2x08 Dům z prachu a magie

V minulých dílech jste se mohli dočíst

( Adam se setkal s realitní makléřskou Marou Truovou, která právě prodává Dům Halliwellek. Jejich schůzka a prohlídka domu dopadla dobře. Oba se domluvili na tom, kdy se setkají, aby vše řádně sepsali, ale fakticky mohl dům Halliwellek říkat Adamovi Pane. Erin se konečně přehoupla přes pomyslnou hranici a získala svou první čarodějnou schopnost. Od té chvíle se stává tím, čím se měla stát – Anděl a čarodějka. Při jednom démonském útoku na Erin  je zraněna i Tina, Erinina kamarádka ze školy. )

Byt Cassidyových, obývací pokoj

( Erin sedí na pohovce a telefonuje si s Tinou. Z kuchyně k ní doléhá nějaká písnička z rádia. Briana připravuje bůh ví co, ale je jasné, že se jí to moc nedaří, protože každou chvilku se ozve její „A sakra“ nebo „do háje“. )

Erin: Já vím. Já vím.

Tina: Já jen… že poslední dobou chybíš čím dál tím častěji.

Erin: Já….

Tina: Víš, trápí mě to a navíc… už mi začínají docházet výmluvy.

Briana: ( Z kuchyně ) A do háje.

Erin: Tak to máme po šesté.

Tina: Ne. Po sedmé.

Erin: Ne… a sakra by bylo po sedmé.

Tina: To si pleteš. A do háje v tuto chvíli řekla sedmkrát. A sakra řekla zatím jen pětkrát.

Erin: Vážně?

Tina: Jo.

Briana: ( Z kuchyně ) Já už na to ….

Tina: Ha-. Tohle ještě neřekla.

Erin. Alespoň něco nového.

Tina: Hmmm. Invence… začíná to být zajímavé.

Erin: Pravda. Třeba se dočkáme i úplné věty.

Tina: Co tam vůbec dělá?

Erin. To nevím. Ještě jsem se na ní nebyla podívat.

Tina: A co když….

Erin: Ne. Máma bude v pohodě.

Tina: Tak ok… takže. Zpět k našemu tématu. Co si mám vymyslet příště? Zase náhlá nemoc?

Erin: Já nevím. Cos říkala minule?

Tina: Počkej. Musím si to vybavit… ( Zamyslí se. ) … Jo už vím. Umřela ti druhá babička.

Erin: Zbyl vůbec někdo?

Tina: Ne… nezbyl.

Erin: Ani ten strýc, co měl jednu nohu?

Tina: Ne.

Erin: Takže… To už jsem skoro sirotek, co?

Tina: Zbývá ti už jenom jedna osoba.

Erin: To nepůjde.

Tina: Pravda. Matka musí přežít a co takhle… smrt psa.

Erin: To nejde. Margová nemá soucit se vším, co slintá, mlaská a pelichá.

Tina. Pravda. Tak co… co jí mám tedy povědět, až se zase budeš muset vytratit?

Erin: No…. Na něco přijdu… časem, ale teď na nic nepřijdu.

Tina: Fajn. Hele budu muset končit….

Erin: Jasně…

Briana: ( Z kuchyně a ještě hlasitěji ) A sakra, sakra, sakra.

Tina: ( Začne se smát. ) Tak a teď je to kolik?

Erin: ( Rovněž se začala smát. ) Nemám tušení. Tak ahoj.

Tina: Ahoj a pozdravuj svou mámu.

Erin: Jasně….

( Ukončí rozhovor a položí mobil na stůl. Pak vstane a jde pomalu do kuchyně. Briana stojí u sporáku a něco tam dělá. )

Erin: Mami… pozdravuje tě Tina.

Briana: ( Jako kdyby nevnímala. ) Hmmm.

Erin: Prý ti mám vzkázat, že to tvé jídlo stálo za velký kulový…

Briana: ( Ztuhne a otočí se. )    Cože???

Erin: Konečně jsi zpět. To byl jen vtip. Nic o jídle neříkala.

Briana: Fajn.

Erin: Co to tu vlastně děláš?

Briana: Ale snažím se připravit … jeden recept na večeři.

Erin: Aha.

Briana: Je docela těžkej.

Erin: Fajn…. Jo. Jdu pomoci Wyattovi a Chrisovy s něčím… magickým.

Briana: ( Aniž by se na ni podívala. ) Jasně. ( Erin se pousměje a odchází. Briana se podívá do kuchařky a pak s ní praští o zem. ) Ty … jedna … prokletá… démonská věci, kéž by tě Starší z povrchu zemského smetli.

( Jak to řekne, kniha zmizí v modré záři pryč. )

Briana: ( S vytřeštěným výrazem v obličeji. ) A do háje.

Úvodem

( Slunce stojí vysoko na nebi bez. Září a ohřívá celé San Francisco. A to i dům stojící v Prescott street. Ulicí projíždí auto a to velmi pomalu. Zastaví před starším domem. Motor ještě chviličku běží a pak utichne. Za další chviličku se otevřou dveře a z vozu vystoupí Adam. Usměje se a jde pomaličku k chodníku, pak po schodech až k samotným dveřím dříve honosného sídla mocných čarodějek. V ruce pevně svírá klíče od domu. )

Dům Halliwellek, hala

( V zámku je slyšet to, jak klíč dveře odemyká. Pak se dveře s vrzáním otevřely a Adam vstoupí do domu. Vše vypadá jinak než předešlý den. Je tu teď tak nějak pusto. Včera tady všude byl slyšet hlas Mary Truové a dnes je tu slyšet jen vítr prohánějící se místnostmi. Konečně má Adam šanci pořádně si to tu prohlédnout. Nábytek je rozhodně jiný. Od Mary se dozvěděl, že tu někdo pár let bydlel, ale nevydržel to tu, protože se rozkřiklo, že tu straší. )

Adam: ( Nadechne se. ) Takže… s čím začnu jako první… Podkroví.

( Už chtěl zmizet, když v tom mu začne křičet telefon. )

Adam: ( Pro sebe ) Proč já mám vlastně ten křáp. ( Podívá se, kdo volá – Briana. ) Ha. Už jsem myslel, že se neozve. ( Přijme hovor. ) Ahoj, Bri…

Briana: Taky zdravím. Takže?

Adam: Mám ho. Jsem v něm a ….

Briana: ( Nemůže dýchat, protože jí to i tak překvapilo. ) Takže….

Adam: Jestli nemáš, co na práci, přijeď. ( Rozhlédne se kolem sebe. ) Bude to potřebovat hodně si máknout, než to tu bude jako dřív.

Briana: Dobře. Dobře. Dokončím tu pár věcí a jdu na to.

Adam: Budu čekat… Zatím.

Briana: Zatím….

( Adam hovor ukončí a schová telefon do kapsy u kalhot. Pak se pousměje a v modré záři zmizí pryč. )

Ordinace Briany Cassidy

( Briana položí mobilní telefon na stůl a opře se do opěradla své židle. )

Briana: ( Povzdechne si. ) Bože… už je to tady.

( V tom se otevřou dveře a vstoupí její asistentka Natali. )

Natali: Mohu uvést pana Gregoryho?

Briana: Jistě. Jistě. Ať vstoupí.

Natali: ( Do čekárny ) Pane Gregory, můžete dál.

( Do Brianiny ordinace vstoupí postarší muž a pomalu dojde až k sedačce pro pacienty. Natali zatím zavře dveře a její kroky se vzdalují. )

Briana: ( S nuceným úsměvem ) Dobrý den, pane Gregory, jak se dnes cítíte?

Pan Gregory: ( Trochu vyčerpaně ) To víte… už to není, co to bývalo.

Briana: Dobře. Takže….

Dům Halliwellek, podkroví

( Uprostřed toho nepořádku se lehce zvedne vítr a v zrcadle, které je částečně popraskané od dávné bitvy, se na chviličku zaleskne modré světlo. Adam zprvu váhá, ale pak  udělá dva kroky směrem k zavřené truhle. Skloní se a pomalu ji otevře. Letitý prach, co na ní byl, se zvedne do vzduchu a pak lehce dopadne na vše kolem. )

Adam: ( Povzdychne si, když očima projede věci v truhle. Je v ní několik rodinných alb a pár lahviček s nepoužitými lektvary. ) Je to jako … včera.

( Truhlu opět zavře a rozhlédne se. Do jeho úhlu pohledu mu přijde pár potřebných věcí. Natáhne se pro koště a pak se s ním hrdě otočí na druhou stranu. )

Adam: Tak a teď se boj!

West Francisco High School, chodba

( Erin utíká po chodbě. Každou vteřinku zpomalí, aby se mohla podívat na hodinky. Před pěti minutami začala hodina a ona ještě musela něco udělat. )

Erin: ( Polohlasem ) Sakra... sakra…. Sak…

( Zastaví se a snaží se polapit dech. Opře se o dveře třídy, v níž právě sedí i její kamarádka Tina. Po chviličce se narovná a pořádně se nadechne. Upraví si narychlo vlasy a pokusí se usmát. Pak se natáhne po klice a otevře a tam před studenty ta nejdrsnější učitelka - Margová.)

Erin: Promiňte, že ….

Margová: ( Ostře se na Erin podívá. ) Jak je na tom Vaše teta? V pořádku?

Erin: ( Polohlasem ) Teta? ( Pak se podívá na Tinu, co se na ni trochu podivně dívá. ) Ach teta… už je na tom… ( Opět se podívá na Tinu. ) … líp. ( Zesmutní. ) Ale víte… ještě to není tak perfektní a nechce se mi o tom … mluvit.

Margová: ( Chápavě kývne. ) Dobrá. Tak si sedněte.

Erin: ( Oddychne si a jde pomalu ke své lavici. Sedne si a po pár vteřinách se nakloní k Tině.) Co, že se mělo té mé „tetě“ stát?

Tina: ( Potichu ) Druhý infarkt.

Erin: Aha… a jak s tím souvisím já?

Tina: Byla jsi zrovna u ní, když se to stalo.

Erin: ( Usměje se. ) Fajn. To by šlo. ( Podívá se na tabuli. ) Co, že to dnes bereme?

Tina: Ani se neptej. Literatura faktu v první polovině dvacátého století.

Erin: ( Jen s povzdechem ) Ach můj Bože….

Dům Halliwellek, podkroví

( Adam už se vžil do role uklízečky a začíná se rozjíždět tím správným směrem, když je přerušen, zvonkem u dolních dveří. Opře koště a jde k oknu. Před domem je zaparkované kromě jeho auta i auto někoho dalšího. Adam v něm pozná vůz Briany. )

Adam: Ta si ale pospíšila.

( Otočí se a utíká ke dveřím, pak se domem ozývá jeho hlasité dupání. Když v podkorví zavládne ticho, prach dolehne na dřevěnou podlahu a sluneční záře prostupuje skrz špinavé sklo oken, je na nepatrnou chvíli vidět jemný náznak postavy. Ta se jako obláček přesune na místo, kde stávala kniha stínů, skloní se a pak vyzvedne poloprůhledný stojan ze země a jakoby začíná otáčet jednu stránku imaginární knihy za druhou. )

Dům Halliwellek, hala

( Adam doběhne ke dveřím a otevře je. Před nimi stojí Briana a vypadá na jednu stranu šťastná a na druhou lehce v depresi. Adam ji pustí dovnitř a ona vkročí do domu, co pro ni znamenal minulost a hlavně sílu Dobra. )

Adam: ( Hrdě ) Vítej… vítej v sídle Rodu všemocných sester Halliwellových.

Briana: ( Zrvu vážná tvář vypukne v smích. ) Jsi cvok, víš to?

Adam: ( Usměje se. ) Vím, ale neříkej mi, že to není úžasný.

Briana: Pro mě víc než pro tebe.

Adam: ( Souhlasně ) Pravda. Pro mě je to jen pár týdnů…

Briana: ( Povzdechne si. ) A pro mě… pár roků… co pár osmnáct let.

Adam: A proto už je čas, aby se sídla ujali ti, co jim náleží.

Briana: Fajn… fajn. S čím potřebuješ pomoci?

Adam: Začal jsem nahoře….

Briana: Posvátnou půdou, co?

Adam: Tak nějak.

Briana: Tak směle do toho…. Vždyť už bude vše brzy hotovo.

Adam: Ty veršuješ!

Briana: Musela jsem se přeci něco za tu dobu naučit, nebo snad jsem měla jen čekat?

Adam: Ne. To samozřejmě ne.

( Briana položí svou kabelku na odkládací pultík u dveří a jde spolu s Adamem nahoru. Jak kráčejí po schodech, ta samá poloprůhledná bytost pomalu zavře dveře. Když doklapnou, celý dům se jakoby rozzáří a pak se záře vytratí. )

West Francisco High School, chodba

( Erin a Tina opouští třídu a zanechávají jejich učitelku v tápání. Když se za nimi zavřou dveře, rozchechtají se a popojdou o kousek dál. )

Erin: Bože… ( Pokouší se nabrat dech. ) … jak jsi ….

Tina: Jej… vymýšlela jsem to fakt vážně dlouho. Tahle verze mě napadla asi až jako třetí v pořadí.

Erin: Co bylo to předchozí?

Tina: Naproti v bytě se stala vážná nehoda. Manžel zbyl manželku a tu musela sanitka odvést do nemocnice a tebe, ta zmlácená požádala, jestli bys jí nepohlídala dítě, co mu byly dva roky.

Erin: Divný…

Tina: Já vím. Já vím. Pak jsem to změnila a ty ses musela postarat o svou těžce nemohoucí sestru, co je upoutaná na lůžko.

Erin: Praštěný….

Tina: Vždyť taky jo a pak mě bleskla hlavou ta verze s tetičkou.

Erin: Super. Ale jinak … pro příště ….

Tina: Vím… něco míň ….

Erin: Přesně.

( Opět se dají do pohybu a směřují k hlavnímu schodišti školy. Erin si od nejasné chvíle více všímá ostatních spolužáků. Když už jim ke schodišti zbývá pár kroků, všimne si skupinky dívek v mezipatře. Jedna z nich ihned její pohled vycítí a podívá se na ni. V ten malý zlomek vteřiny erin spatří temno všude kolem ní. Obě dvě se mírně oklepou a pak očima uhnou na stranu. )

Tina: ( Všimne si jejího pohledu. ) Stalo se něco?

Erin: Já… eh… nic. Nic se neděje. Jen… ( Kývne lehce hlavou. ) už to přešlo.

( Ještě jednou se pohledem vrátí k dívce v mezipatře. Temné „cosi“ kolem ní je pryč a ona se dá po chvilce opět do pohybu a mizí v horním patře. )

Tina: ….át si kávu v parku?

Erin: ( Zmateně ) Cože?

Tina: ( Smutně ) Ty jsi pořád mimo, Erin. Říkala jsem, jestli si půjdeme dát kávu v parku. Máme ještě třicet minut do té poslední hodiny v druhé budově.

Erin: Jasně. Jasně, že dáme.

( Erin se ihned poté dá do pohybu a nechává Tinu za sebou. )

Tina: ( Lehce naštvaně ) Fajn. ( A pokouší se ji doběhnout. )

Klub P3

( Wyatt a Chris sedí u malého stolečku v rohu a na něčem se domlouvají. Mezi nimi, právě na tom stolku, je plno popsaných papírů. Na některých jsou nakresleny podivné obrazce a jiné jsou jen vytištěné papíry z počítače. ) Za barem stojí barman a právě uklízí čerstvě umyté sklenky. Každou chvilku uhne pohledem k těm dvěma, lehce nechápavě zakroutí hlavou, a pak se zase vrátí k práci. )

Wyatt: ( Naštvaně ) Nemůžeš přeci jen tak smíchat tyhle dvě přísady.

Chris: Proč?

Wyatt: Podívej. ( Ukáže na obrázek před nimi. ) Když přidáš tohle sem a pak k tomuhle tady přihodíš tohle… tak pak …. ( Párkrát přejede prstem po papíře sem tam a zase sem a tam a Chris jen tak očima přejíždí podle toho, jak Wyatt těká prstem. ) … Vidíš???

Chris: Tak teď …. Teď už ano, ale jak by…. To šlo?

Wyatt: Stačí přidat mandragoru.

Chris: Mandragoru?

Wyatt: Víš, to je taková ta….

Chris: Bože. Já vím, co je mandragora. Myslel jsem, jestli je to vážně jen v ní?

Wyatt: Jo. Je to v podstatě podstata toho lektvaru. Tedy alespoň to se píše v těch papírech, co nám dal děda a pak taky to, co jsem našel na netu.

Chris: ( Překvapeně se na něj podívá. ) Na jakých stránkách vlastně sháníš podobné informace?

Wyatt: ( Začne se smát a několikrát dupne nohou do země. ) Na stránkách www kouzla pro všechny tečka nebe com….

Chris: Nech si toho ano….

Wyatt: Tak promiň. Jinak … čas od času se na netu někde něco vyskytne, ale je toho velmi po málu.

Chris: Fajn. To celkem chápu. Co dál?

Wyatt: Dobře…. Stačí, když….

Dům Halliwellek, podkroví

( Adam a Briana vstupují do podkroví. Briana je trochu váhavá, když má vstoupit na ono dějiště bitvy, co přinesla zkázu sestrám třem. )

Adam: ( Snaží se jí jako správný světlonoš uklidnit. ) Buď v klidu. Je to tu ….

Briana: Bezpečné?

Adam: Jo.

Briana: Vím. Přeci tu sídlilo dobro, ne.

Adam: Pravda.

Briana: Stejně …. Ten nábytek…. Není to ten samý, co si ho pamatuji.

Adam: Ne. Není.

Briana: A ty zdi v prvním patře … jsou ….

Adam: Jinak rozestavěné. Ti, co tu chvíli bydleli se snažili dům zrekonstruovat k obrazu svému.

Briana: Aha … měli tedy velmi smělé plány.

Adam: Koupelna do dřívějšího pokoje Piper a Lea je větší.

Briana: Vážně?

Adam: Jo. Ten jejich pokoj je …

Briana: O něco menší?

Adam: Přepažený….

Briana: Cože?

Adam: Je tam jen… ( Dojde ke koštěti. ) překližka a z jedné části je udělaná pracovna.

Briana: ( Překvapeně ) Tady je snad MÁLO pokojů?

Adam: Promiň, nedokážu ti odpovědět na to, proč přepažili největší pokoj v prvním patře a proč je z jedné půlky pracovna. Je to už alespoň pět let.

Briana: Tak dlouho?

Adam: Tak… tedy alespoň to mi řekla ta Truová.

Briana: ( Lehce smutně ) Ach tak…no … ( Nadechne se. ) S čím mám začít?

Adam: Konečně ta správná otázka… takže… stačí už jen dozamést ten bordel, vynést ho ven před dům, tam jak je ten kontejner a …

Briana: A něco pro křehké dámy by tu nebylo?

Adam: Pro křehké dámy??? No mám tady … něco přímo dokonalého pro takový typ.

Briana: ( S jistým očekáváním ) A tím je?

Adam: Tamhle v rohu … druhé koště…. A tamhle u skříně jsou rukavice, aby si Dáma neponičila svou hebkou kůži na ručkách.

Briana: Já tě ….

Adam: ( S posměškem ) Nelze…. S nápisem téměř nesmrtelný bych mohl mít tričko.

( Bri se rozchechtá a jde k druhému koštěti. Oba zaneprázdněni si nevšimnou pomalu se dovírajících dveří do chodby – opět ten samý „přelud“ lehce dovírá dveře. Když potichu cvaknou, přelud zmizí ve vánku pryč. )

West Francisco High School, parčík

( Erin sedí na trávě a snaží se dostat do pohody. Od okamžiku, co viděla tu dívku, necítí se zrovna moc dobře. Tina se k ní už hrne s dvěma kelímky kafe. Sedne si k ní a jeden jí podá. )

Tina: Takže. Co říkáš na to, že Margová šla na rande s matikářem Hoffem?

Erin: Eh?!? Já … je mi to v podstatě….

Tina: A hlavně neříkej, že je ti to jedno. Jedno ti může být, že se Stefani rozešla s Jayem, protože Jay je blb a Stefani je prostě …. Ty víš co. Ale vztah Margová Hoff – je naprosto katastrofální bomba. Jestli se dohodnou, tak nás mohou tyranizovat jednou písemkou za druhou.

Erin: Ale….

Tina: Žádné ale!

Erin: Už …

( Opět ji zahledla. Tu stejnou dívku jako na těch schodech. A opět… i ona si jí všimla. Ihned se zastavila a tlupa kamarádek šla pomaličku dál, aniž by si toho jakákoli dívka všimla. Erin se jako smyslů zbavená postavila a jejich oční kontakt byl mnohem silnější. Jakoby se v ní náhle všechno vzepřelo. Stiskla pevně pěsti a dostala náhle zlost a vztek. )

Tina: Erin????

( Briana ji nevnímala a udělala krok blíž k dívce. Ta ale udělala krok zpátky. )

Tina: Erin! Vnímáš?!? ( Natáhne se k ní a chytne ji za ruku. Pak s ní trochu zatahá a Erin se konečně otočí. ) No sláva.

Erin: Neznáš …. Támhletu…. ( A ukáže na ni. )

Tina: Ta… ( Zamyslí se. ) To je Maya Woodová. Chodí do třeťáku.

Erin: Eh?!?

Tina: Támhlety…. ( Ukáže na tlupu dívek. ) … to jsou její kamarádky. Drží prý vždy při sobě. Hrají společně v jednom činoherním spolku, který účinkuje každý čtvrtek v místním klubu. Říkají si … jak to bylo…. Temné Vampky.

Erin: ( Polohlasem ) Jo a čtvrtek je dneska ….

( Jak zaslechla Erin ten název. Ještě jednou se na Mayu podívala. Ta ale už zmizela v houfu Temných Vampek a tak unikla dalšímu pohledu Erin. )

Erin: A …. Je pryč.

Tina: Jasně. Jsou… a víš ty proč?

Erin: ( Zmateně se podívá na Tinu. ) Ne e…

Tina: Za chvíli začíná hodina, a jestli přijdeme pozdě. Strávíme tu celou tuhle sobotu.

Erin: Já … jsem připravena. Ten, kdo tu sedí na zemi a drží kelímek s kávou, …. Jsi ty. Já stojím a … ( Rychle vypije zbytek kávy. ) … kafe již patří minulosti.

Tina: Fajn. Vyhrála jsi. ( Zašklebí se. ) Pomůžeš mi alespoň se postavit.

Erin: Tak pojď. ( A podá ji ruku. )

( Když jdou do druhé budovy. Spatří jen na malý okamžik Mayu. Ta se na ni podívá a Erin z ní náhle dostane strach a raději přidá do kroku, aby se jejímu pohledu vyhnula. )

Dům Halliwellek, podkroví

( Briana si právě sedla na pohovku a začala probírat věci v truhle, co byla hned vedle. Adam se mírně usmál. )

Adam: Dovnitř už jsem se koukal.

Briana: Aha.

Adam: Je zbytečné, abys to znova….

Briana: Aha.

Adam: Co znamená to tvé Aha?

Briana: Ty jsi ale asi ani netušil, co máš vyhodit nebo tak něco, že? Počítám, že jsi to otevřel, podíval se, co je uvnitř, případně ses podíval na ta alba… ( Přitom je vyndá ven a položí na pohovku. ) … a pak jsi tu truhlu zase zavřel.

Adam: ( Trochu zničeně ) Pravda… Víš, co… jdu pro něco k pití.

Briana: A kde ho vezmeš?

Adam: V autě mám něco málo balené vody.

Briana: Aha… Světlonoš myslel na všechno, že?

Adam: Jen vím, že proud tu bude fungovat až od zítřka.

Briana: Od zítřka?

Adam: Jo. Mara Truová musí přepsat veškerou dokumentaci na … mé jméno. Chvíli to potrvá, takže….

Briana: Žádná elektřina…

Adam: A žádná voda a ani plyn.

Briana: Chápu. Takže … mohu taky dostat….

Adam: Jasně. Přinesu ti láhev. ( Jde ke dveřím a teprve teď je překvapený, že jsou dveře zavřené. ) Tys zavírala dveře?

Briana: ( S pochybnostmi ) Ne… tedy myslím, že … ne. Tedy vlastně určitě ne. Proč bych….

Adam: ( Chytne za kliku a chce otevřít, ale nejde to. ) Co… to…

Briana: Adame? ( Vstane z pohovky a jde pomalu k němu. )

Adam: ( Pokusí se znovu otevřít dveře, ale nic. Začíná hledat v kapsách svých kalhot klíč – potichu ) Kde je? Kde jen je?

Briana: ( Dojde k němu. ) Ty….

Adam: Nejdou otevřít. Asi se zasekly.

Briana: Jak by mohly… vždyť se nikdy…. ( Ztiší hlas. ) .. nezasekly. Kde je klíč?

Adam: Snažím se ho najít.

Briana: Neříkej, že ….

Adam: Někde ho tu mám, jen … ( Poslední kapsa a nic. ) … sakra.

Briana: ( Začne se smát. ) To… Bože… vždyť….

Adam: ( Nervózně ) Nějak si poradíme.

Briana: Fajn. Přenes se do kuchyně a přines nůž. Třeba se nám je podaří nějak… ( Adam se zatím nehnul z místa. ) Tak na co čekáš? Na Godota?

Adam: Jo. Jasně. Máš pravdu.

( Adam se protáhne a pak na chvíli Briana zavře oči. Když je otevře, Adam je pryč a ona se zhluboka nadýchne. )

Briana: ( Polohlasem ) Fajn. A co já? ( Rozhlédne se kolem sebe, když se otočí, Adam stojí s nožem v ruce u dveří. ) Ty jsi … rychlý téměř jako ďábel.

Adam: To víš, když to tady člověk zná, tak to tu zná. Navíc. Nůž v kuchyni se v dnešní době hledá přeci velmi snadno. Na stojanu s noži. ( Pro sebe potichu )  To není jako za dávných dob, kdy se nože váleli pod nánosem hlíny pod stoly.

Briana: Jak chytré.

Adam: No… to víš…

( Jak se chce pokusit dveře alespoň prorazit, nůž zmizí bůh ví kam. )

Briana: ( Nervózně ) Tak co?

Adam: Je … pryč.

Briana: Jak… je pryč?

Adam: Prostě … pryč. Zmizel.

Briana: Kdo?

Adam: ( Ironicky ) Napoleon Bonaparte.

Briana: Ale ten je přeci…. ( Pochopí. ) Jasně. Myslel jsi asi….

Adam: Nůž. Myslel jsem nůž. Zmizel, jako kdyby to byla jen bublina vzduchu.

Briana: A … ha. A … co teď?

Adam: Něco zkusím…

( Na to zmizí pryč, ale aniž by stihla Briana napočítat do pěti, je zpět. )

Briana: ( Lehce šokovaně ) Co … to bylo?

Adam: ( Lehce tajemně ) Pokus…

Briana: A … vyšel?

Adam: E … e … nikoli.

Briana: A … ( Zmateně ) … co mělo být výsledkem???

Adam: Dvě láhve vody.

Briana: Ty v autě?

Adam: Ty v autě.

Briana: A … kde jsou … ty lahve?

Adam: ( Se sarkastickým úsměvem. ) V autě.

Briana: A….

Adam: Nemohl jsem se k nim dostat.

Briana: Co… cože? Jak… nemohl jsem se k nim dostat?

Adam: Prostě nemohl. ( Nervózně začíná chodit sem a tam. ) Nemohl. Nemohl. Nemohl.

Briana: ( Začíná z něj být vyděšená. ) Adame… uklidni se, prosím.

Adam: Já … uklidnit se? ( Začíná být naštvaný. ) Jsem světlonoš a nedokážu se dostat z jednoho normálního domu.

Briana. Ten dům… není zas tak….

Adam: ( Nahlas ) Jí vím. JÁ TO VÍM. Není normální. Je to přeci … důmHalliwellektřechmocnýchsester …..

Briana: ( Nahlas ) Dost.

Adam: ( Konečně se nadechne. ) Promiň. Víš ….

( Briana náhle něco zaslechne a prudce se otočí. Před sebou vidí Phoebe. Ta pomaličku přejde k pohovce a sedne si. Otevře nějakou knihus namalovaných pentagramem a začíná v ní něco hledat. Briana na ni s neuvěřením hledí a pak udělá jen velmi malý krok. Phoebe zvedne hlavu a jakoby se podívala na ní. )

Briana: ( Velmi potichu ) Phoebe….

Adam: … jsem světlonoš jen velmi krátkou chvíli, ale přesto, proč….

( Phoebe nalistuje v knize jednu stranu s nakreslenou knihou a začne si něco přepisovat na papírek. Briana jde ztuhle k ní. V tom se náhle otevřou dveře do chodby a Bri se otočí. Ve dveřích stojí Piper a nervózně míří k Phoebe. )

Briana: Co to….

Piper: ( K Phoebe ) Nezbývá moc času.

Phoebe: Vím. Už jsem našla to kouzlo pro knihu.

Piper: Bude účinné?

Phoebe: Mělo by.

Piper: A co dům?

Phoebe: Dům?

Piper: Nemůže se sem přeci nastěhovat kde kdo….

Phoebe: Co Briana? Sice ji moc neznáme, ale Paige jí důvěřuje.

Piper: Moc mladá.

Phoebe: Táta….

Piper: Ještě by se mu mohlo něco stát. Navíc. Pokud se má postarat o Wyatta a Chrise… bude lepší, když budou bydlet u něj doma.

Phoebe: Pravda. Démoni budou náš dům bombardovat intenzivněji než do teď, aby získaly nadvládu nad Nexem.

Piper: Právě proto musíme vymyslet ještě kouzlo na ochranu domu….

Phoebe. Fajn, ale nesmíme zapomenout na ….

Briana: ( Potichu ) Bože, ono se to vážně stalo….

Phoebe: ( K Piper ) Slyšela jsi to?

Piper: Co?

Phoebe: Jako kdybych slyšela … ale to je jedno. Zpět k ….

Adam: ….fakt nedokážu pochopit, proč….

( Dojde ke dveřím a vezme za kliku. Ta povolí a dveře se otevřou. )

Adam: Tak to je … ( Otočí se k Brianě. ) Máme volno… tedy možná alespoň do zbytku domu. )

Briana: ( Otočí se k němu. ) Aha… to je … fajn. ( Když se otočí zpět k pohovce, Phoebe i Piper jsou pryč. ) Eh…. ( Otočí se zase k Adamovi. ) Viděls to?

Adam: Co?

Briana: P… ale to je jedno.

Klub P3

( Všechna dostupná místa v klubu jsou již plně oživlá. Z lehce přestárlého jukeboxu hraje poněkud starší žánr z minulého století. Na parketu se tančí retro a barmani kmitají sem a tam. Na stoličce u baru sedí Chris a pořád si láme hlavu s kouzlem, na kterým pracoval společně s Wyattem. V tom ucítí dotyk na svém rameni a otočí se. Za ním stojí Erin a vypadá trochu pobledle. )

Chris: Ahoj… co se …

Erin: Ani se neptej.

Chris: Fajn. (Nadechne se, aby se jí ještě jednou zeptal „Co se děje?“ )

Erin: ( Z ničeho nic. ) Já chápu, že jsi můj světlonoš, ale proč bych ti teď měla vyprávět o tom, co se mi stalo…

( Chris jen otevře ústa. Nenachází slov. )

Erin: Jasně. Jasně. ( Podívá se před sebe. ) Je to přeci ona nezměrná věc, jak jen to nazvat … předurčení nebo tak něco. Já jsem tvůj chráněnec a ty … ty můj světlonoš. ) Před ní se mihne jeden z barmanů. ) Paule, jednu kávu, prosím….

Paul: ( Usměje se. ) S mlékem?

Erin: ( Kývne na souhlas. ) a dvěma cukry. Díky.

Paul: Jak je Vaším přáním, slečno Cassidyová.

Chris: ( Lehce překvapeně ) Ty se s Paulem Twainem znáš?

Erin: Jo. ( Usmívá se a náhle jaksi září. ) Znám.

Chris: Kam… kam se podělo to tvé…

Erin: To… já nevím. Asi… ( Uvědomí si své trauma a naštvaně se podívá na Chrise. ) JSI můj světlonoš. Máš mě podporovat. Ne na mě vrhat kritické pohledy a snažit se mi zničit mou dobrou náladu.

Chris: ( Ironicky ) To ty… jsi přišla jako přešlá smrtí ne já.

Erin: ( Zašklebí se. ) Pravda. ( Sklopí depresivně hlavu. ) Já jsem tak … ( Polohlasem ) blbá… blbá ….

( Před ní se objeví Paul s hrnkem kávy. )

Paul: Tady je jedna káva… Erin… ( Pomaličku ztišuje svůj hlas. ) … co se…

Chris: ( K Paulovi ) Můžeš nás … na chvíli… nechat….

Paul: ( Zmateně ) Ou … jasně. ( Odchází. )

Erin: ( Potichu ) Jsem naprosto nemožná.

Chris: Nejsi…

Erin: Ale jsem…. Mé schopnosti jsou… tak divný…

Chris: To chce čas.

Erin: Čas? Bože… pořád ten čas. A na co? Na co mám čekat, až … Bože já ani nevím, na co čekat….

Chris: Erin….

Erin: Víš, ani nevím, jestli chci na něco čekat….

Chris: Erin….

Erin: … čekat.

Chris: ( Hlasitěji ) Erin!

Erin: ( Polohlasem ) Dnes jsem vážně na rozpacích, jestli s tím neseknu…

Chris: Cože!!!

Erin: ( Otočí se k němu. ) Jako kdybych umírala.

Chris: Co?

Erin: Ve škole. Ta budova mě totálně vyčerpala.

Chris: ( Zmateně zatřese hlavou. ) Popiš to…

Erin: Nedá… se to popsat. Zprvu přišel jen nepříjemný pocit… ale pak .. Bože. Nedalo se to vydržet. Musela jsem … ( Napije se kávy. ) … pryč.

Chris: A…

Erin: Jaké a? Poslyš. Mám prosbičku. Tuším, proč asi, ale přesto… nemohl bys mi zjistit něco víc o těch… pekelných démonech?

Chris: Pekelných démonech?

Erin: Ano. O těch. Protože, jestli se mé tušení neplete, tak asi vím, proč mi bylo dnes ve škole tak mizerně.

Chris: ( Zaskočeně ) Fajn. Podívám se. Jen … budu potřebovat pomoc Wyatta.

Erin: A je v tom snad nějaký problém?

Chris: Ne… myslím, že ne.

Erin: Fajn.

( Chce položit na bar peníze za kafe, ale chris ji zarazí. )

Chris: To je na podnik.

Erin: ( Překvapeně ) Díky. Tak… zatím. Až budeš vědět víc, tak se ozvi.

Chris: Dobře.

( Erin vstane a dochází. Chris máchne rukou na nejbližšího barmana. Ten se hned přisune l němu a chris mu jen pošeptá něco o tom kafi. Barman se usměje, kývne a hrnek sklidí z baru pryč. )

West Francisco High School, parčík

( Ve škole už jsou jen ti, co mají nějaké ty odpolední kurzy a hodiny. V parčíku na lavičkách sedí ony Temné vampky v čele s Mayou. Připravují náhled na jejich večerní představení. )

Maya: Takže… co nám zbývá.

Jedna z vampem: Sehnala jsem nám toho mladíka, co by nám sehrál tu jedinou mužskou roli, co ve hře máme.

Maya: Fajn. To je  vážně fajn. Jak vypadá, Melodi?

Melodi: Celkem … normálně. Nic extra hezkého, ale to je přeci účel. Nemůže být hezčí než my… vlastně ty.

( V tom se otevřou dveře jedné z budov a do parku vstoupí Tina. Jde pomalu skrz parčík do další budovy, ale nemůže si nevšimnout sedících dívek uprostřed něj. )

Jedna z vampek: ( Jakoby si na něco vzpomněla ) Všimly jste si té … té holky, té … kamarádí se s támhletou ( a ukáže na Tinu. )

Maya: ( Lehce naštvaně ) O čem to zase plácáš, Rose?

Rose: Já jen, že jste si jí musely určitě všimnout. Nedala se přehlednout.

( Maya se podívá na Tinu a dojde jí to. )

Maya: Jo. Tahle. Jen neškodná věc.

Rose: Ale… nemohlo vám uniknout, jak se na nás dívala.

Maya: ( Naštvaně ) Říkám. Jen neškodná věc. Parazit.

( Když kolem nich Tina prochází, Maya se na ni podívá, a pak prudce vstane. )

Maya: ( na Tinu ) Hej Ty!

( Tina se zastaví a ztuhne, kdy se na Mayu podívá. )

Maya: Vyřiď své kamarádce nejvřelejší pozdravy.

Tina: Co? Jsem…

Maya: To každý, to každý. Té tvé blond supr kóče vyřiď pozdrav od Temných Vampek.

( Pak se na ni podívá a usměje se. Tina se zmateně snaží pohledem utéct pryč, ale vždycky se k ní vrátí. )

Maya: Ou… můžeš jít.

( Tina se od nich odpoutá a rychleji odchází pryč. )

Rose: Co to….

Maya: O tu blondsku už se nemusíš starat. Měla by ses, Rose, starat o to, aby kostýmy byly čisté.

Rose: ( Sklopí hlavu. ) Dobře.

Dům Halliwellek, hala

( Adam a Briana scházejí ze schodů. Bri jde první a míří ihned k vchodovým dveřím. Adam ji s neblahým tušením následuje, ale zastaví se pár kroků od schodiště. )

Briana: Takže… teď přichází to osudné otevření dveří. ( Otočí se k Adamovi. ) A jestli je ten posvátný dům prokletý, tak se neotevřou. ( Sáhne po klice. )

Adam: Tak co? Je prokletý?

( Briana se otočí a dívá se na něj. )

Adam: Já si hned říkal, že je na tom něco divného.

Briana: O čem to teď mluvíš?

Adam. Ale to je jedno.

Briana: Jestli něco víš, tak mi to řekni.

Adam: Mara, ta makléřka, říkala, že tu první a poslední rodinu prý něco vyhnalo z domu.

Briana: Vyhnalo?

Adam: Prý něco jako prokletí – přesně jí to řekli tak, že nějaký duch si nepřál, aby tady bydleli.

Briana: ( S ironickým posměškem ) Tak duch.

Adam: Ale jdi…. Znáš magii stejně dobře jako já. Víš, že je to možné….

Briana: Víš, co? Jdu do kuchyně. Tam … jsou taky dveře, ne? ( Racionálně ) Tyhle se prostě mohly jen … zaseknout.

Adam: Jej, co to s tebou těch osmnáct let provedlo.

Briana: ( Nadechla se. ) Já…. ( Ale pak si to, co chtěla říci, rozmyslela. Přitom se podívá pořádně tím směrem, kde stojí Adam, a usměje se. ) Ha.

Adam: ( Ušklíbne se na ni. ) Jaké „Ha“

Briana: Prostě ha.

Adam: Tak už….

Briana: Ta tvá Mara Truová, co o ní tak básníš, nám tu nechala dárek.

Adam: ( Zmateně ) Dárek?

Briana: Ech… támhle ( A ukáže na celé balení Ledového čaje. )

Adam: Ou… patrně to tady….

Briana: Nechala. Prostě je tu nechala….

Adam: No… alespoň neumřeme žízní.

Briana: Jo. Žízní ne! ( Jde k němu. Adam se sehne a jednu láhev jí podá. )

Adam: Tady.

Briana: Díky. ( Pak jde pomalu dál chodbou, přes jídelnu až do kuchyně. )

Adam: Kam … to jdeš?

Briana: Přeci podívat se na ty dveře.

Adam. Aha… tak…

( Briana zmizí za rohem. Adam se sehne pro druhou láhev, když zaslechne dupot na schodech. Záhy Adam spatří mladší dívku, jak zpomaluje, až se docela zastaví. )

Dívka: ( Rozmrzele ) To není fér.

Mužský hlas: ( Podle tónu patrně otec ) Možná není, ale jsi ještě pořád moc mladá na to, abys šla někam s partou o dost starších lidí.

Dívka: Ale…. Tori přeci znáš.

( Onen muž se objeví na schodišti. Je jasné, že to musí být otec. )

Otec: No právě… ( Sejde několik schodů a podívá se na svou dceru se špetkou pochopení. ) Ellie…já….

Ellie: Tati… nesnaž se být milý, vypadáš pak trapně. ( Otočí se a jde pomalu ze schodů. )

Otec: Kam jdeš?

Ellie: Do … kuchyně. Mám hlad.

( V tom se náhle a nečekaně objeví na scéně třetí osoba. Patrně matka a jde směrem z kuchyně. Prochází jídelnou a zastaví se pár metrů od schodů. )

Ellie: Mami….

Matka: Ano, drahoušku?

Ellie: Mohu….

Matka: Je mi to líto, ale co řekne otec, to platí… A ty to víš.

Ellie: Bože!

( Naštvaně si dupne a pak rychle seběhne rychle zbytek schodů. )

Matka: Jamesi, řekni jí…

James: Cath, co bych asi tak mohl říci… už jsem řekl, co jsem mohl. Víc už by bylo jako mluvit do zdi.

Ellie: ( Zlostně ) Kdyby mě někdo hledal, jsem ve sklepě.

Cath: Ale…

James: ( Ke své ženě ) Nech ji. Ona se tam vytrucuje a pak bude v pohodě.

Cath: Myslíš?

( James kývne a jde pomaličku k ní. Adam na to zírá jako kdyby byl v transu. Pak kolem nich projde a následuje rychle mizící Ellie. Stále vidí její záda. Pořád slyší její rychlé dýchání. Projde jídelnou, pak do kuchyně, kde stojí Briana. )

Briana: Adame…

( Vůbec ji nevnímá. Strčí do něj a on se prudce zastaví. )

Adam: ( Podrážděně a zmateně ) Co?!?

Briana: Jsi ty vůbec mezi námi?

Adam: Já… ( Podívá se na dveře do sklepa. Jsou otevřené a Ellie pryč. ) … vidělas ji?

Briana: Koho?

Adam: Tu dívku?

Briana: Jakou?

Adam: Hnědé vlasy… rudý … počkat jiná dívka tu není. Teď tudy musela projít….

Briana: Kam???

Adam: Do sklepa.

Briana: Haha. Vždyť je zamčený.

Adam: Ne, není.

( Briana se otočí a tupě zírá na otevřené dveře do sklepa. )

Byt Cassidyových, pokoj Erin

( Na stole se z kazeťáku ozývá hlasitá hudba. Erin sedí na posteli a drtí se na nějakou zkoušku, co ji ve škole čeká. Její konání zastaví až vibrující telefon. Volá Chris. )

Erin: ( Přijme hovor. ) Ahoj Chrisi, co se děje? Přišel jsi na něco?

Chris: Musím s tebou mluvit.

Erin: Tak mluv.

Chris: Mohu se k tobě přenést?

Erin: A můžeš?

Chris: Co to je za otázku: A můžeš?

Erin: Je to úplně … normální otázka…

Chris: Tak můžu?

( Jak to řekne, ozve se zvonek u hlavních dveří do jejich bytu. )

Chris: Co to bylo?

Erin: Zvonek u dveří. ( Sleze z postele a jde pomalu na chodbu. ) Tak přišel jsi na něco?

Chris: Nechtějí o tom mluvit? Kdo je to?

Erin: Nevím. Ještě jsem nedošla ke dveřím. ( Prochází halou. ) Kdo o tom nechce mluvit?

Chris: Starší…

Erin: Ti tam nahoře?

Chris: Jo. TI tam nahoře.

Erin: Ti, co si mi o nich zatím téměř nic neřekl?

Chris: Jo. Ti.

Erin: Ti, co z tebe udělali světlonoše?

Chris: To mám v genech… po otci.

Erin: Aha… Takže…. Proč ti nic … ( Otevře dveře a ztuhne. )

Chris: Erin?

Erin: Ahoj … ( Vypne mobilní telefon. )

Chris: ( Do hluchého telefonu ) Erin! Jsi tam? Erin! ( Pro sebe ) Co se to?

Byt Bennetových, pokoj Chrise

( Chris vyběhne z pokoje a zastaví se před dveřmi Wyatta. Chvíli přemýšlí a pak zaťuká. Nikdo se mu neozve. Odhodlá se a otevře dveře. Pokoj je prázdný. Na jeho pracovním stole je o lampičku opřený papír. )

Chris: ( Všimne si ho. ) Ha. Nějaký vzkaz…

( Jde ke stolu a vezme do ruky papír. )

Chris: ( Začíná číst. ) Nejsem tady… ( Chris se podívá na jeho počítač. ) PS: Chrisi, jestli se budeš chtít nabourat do počítače kvůli těm stránkám, zabiju tě J ( Pro sebe ) Ty jeden …

( Na to zmizí v modré záři pryč. Papír s lehkostí dopadne na koberec. )

Dům Halliwellek, kuchyň

( Dveře do sklepa jsou pootevřené. Briana konečně pobere dech. Adam mezitím přemýšlí, co to mělo být. V tom se prudce podívá na Brianu. )

Briana: ( Zmateně ) Co?

Adam: Je tu někde baterka?

Briana: Haló! Jak to mám vědět?

Adam: ( Pro sebe ) Pravda….

( Briana se začíná rozhlížet. Otevře jednu dolní skříňku, hned u ní. Prohledne si věci v ní a pak skříňku zavře. )

Adam: Co to…

Briana: Hledám přeci baterku.

Adam: Pravda. ( I on se dá do hledání. )

Briana: ( Najednou se prudce zvedne. ) Mám ji!

Adam: Super.

Briana: A … na co ji potřebuješ?

Adam: Chci se podívat do sklepa.

Briana: Proboha na co? Na trubky? Jsi světlonoš, ne instalatér.

Adam: Fakt vtipné. Chci …. Vědět, proč tam ta Ellie běžela.

Briana: Kdo je … Ellie?

Adam: ( Je jakoby mimochodem ) Ta dívka, co tu bydlela… s rodinou.

Briana: Aha… ( Přistoupí na jeho „hru“ ) Dobře… jdem se podívat na tu ( velmi potichu ) imaginární ( zase normálním hlasem ) dívku.

( Adam jde první a svítí baterkou na schody. Briana ho následuje a přitom se usmívá. Když sejdou schody a Adam zjistí, že je tam jen prach a nepořádek, znejistí, jestli to, co viděl, opravdu viděl. )

Briana: Ha… takže… kde ji máš, tu dívku?

Adam: Byla tu … tedy šla sem… no vlastně chtěla jít sem…

Briana: Tobě ta ( Důrazněji ) Ellie ale vlezla na mozek.

( Přitom se opře o velmi starý kus stolu, co tu mohl být snad celé věky. Pak si všimne ve sloupci světla dvou postav – obrysy jí po chvilce začnou připomínat Piper a Phoebe. Jdou lehce až na místo, kde se před lety mnohokrát démoni pokoušeli ovládnout nebo otevřít Nexus, ale vždy to ve finále skončilo neúspěchem. Obě dvě nic neříkají. Jenom projdou kolem Adama, co se zmateně rozhlíží kolem sebe a baterkou svítí sem a tam. )

Briana: Adame….

Adam: ( Posvítí si na podlahu a spatří několik stop. ) Byla tu.

Briana: Cože?

( Pokouší se vnímat, jak jeho, tak i sestry. Ty zatím nakreslily na podlahu triquetru, do jejíž středu nakreslila Piper pentagram pootočený tak, aby byl ve tvaru dobré magie. )

Adam: Jsou tady stopy. ( Briana se na ně podívá. Pár stop vede od schodů do protějšího rohu.)

Briana: Vypadá to jako stopy.

Adam: To nevypadá jako stopy, to jsou stopy.

Briana: Tak promiň. ( Uhne pohledem na Piper a Phoebe. Právě něco odříkávají z té samé knihy, co z ní vyřkli kouzlo na ochranu Knihy Stínů – s povzdechem ) O … ou.

Adam: Já vím. Vedou od schodů tamhle do rohu.

Briana: ( Souhlasně ) Jasně.

Byt Cassidyových, obývací pokoj

( Erin pouští Tinu dovnitř. )

Erin: Co ty tady?

Tina: Já… musela jsem se u tebe zastavit.

Erin: Tak zastavit… oč běží?

Tina: Já ….

Erin: ( Otočí se a jde k malému baru, co je u krbu. ) Dáš si něco? Vodu? Kolu, Čaj?

Tina: Já….

Erin: ( Aniž by se na ni podívala. ) Můžeš zavřít dveře. Docela to tady pak profukuje.

Tina: Jasně. Můžu.

Erin: ( Začíná si máchat nějaký ovocný drink. ) Víš, docela jsem měla dnes ve škole nahnáno.

Tina: Vážně? Proč?

Erin: Ta holka. Ta Maya… docela mě vydě… ( S hotovým drinkem se otočí a ztuhne. ) … sila. ( Před ní stojí Tina a za ní tři dívky. Jedna z nich je Maya. )

Maya: ( Ledově ) Ahojky.

( Pak jde vše moc rychle a Erin ani nestihne nic zpozorovat. Najednou leží na zemi plné střepů a Maya a její kamarádky se k ní blíží. )

Erin: ( Potichu a s bolestmi ) Tino….

( Ta je ale pryč. Nikde ji nevidí. )

Tam nahoře

( Chris, ihned po svém „zjevení“, zamíří k jednomu ze Starších, co právě sedí na jednom schodišti a nad něčím si láme hlavu. Když si Chrise všimne, zvedne hlavu. )

Starší: Ach, co Ty tady?

Chris: Potřebuji získat nějaké informace.

Starší: ( Laxně ) Tak informace?

Chris: Ano. Co všechno víte o … pekelných démonech?

Starší : ( Je vidět, že jméno pekelný démon ho evidentně překvapilo. ) Pekelných démonech?

Chris: Ano.

Starší: Proč?

Chris: Má chráněnka … je …. Napůl Anděl

Starší: ( S jistým odporem se oklepe. ) Ou… tak to je smutné.

Chris: ( Naštve se. ) Je mi jedno, že je nemáte v lásce. Je mi naprosto ukradené, co vás k Vaší ignoranci vede, ale neříkejte, že nevíte o pekelných démonech.

Starší: ( Jakoby nic. ) Pravda je, že se poslední dobou jejich stavy zvýšili. Nemáme nad nimi sice pražádné možnosti je ovládat, ale víme, že jejich počet roste.

Chris: ( Zmateně ) Pekelní démoni?

Starší: Kde že… andělé. Ti předci světlonošů, co mají ta svá křídla a to místo, kam nikdo z nás nemůže.

Chris: Místo, kam…?

Starší: O něm nic nevím. Ani to, co to vlastně je. Ptát-li se na to chceš, marníš slov.

Chris: Já se nechci dozvědět nic o … Bože to je jedno…. Pekelní démoni, co víte o nich.

Starší: Kniha Prehistorie Bílé Magie… tam najdeš, co hledáš.

Chris: ( Už spokojeněji ) Fajn. Už jsem myslel, že…

Starší: ( Naprosto z ničeho nic. ) A ty to … nevíš?

Chris: ( Zmateně ) Co… nevím?

Starší: Ty … už nejsi její … světlonoš.

Chris: Cože?

Starší: ( Přestane se usmívat a zvážní. ) Ou… To jsem asi…. ( Zasměje se. ) Dělej jakoby nic, ano. ( Na to zmizí svým typickým způsobem. )

Chris: ( Pro sebe ) Jak … nejsem… ( Najednou ) Kde ji najdu?

Dům Halliwellek, sklep

( Piper a Phoebe dopoví nevyslyšené kouzlo a pak se rozplynou do prachu a tmy. Briana stojí ztuhle jako sloup přesně tam, kde předtím. Za to Adam stále těkal baterkou sem a tam a snažil se zjistit víc z oněch stop. Ty najednou dostaly jasnější obrysy. )

Adam: Bri… něco … se….

Briana: Ano….

Adam: …děje.

Briana: Taky si myslím.

( Dívá se přitom na místo, kde ještě před chvílí byla triquetra-pentagram. Pak se pohne směrem k místu činu a všimne si slabých obrysů rýh od křídy. Adam posvítí znovu do rohu a spatří ji. Ellie je přikrčená a brečí. Dveře jsou náhle zavřené a všude naprosté ticho. Ellie zvedne pomalu hlavu. )

Adam: ( Polohlasem ) Já to říkal.

Briana: ( Sehne se a rukou opráší kus podlahy. Sice je nevýrazná, ale je tam – čára od křídy – polohlasem. ) Já si to myslela.

Ellie: Je tu … někdo.

Adam: ( K Brianě ) A možná to bude …

( Jak Briana přejela přes kresbu, rozzářila se a prach kolem ní zmizel. )

Briana: … hůř.

Byt Cassidyových, obývací pokoj

( Erin otevře oči. Spatří něco temného, co stojí před ní, a o něco se pokouší. Dvě další temná cosi blokují svázanou Tinu. )

Erin: ( Polekaně ) Co ….

To temné cosi: ( Podivně hlubokým hlasem ) Brzy zemřeš, jako ti ostatní. ( Pošle směrem k Erin cosi jako proud energie, ale s Erin to nic neudělá. )

Další „cosi“: ( Stejně podivným hlasem ) Je to marný….

( Temno cosi před Erin se začne formovat do bytosti, až se z ní stane Maya. )

Maya: ( Již svým hlasem a naštvaně ) Já tě … zničím. ( Pošle na ni další proud energie. )

Její kamarádka: Je to zbytečný…

Maya: Ale to přeci…. Vždyť nemá ani křídla. Nic. Jen si tam tak stojí a jediné, co zabírá je svazující kouzlo. Nic jiného na ni zatím nezabralo.

Druhá kamarádka: Tak… se spojíme a zničíme toho andělského neřáda společně.

První kamarádka: A co tahle?

Maya: Ta… ta … nechte ji tak. ( Podívá se na Erin. ) Já tě sama nezničila, ale třem se to podaří snáz.

( Erin vytřeští oči a snaží se pohnout alespoň rukou, ale marně. Ty tři se zatím uskupí kolem ní a přetransformují se do oněch podivných bytostí bez jasného tvaru. )

Dům Halliwellek, sklep

( Ellie vstala a zdálo se, že Adama vidí. Když se pohla směrem k němu, lekl se a ustoupil. Briana mezitím došla k Adamovi. )

Briana: Myslím, že bych ti … ( Tuto větu si rozmýšlela dlouho, ale nemohla dál tajit to, co vidí. ) … měla něco říci.

Adam: Víš… i já bych asi…

Ellie: Je tu … někdo? ( Nahlas ) Tati?

( Na všechny tři padla úzkost. )

Briana: Tak … začni.

Adam: Ne ty první…

Ellie: Jsi to … ty … June?

Briana: Fajn. Asi … je to tady … začarovaný.

Adam: ( Dívá se na Ellie. Ta opět popošla blíž ke středu, kde je nakreslený onen symbol. ) Vážně? ( Ironicky ) Ani jsem si nevšiml.

Briana: Za vše může….

Adam: Že by dům?

Briana: To není vtipné.

Adam: Promiň.

Briana: Ale jinak máš pravdu. Je to dům…

Adam: ( Pro sebe ) Já to věděl.

( Ellie dojde do středu. V tom se kolem ní zvedne vítr a něco ji prudce stáhne k zemi. Dopadne na ni celkem tvrdě. Přitom se odře. Krev na podlaze ale vzápětí zmizí. Za pár vteřin se kolem Ellie zjeví několik bytostí, které ji stáhnou pod podlahu. Vše je doprovázeno Elliiným hlasitým křikem. )

Adam: ( Uskočí ) Ou… sak…

Briana: ( Pro sebe ) …. Nebo spíš jeho minulost, kouzlo či něco… ( Všimne si Adama. ) Jsi … v pohodě?

Adam: Myslím, že … bychom měli jít … pryč.

Briana: Ťuk, Ťuk… jsme tu zavřený.

Adam: ( Polohlasem ) Já vím. Já vím.

Briana: Víš, možná….

Adam: Nebudeš mi to věřit, ale….

Briana: Nech mě dokončit ….

Adam: Ale viděl jsem, co se stalo….

Briana: ( Potichu ) … větu.

Adam: … Bylo to, jako kdyby se to právě stalo a ….

Briana: Možná….

Adam: A tady na zemi bylo něco nakreslený….

Briana: Adame….

Adam: ( Dojde doprostřed sklepa a nohou shrne nepořádek z podlahy. ) … A vypadalo to ….

Briana: ( Už ví, kam Adam asi míří. ) Adame…

Adam: ( Všimne si toho samého, co viděla Bri. ) A … o ou.

Briana: ( S lehkým klidem ) Adame….

Adam: ( Stále si jede tu svou. ) Patrně to bude nějaké prokletí či co… vždyť tady zemřelo dobro světa...

Briana: Adame….

Adam: …. A teď se probudilo. Dlouho tu nikdo nebyl a Truová se nemohla dostat nahoru do podkroví, kde …

Briana: ADAME!

Adam: A když … ( Rozzáří se mu oči. ) No jasně. Muselo se jí… ne… co když to jsou pořád oni….

Briana: A D A M E! Dost už.

( Adam se zarazí a podívá se na ni. )

Briana: To sestry.

Adam. Co sestry?

Briana: To Piper a Phoebe „proklely“ dům.

Adam: ( Důrazně ) To je …. ( pak sníží hlas. ) blbost.

Briana: Tak se podívej…. ( Odhrne nohou další kus kresby. )

Adam: ( Lekne se. ) Ne…

Briana: Takže… co vidíš?

Adam. Vypadá to jako … ( Zamyslí se. ) Už jsem to někde viděl…. Ale kde?

Briana: Pomohu ti. Kniha Stínů… nahoře, na půdě.

Adam: Jo… to je ta … ta Triqeta….

Briana: Je to Triquetra…. Symbol dobré magie, symbol Moci Tří, symbol… Třech čarodějek. Provází je již od pradávna.

Adam: Aha… ale proč by proklínaly svůj dům?

Briana: Ony ho … neproklely.. ony ho…

( Ani to nedořekne a kolem nich se zvedne vír prachu. )

Adam: Tak sestry… jo?

Briana: Tak asi…

( Oba dva udělají několik kroků od středu triquetry. )

Briana: …jsem se spletla.

( Něco chytne Adama a ten skoční na zemi. S bolestmi zvedne hlavu. )

Adam: Takže… au…. Asi spletla?

Briana: Bože … já nevím. ( Ukáže na triquetru. ) Tohle je triquetra a tady to… to je pentagram… ( Ukáže na čmouhu uprostřed triquetry. ) a ….  Ten samý symbol by na knize, co v ní Phoebe našla kouzlo pro uschování knihy….

Adam: Phoebe našla kouzlo? Jak to ….

Briana: ( Zasekne se a dívá se na něj. S touhle pravdou musí ven. ) Viděla jsem je.

Adam: Koho?

Briana. Phoebe a Piper. Nahoře… na půdě.

( Adam ztuhne. )

Magická škola, knihovna

( Flower, jedna z učitelek, právě prochází otevřenými dveřmi, když se přímo před ní objeví Chris. Vrazí do něj a oba dva skončí na zemi. )

Flower: Ou… promiň… já…

Chris: Ne. Ty promiň. To byla moje chyba. Měl jsem…

Flower: Ne… neomlouvej se. Vždy procházím touhle chodbou s hlavou v oblacích.

Chris: Ne… já … ( Konečně vstane a pomáhá Flower na nohy. )

Flower: Díky… jsi tu … pracovně nebo jen… ( Usměje se. ) …tak?

Chris: Pracovně… jedna má … ( V hlavě se mu opět zopakuje ta věta – Nejsi její světlonoš. ) … známá má … nebo bude mít problém a hledám jednu knihu….

Flower: Jakou? Vyznám se v nich.

Chris: Fajn… a co takhle „Prehistorie Bílé Magie“?

Flower: ( Evidentně ztuhne. ) Tak… o téhle knize…

Chris: ( Smutně ) Nic nevíš… myslel jsem si to.

Flower: … už jsem slyšela.

Chris: Cože?

Flower: Ale ty se k ní nedostaneš.

Chris: Proč?

Flower: Jen ten, kdo sílu prehistorické magie v sobě nosí, ten číst v ní smí… ten poznatky z ní získat… a pak možná někomu i pomůže.

Chris: Co to je? Kouzlo či něco takového?

Flower: Ne. To je citát, co stojí na deskách.

Chris: A to znamená?

Flower: Patrně to, že v ní může číst jen …

Chris: já vím… bytost obdařená prehistorickou magií.

Flower: Anděl.

Chris: Ech???

Flower: Jen Andělům je předurčeno v ní číst. Jen ti mají právo získávat z ní informace.

Chris: Super …. Tak to jsme… no vlastně je… v …

Flower: ( Přistoupí k němu na délku dlaně. Přivoní si k jeho lehce zpocenému tričku a usměje se. ) Vím, jak je odehnat.

Chris: Víš?

Flower: Vím.

Chris: A počítám, že ¨za tu informaci budeš něco chtít.

( Flower se záludně usměje a pak Chris lehce políbí na tvář. )

Flower: Ale neboje se… Bolet to… nebude.

Byt Cassidyových, obývací pokoj

( Erin je již aktivně bombardována jedním proudem energie za druhým. Ona podivná ochrana začíná slábnout. I sama Erin to začíná pociťovat. Pak se jí povede se uvolnit z podivného sevření. Zavře oči a začíná se soustředit. Maya a její kamarádky jen zlostně „kvičí“ Erin právě zasáhla jedna silnější rána, která projela jejím tělem jako úder blesku. V tom ucítila teplo a otevře oči. Kolem ní je modrá záře. )

Maya: ( Rychle se promění do své lidské podoby. ) Co je … zase tohle.

Jedna z kamarádek: To… to je …

Druhá kamarádka: …světlonošská záře.

Maya: Ta nám přeci ublížit nemůže.

Druhá kamarádka: To ne… ( Smutně ) Ale jí může přenést, kam ho napadne.

Maya: Do … Háje!

( Modrá záře zmizí a před nimi je naprosté prázdno. )

Maya: ( Do vzduchu ) My dvě … My jsme spolu ještě neskočily. Najdu si tě!!!

První kamarádka: Co s tuhletou? ( Ukáže na Tinu. )

Maya: Nechte ji být. Ona … si poradí sama.

( Na to všechny tři zmizí v podivné změti poloprůhledné tmy pryč. )

Dům Halliwellek, sklep

( Konečně se dokázal nadechnout a částečně se mu povedlo postavit se. )

Adame: Takže….

Briana: Já… nevím….

Adam: ( Všimne si krve na podlaze. ) Myslím, že … ( Pocítí, jak pod ním začíná podlaha měknout. )

Briana: ( Začíná lehce panikařit. ) Ale vždyť… to má být … ( pro sebe ) … jen test, jestli jsme… ( Nahlas ) Co máme udělat? Co mám JÁ udělat?

Adam: ( Vybaví si tu krev, která způsobila, že i ona Ellie skončila navěky ztracená. ) Ta krev…

Briana: Co s ní? Co s tou…

( Adamovy nohy se již začínají pomalu ztrácet v podlaze. )

Adam: Jestli se snažíš na něco přijít, tak ale rychle.

Briana: Já se…. ( Adam se opět o kus propadne níž. ) pokusím… ( Pro sebe ) Rychle něco vymyslet.

Adam: ( Nahlas ) Tak ale rychle nebo…

Briana: Já….

Adam. Začíná to bolet.

Briana: Říkals krev?

Adam: Jo… au…

Briana: Fajn… krev… ( Vybaví si vše, co jí sestry dopřály vidět. ) Jasně. Mám to… krev… ( Potichu ) Krev spřízněných….

( Klekne si na zem a rychle hledá něco, čím by … pak si vzpomene na zranění z posledního ničení démonů – odřená ruka. )

Adam: ( Všimne si, jak se snaží porušit tenkou vrstvu strupu. ) Co ….

Briana: Říkals krev… tak krev.

( Konečně se jí to povede a několik kapek krve dopadne na podlahu. Adam se ihned poté propadne a zmizí v podlaze. )

Briana: ( Vstane a dívá se zmateně kolem sebe. ) Co … to… vždyť….

( Několik vteřin je naprosté ticho. Pak se kresba na podlaze rozzáří a zmizí.  Dveře od sklepa se pomalu otevřou a v nich stojí …. Adam. )

Briana. Díky… Bohu.

Byt Bennetových, obývací pokoj

( Chris a Erin sedí na pohovce. Erin popíjí vodu a snaží se uklidnit. Chris zatím nedokáže vyhnat z hlavy to, co mu řekla Flower. )

Erin: Díky… za záchranu.

Chris: Nemáš zač.

Erin: Ale mám… cítila jsem, že umírám. Málem se jim to povedlo. ( Podívá se na něj. ) Jak jsi na to přišel?

Chris: Jedna … známá mi to poradila. I když… je fakt, že mě to vůbec nenapadlo.

Erin: Tak jí vzkaž, že jí děkuju.

Chris: Neboj se. Ona se to dozví… ( Podívá se na hodinky. ) už za dvě hodiny.

Erin: ( Usměje se. ) Ona?

Chris: Flower, učitelka z Magické školy mi to řekla pod podmínkou, že si s ní vyjdu.

Erin. A je hezká?

Chris: Taková panenka Barbie.

Erin: Takže je… No. Hlavně, že sis to užil.

Chris: ( Nadechne se. ) Víš, co mě štve?

Erin: Co?

Chris: Že mě to s tím přenosem mohlo taky napadnout, ale … ono ne.

Erin: To víš…

( Oba dva se začnou smát. Erin to vydrží o něco déle, protože Chris si opět vzpomene na to, co mu řekl ten Starší. Pak se na ni podívá. )

Chris: Erin….

Erin: Ano…

Chris: Jsem rád, žes to vydržela.

( Usmála se, ale nic víc neřekla. )

Dům Halliwellek, kuchyň

( Adam a Briana sedí u celkem špinavého stolu. Popíjejí ledový čaj přímo z lahví a vypadají celkem vyřízeně. )

Briana: Tak… co teď?

Adam: Že bychom si dali vymítání duchů v Amityville?

Briana: Ou.. ty jeden… ( Strčí do něj a pak položí hlavu na stůl. ) Jsem ko. Nedáme si….

Adam: Zavolám do pizzerie.

Briana: ( Zasměje se. ) Čteš mi myšlenky.

Byt Cassidyových, obývací pokoj

( Na zemi se něco pohne. Tina pomalu otevřela oči a ztěžka vstala. Rozhlédla se kolem – na ten bordel, a pak se lehce usmála. Kolem ní se objevila poloprůhledná vrstva, která se nepravidelně pohybovala sem a tam. A pak… během několika vteřin Tina zmizela pryč. )

Konec