat Prue?

Penny se na ni podívala a jen se tak pousmála.

Penny: Tak nějak.

 

West Francisco High School, knihovna

Everret si vytáhla další knihu pro svou seminárku. Cestou ke svému stolku si vzala jednu kávu z automatu a obě dvě věci – kávu i knihu – položila na stolek. Posadila se a začala si něco vypisovat. Najednou všechno potemnělo a ona spatřila cosi, co se mihlo za ní. Vstala a otočila se.

Everret: Je tu ... někdo?

Její blond vlasy zářily do temnoty jako čerstvě zapálená louč. Otáčela se chvíli do kruhu a pak jen zmateně potřásla hlavou.

Everret: Erin? Jasmine?

Hlas: ( Rozhněvaný. ) Ani teď si na mě nevzpomeneš?

Everret: Kdo… Kdo to je?

Automaticky začala šátrat po stolku, až narazila na kabelku. Rychle ji popadla a šla opatrně směrem k zářícímu označení. EXIT.

Gwen: Bože…. Člověk chce jen najít kamarády a ony mu vždycky takhle… utečou.

Je slyšet, jak něco prosvištělo těsně za Everret a pak velká rána spojená se zvuky typu „Teče voda“. To, jak se stolek svezl dolů, nenechalo kávu v kelímku klidnou a skončila na koberci.

Everret: ( Prudce se otočila. ) To jsi ty, Gwen?

Gwen: To jsi ty, Gwen? ( Zopakovala teatrálně. )

Everret: Děsíš mě.

Gwen: Ha… Na rozdíl od Jasmine pociťuješ alespoň nějaké výčitky.

Everret: ( Pozpátku došla až k východu. ) Co… do je s Jasmine?

Gwen: ( Zasmála se. ) Už nic.

Pak Everret potichu otevřela dveře na únikové schodiště a zavřela je za sebou. Opřela se o ně a zavřela oči. Přestala na chvíli dýchat a v hlavě jí běhalo hodně věcí najednou. Co mohla Gwen udělat Jasmine? Co se s ní vlastně stalo? V tom jí napadla jediná osoba, co jí mohla pomoci – Erin.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Jak tam tak všichni postávali a Grams seděla v pohovce, meditovala, vypadalo to jako z dob Kleopatry – Kleopatru zde hrála Grams. Vždy ta, co rozhodovala. Její služebnictvo právě řešilo problémy zcela jiné.

Erin: Kdy se to vlastně stane? Kdy přijde ta pomoc, co o ní tak horečnatě mluvila?

Adam: Kdo řekl, že o ní horečnatě mluvila?!?

Erin se jen mlčky podívala na Wyatta a Chrise.

Adam: Aha… No věc se má tak…. Že … Nemáme nejmenší tušení. Prý čeká na správný signál.

Paige: A to má být… jako co?

Adam: To pověz ty mě. Znáš ji déle než já.

Chris: Všichni ji známe mnohem kratší dobu než Paige, což mi ani tak nebrání myslet si o ní, že je to komplikovaná žena, co je zvyklá rozkazy dávat ne je přijímat… Když bude chtít, tak nám to řekne.

Erin najednou ustoupila stranou. Zaslechla něco, co jí trochu rozhodilo.

Erin: Slyšeli jste to?

Wyatt: Co?

Erin: Ten hlas.

Chris: Že by tohle bylo to znamení?

Paige: To pochybuju….

Erin: Buďte na chvíli prosím potichu. ( Grams se postavila. )

Adam: Co to ….

Erin: Tati!

Adam: Promiň.

Erin ještě o krok ustoupila a pak zaslechla dívčí hlas, který volal o pomoc. Byla zmatená, z toho, co slyšela. Po nějaké době hlas rozpoznala. Byla to Everret. Erin celá zbledla, zavřela oči a snažila se vzpomenout na to, co jí řekl ten trapný Sandy. Nic, co by jí pomohlo. Pak oči znovu otevřela.

Adam: Co se děje?

Erin: Musím někomu na pomoc!

Grams: ( Vítězně ) Konečně!!!

Všichni se k ní otočili.

Grams: Teď je čas na povolání naší pomoci.

Erin: Promiň… Musím na pomoc někomu, kdo ji potřebuje.

Na to se zahalila do zlaté záře a zmizela pryč.

Paige: Tak… ( Podívala se na Penny. ) … co teď?

Grams: Její přítomnost není nutná. Její cesta vede nyní jinam… Ustupte. ( Pak se zamyslela. ) Jak bych to jen …. Ach.. ( Usmála se. ) Už vím. ( Na ostatní ) Snažte se myslet pozitivně. Hodně to pomůže… No, lhala bych, kdybych řekla, že je to pravda, ale tím alespoň budete zticha. ( Paige chtěla něco říct. ) Ne..e… Žádná zbytečná slova. Vyčerpává to. ( Paige se zamračila. ) Bude to delikátní kouzlo…. Takže….

Paige: Už začni.

Grams: Fajn, fajn…. Tak tedy… ( Na tváři se jí objevil její typický výraz, když myslela. Oči jí chvíli běhaly po stropě a pak se jí tvář rozzářila úsměvem. ) V prostoru a čase, volám Vás mrtvé duše, vyjděte ze svých stínů a obdařte nás naší moudrostí a ušlechtilostí. Nechť Vaše síla vstoupí k nám.

Zavřela oči. Kolem ní začala proudit drobná světélka, která se slila ve dvě bytosti. Když záře, která je obklopovala, zmizela, stály tam Prue Halliwellová a Patty Halliwellová.

Paige: ( Zašeptala. ) Bože!

 

Kdesi ve West San Francisco High School

Everret utíkala po opuštěné školní chodbě. Bylo už po vyučování a nikdo ve škole už nebyl. Cítila, že jí to něco, čím se stala Gwen pronásleduje.

Everret: Prosím!!! Někdo!! Je tu někdo?

Gwen: Jen… jáááá!!!

Její hlas se šířil jako vlna tsunami všemi chodbami a děsivě se lámal. Everret zahnula doprava a uběhla dalším pár metrů, když se před ní objevila zlatá záře. Z ní nejprve vyšla ruka a pak celá Erin. Everret zabrzdila a zírala do té záře. Pak se otočila. Na konci chodby se objevila naštvaná Gwen. Erin se na ni podívala a natáhla k Everret ruku. Přitom ještě částečně zářila.

Gwen: Ha.. Erin. Obě dvě jako na podnose.

Erin: Rychle. Chyť se mě.

Everret zděšeně natáhla k Erin ruku. Jejich dotykem, začala zářit i ona. Gwen zrychlila a řítila se na ně neskutečně rychle. Jenže to už Erin začínala mizet. Ještě předtím roztáhla svá křídla a srazila Gwen na zem.

Když Gwen po chvilce vstala, byla Erin i Everret pryč.

Gwen: Jdi… do … pekla!!!

 

Dům Halliwellek, pokoj Erin

Klid a ticho narušilo lehké chvějí, které shodilo obrýzek Erin s Brianou na nočním stolku a malého plyšového slona nechalo spadnout na koberec. Pak přišla zlatá záře a po ní se vedle postele objevila Erin s Everret. Ta hned uskočila stranou a prudce se otočila. Stále ještě očekávala příchod Gwen.

Everret: Co se …

Erin: To bych chtěla vědět já od Tebe? Slyšela jsem tvé volání o pomoc…. Tak jsem …. Co se proboha stalo?

Everret: To Gwen. Něco se s ní stalo. Něco… ( Postavila se k oknu a dívala se ven. ) … musela použít tu děsnou knihu kouzel. ( Otočila se. ) Co když se to samé stane i se mnou? Co když se taky zblázním.

Erin: Tak s tím něco uděláme. Pojď …. ( Chtěla ji vzít k Penny, která by jim poradila, jak se zbavit toho kouzla. Erin samotnou zachránila její moc a její předci. Kdo by tak mohl pomoci Everret. ) Počkat… říkala si Gwen? To děsivé, co se na tebe řítilo, byla… Gwen?

Everret: Jo. Byla jako … něco říkala o Jasmine. Že Jasmine neměla žádný strach… ( Ztuhla a podívala se na Erin. ) Co když je mrtvá… Co když … co když nás tu najde?

Erin: Ona neví, kde bydl…. Tak už pojď. Někdo v domě nám s tím snad dokáže poradit.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Vyšly až pod samý vrcholek domu a spatřily tam další dvě osoby. Na Erin už tak byl příval jedné mrtvé trochu moc, ale kdo byly ty další dvě. Zdálo se, že obě dvě Paige velmi dobře zná. Dokonce se s nimi objímala.

Erin: ( Nahlas si povzdechla. ) Ou….

Paige sebou trhla a otočila se. Když spatřila Erin, na chviličku ztuhla, ale pak se usmála.

Paige: Erin, chci Ti představit dvě osoby, které jsou pro náš rod velice důležité.

Erin se podívala na otce a pak na bratry. Na prázdno polkla. Everret zůstala stát za Erin.

Paige: Chci Ti představit svou sestru Prue a tvou babičku Patty.

Patty: Bože… ( Přišla k ní . ) … až na ty vlasy vypadáš přesně jako Phoebe za mlada.

Objala ji a pevně ji k sobě stiskla. Erin byla zmatená. Věděla, že to není nic špatného, ale přesto se necítila ve své kůži. To už se k ní přiblížila Prue. O ní se Paige občas zmínila. Na rozdíl od elegantní Patty vypadala Prue jako energická osobnost. Plná síly. Její černé vlasy jí částečně zakrývaly obličej.

Prue: Konečně se setkáváme.

Erin: No.. já … ( Otočila se na Adama. ) Co to má znamenat? Co se…

Penny: Konec seznamování. Na to čas kdykoli.

Paige: To by ale někdo nesměl zmizet hned poté, co udělá, co má nebo s čím nám chce pomoci.

Penny: Klid.

Paige: Klid. Naposledy jste nám pomohly, když přišla ta potvora, co kradla naše schopnosti. Pak už nic. ( Podívala se na Prue. ) Nic ve zlém.

Prue: V pohodě.

Paige: Ale Babi, pak už ses ani neukázala.

Penny: Vždyť to znáš. Nechtěla jsem vás nechat slabé.

Paige: To jsou jenom kecy….

Patty: Bože.. přestaňte! Teď tu nejsme, abychom řešili chyby minulosti. Jsme tady kvůli naší budoucí generaci. ( A podívala se na Wyatta, Chrise a Erin. ) My už jsme si odehrály své….

Prue: Trochu krátká show, ne?!?

Patty: Prue….

Prue: Už mlčím.

Patty: Teď je jedno, co bylo. Je důležité, co je. ( Podívala se na Everret. Ta ustoupila o krok. ) Takže… kouzlo máme. Sílu… taky máme, takže na co čekáme?

Erin: Já…. Já jen … musím vyřešit problém, který… který se nedá… odkládat.

Penny: Bože… co je důležitější než získat zpět Knihu Stínů?

Erin: Že by ….

Prue: Bože… Grams, nech tu naši novou generaci alespoň vydechnout. ( Otočila sek  Erin. ) Až budeme mít v moci Knihu Stínů, tak Ti samozřejmě pomůžeme a … tvé kamarádce taky.

Erin: Díky…

Prue: Nemáš zač. ( Jak stála poblíž Erin, tak jí lehce zašeptala něco, co Erin pobavilo. ) Ona je jako generál – pořád hází rozkazy a příkazy. Tak se chovala vždycky, za živa i za mrtva.

 

Dům Michealsů, pokoj Gwen

Vlétla dovnitř a srazila přitom zrcadlo, co stálo u okna. Střepy skončily všude na zemi. Prudce se zastavila u svého stolu a vzala do ruky knihu kouzel. Listovala jí, ale všechny stránky už vstřebala do sebe. Všechna kouzla v ní využila. Tedy vlastně kouzlo pomsty využívalo všechno, co v knize bylo. Teď už nic nezbylo.

Srazila knihu na zem a pak se zamyslela.

Gwen: Kde se skrýváte!

 

Pohled všech tří příchozích byl nasměrován na kotlík uprostřed pentagramu, co vytvořila Erin. Oči všech tří žen rodu Halliwellův stály nehybně a čekaly. Zatímco se jejich mysl pokoušela koncentrovat se, Erin, Wyatt a Chris měli za úkol jinou věc. Aby kouzlo bylo správně vyřčeno, správně provedeno, a cíl byl správně určen, potřebovalo kouzlo trochu té látky rudé barvy, jejich krve. Po chvilce tak Erin podala Penny fiolu s jejich smíchanou krví. Penny jí pokynula a Erin se zase stáhla. Sedla si na pohovku ke Chrisovi a Wyattovi. Další show teď byla plně v rukách Penny Halliwellové, Patty Halliwellové a Prue Halliwellové.

Zbýval už jen jeden podnět pro samotné vyřčení kouzla.

Z chodby od schodů do prvního patra se ozývalo vrzání dřeva. Po chvilce se ve dveřích objevila Paige s Adamem. Jejich oční kontakt byl jasným signálem, že ochranné kouzlo pro dům bylo dokončeno. Erin se zmateně podívala na Adama a snažila se o to, aby pochopil její otázku, kde je Everret. On to pochopil a ukázal nahoru.

To ji zmátlo. Nahoře jako ve Ztracené knihovně nebo nahoře u Starších, nebo nahoře v Magické škole? Ukázal jí zvednutý palec a pak také na své tváři vykouzlil pohodový úsměv, značící, že si s tím nemá dělat starosti.

I tak se jí moc neulevilo.

Adam zavřel dveře a položil před ně jeden ochranný krystal. To mu poradila Prue, protože za jejich éry to fungovalo. Paige to v ten chaos nenapadlo, ale neměl jí to nikdo za zlé. Bylo to na všechny až moc všeho se vším a tak podobně….

Penny: Připraveny?

Patty: Ano, mami.

Prue: Jistě, Babi.

Penny: Melindo Warrenová….

Prue, Patty: Tvou sílu voláme, tvou sílu vzýváme.

Všechny Tři: Navrať nám to, cos chránila… to, cos střežila.

Penny: My, budoucí generace tvá…. ( Tady někde vhodila do kotlíku fiolu s krví. )

Prue, Patty: Tě žádáme, tě prosíme.

Všechny Tři: Obnov Sílu Moci Tří.

Jejich hlas se vznášel prostorem.

Všechny Tři: V prostoru i čase… V minulosti i budoucnosti… spoj síly naše …. V jednotě a čistotě.

Prue: O to Tě žádáme….

Patty: O to … tě prosíme.

Jak to Patty, matka Moci Tří, z kotlíku se rozlilo světlo a v nad ním se objevila ta, která jim mohla jejich Knih stínů opět dát – sama Melinda Warrenové.

Melinda Warrenová: Kdo toto žádá ode mě?

Penny se podívala na Erin, Chrise a Wyatta a rychle je náznaky hnala k nim.

Ti tři společně: To my….

Melinda se k nim ve víru záře otočila a každého si prohlédla se vší pozornosti a opatrností.

Melinda Warrenová: Cítím ve Vás sílu mého rodu, cítím ve Vás krev mého rodu.

Penny: Je to tvoje nová generace.

Prue: Zaslouží si Knihu Stínů.

Melinda Warrenová: Vaše žádost, Vaše přání… budiž splněno… ( Podívala se na Patty a Prue. ) Dávám Vám týden. Pak Vás budu očekávat opět v našem světě. Opět se otočila k Erin, Chrisovi a Wyattovi. ) Využívejte svých schopností a znalostí z knihy se skromností, obezřetností a v žádném případě ne ve svůj vlastní prospěch.

Na to zmizela i se světlem. Všichni se netrpělivě otočili ke stojanu, kde kniha vždycky byla. Chvíli bylo naprosté ticho, když se skrze střechu prodral sloup bílé záře a na stojanu se objevila Kniha Stínů… Ihned na to se otevřela na jedné z prvních stran, kde bylo kouzlo pro zisk Moci Tří, co Phoebe vyřkla a tím jim navrátila jejich schopnosti. Všichni ke knize přišli a podívali se na ni. Pod kouzlem bylo dopsáno – Jsem hrdá na to, kým jste se všichni stali…. Melinda Warrenová.

Penny: ( Jako kdyby se nechumelilo. ) Takže… co je vlastně s tou tvou kamarádkou, Erin? ( A podívala se na ni tím svým chytrým pohledem. Paige věděla, co to znamená. Už teď měla plán a to ani neznala podmínky.

 

Dům Halliwellek,podkroví

Erin stála u Knihy. Chvěly se jí prsty a vlastně celé její tělo se chvělo, když bříška prstů přejela přes tvrdé desky Knihy plné kouzel a moci. Chtěla ji otevřít, ale bála se.

Hlas: Jen se neboj. Otevři ji.

Zvedla hlavu a ve dveřích do chodby stála Patty Halliwellová.

Erin: Ou… ani jsem nevěděla, že tu někdo….

Patty: když víš jak na to, můžeš se v domě pohybovat zcela neslyšně.

Erin: Opravdu.. ( Zesmutní. ) Já tady nebydlím ani rok…

Patty: Vím, že je to těžké, ale zvykneš si.

Erin: Na co? Na umírání?

Patty: Na život mé dítě. Na život.

Došla až k ní a podávala ji tužku.

Erin: Na co….

Patty: Zapiš do knihy kouzlo, které Vám třem přineslo moc.

Erin: To můžu?

Patty: Ale jistě že můžeš…. Mimochodem. Jak to dopadlo s tím tvým problémem?

Erin: Ona něco řekla, že jo?

Patty: Jsme rodina… Sice poměrně nefunkční, co se týče životaschopnosti, ale přesto.. jsme rodina.

Erin: Ona… Penny.. Grams… je zvláštní.

Patty: Takže?!?

Erin: To kouzlo zvládla skvěle…. Everret může klidně spát, ale ta druhá, Gwen, ta na tom bude dost zle, až přijde k sobě.

Patty: Ona Penny je poměrně dost drsná, co se týče kouzel.

Erin: Všimla jsem si… ( Podívala se na knihu. ) Takže můžu?

Patty: Jen směle do toho….

Zasmála se a Erin spadl konečně kámen ze srdce. Nalistovala na nějakou prázdnou stranu a jala se psát její první kouzlo.

 

Dům Halliwellek, zimní zahrada

Zase tam tak postávala. Jako před pár hodinami. Paige se dívala ven a přemýšlela. Automaticky vycítila, že za ní někdo stojí. Byl to Adam a tvářil se spokojeně. Teď už to bude všechno lepší.

Adam: Zdá se… Zdá se mi, že nesdílíš společné veselí… čím to?

Paige: Teď máme Knihu Stínů, ale oni tam dole teď budou vědět, že ji máme a budou…. Prostě mám strach, že to skončí jako minule. A já už nechci nikoho pohřbívat.

Adam: Klid. Zvládneme to. A časem najdeme i způsob, jak zničit ty zpropadený Horoskopiány.

Paige: Myslíš?

Adam: Nemyslím… Já to vím. A už pojď … Prue se odvázala a začala vyprávět historky z dětství. Chce si užít trochu toho smrtelného plácání o ničem, než bude muset zase zmizet… a víš, že nikdy nemám tušení, kdy ji zase uvidíme.

Paige: Máš pravdu. Proč si hned dělat vrásky.

 

Kdesi v šeru

Hlasy mezi sebou jen šeptaly. Nemohly si dovolit prozrazení. Nikdo nesměl vědět, co jsou zač. Nikdo.

Už se to blíží….

Myslíš naše doba?

Co jiného.

Ale víš, že nejsme všichni. Ještě jsme….

Tak se snaž. Musíme být všichni, jinak to nezastavíme….

Pak se ozvalo cvaknutí dveří a v prostoru padla tma tmoucí a ticho jako v hrobě.

 

Konec