1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

Třetí sezóna právě začíná:

Chodby Magické školy jsou prázdné. Na podlaze se povalují zbytky předmětů, které přišly do střetu Dobra a Zla. Když tu jednou z chodeb prolétl energy ball. Prosvištěl chodbou a roztříštil se o zeď na jejím samém konci. Někdo nahlas zakřičel a pak se ozval další poryv vzduchu způsobený dalším energy ballem. Hlas byl jednoznačně ženský. Bylo slyšet, jak ta žena zakřičela a pak se ozvala rána. Něco spadlo. Po pár minutách se na rohu chodby objevila ruka a pevně se ho chytla. Posunula se o kousek dál. Byla to Briana, v její starší verzi. Ruku, kterou se držela rohu zdi, měla poraněnou. Krev z ní odkapávala na už tak špinavou podlahu. Kolem Brianiny hlavy prosvištěl další energy ball a ona spadla na zem.

Briana: Prosím… Už dost!

Hlas: To… se nestane.

Briana: ( Zoufale ) Prosím! Už nemám sílu.

Hlas: Dokud dýcháš, dokud mluvíš…. Jsi stále mou vlastní hrozbou.

Briana: Nejsem přeci tvou ….

Další energy ball prosvištěl chodbou. Briana ležíc na zemi se pokusila sunout dál. To se jí podařilo, ale posunula se jen asi o metr, když se k ní přiblížily kroky jejího trýznitele. Otočila hlavou za sebe. Spatřila vysoké, černé a kožené kozačky a pak hubené nožky, černé delší šortky a pak….

Briana: ( Potichu ) Prosím.

Jejich oči se střetly. Briana se dívala na svou mladší verzi. Na Brianu z roku 2005 s o něco víc drsnější vizáží.

Briana ( Mladší verze ): Jsi překážka a proto….

Briana starší ještě jednou koukne na svou mladší verzi, když se jí zatmí před očima. Prudce sebou trhne a posadí se. Je celá zadýchaná a zpocená. Otře si čelo a rozhlíží se. Leží na posteli. Je ve svém pokoji. Všude je ticho a zdá se, že už brzy bude muset vstát. Začíná svítat. Podívá se na svůj noční stolek a uklidní se, když si všimne, že je neděle a ona nikam nemusí. Vůbec jí to nedošlo. Sundá nohy z postele a nazuje si své bílé plyšové pantofle. Pak se postaví a pomalými kroky se sune ke dveřím pokoje. Otevře a nahlídne do chodby. Nikde nikdo. Sen, co měla se pomaličku začíná rozpadat na nenápadné složky, které brzy zapomene. Dojde ke dveřím do koupelny. Otevře. Rozsvítí a dojde k umyvadlu. Pustí vodu a opláchne si lehce tvář. Pak se podívá na svou tvář do obličeje. Usměje a řekne: „Paige, už bys měla konečně začít myslet jako Paige!“ Pak si Paige lehce prsty rozčeše pár vlasů a odchází.

 

Magická škola, knihovna, týden po bitvě s Horoskopiány

Tewin se snažila, co mohla, aby knihovnu dala zase do pořádku. Kdykoli tu teď byla, musela se zadívat na ten nový prostor, co se tu vytvořil. Nechápala to a odpověď jí nedal ani nikdo z rodu Halliwellů. Byla naštvaná, že to s ní seklo, když se z Briany stala Paige… a pak někdo vyhnal Horoskopiány za hranice Magické školy a obnovil ochranné kouzlo a ….

Student: ( Tichým hlasem ) Starší Tewin, kam patří kniha Záchvat Poutníka?

Tewin: ( Trochu jí vytrhl z jejího přemýšlení. ) Ohhh… Tome… tys mě ale… ( Všimla si, že se na ni dívá trochu zmateně, trochu netrpělivě a trochu podrážděně. ) Část démonologie, hned vedle knihy „Jak zničit temnou duši aneb základy démonocidy.

Student: Díky. ( AS odchází. )

Tewin: ( Pro sebe ) Nemáš zač. ( Pak se podívá na hodinky a posmutní. ) Tak už toho pro dnešek bylo dost. Zítra je taky den.

Na to se několik svědomitých a pracovitých studentů zvedne a odchází z knihovny. Tewin ještě chvíli postává a pak vezme knihu, co leží u jejích nohou. „Vše o vílách“ stojí tam. Tewin se zase pousmála a pak se podívala na novou část. Byla tam jen jednou. Nové prostory pro cokoli… Pro další část knihovny. To by chtělo. Knihovna bývá v poslední době hlavní cíl démonských útoků a nejen těch. Vědma z jeskyně by si zasloužila trochu lepší prostor k životu. A učebna navíc by taky nebyla k zahození. Napadlo jí, že by se o tom mělo hlasovat. Celá Magická škola a možná i všechny magické bytosti…. S tím se otočila a odcházela pryč z knihovny.

Všude bylo najednou ticho. Naprosto hrobové ticho. Najednou se v nové části Magické školy objevil záblesk a z něj vyšla Briana. ( Přesně vypadá jako Briana z Paigina snu. )

Briana: ( Rozhlédla se a usmála se. ) Fajn…tak to bychom měli.

Úvodní znělka

V hlavních rolích:  Wyatt Matthew Halliwell, Chris Halliwell, Erin Cassidy, Adam Jefferson

Ve vedlejších rolích: Starší Tewin, Denny Jiggsová

Hostující hvězdy: Paige Matthewsová, Briana Cassidy

Díl 1. Paradox Lan

O týden později, kdy mladší Briana stále byla jaksi mimo a Paige, co zprvu musela naučit střídat dospělou verzi Briany kvůli práci a kontaktům s okolím a svou vlastní tvář, která nějakým podivným kouzlem nezestárla ani o minutu, aby se konečně naučila také žít zase jako Paige Matthewsová, světlonoška a čarodějka. Vše se zdálo, že to funguje, a že to tak má být. V její ordinaci nikdo nic nepoznal. Jak by mohl. Vždyť byla Brianou po celých devatenáct let. Horší už to bylo s její pravou osobností, která se jaksi vytratila. Po celých 19 let se úspěšně Paige snažila své pravé já skrývat natolik, až jí došlo, že už to ani není ona. Paige jako taková byla skoro pryč. Tehdy pevně věřila, že se jí podaří včas sestry zachránit a vrátit vše do původních kolejí, ale jak rok míjel rok a čas plynul jako voda v řece, přestávala věřit. A snaha udržet v sobě identitu Paige se pomalu vytratila. Odešla. Zapomenuta.

Teď se musela najít.

Její prvotní snaha získat sebe samu skončila fiaskem. Došlo jí to. Bylo to příliš šílené. Přestěhovat se do domu, kde žila Paige, když Paige z Paigina života odešla už před pár lety.

Ztuhla.

Paige: ( Pro sebe ) Jsi šílená.

Otočila se a podívala se na sebe do malého zrcátka, co stálo na stole v její ordinaci. Byla připravena každou chvíli ukončit praxi, pokud chtěla ukončit život dospělé verze Briany. Pak se usmála a proměnila se v Brianu. Schovala zrcátko do prvního šuplíku jejího stolu a podívala se na dveře. Pak se její pohled otočil k telefonu. Zmáčkla na něm červené tlačítko a už slyšela hlas její sekretářky, jak oznamuje dalšímu pacientovi, aby šel dál.

Paige: ( Jak se otevřely dveře, krátce se usmála, pak se nadechla a vstala. ) Dobrý den, pane Carmicheale, jak se Vám dnes daří? ( A s těmi slovy se šla uvítat s dalším klientem její ordinace. )

 

Dům Halliwellek

Vchodové dveře byly mírně otevřené. Do haly se snažilo proniknout pár paprsků. Tam, uvnitř domu byl klid. V obývacím pokoji, na pohovce, ležel Chris a díval se do stropu. Naproti němu, v křesle, seděla Denny a vyčkávala. Přemýšlela a zároveň pozorovala Chrisovu tvář. Velmi pečlivě vnímala každičký kousíček jeho obličeje. Došlo jí, že je to jediná příležitost, ale nebyla stále odhodlána. Už pár týdnů mu chtěla říci, je ho začíná mít ráda, že je to víc než jen povrchní cit nebo obyčejné přátelství. Z její strany to bylo v poslední době něco víc a bitva s těmi démony, ani si nedokázala vybavit jejich jméno, to všechno ještě zesílila.

Chris se na pohovce zavrtěl a vycítil její pohled. Ucukla hlavou na stranu a pak se podívala na stůl. Dvě prázdné sklenky od džusu a od koly jí dávaly možnost vyhnout se jeho zraku. Vstala.

Chris: ( Polohlasem ) Už … odcházíš?

Denny: Já… ( Podívala se na něj a pak na sklenky… a pak zase na něj. ) Ne… jen jsem chtěla odnést ty skleničky.

Chris: ( Aniž by jejím slovům dával nějaký hlubší význam. ) Erin by dneska slavila její narozeniny.

Denny: ( Zase si sedla a podívala se na něj. ) Co se s ní vlastně…. ( Zastavila se, jakoby tušila, co jí na to Chris řekne… a po chvilce si sama odpověděla. ) Já vím, že už jsi mi říkal, že nevíš, kam se vypařila ,ale přesto … Víš, pokouším se trénovat ty mé vidiny, které víc nechápu, než chápu. Jsou zmatené a záhadné. Neřeknou nic jasně, ale přesto mám pocit, že není ….

Chris: Myslíš mrtvá?

Denny: Přesně. Nemám ten pocit….

Chris: Tak to řekni Adamovi. Protože on je z toho naprosto vyřízený. Už vyzkoušel cokoli, co existuje. Přivolávací kouzlo, vědmy, čaroděje i Tewin.

Denny: A?

Chris: Nic. Naprosto nic.

Denny: A co policie? Co vyšetřování?

Chris: Taky nic. Jeden z policistů… jmenuje se Matt James… je jeden z vyšetřovatelů, ale vše sedí. Ti, kdo P2 přepadli byli chyceni o dva dny později. Hlavně díky Wyattovi. Nic víc než trosky tam nenašli.

Denny: Ale přesto…. Dokud nebude….

Chris: Já vím… vím o co Ti jde.

Denny: ( Ztuhla a vrhla na něj její křehký pohled. ) Jak to…

Vstal. No vstal. Nejprve se rychle posadil a pak teprve vstal. Došel k Denny. Ta strnule zvedla hlavu a dívala se mu do tváře. Přemýšlela hned, jestli to ví. Jestli ví, že ho má ráda. Začala se třást.

Chris: Chceš mi ulevit od trápení tím, že tady mluvíš o nějaké naději, ale … nalijme si čistého vína…. Nic neukazuje na fakt, že by….

Denny: Nesmíme to vzdát. ( Postavila se a lehce ho odstrčila. ) Budu muset jít. Máma si našla novou práci. Musím zaběhnout do školy mého bratříčka.

Chris: Je ok?

Denny: Jo. Jen je od smrti Lynn trochu víc „divočejší“. Chtělo by to pevnou mužskou ruku.

Poplácala Chrise na hrudi. Usmála se a pak se kolem něj otočila a mizela v hale. Zaslechl cvaknutí dveří, ale zůstal stát na místě. Ještě se mu v hlavě honilo to, co řekla a udělala Denny.

Chris: ( Zrudl v obličeji. ) Ach… jo.

 

Adam byl v podkroví. Pročítal knihy, co mu přinesla Tewin a každou chvíli si něco zapisoval. Bylo vidět, že už toho má  dost. Byl celý bledý a zesláblý. I tak nebyl nikým donucen, aby si odpočinul. V hlavě mu každou chvíli zvonilo, jak se snažili dovolat jeho zbylí chráněnci. On nevnímal. Už pár dní byl vůči nim nečinný. Několik Starších se rozhodlo, že mu jich několik odebere. Tewin byla jednou z nich, ale ne proto, že by si myslela, že to nezvládne, ale právě pro její jistou úctu ke zmizení Erin. Už jednou se spálila. Už jednou udělala chybu, když nebyla dostatečně emfatická vůči problémům jiných. Byla ráda, že duch jménem Alice je zase pryč. Tento čin chápala jako pomocnou ruku.

Adam se hloubavě podíval do knihy před ním. Ani si nevšiml záře a Tewin, která se právě přenesla z Magické školy. Stála asi metr od něj a pozorovala ho. Byl natolik ponořen do práce, že nevnímal nic a nikoho, ani čas, co ubíhal tak rychle. Kdyby v domě nebyl Chris, tak by všude kolem patrně vše obrůstalo plísní z poslední večeře, co vařil.

Usmála se a čekala.

Když už jí přišlo trapné tam tak postávat, došla ke stolku, u kterého Adam stál. Stále neměl vůbec potuchy, že by s ním někdo sdílel tento prostor. Dotkla se rukou jedné z knih a tlakem prstu na desku knihy ji posunula ke kraji. Pořád si jí nevšiml. Zapsal si něco na kus skoro popsaného papírů a otočil na další stranu. Tewin si stále udržovala na tváři úsměv a prst na knize posunula blíž k sobě. Zatlačila a kniha se nahnula přes kraj stolu a spadla s hlukem na zem. Adam sebou trhnul a narovnal se. Jak spatřil Tewin, tak se lekl, až zahodil tužku, co držel v ruce. Tužka proletěla kolem Tewin, až jí málem vypíchla oko, a Adam sám, skončil na zemi. Při pádu k zemi se chytl stolu a shodil ho na zem. Jedna z padajících knih spadla Tewin na nohu a ta s křikem nadskočila. To celé trvalo sotva pár vteřin a výsledkem byl bolavý palec levé nohy a šok na straně Tewin a naražené pozadí, odřený loket a ještě větší šok na straně Adama.

Adam: Bože.. tys mě….

Tewin: ( Polohlasem ) Kdybych čekala takovou reakci, tak bych po tobě tu knihu spíš raději hodila…. Ze tří metrů a v ochranné helmě.

Adam: Jak… ( Pomalu se postavil na nohy. ) … tu jsi dlouho?

Tewin: Pár minut.. hodin….

Adam. ( Vytřeští oči. ) Hodin?

Tewin: ( Usměje se. ) Neboj se. Dělám si legraci.

Adam. Od kdy jsi začala být vtipná?

Tewin: Od chvíle, kdy mi došlo… ( Zvážní. ) … že můj téměř nesmrtelný život byl prázdný a o ničem, a že bych měla začít něco dělat, abych si ho okořenila.

Adam: Bože… ( Zvedne a srovná stolek. Oba začínají rovnat shozené knihy na desku stolu. ) … ještě řekni, že se vrhneš na adrenalinové sporty a já…..

Tewin: Klid. Adrenalinové sporty jsou pro mladší jednice a taky … pro smrtelníky.

Adam. Aha….

Tewin: Chci Ti pomoci. Vám všem bych chtěla vážně začít víc pomáhat. Magickou školu ta bitva s Horoskopiány hodně poničila a mě došlo….

Adam: Ty sis asi hodně sáhla do svědomí, co?

Tewin: To víš… málem mě zničila Flower, která…. Mimochodem, to bych s tebou taky chtěla prodiskutovat, ale až vyřešíme tvůj problém.

Adam: Můj problém? Já nemám…..

Tewin: ( Zvedla ze země papír, co si Adam sepisoval. ) Takže… magická kolaborace? Vypaření do astrální sféry? Náhlé zneviditelnění? Ztráta paměti?  Kdybych nebyla na tvé straně, tak bych si řekla, že ses zbláznil. Tohle jsi vymyslel, když sis pročítal ty knihy, co jsem Ti přinesla?

Adam: ( Podívá se na ni a pak ji vytrhne papír z ruky. ) To jsou moje poznámky.

Tewin: ( Zasměje se. ) Fajn. Zneviditelnění? Bože… příště Ti už nepřinesu….

Adam: Ale pak tedy….

Tewin: Jen klid. Jen klid hrdino. Pomůžu Ti. Musí se v tom udělat systém. Chápu, že jsi toho prošel hodně….

Adam: Ne… zatím jsem prošel jen překlad snů a Démonologii pro začátečníky.

Tewin: A z těch dvou knih jsi vyvodil, že Erin se mohla vypařit do astrální sféry?

Adam: Eh… jo?!?

Tewin: No… kdyby ano, pak by samozřejmě bylo možné ji dostat zpět, ale pořád je to hodně obecné. Je víc astrálních sfér bytí.

Adam: Prosím… nekomplikovat. Mě stačí jen doufat, že neuhořela, že její roztrhané tělo není poházené v těch troskách P3 a ….

Tewin: ( Dívá se na něj trochu s rozpaky. ) Byls v poslední době někde na čerstvém vzduchu?

Adam: Byl jsem…. ( Zamyslí se. ) ….

Tewin: A?

Adam: Byl jsem se podívat, když to v P3 bouchlo.

Tewin: To už víc než týden a pak?

Adam: No… pak jsme měli tu bitvu s Horoskopiány a nějak jsem to….

Tewin: Byl sis koupit jídlo?

Adam: Denny…. Denny byla nakoupit, když se sem přestěhoval Chris.

Tewin: Takže jsi nikde nebyl?

Adam: Ne…. Ale jednou jsem otevřel vchodové dveře a díval jsem se, jak odvážejí suť od sousedů.

Tewin: Suť….

Adam: Jo.

Tewin: Fajn…. Tak to je fajn.

 

Byt Cassidyových

Dveře do Erinina pokoje jsou zavřené a za nimi prázdno. Paige vyklidila svůj pokoj a přenechala ho Brianě. Sama zatím spala na pohovce v obývacím pokoji. Teď samozřejmě byla v práci. Doma byla pouze Briana. Na stole v kuchyni byl pro ni připraven domácí úkol. Několik sešitů s poznámkami, které musela projít, které se musela naučit, aby se mohla zorientovat v celém tom chaosu v pro ni neznámém světě. Samozřejmě vedle sešitů byla uvařená káva a nějaké sušenky. Paige se snažila, aby při učení měla Briana co nejvíce pohodlí.

Briana stála v pokoji. Před zrcadlem. Dívala se na svou tvář a přemýšlela nad tím, kde vlastně byla, a co tam dělala. Je tu týden a připadá jí to jako věčnost. Otočila se a vyšla z pokoje po její starší verzi. Prošla chodbou a zamířila skrz obývací pokoj do kuchyně. Jejímu pohledu nemohly sešity uniknout. Zasedla za stůl. Nalila si do připraveného hrnku černou kávu. Natáhla se pro sušenku a pak otevřela první sešit.

Briana: Fajn. Takže…Prezidentské volby v roce 2009.

 

Zapadlá ulice poblíž koleje, kde dřív bydlela Briana, stejným směrem je i byt starší Briany ( Paige )

Briana se objeví v jedné zapadlé uličce. Skončí v odpadcích a chvíli jí trvá, aby se z nich vyhrabala. I tak jí to nerozhází. Ví, že už za chvíli bude doma a to kouzlo teleportace, co už párkrát použila, ji konečně dostane domů. Bude moci odpočívat. Pak teprve vyrazí za sestrami, aby zjistila, co se vlastně stalo. I když… zamyslela se a při tom zrychlila. Co když se to nepovedlo a ona zůstala tady. Co když na to Horoskopiáni přišli, co když to jejich kouzlo fungovalo jen na sestry Halliwellovy. Co bude dělat? Pak by věděli, že jedna zůstala. Zastavila se a zmateně se rozhlédla. Ještě víc zrychlila. Její kroky byly svižné. Míjela procházející lidi, nevnímala je a oni nevnímali ji. Procházela jednu ulici za druhou, až se její kroky zastavily před budovou, která byla jejím domovem po jeden rok. Na škole byla jen jeden rok. Přemýšlela. Zadívala se na vlajku, co byla před schody. Nepamatovala si ji. Když tady naposledy byla, tak tu ta vlajka…. Začala pomalu stoupat po schodech a vchod na koje se blížil.

Něco jí začínalo děsit. Něco uvnitř jí říkalo, že je něco jinak. Něco nesedí. Dveře do uvítací haly se automaticky otevřely. Ani ty tady nebyly. Došla k pultíku, za nímž seděl mladík, asi tak kolem dvaceti. Byla nervózní a on to na ní poznal.

Mladík: Trápí Vás něco… slečno….

Briana: Briana…. Briana Cassidy.

Mladík: S čím Vám mohu pomoci, slečno Cassidyová. Jste členem spolku fakulty?

Briana: Členem spolku?

 

Byt Cassidyových, kuchyň

Briana se začetla do dalšího článku. Univerzity zakládají spolky, které spadají pod jednotlivé fakulty. Člen jednoho spolku, nesmí být zároveň členem jiného spolku na téže fakultě….

Briana: Bože… takový nesmysly.

 

Koleje Univerzity

Mladík: Tak?

Briana: Já…. Bohužel si to … nepamatuji.

Mladík: Takže…. Jak jste říkala, že se jmenujete?

Briana: Briana Cassidy. ( Její hlas se chvěl ještě víc. Tady opravdu něco nehrálo. )

Mladík: Tak se … na to … podíváme. Bri…ana…. Ca … dvě s?

Briana: Jo. C A dvě s, měkké i D a ypsilon. Cassidy.

Mladík. Fajn. A mám to…. Kolej Woodward.

Briana. To souhlasí.

Mladík: Obor psychologie, psychiatrie a sociologie?

Briana: Jo.

Mladík: Tak ta zkoušky ukončila asi před 13 lety.

Briana: Cože?!? To přeci…. ( Pro sebe ) I když pak by tedy…. Kolikátého, že je?

Mladík: ( Podíval se na ni s nepochopením. ) 15.6.2024.

Briana: ( Ztuhla, ale neměla v úmyslu sebou seknout. ) A sakra… ( Podívala se na něj a lehce se usmála. I když v jejím úsměvu byl spíš tik než přirozenost. ) I tak díky.

Otočila se téměř na podpatku, div nesrazila dívku, co stála za ní. Pak se nadechla a doslova úprkem zmizela z koleje, která už její vlastně ani nebyla. Bylo jasné, že něco nevyšlo, a že … Paige. Musí někde najít Paige… Nebo musí najít sebe samu, ale o devatenáct let starší. Fajn. Byla z toho trochu zmatená. Začínala si uvědomovat, že to nebude tak jednoduché, ale pořád se držela faktu: Najít Paige nebo osobu, co se jmenuje Briana Cassidy a je to dospělák. S tím zamířila blíž k centru San Francisca. Přitom se dívala na vše kolem ní. Zdálo se, že se tu téměř nic nezměnilo. Až na jisté maličkosti.

 

Dům Halliwellek, podkroví

Tewin má v ruce jednu z knih, co přinesla. Adam stojí u okna a dívá se ven.

Tewin: Měli bychom zkusit přivolávací kouzlo.

Adam: To nevyjde. Nemáme Moc Tří. Nemáme… vlastně nemáme nic.

Tewin: Ale máme přeci Paige.

Adam: To do toho nechci….

Tewin: Adame. Chápu, že toho v poslední době bylo moc, ale ona se o Erin starala celou tu dobu. Myslím….

Adam: Ne. To je mé….

Tewin: Neměli bychom….

Adam: ( Polohlasem ) Ona musí nejdřív vyřešit svoje problémy.

Tewin: Pravda… ( Pro sebe nahlas ) Stále ale nechápu, jak se jí podařilo maskovat svou identitu tak dlouho. Já bych to asi….

Adam: ( Otočí se k ní a podívá se na ni. ) I ty bys to dokázala… kdybys musela.

Tewin: ( Podívá se na Adama. Zvážní. ) Ale to musí být náročné. Já bych přitom ztratila určtiě i svou vlastní identitu a pak ten návrat… Bože. Byla bych tak zmatená.

Adam: ( Skoro se i nahlas zasměje. ) Tak alespoň víš, co právě teď Paige prožívá.

Jejich práce je narušena příchodem Chrise. Ten se na ně dívá z chodby a ve vhodné chvíli vstoupí.

Chris: Jak to…. pokračuje?

Adam: Ne, že bychom nic neměli, ale….

Tewin: Nic nemáme.

Adam: Pravda…. Zatím jenom….

Tewin: Vylučujeme to, co není možné.

Chris: Fajn. Hodně štěstí při vylučování. ( Přitom se zamračí, když si uvědomí, jak to mohlo vyznít. ) Jen jsem Ti chtěl Adame říci, že se jdu poptat na tu práci.

Adam: Jasně… A kam, že to vlastně jdeš?

Chris: Základka na Mayson Street hledá vyučujícího španělštiny.

Adam: Ty umíš….

Chris: To si piš. Navíc. Jde jen o děti do deseti let. To bych snad mohl zvládnout, ne?

Adam: Jo…. Tak hodně štěstí.

Chris: Díky….

Zamává a pak odchází. Tewin se na Adama zmateně podívá.

Adam: Co?!?

Tewin: Učit ve škole španělštinu?

Adam: Hmmm.

Tewin: Vždyť je světlonoš a co jeho budoucí vzdělání. Neměl by….

Adam. Až někoho budeš vychovávat, tak řekni.

Tewin: ( Ztichne, ale pak se zašklebí. ) Ty jsi taky nikoho nevychoval.

Adam: To máš sice pravdu, ale už o tom něco vím.

Tewin: A to je?

Adam: Nikdy nemá smysl plést se do věcí, které si děti sami rozhodnou. Obzvláště, když už jim je víc jak 18. Bylo to jeho rozhodnutí. Po maturitě… chce začít pracovat. Navíc. Bude to asi dočasně jediný plat, který dům Halliwellek bude mít. Takže…. ( Čeká na Tewniniu reakci, ale žádná zatím nepřichází. ) … vážně se mu do toho nebudu plést.

Tewin: A co když se vrhne na kriéru podomního zloděje?

Adam: Tewin… chybí Ti snad najednou pocit, že jsi ještě nikdy nebyla matkou?

Tewin: Já….

Adam: Tak tu zkušenost prosím netestuj na mě a Chrisovi. Najdi si někoho….

Tewin: ( Naštvaně ) Koho? No… Koho?!?

Adam: Z magické školy.. sirotka a hodně malého, aby nevnímal to, že jsi tak upjatá na detaily.

Tewin: Já….

Adam: Pojďme se raději vrátit k práci. Rád bych se taky někdy dočkal toho, abych i já měl víc času a prostoru otestovat své otcovské geny.

Chris zatím seběhl do přízemí. Popadl připravený batoh a zamířil ven směr jeho „možná“ nová budoucí práce. Prošel halou. Hbitě otevřel dveře a ještě rychleji je za sebou zavřel. Seběhl kamenné schody a zamířil podél silnice směr centrum. Zpoza křoví, co tu na kraji cesty ke schodům domu Halliwellových rostlo vylezla Briana. Nedalo jí to a chtěla se podívat na dům Halliwellek, jestli ještě stojí, ale vidět Chrise ji nepotěšilo. Neznala ho. Něco se opravdu muselo stát. Na chviličku měla nápad, že by se mohla podívat dovnitř, ale pak si to rozmyslela. Vytáhla papírek s kouzlem pro teleportaci a po sléze zmizela pryč.

 

Magická škola, chodba

Nejprve přišla oslňující záře a pak se na chodbě, kde se čas od času objevil nějaký ten student, zjevil Wyatt. Vypadal vyčerpaně. Jakoby už několik dnů nespal. Faktem bylo, že toho vážně moc nenaspal. V hlavě mu pořád visela vzpomínka na hope. Proč to udělala? Proč odešla a nechala mu jen jeden dopis. Jeden kraťoučký dopis. Bylo v tom snad něco víc? Ihned se mu vybavilo, jak dopis roztrhal na ty nejmenší kousíčky. Pak je v malé misce zapálil a chvíli se díval na plameny. Nedokázal spát, protože když zavřel oči, tak ji viděl, s těmi jejími blond vlasy, mystickým úsměvem. Ani se nedokázal pořádně soustředit na školu. Právě všude kolem řádily závěrečné zkoušky tohoto semestru a on …. Nedokázal to. Ani nechodil do školy, na poslední přednášku ani jít nemohl. Bylo před bitvou. Nemohl si dovolit… Rozhlédl se kolem. Musel najít způsob, jak z toho uniknout. Musel zjistit, co se stalo. Musel.

Najednou měl víc energie a dal se skoro až do běhu. Tušil, že tu nenajde Tewin. Byla nejspíš u Adama. Nějak se zmohla, ale byl tu někdo, kdo by stál za vyhledání. To mu dodalo energii, kterou už tak dlouho postrádal.

Všiml si postarší ženy, co šla naproti němu.

Wyatt: ( Zastavil ji. ) Mohu se Vás na něco….

Žena: Promiňte, nemám čas. Musím na hodinu.

Wyatt: Bude to jen vteřinka.

Žena: Tak … dobrá. ( I tak mu přišlo, že není příliš nadšená. ) Co byste potřeboval …

On se na ni podíval a pak se usmál. Žena z jeho úsměvu byla ještě o něco víc zmatená.

 

Elementary School na Mayson Street

Chris vešel hlavními dveřmi do prostorné vstupní haly nově opravené a zmodernizované Maysonské základky. Právě se tam konala výstava na téma „Svět kolem nás“ a týkala se nejrůznějších států světa, jejich tradic a kultury. Zastavil se před mapou školy a začala hledat ředitelnu. Najednou vycítil čísi pohled a pak do něj někdo strčil. Ztuhl a pak se podíval vedle sebe. Tam stál chlapec. Byl Chrisovi sotva po pás, ale zdálo se, že ho ten neznámý muž zajímá.

Chlapec: Co hledáš?

Chris: ( Překvapeně se na něj podíval a chvíli jen tak mlčel. ) E….

Chlapec: Ty snad neumíš mluvit?

Chris: Já… ech … jak se jmenuješ?

Chlapec: A jak ty?

Chris: Já jsem Chris.

Chlapec: Ahoj Chrisi … já ….

Najednou se podívá za sloup, kde je pověšená mapa školy. Zamává. Přitom se rozeběhne a nechá Chrise stát před mapou.

Hlas: Kde sis toulal Martíne?

Martín: Já si tady povídám s Chrisem.

Chris zaslechne smích a najednou si uvědomí, že ten hlas odněkud zná. Udělá krok stranou a usměje se.

Chris: Tebe bych tady nečekal.

Dívka: Já tebe taky.

Martín: ( Dívá se z Chrise na dívku a pak zase zpět. ) Vy … vy se znáte?

Chris: Já bych řekl….

Bianca: Já… známe se. Martíne. Nezačala Ti už takhle čirou náhodou hodina?

Martín: ( Zašklebí se a pak se koukne na chrise. ) Tak čau! ( S tím obejme Biancu a pak sám odchází chodbou pryč. )

Bianca: ( Chvíli se na něj kouká a pak se otočí na Chrise. ) Co ty tady?

Chris: To bych se mohl zeptat i já tebe. To je….

Bianca: Bratranec z druhého kolene… Jinak bych asi řekla vzdálený příbuzný. Před týdnem sem jeho rodina přijela, tak jsem jeho mámě slíbila, že se o něj postarám. Tak jsem tady. Co ty?

Chris: Maturita je za mnou. Tak hledám práci.

Bianca: Já myslela, že půjdeš na vejšku?

Chris: Trochu se to u nás doma změnilo. Jsme … jak to jen říci… ve finanční tísni.

Bianca: ( Začne se smát. ) Počkat… to mi chceš říci, že se chceš ucházet o to volné místo lektora španělštiny?

Chris: Jak jsi to….

Bianca: Protože ten inzerát jsem podávala já.

Chris: Ty?!?

Bianca: Moje máma je zástupce ředitele.

Chris: Bože a já myslel, že ….

Bianca: V kolik tam máš být?

Chris: No… ( Podívá se na hodinky. ) už jsem tam měl být.

Bianca: Tak pojď. Dovedu Tě ke Katovi. ( Když vidí jeho vytřeštěný výraz, usměje se. ) Klid. Je celkem milá. Vážně. Tak pojď…. Ať nemáš kvůli mně a Martínovi mínus.

 

Energy ball opět narazil na stěnu magické školy. Briana dopadla na zem a byla o něco rychlejší, než předtím. Jenže i Mladší verze Briany byla rychlejší. Starší Briana se pokusila postavit. Musela se opřít o stěnu, aby se udržela na nohou. Sunula se tak podél zdi. Cítila, že už dlouho nevydrží. Její oči zahlédly stolek, co byl přistrčený ke zdi. Došla k němu, když se zpoza rohu objevila její mladší verze.

Briana: ( Otočila se. ) Prosím….

Briana mladší: Nepros… nepomůže Ti to.

Briana: Dej mi šanci… dej .. NÁM šanci.

Briana mladší: Tady není místo pro nikoho jiného.

Najednou se Briana starší postaví. Drží se na vlastních nohou a jen se lehce přidržuje stolku.

Briana: Pak tedy….

Briana mladší: Musíš zemřít.

Briana: Přesně to jsem chtěla říct.

Briana mladší prudce máchne rukou a pošle na Brianu starší enrrgy ball. Ta ho odrazí. Zpětně energy ball zasáhne mladší Brianu a ta skončí na zemi.

Briana mladší: Zabi….

Briana: Myslím, že ….

Za ležící Brianou se objeví Paige a šokovaná se dívá na ležící tělo.

Briana: A kruci…. Co ty tady chceš?

Paige ani nestihne říci, co chtěla, když se najednou probere. Trhne sebou a zjišťuje, že sedí v křesle jejího bytu. Televize běží naprázdno. U okna stojí Briana a dívá se na zapadající slunce. Je oblečená na ven.

Paige: ( Trochu zmateně ) Nějak jsem asi usnula….

Briana: To nevadí.

Paige: Ty někam jdeš?

Briana: Ven.

Paige: Není na procházku trochu pozdě?

Briana: ( Otočí se k ní a chvíli se na ni dívá. Pak k ní udělá pár kroků a usměje. ) Strana 2, bod číslo 28 – seznámit se s okolím bytu. Bod 29 – seznámit seč s okolím DOMU pro lepší orientaci. ( Pak na Paige upře svůj pohled. ) Jedna z osob, co jsou tady v tom pokoji, to napsala a … pokud si dobře pamatuji posledních 7 či 8 dní tak já to tedy ne….

Paige: Fajn, už mlčím.

Briana: Díky… protože jinak….

Paige: Už jsem řekla. Mlčím. Jen si jdi do víru ….

Briana: Je tady snad v okolí něco, co bych neměla vidět?

Paige: ( Podívá se na Brianu podivným pohledem. ) Ne. Není… jen… prosím… vyhni se čínské restauraci pana Wu Sin Minga…

Briana: Copak… dělá snad kuřecí Kung Pao z koček?

Paige: Ne.

Briana: Tak vid….

Paige: Ze psů.

Briana: ( Zasměje se. ) Psi nemusím….

Paige: A kolu ředí vodou z vodovodu.

Briana: ( Ztuhne. ) Fajn. Vyhnu se tomu prokletému místu obloukem.

Paige: Díky a prosím….

Briana: Ano?

Paige: Nebuď venku příliš dlouho.

Briana: A neměla jsi takhle říci: „Choď vždy za světla?“

Paige: ( Rozesměje se. ) Jasně a ty přijdeš v šest ráno. To známe, ale hezký pokus.

Briana: Vidíš a kdo si myslel, že do téhle doby nezapadnu?

Paige: Bri, lásko, tohle není z této doby, to je staré jako samo lidstvo.

Briana: Ach ….

Paige: Tak už jdi.

Briana se usmála a záhy se za ní zabouchly dveře. Nechala Paige v křesle a dala se rychlým krokem ke schodišti. Seběhla ho coby dup až její neopotřebované botky, které si koupila v roce 2005, spočinuly na chodníku před domem, kde teď bydlela. Nadechla se čerstvého vzduchu a rozhlédla se po ulici. Usmála se a dala se na výpravu po nových objevem tohoto světa. Jak šla, spatřila jasně červený lampion a pak nápis v čínštině. Jak procházela kolem Čínské restaurace Wu Sin Minga, zpomalila. Vypadala velice útulně, jenže… najednou spatřila rodinu, jak vychází z restaurace a jejich malý synek drží kelímek koly. V hlavě jí proběhlo stádo myšlenek, co končily Paiginou větou: „Kolu ředí vodou z vodovodu“. Ztuhla. Oklepala se a šla dál. Zahnula do boční ulice. Dívala se na zem, až najednou… do kohosi vrazila. Obě osoby spadly na zem a ta druhá začala nadávat. Bylo jasně poznat, že druhá osoba je žena a že … vážně umí docela dobře nadávat.

Žena: Sakra… nemůžeš do …. Koukat na tu zk…. Cestu… Kam si čuměla ty k….

Briana: ( Pomaličku se snaží postavit. ) Já se vážně omlouvám, já ….

Žena: Ty tví omluvy si nech pro jinou p…., která Ti uvěří. Ty ani nevíš, čeho já jsem schopná.

Konečně se Briana postavila. Oklepe ze sebe prach a podívala se na ženu, co si také již stačila sesbírat své „tělo“ ze země. Obě dvě si ve¨stejný čas upravily oblečení. Pak se koukly, jestli nejsou zraněné a teprve pak si upravily vlasy a podívaly se na sebe. Ztuhly. Každá viděla svou vlastní tvář. Každá viděla svou lehce odlišnou tvář. Obě udělaly krok dozadu.

Briana: Kdo jsi!

Briana: A kdo Ty?!?

Pak jim to došlo a obě se od sebe tak rychle vzdálily, že bylo zhola nemožné poznat, co právě každá z nich cítila.

 

O pár minut později Byt Cassidyových

Paige se konečně odhodlala vstát. Neudělala ani pár kroků od křesla, když se otevřely prudce dveře a v nich vystrašená Briana.

Paige: Co se … stalo?

Briana: Já… Bože… ona vypadá jako já…. ( Nestihla to doříci a nohy se jí podlomily a s hlukem dopadla na tvrdou podlahu.

 

Magická škola, hlavní chodba, kdesi „uprostřed“

Žena se zastavila u úzkých dveří a podívala se na Wyatta, který ji následoval. Před chvíli se oba zastavili ve sborovně, kde žena popadla štos papírů. Pak se zastavili v malé místnůstce, které se říká informační zdroj, kde se žena dozvěděla místo v Magické škole, kde by Wyatt mohl najít to, co hledá.

Žena: Tak… tady je to, co hledáš.

Wyatt: Tady? ( Přišlo mu divné, že by informace, co by ho navedly na to, proč Hope zmizela, měly být zrovna tady… V malé místnůstce, do níž se vstupuje ještě menšími dveřmi.

Žena: Víc Vám bohužel nemůžu sloužit. Musím na hodinu.

Wyatt: Díky.

Nechala ho před těmi dveřmi a šla nekonečnou chodbou až najednou zahnula vpravo. Wyatt se za ní chvíli díval, než se jeho pohled zase stočil ke dveřím. Měly kliku uprostřed. Chodbou se ozvalo zavrzání, když se dveře do místnosti otevřely. Vstoupil dovnitř a začala hledat vypínač, než mu došlo, že tady musí použít jiný zdroj. Natáhl ruku podél stěny a nahmatával louči. Když se jí dotkl, vzplanula.

Wyatt: Jak příznačné.

Usmál se a louč vytáhl z držáku. Před ním se táhla místnost, co spíš více připomínala jen další chodbu než místnost. Byla plná papírových krabic a tak se nadechl a šel hledat to, co ho sem dohnalo, i když ani netušil, co přesně má najít.

 

Park kdesi v SF

Lampa mírně osvětluje chodník, který se táhne podél parku. Na blízkých kolotočích je prázdno, když tu se s bleskem objeví Briana. Rychle uskočí a opře se o blízký strom. Je celá rudá a chvíli jí trvá, než popadne dech.

Briana: Sakra…. Sakra… uff … co to bylo?

Rozhlédne se kolem sebe a pak si sedne zády ke stromu.

Briana: Musím najít Paige. Musím se dozvědět, co to má znamenat.

 

Dům Halliwellek

Chris vešel dovnitř, celkem spokojen s tím, co se mu podařilo. Na ředitele Maysonské základky udělal dojem a zdá se, že tu práci získá. Jistou zásluhu nesla i Bianca. Zároveň se přistihl přitom, že stále víc myslí na Denny. Najednou si všiml Adama. Vypadal vyčerpaně.

Chris: Ahoj, kde máš Tewin?

Adam: Vrátila se do školy, když jsme zjistily, že by v tom výbuchu muselo být něco magického, aby se dostala do astrální sféry. Nelze se tam dostat jen tak. A co práce?

Chris: Zdá se, že jsem se jim líbil, ale ještě to chtějí prohovořit s radou školy – tedy se sdružením rodičů.

Adam: Cože to je vlastně za školu?

Chris: Jen taková … trochu luxusnější základní škola.

Adam: Chápu… Jo volala Denny, že dnes již nepřijde. Musí se ….

Chris: Postarat o bráchu. Napadlo mě to.

Adam se nadechl, aby něco řekl, ale jeho slova mu z úst nevyšla. Právě totiž zíral do obývacího pokoje, kde se u pohovky objevila Paige a za ruku držela Brianu, co se objevila na pohovce.

Chris: Adame? ( Všimne si Paige. ) A…hoj… co se stalo?

Paige: Přišla domů. Byla celá a pak naprosto ale úplně sebou … na podlahu.

Adam: ( Oba se přesunou do obývacího pokoje. ) Co, kdo, kde a prosím jasně a zřetelně.

Paige: Víte, jak jsem pro Brianu založila ten sešit s úkoly, aby se co nejrychleji vžila do tohoto světa?

Chris: Jo.

Paige: Šla se ven projít, jak jsem jí napsala, jenže za pár minut přišla úplně rozhozená a …

Adam: To s ní jako seklo, když uviděla, jak to vypadá….

Chris: Vždyť už věděla, jak to kolem, vypadá.

Paige: Jenže ona nejdřív řekla…. Jak to bylo…. Ona vypadá jako já.

Chris: Ona vypadá jako já?

Paige: Jo. To řekla a pak …sebou sekla na zem.

Adam: To bychom měli prozkoumat. Jestli se něco dostalo z prostoru, kde po celou tu dobu byla, s ní. Měli bychom vědět, co nebo kdo to byl.

Paige: A jak asi ty chytráku?

Adam: Máme přeci Tewin.

Chris: Říkáš to, jako bys jí již na sto procent věřil?!?

Adam: No. Rozhodně se změnila k lepšímu od té události… vždyť vy víte.

Paige: Fajn. Než se tak stane. Kam dáme Bri. Nemůže tady takhle zůstat ležet.

Chris: Co takhle ke mně?

Adam: Ne… dáme ji k Erin do pokoje. Tam bude v klidu … a taky v bezpečí.

Paige: Přenesu jí tam.

Adam: Fajn. Dáte si pak kafe? ( A podívá se na Chrise a pak na Paige. )

Chris: Já jo.

Paige: Měla bych se vrátit zpět do …. Ale co…. Jedno kafe mě nezabije.

Adam. Jdu ho udělat.

Paige: Fajn. ( S těmi slovy se dotkla Briany a obě zmizely v modré záři o patro výš, kde se nacházel Erinin pokoj. )

Adam. Fajn.

 

Magická škola, tajná chodba

Wyatt procházel kolem krabic. Teď už to bylo jisté. Nebyla to místnost ale chodba… a byla pořádně dlouhá. Wyatt držíce v ruce hořící louči šel dál, až se dostal ke dveřím, které byly hodně poznamenané stářím. Vzal za kliku a dveře se otevřely. Nevrzaly. Jen se otevřely a pak vypadly z rezavých pantů a skončily opřené o zeď. Za dveřmi byla místnost. Konečně se zdálo, že je to ta místnost, kterou hledá. Vstoupil dovnitř a rozhlédl se. Louči zasadil do úchytu u dveří a udělal pár kroků do prostoru. Před ním se z ničeho nic objevila malá holčička. Její modré oči na něj hleděly s nedůvěrou a přitom kontrastovaly s jejími dlouhými černými vlasy.

Dívka: Co tu pohledáváš?

Wyatt: Chtěl bych se zeptat….

Dívka: Já vím, nač se chceš optat.

Wyatt: Tak ty víš….

Dívka: Odešla za Vyšším posláním.

Wyatt: Jak Vyšším Posláním?

Dívka: To mi není předurčeno říci.

Wyatt: A co mi vlastně můžeš říci?

Dívka: To záleží na tom, co chce vědět tvé srdce, Wyatte Matthew Halliwelle

Wyatt: Jak víš, jak se….

Dívka: Jak už jsem Ti řekla…. Já vím.

Wyatt: Kdo vlastně jsi?

Dívka: Jsem bytost obdařená jasnozřivostí.

Wyatt: Fajn. To mi došlo. Mě spíš zajímá, jak se jmenuješ.

Dívka: Na to ses … neptal. ( Přitom se mírně škodolibě pousmála. )

Wyatt: Takže….

Dívka: ( Podívala se na něj. ) Kasandra. Jmenuji se Kasandra.

Wyatt: Ach tak…

Kasandra: O svou lásku se neboj.

Wyatt: Eh?!?

Kasandra: Všechno Ti sama vysvětlí….

Wyatt: Kdy?

Kasandra: Až přijde čas.

Wyatt: Ale….

Kasandra: Už bys měl jít.

Wyatt: Eh?!? Vždyť….

Kasandra: Vážně… Už Bys Měl Jít!

Wyatt je z jejího chování zmatený. Když opouští chodbu a zastaví se v nekonečné hlavní chodbě Magické školy, nemůže pořád z hlavy dostat ten její skrz věci hledící pohled. Došlo mu najednou, jak málo toho o Magické škole ví. Každou chvíli přichází nová změna. Bude muset zjistit o tomto místě víc.

 

Briana se snažila postavit. Rukou se přidržovala stěny a šourala se chodbou dál. Po chvilce se již dokázala udržet na vlastních nohou bez případné opory. Ve výsledku ušla pár metrů než se na konci chodby objevila její mladší verze. Ta oproti ní byla o něco slabší než předtím. Vrhla po ní energy ball, který se roztříštil o stůl, co byl právě vedle Briany Starší. Zastavila se a otočila se.

Briana: Čekala jsem Tě.

Briana Mladší: Tak ses dočkala.

Briana: Taky jsem si všimla. Co teď?

Briana mladší začala první. Hodila po své starší verzi energy ball. Ta máchla rukou a energy ball odrazila.

Briana: Smůla, zlato. Zkus to znovu, třeba se pak konečně trefíš. ( Na druhou stranu  - Briana se dotkla stěny a ta začala praskat. Trhlina se šířila až k mladší verzi, kde ze stěny vylétly nějaké ty úlomky omítky a zasáhly Brianu do obličeje. )

Briana Mladší: Ty jedna….

Briana: Mám Tě.

Vzala kus střepu z vázy, co stála na stole, než ho zničil první letící energy ball. Mrštila s ním po své mladší verzi a pak mu ještě předala svou energii. Střep zarotoval a rozdělil se na dva. Prvnímu se mladší verze vyhnula, ale druhý ji zasáhl do oka. Spadla na zem.

Paige sebou prudce trhla. Budík na stolku ukazoval nehezkých 3:33. Posadila se a otřela si čelo od potu. Pak sundala nohy z postele a chvíli jen tak seděla. Před ní zářil ve tmě čas na DVD. I když byla doma sama, pořád spala na pohovce v obývacím pokoji. Vstala a pomalu došla do kuchyně. Teprve tam si rozsvítila a sedla si ke stolu. Chvíli se dívala před sebe a pak se natáhla pro sešity, co připravila pro Brianu. Vzala jeden pro zápisky. Jak se to učila na Univerzitě… K něčemu jí přeci jenom byla dobrá. Ihned si zapsala to, co se jí zdálo. Přitom přemýšlela, co to znamená.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Chris sedí u stolu a popíjí džus. Musí ještě jednou navštívit Maysonskou Základku, aby jim přinesl nějaké další podklady. Zaslechne kroky a otočí se. Briana konečně vstala a teď se sunula ke stolu s kávou jako magnet.

Briana: Co se stalo?

Chris: Prý si sebou sekla, když ses vrátila z výletu po čtvrti.

Briana: Jo… ( Vybaví si, co tomu předcházelo. ) Ou … ( Sedne si ke stolu a tupě civí před sebe. )

Chris: Kafe?

Briana: Ale jo…. I když ( Před sebou žádné nevidí. ) tady žádné….

Chris: Neboj se. My máme vždycky čerstvou zásobu. ( Vstane. Obejde Brianu a vezme z překapávače konvici s čerstvě připravenou kávou. ) Mléko?

Briana: Bez mléka, s cukrem.

Chris nalije kávu do žlutého hrnku a postaví ho před Brianu.

Chris: Cos vlastně myslela tím…. Vypadá jako já nebo jak to bylo?

Briana: ( Zamyslí se. ) Prostě to, co jsem řekla. Vypadala jako já.

Chris: Myslíš jako typem, vlasy, pohledem?

Briana: Ne…. Spíš jako kdyby byla moje dvojče… jednovaječný. Prostě vypadala přesně jako já… No až na ty děsný hadry, co měla na sobě.

Ve dveřích se objeví Adam. Vypadá výjimečně vyspaný.

Adam: Cítím tady čerstvou kávu, tak jsem….

Chris: U překapávače.

Adam: Ou… díky Ti.

Chris: Jak ses vyspal?

Adam: Celkem to šlo. Mám pocit, že jsme s Tewin na správné stopě.

Chris: Tak to je super.

Briana jen přikývne, i když nějak moc nechápe, o co vlastně jde.

Adam: Jak se cítíš, Bri?

Briana: Upřímně. Než jsem se napila té dokonalé kávy, tak jsem si připadala, jako kdybych byla z Marsu. V noci se mi zdál takový podivný sen.

Chris: O tom jsi nic neříkala.

Briana: Ne. Ani Paige jsem to neřekla. Stačí, že se mnou má potíže tak jako tak, ještě aby se děsila toho, že se mi zdá o sobě… ( Najednou ztuhla. ) A do háje.

Adam: Co se stalo?

Briana: Já to mé dvojče znám.

Adam: Odkud proboha?

Briana: Z toho snu, co se mi už třikrát zdál… i když….

Chris: Co?

Briana: Spíš to byl jeden sen… ale co sakra dělá tady v San Franciscu?

Hlas od dveří: Chce Tě zabít.

Všichni se otočí za hlasem. U dveří stojí Paige. V ruce drží nějakou knihu a vypadá vyděšeně a naštvaně zároveň.

Paige: Ještě o tom neví, ale bude Tě muset zabít, pokud tu chce zůstat.

Briana: Co…cože?

Paige: ( Položí před ně knihu bez názvu a otevře ji na straně s titulkem Paradox Lan. ) Tady o tom píšou.

Chris: ( Nakloní se, aby si mohl přečíst alespoň nadpis. ) Paradox Lan? Co to je za ….

Paige: No … zakládá se to celé na jednom příběhu, co se udál před padesáti lety kdesi v Japonsku.

Adam: Takže, protože někdo něco napsal, tak z toho usuzuješ….

Paige: Prosím Tě, Adame. Klid. Před padesáti lety se jeden vědec pokusil o to, dostat z alternativní reality svou vnučku, o níž se domníval, že byla unesena. Nechtějte vědět, jak dospěl k tomuto vysvětlení. Napsal o tom celou knihu. Společně s jedním „renomovaným“ znalcem….

Adam: Démon?

Paige: Patrně. Tak s ním přitáhl jeho vnučku… LAN … odkud si, co se ukázalo jako ne alternativní realita. Po několika dnech si jeho vnučka, stále zmatená, začala ztěžovat, že ji prý někdo pronásleduje.

Briana: Jak to dopadlo?

Paige: Rodiče Lan odvezly do psychiatrické léčebny. Za týden z ní byl úplně jiný člověk. Jako kdyby to byl opravdu někdo jiný. Jen se stejnými vzpomínkami.

Chris: A z toho plyne?

Paige: Pátrala jsem dál. O tomto jevu toho bylo napsáno tolik, ale přesto šlo jen o práce vesměs lékařské – psychiatrické a psychologické – rozdvojení osobnosti, schizofrenie a tak. Takže jsem musela zabrousit do magických textů, kde tomu dal směr až člověk jménem Santorin. On sám to nazval Santoriho Efekt a vychází z toho, že každé já, které se přesune z jiné sféry bytí, ne alternativní reality, přivleče sebou i zhmotněnou část sebe sama. Ty dvě složky spolu nemůžou v těchto formách žít. Jedna musí….

Briana: Zabít tu druhou, aby mohla žít?

Paige: Přesně.

Chris: Není o tom Santorin nebo Lan nějaká další zmínka?

Paige: Lan umřela před šesti lety a o Santorim byla poslední zmínka uvedena v roce 1998 a to v Magickém listě, co vydává Magická škola.

Adam: Takže… co teď?

Paige: Budeme muset čekat.

Briana: ( Naštvaně ) Na co? Až mě zabije jako v tom snu?

Paige: Ve snu? V jakém snu?

Briana: Ale takovej děsnej sen, co se mi zdá od chvíle, co tu jsem.

Paige: ( Polohlasem ) Bože….

Briana: Co zas?

Paige: Mě… mě taky.

Chris: Fajn. To bychom  měli. Takže ať už je to Lan efekt nebo Paradox Santori….

Briana: Paradox Lan a Santori efekt.

Chris: Třeba…. Ale co s tím vším má společného Paige?

Paige: Ty to snad nevidíš? Nebýt mě, tak se to nestane. Vždyť Já jsem Briana Cassidy.

Adam: Ať žije chaos.

Briana: Přiznám se, že se taky začínám ztrácet. Potřebuju trochu čerstvého vzduchu. ( Vstane od stolu. )

Chris: Jdu s tebou.

Briana: Fajn.

Oba dva odcházejí zadními dveřmi ven z kuchyně. Adam a Paige zůstávají u stolu a zdá se, že musí hodně promýšlet, co dál.

Adam: Co tedy budeme dělat? Máme snad čekat na to, až se ta druhá Briana ukáže u našich dveří.

Paige: Je docela možné, že už tady byla.

Adam evidentně ztuhl a na pažích se mu postavili všechny chloupky.

Adam: Myslíš, že….

Paige: No. Dáme si 2 a 2 a co z toho máme? Možná, že se objevila o pár hodin později než naše Briana. Možná, že má nějakou schopnost navíc….

Adam: O tom jsi ale nemluvila.

Paige: Nechtěla jsem to před Brianou říkat, ale Lan… po tom čase v léčebně dokázala pohybovat předměty.

Adam: Takže ty myslíš, že …

Paige: Jo a může to být cokoli. Jeden takhle popsaný paradox sebou přitáhl rozdvojení… ale těla.

Adam: Takže znovu… co teď?

Paige: Budeme čekat. Nic jiného nám nezbývá.

Adam: A nedalo by se nějak pracovat s faktem, že neví, že by musela zabít Brianu, aby tu mohla zůstat?

Paige: Možná by se s tím dalo nějak pracovat, ale nejsem si tím zrovna moc jistá. Nevím, co se stane, když se ty dvě střetnou.

 

Kdesi poblíž domu Halliwellek

Briana a Chris šli pomalu ulicí. Briana mlčela a snažila se přemýšlet. Chris se zdál být trochu nervózní. Z celé té situace kolem Briany a Paige. Došlo mu, že málem zapomněl na Erin. I když ho uvnitř hřál pocit, že opravdu musí být někde, kde jí je dobře. Třeba měla Denny pravdu. Najednou se zastavil. Briana byla metr pozadu. Stála u obrubníku a dívala se přes ulici na nějaký dům.

Chris: Jsi v pořádku?

Briana: Měla bych říci… že se mám dobře? Nebo snad, že se mám špatně? Ani nevím. Co bys chtěl slyšet?

Chris: To řekni Ty mě. Já tu nestojím jako ….

Briana: A vůbec… Vždyť Tě ani moc neznám a ty mě… no. Znáš Paige jako Brianu, ale mě neznáš. ( Zase se dala do volné chůze a Chris ji následuje. ) Před těmi lety jsem byla naprosto obyčejná. Nevím, jestli jsem schopná….

Chris: Poslyš… obětovala jsi se pro Vyšší Dobro. To vypovídá samo za sebe. Nenech si vzít to, co Ti náleží.

Briana: Mluvíš jako někdo, koho jsem znala, ale už je to dávno. Hodně dávno…. Mimochodem… Nechtěl jis jít dnes do Maysonské Základky?

Chris: Jak to….

Briana: V domě, kde i stěny mají uši, se nic neutají.

 

Dům Halliwellek

Adam si pročítal vše ohledně paradoxu Lan, zatímco se Paige věnovala vaření nějakého lektvaru. Každou chvíli si Adam povzdychnul a četl dál.

Paige: Co se děje?

Adam: Jen… Bože vždyť je to tak …

Paige: Šílené?

Adam: Spíš komplikované.

Paige: Nezapomeň, že jak Paradox Lan, tak Santoriho Efekt popsal nějaký vědec, až na to, že jeden z nich byl holt i čaroděj.

Adam: Mě osobně přijde, že ten Santori byl větší cvok než ten, kdo popsal Paradox Lan.

Paige: Počkat…. Někde v tom elaborátu je krátká zmínka o ….

Adam: Já vím… píše tam o splynutí duší, ale zmínka je o něm jen v Santoriho efektu….

Paige: Protože Lan psal smrtelník bez povědomí o magickém světě.

Adam. Chápu, ale co to znamená?

Paige: Tak to…. budeme muset ještě něco pročíst.

 

Poblíž domu Halliwellek

Chris: Takže…

Briana: Takže?

Chris: Už se cítíš líp?

Briana: No… upřímně… na člověka, co musí někoho zabít, nebo bude zabit…. Celkem dobře.

Ušly dalším pár metrů, když oba ztuhly. Dívaly se před sebe, kde si to právě vykračovalo Brianino dvojče.

Chris: ( Potichu ) A sakra.

Briana: ( Potichu ) Nemůžu dýchat.

Chris: Uklidni se.

Briana: Já…. Uff… vážně nemůžu…

Chris se na ni kouknul a opravdu. Začínala modrat. Rychle ji chytl za ruku a odtáhl do cesty pro vjezd aut domu, co byl nejblíže. Oba zmizeli z dohledu a Brianě se konečně podařilo získat svou obvyklou, lehce podrážděnou barvu kůže. Byla totiž přírodní zrzka.

Chris: Lepší?

Briana: Jo…. Co to vlastně bylo?

Chris: Že by Paradox Lan?

Najednou zaslechli kroky.

Briana: Sakra. To bude ona.

Chris ji popadl za boky a prudce ji otočil ke křoví. Od nečekaného polibku mu zbýval ani ne centimetr. Cítil její zrychlený dech. Srdce jí tlouklo jako o život. Po chodníku u hlavní silnice opravdu prošla Briana číslo dvě a šla dál k domu Halliwellek. Těch dvou si vůbec nevšimla. Za pár vteřin zmizela z dohledu a napětí mezi Brianou a Chrisem opadlo.

Briana: Už je pryč.

Chris: ( Podíval se k silnici. ) Právě zašla.

Briana: Díky Bohu. Kam to míří?

Chris: Asi vím, kam.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

Adam: Ha. Tady … splynutí -  Dojde ke spojení odtržených částí duše v jednu.

Paige: Takže pak by nemusela Briana zabít tu druhou?

Adam: Nejspíš.

Z haly se k nim donese hlas zvonku. Oba se podívají ke dveřím do jídelny.

Paige: Čekáš snad někoho?

Adam: Chris má klíče a umí se přenést, Briana je s Chrisem… Wyatt se umí přenést. Ne, nečekám.

Paige:  A co Denny?

Adam: Ta by … i když by to mohla být ona.

Oba se vydávají skrz jídelnu a pak halu k hlavním dveřím. Někdo za nimi stojí. Adam vezme za kliku a otevře. Tam, před dveřmi, stojí Briana. Paige si jí hned spojí s tou, která se jí zdála.

Briana: ( Usměje se. ) Díky bohu, Adame, Paige. Už jsem myslela, že Vás nikdy nenajdu. Můžu dál? Přijde mi, že něco dopadlo jinak, než jsme plánovali. Musím se dozvědět všechno. Tak můžu dál?

Adam: Jo… jen pojď.

Dveře se za ní zavřou a všichni tři skončí v zimní zahradě.

Briana: Tak… kde jsou Phoebe a Piper? Alespoň počítám s tím, že když jsem zpět a vy dva jste tu taky tak …

Paige: Bri, bohužel… Nevyšlo to tak, jak jsme plánovali.

Adam: ( Podívá se na Brianu a pak na Paige – k Paige. ) Paige. Musím vytáhnout kuře z trouby. Pomohla bys mi. ( K Brianě ) Nebude Ti to vadit.

Briana: To víš, že ne.

Paige: ( Potichu ) Cože?

Adam: Už by se mělo vyndat, jinak bude na uhel.

Paige: Fajn. Tak já už jdu.

Oba zamíří do kuchyně.

Paige: Co se děje?

Adam: Jsi si jistá, že bychom jí měli říci, co se stalo?

Paige: A ty myslíš, že ne?

Adam: No, vzhledem k tomu, že nemám tušení, jak tahle Briana uvažuje…. Myslím, že bychom měli nejdřív vypátrat, jak dojde ke splynutí.

Paige: A do té doby….

Adam: Čekat. Držet je od sebe.

Přestanou mluvit, když se otevřou zadní dveře a do kuchyně vstoupí Chris s Brianou.

Chris: Viděli jsme….

Adam: Je tady. Musíte pry…..

Briana: Kdo je ….

Hlas Briany: Kde jste tak dlou…

Vstoupí do kuchyně. Vidí tam sebe samu. Obě dvě ztuhly. Dívaly se na sebe.

Drsná Briana: Co to má znamenat? Kdo je ona?

Briana: Na to bych se měla zeptat já… Co tu chceš?

Drsná Briana: Ach můj Bože… že ono se to nějak zvrtlo.

Briana: A heleme se. Ono jí to taky zapaluje.

Pak chvíli obě dvě mlčely. Briana se na chviličku podívala na Chrise, Paige a Adama a pak zpět na své dvojče. Ta druhá Briana udělala pár kroků blíž ke stolu a všimla si nějakých knih.

Drsná Briana: Co to….

Došla k nim a začala jimi listovat.

Drsná Briana: Co to do HÁJE je?

Adam: ( Potichu ) Přijde na to.

Paige: Co budeme dělat?

Briana: Co….

Adam: Chrisi, vem Brianu a zmizte pryč. Rychle.

Drsná Briana: ( Polohlasem ) Aby žila musí …..

Adam: ( Potichu ) Rychle!

Briana: Začínám mít strach.

Chris chytne Brianu za ruku a jdou pomaličku do jídelny. Nervozita v kuchyni začíná stoupat. Kdyby to šlo, bylo by slyšet jednohlasné bušení všech srdcí v místnosti. Vše je zpomalené. Je slyšet jen to bušení. Buch, buch…buch, buch…Drsná Briana se pomalu otáčí. Adam natahuje ruku směrem ke Chrisovi a Brianě. Paige se začíná přibližovat k drsné Brianě. Chris pevně stiskl Brianu ruku, až sykla bolestí. Její oči sledovaly svou dvojnici a pak skvrnu na zemi. Viděla jí do očí. Byly… působily na ni skoro mrtvě. Drsná Briana se  podívala nejdřív na Adama, pak na Paige a pak ….

Adam: ( Nahlas ) Rychle, zmizte, oba….

Chris se dal do běhu a skoro až komicky táhl Brianu za sebou. Oba proběhli jídelnou a do haly. Drsná Briana je po prvotním zmatení následovala. Když vběhla do jídelny, byli už u dveří. Chris otevíral dveře. Vzala papírek s teleportačním kouzlem, ale nemusela. Najednou zmizela v úlomcích blesku. Chris otevřel dveře a tam byla ona. Zasmála se. Chytla Brianu za volnou ruku a přitáhla ji k sobě. Chris povolil. Briana skončila za svou drsnější verzí.

Drsná Briana: Já… budu žít!

Pak obě dvě zmizely v blescích a nechali stát Chrise s otevřenými ústy, přimrzlého k podlaze. Za sebou uslyšel rychlé kroky.

Paige: Kde jsou? Kde….

Chris: Zmizely. Prostě najednou… zmizely!

Paige: ( Zamyslela se… ) A já asi vím, kam….

Chris se otočil a podíval se na ni s nadějí v očích.

 

Magická škola, knihovna

Další den úklidu. Už toho nezbývalo mnoho. Už zbývalo jen pár stohů knih. Tewin se opět zapojila do oné „přestavby“. Musela. Už brzy bude muset začít řešit, co bude s novým prostorem. Kolem se to hemžilo studenty. Byli pilní jako čmeláčci. Zastavila se opět u vchodu do nového prostoru, když to uvnitř něj najednou zablesklo a na zemi se objevily Briany. Drsná Briana smýkla s Brianou na zem. Ta se pokusila vstát. Spatřila Tewin. Ta ztuhle stála dívala se, jak drsná Briana natahuje ruku. Přitom se promění v nějakého ošuntělého chlápka.

On: Teď chcípneš, mrcho! ( A hodí po ní energy ball. Schopnost je těžce ovládnutá, takže se netrefí, ale energy ball málem zasáhne Tewin. ) Sakra.

Studenti nejprve přestanou pracovat a pak utíkají pryč.

Tewin: Co se….

On: Zmlkni ty jedna…. ( Další energy ball by zasáhl Tewin přímo do hrudi, ale ta se přenesla pryč. ) Ha.. konečně sami.

Briana se postavila na vlastní nohy.

Briana: Takže… ty chceš hrát tvrdě jo?

On: To víš, že jo, ty děvko!

Briana se proměnila v nabušence. Ten se zasmál a po svém nepříteli hodil poměrně rychle hned dva energy bally najednou. Uhnul. Pak nastala doslova démonská bitva. Oba se posunovali blíže k využívané části knihovny. Kolem prolétávaly energy bally jako kdyby nastala třetí magická válka. Když se dostali do středu knihovny, už tam nikdo nebyl. Oba zcela vyčerpaní dál házeli své proudy energie. Občas každý získal nějaké to zranění, když pak nabušenec svým energy ballem zasáhl rameno ošuntělce. Ten spadl na zem a než se proměnil zpět v drsnou Brianu, hodil svůj poslední energy ball. Ten zasáhl nabušencovu hruď. Oba tak po chvilce dopadli na zem a proměnili se zpět.

Briana se začínala pomalu sunout k chodbě, co byla východem a úlkem odtud. Připadala si zcela vyčerpaná. Krvácela minimálně z pěti míst na těle a rána po energy ballu na hrudi byla celá spálená. Už nemohla krvácet. Bylo cítit připálené maso. I tak se sunula dál. Občas se otočila, aby se podívala, co její dvojče. Ta stále nehybně ležela na zemi. A tak se sunula dál. Po pár vteřinách ale zaslechla pohyb. Otočila se. Drsná Briana se pokusila vstát a proměnila se v čarodějku, která si své rány vyhojila. Pak se podívala na Brianu a zasmála se. Hodila po ní další energy ball. Ten prolétl kolem ní a zasáhl zeď na konci chodby.

Čarodějka: Teď zemřeš a já budu žít!

Briana se přestala dál sunout. Došlo jí to. Postavila se s obtížemi na vlastní nohy a dívala se na svého nepřítele zcela odrovnaným pohledem a možná i  skoro až odevzdaně svému osudu. Aniž by to tušila, za ní se objevila Paige, Chris a Adam. Čarodějka ztuhla.

Čarodějka: Přinesla sis kamarádíčky, co?

Briana: Cože?

Čarodějka: Ty Ti nepomůžou!

Paige: To bych netvrdila.

Vytáhla z kalhot ampuli s lektvarem. Hodila ho mezi ty dvě. Jak se mezi nimi roztříštil, vše kolem se zamlžilo. Bylo slyšet, jak něco spadlo na zem. Když mlha opadla. Ležely před nimi dvě těla. Briana stále krvácela z několika míst na těle a čarodějka, co byla před chvílí drsnou Brianou jen klidně ležela na chladné podlaze. Přišli k nim.

Adam. Co to vůbec bylo za lektvar?

Paige: Řekla bych tomu asi likvidátor schopností. S mou krví, tedy krví Briany Starší, odebral těm dvěma jejich veškeré schopnosti. Až se probudí, nebudou si nic pamatovat.

Chris: Nic… jako že….

Paige: Nic. Vůbec nic.

Chris: Ach… tak.

Adam: A nešlo se to udělat jinak?

Paige: A ty by sis chtěl vybrat, která zůstane na živu?

Adam: A co to splynutí?

Paige: Možná by to vyšlo, ale do té doby, by jedna z nich opravdu zemřela.

Adam. A proč jsme tedy jednu….

Paige: A jak vlastně víš, která z nich je ta pravá Briana? Která je ten originál?

Chris: Snad….

Paige: Nikdy nemáš jistotu.

Všichni tři nad nimi chvíli stáli, než se Adam zeptal znovu.

Adam: A co s nimi tedy uděláme?

 

O další týden později

Psychiatrická léčebna Downhill

Čarodějka seděla za plastovým stolem a dívala se před sebe. Na stole ležela malá nádobka s prášky pro uklidnění. Op ár metrů dál, za bílými dveřmi, stáli dva muži v bílých pláštích.

První: Chudák žena. Úplná amnézie….

Druhá. A navíc… nikoho nemá. Je úplně sama.

První: Díky Bohu, že je tady doktorka Cassidyová

Druhá: Je to třída. Zajistí jí luxusní bydlení. Nemusí živořit někde na ulici.

První: Briana je prostě světec.

Druhá. Taky si myslím.

 

Kdesi

Briana otevřela oči. Nad sebou měla bílý strop. Zaslechla, jak vrzly dveře. Otevřely se a v jich žena, kterou nejspíš odněkud znala, protože se na ni usmívala.

Žena: Marcy, vstávej. Už je čas na další trénink.

Marcy otočila hlavu a chvíli se dívala před sebe. Pak se posadila a usmála se.

Marcy: Za chviličku tam jsem, mami!

Žena, Brianina nová matka, se otočila a odcházela. Marcy ( Briana ) po chvilce vstala a odešla z pokoje na snídani a pak na další trénink v novém světě.

 

Dům Halliwellek, jídelna

Paige sedí naproti Adamovi. Chris naproti Denny a chystají se jíst. Když se u nich objeví Wyatt.

Chris: Opu… bratříčku, kdes byl celou věčnost?

Wyatt: Něco jsem si …. Zařizoval.

Adam. Tak zasedni a dej si s námi-

Wyatt: Díky.

Chris: Co je jinak nového?

Wyatt: Nic. Po Hope není ani zmínky. Jen samé nesmysly a co … co Briana?

Adam: Jestli myslíš naši mladou Briana, tak ta našla dokonalý život v adopční rodině, která se jí ujala a ….

Paige: Druhá Briana skončila v Downhill….

Wyatt: Jsem zmatený.

Chris: Neboj se. Zas tak komplikované to není.

Wyatt: Co práce?

Chris: Představ si to.

( Najednou mu přijde SMS. Je od Biancy. Nakonec se rozhodli, že vezmou jednu učitelku španělštiny, co má již deset let praxi a má za sebou bakaláře z dětské psychologie. Promiň – Chris se podívá na všechny kolem něj. )

Denny: Co se stalo?

Chris: Tu práci v Maysonské základce jsem … nedostal.

Denny: Vždyť už to vypadalo jako….

Chris: Našli někoho lepšího.

Denny: Vždyť Ty jsi Nejlepší.

Chris: Možná, ale proti učitelce s praxí a kursem dětské psychologie nemám šanci.

Adam: To mě … mrzí.

Denny: Neboj se. Najdeš ji.

Chris: Díky.. za podporu. Jen doufám, že to nebude trvat moc dlouho…

Pak už se jídelna naplnila cinkajícím příborem a občas nějaké to mlasknutí. V domě Halliwellek konečně zase nastal klid.

 

Skrz mraky, vzduch a další předměty ve vzduchu se na zem dívala požehnaná dívka. Usmála se a opět se zahleděla proskleným oknem tam dolů.

Erin: Už brzy!

 

Konec