1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

2x07 Volání Zdivočelých

V minulých dílech jste se mohli dočíst

( Na prahu Cassidyovic bytu se objeví Adam. Poví Brianě vše, co se stalo poté, co se pokoušel zachránit před Virgo. Zároveň poví Brianě to, že ho Starší udělali světlonošem, a že jeho první chráněnkou má být Erin. Když se s Adamem setká Erin, Briana jí poví, že jde o spolupracovníka z práce. )

 

( Wyatt, Chris, Hope a Erin zničili démonku Shee, ale díky vedlejšímu efektu, to změnilo jejich současná já. Wyatt přišel o svou schopnost, Chrise terorizoval jeho nový chráněnec, Hope trápil její učitel psychologie a Erin napadl její nový přítel Jack. )

 

Nákupní zóna, Centrum San Francisca

( Všude je živo. Je večer. Vánoce jsou až za pár týdnů, ale výzdoba už teď bije do očí všude, kde to jen jde. V jedné kavárně sedí Briana a Adam. Oba dva popíjejí kávu a něco řeší. )

 

Adam: ( Překvapeně ) A to jako fakt?

Briana: Jo. Ještě teď je mi z toho lehce špatně.

Adam: Proč?

Briana: Proč? Jak Proč? Vždyť oni si zahrávali s magií, aby zlikvidovali démonku samotného Aquaria…

Adam: A?

Briana: Co a? Oni zapomněli na ochranu. Základní pravidlo nového věku… ochrana, ochrana a ochrana. V dnešní době je to jako skákat z letadla bez padáku.

Adam: Ale přežili, ne?!?

Briana: ( Polohlasem ) Jo. Přežili…. Ale co hůř… zatajila mi to.

Adam. Kdo? Erin?

Briana: Áno. Erin. Ta má dokonalá a úžasná andělská holčička mi to zatajila.

Adam: A jak jsi … se to dozvěděla?

Briana: Victor mi to řekl.

Adam: Victor? A to jako sám od sebe?

Briana: Nooo…. Nejdřív jsem jen tak ťukala a ťukala a pak… jsem udeřila hřebíček na hlavičku a vypadlo to z něj, ani nevěděl jak.

Adam. A to ti přijde normální?

Briana: V podstatě … skoro jo. Kdyby šlo o tvoje dítě, taky by sis … ( Adam se zamračí. ) Aha. Pardon. Pardon. Už mlčím.

Adam. Takže …?

Briana: Hodlám jí dát domácí vězení.

Adam: Proč?

Briana: Aby se nemohla zase…

Adam: Ale vždyť jen tak se jí povede magii ovládnout. Jen tak bude schopná … ty víš k čemu.

Briana: Já vím. Já vím. Tak ne. Domácí vězení ne… ale co?

Adam: Což takhle povinná práce v P….

Briana: ( Zastaví ho. ) P3. Jasně, dobrý nápad. Práce v P3. Victora to potěší.

Adam: Ok. Tak, co si dáme dál?

( Briana se podívá na jídelníček a začte se. )

Briana: Asi tu šunkovou rolku… co ty?

Adam: No, rozhodně tenhle řez…

Briana: Fajn. Fajn… tak… ( Rozhlíží se. ) Kde je ta servírka….

 

Nákupní zóna, parčík uprostřed ní

( Mladý pár jde volně po vydlážděném chodníčku. Prochází kolem laviček a malých, čerstvě vysázených stromcích a zamíří ke kašně stojící ve středu parčíku. Sednou si na nejbližší lavičku a dívají se na stříkající vodu. )

 

Ona: Viděl jsi to?

On: ( Usměje se. ) Jo. ( Otočí se. ) Viděl nás někdo?

Ona: Ch… pochybuju…

On: A co když někdo přijde?

Ona: Nepřijde, lásko. Sem nikdo nechodí.

On: Až tak….

Ona: Jo.

On: ( Rozhlédne se a pak se škodolibě usměje. ) Takže… když už jsme tady…

Ona: Ano?

On: Co kdybychom….

( Ona vstane a opře se o kašnu. I on se postaví a jde pomaličku k ní. Písek, co je všude kolem kašny, jemně křupe. )

On: Neboj se. Bude to v pohodě.

Ona: Myslíš?

On: To si piš. Vždyť….

Ona: ( Dívá se do vody, když tu v ní spatří něco, co ji znepokojí. ) Viděls to?

On: Co?

Ona: To ve vodě… viděls to?

On: ( Podívá se na svůj vlastní obraz. ) Ne. Co bych tam měl … vidět.

Ona: ( Usměje se. ) Promiň asi jsem měla nějaké… ( Zase to spatří. ) Zase. Zasej sem to viděla!

On: Nepovídej mi …. ( Aniž by to čekal, i on spatří nějaký nenormální pohyb ve vodě. Nahne se blíž a pak….. )

( Noc byla doposud tichá a klidná. Teď se z parčíku ozývá křik dvou mladých lidí. Trvá jen několik minut a pak se zase věše ponoří do nočního klidu a ticha. )

Úvodní znělka

V hlavních rolích: Erin Cassidy, Wyatt Matthew ( Halliwell ) Bennet, Chris ( Halliwell ) Bennet, Briana Cassidy, Victor Bennet, Hope McCarthy.

Ve Vedlejších rolích: Lynn Jano ( doktorka Nemocnice memorial ), Mara Truová ( Realitní makléřka ) a Terry Johnson ( Šéf rekonstrukčního týmu v nákupní zóně )

Hostující hvězda: Adam Jefferson

 

 

Klinika MAYEM, ordinace Briany Cassidyové

( Tím, co Brianě vydělávalo peníze, byly problémové děti a adolescenti. Ordinaci si otevřela v komplexu medicíny pod názvem MAYEM již před několika lety. Její ordinace byla od všech ostatních mnohem víc jako část bytu než klasická ordinace s nepřátelským, bílým nábytkem. Koberec měl barvu rudou, pohovka pro nervózní rodiče barvu světle žlutou a lehátko pro pacienta… samozřejmě černou. Psací stůl byl téměř celý zaplněný fotkami Erin a na stěnách byly samozřejmě její diplomy z vysoké a dalších kurzů, kterými musela projít, aby dosáhla toho, kde je právě teď. Někdo právě spláchnul na privátní toaletě. Otevřou se od ní dveře a Briana vstoupí do své ordinace. Protáhne se a pak si sedne za psací stůl. Vytáhne notes a začne v něm listovat. )

 

Briana: Takže…. Jo. Tady. ( Škrtne v notesu jméno. ) Tahle dnes nepřijde, protože tu byla včera. ( Projíždí seznam dál. ) Jo. Tyhle to přesunuly na příští týden….

( V její práci ji vyruší telefon. )

Briana: Kdo to… ( Zvedne ho. ) Briana Cassidy, prosím….

Hlas na druhé straně: Tady Adam…

Briana: Ahoj Adame, co že ….

Adam: Volám z budky a hádej ( Usměje se. ), kde asi tak stojím….

Briana: ( Je trochu zkoprnělá. ) To nevím…

Adam: Poblíž ulice, kde …

Briana: ( Podívá se nervózně na hodinky. ) Bože, Adame, řekni už, kde jsi. Za chvíli otvírám… a …

Adam: Stojím poblíž ulice, kde se silnou koncentrací magické síly.

Briana: Co?!?

Adam: Bože… ty máš dnes ale dlouhé vedení.

Briana: Ne… no možná mám, ale … tak už se vymáčkni.

Adam: Poblíž domu, kde bydleli před těm i lety Piper, Paige a Phoebe.

Briana: ( Evidentně ztuhne jak kus kamene. Pak polkne a jen stěží ze sebe něco dostává. ) Co… co… cože?!? Ještě … jednou?

Adam: Jsem asi dvě ulice od Halliwellovic sídla, místa, kde se nachází Nexus a tak…

Briana: ( Nervózně ) Jasně, to chápu, ale …

Adam: A víš co je nového?

Briana: Bože, Ne!!!

Adam: Je na prodej.

Briana: ( Pro sebe ) Je na prodej… to by … ( Nahlas ) To by znamenalo, že ….

Adam: Čas se přiblížil a víš co ještě?

Briana: Bože, ty jsi jak Kinder Surprise. Co ještě?

Adam: Odpoledne jdu na předváděčku.

Briana: Co..že? ( Pak němě otevře ústa a dívá se před sebe. )

Adam: Neboj se, vše bude ok. Odpoledne se stavím a povím víc…. Jinak, co máš dnes v plánu?

Briana: ( S kyselým obličejem. ) Představ si, že práci. ( Nadechne se. ) Práci jako psychologickou.

Adam: Dobrá… já už musím jít….

Briana: Tak zatím… ahoj….

( Briana položí mobil na stůl a oklepe se. V domě Halliwellek byla naposledy před téměř osmnácti lety, když vyklízela nábytek a vymýšlela kouzlo, které by ochránilo dům i Nexus, a aby se do něj nenastěhovali špatní lidé. )

( Střih na místo, odkud volal Adam. )

( Adam zavěsí a vyjde z telefonní budky, sejde pomalu na křižovatku pod ním a dá se doleva. A spatří ho. Dům Halliwellek, pořád tak honosný a tajemný jako vždy. Těch osmnáct let mu téměř neubralo na kráse… jen okna jsou nová a omítka o něco mladší, ale je téže barvy. Vše vypadá jako původní. Adam se usměje a v modré záři se přenese pryč. )

 

Nákupní zóna, parčík

( Do parčíku v nákupním centru se začínají sbíhávat dělníci, kteří tu stále pracují na některých finálních úpravách. Jeden z nich jde právě svěže a plný optimismu směrem ke kašně. )

 

Dělník: ( Spatří v kašně plout bezvládné tělo. ) Chlapi! Rychle sem!

Kolega: ( Nahlas ) Co se zas děje? Viděl jsi tam rybku?

Dělník: ( Sarkasticky ) Tak tahle rybka… je poměrně dost velká.

Kolega: ( Dorazí k němu. ) Ale před tím sis musel dát dvě… ( Všimne si dívky ležící u lavičky. ) Bože, já mám snad vidiny. To přeci není žádná ryba.

Dělník: Taky si myslím. Spíše to vypadá jako mrtvola chlapa.

Kolega: Jakej chlap vždyť je to dívka.

Dělník: ( Zmateně ) Cože? V té kašně přeci… ( Podívá se tím směrem, kam kouká jeho kolega. ) O ou….

Kolega: ( Už si všiml těla v rybníčku. ) A do pr…. Co teď?

Dělník: Zavoláme …

Kolega: Oprah Winfreyovou?

Dělník: Mě spíš napadlo … 911.

Kolega: ( Tupě se na něj podívá. ) Proč?

Dělník: NBo… vždyť je to přeci jen mrtvola.

Kolega: Ale podle toho jak kouká, tak to bude asi jeho přítelkyně… okope vlastně ex přítelkyně.

Dělník: O čem to zas meleš? To pivo se ti už vážně ani do toho tvého pivního mozolu nevejde.

Kolega: A tobě zas doktor zapomněl předepsat nošení hodně silných dioptrií, protože támhle u lavičky je dívka, co to všechno asi viděla.

( Dělník nechápavě zakroutí hlavou a pak se podívá směrem, kam pořád koukal jeho kolega. A měl pravdu. Je tam dívka. )

Dělník: Fajn. Já volám 911 a ty si volej Oprah, ale pochybuju, že jí tohle bude zajímat.

Kolega: Blázníš. To bude trhák. Už to vidím. Dělník nalezl ubohou a promočenou dívku, kterak….

( Jeho budoucí sláva je však ihned sražena k zemi. )

Hlas: ( Odkudsi za nimi ) Co tam tak stojíte!!! Do práce. Myslíte, že vás platím za koukání se na kašnu!!! Tak už do práce, flákači!!!

( Oba dva sebou trhnou, ale přesto se jeden z nich hned řítí za dívkou a druhý vytahuje telefon z kapsy jeho pracovník kalhot. )

 

Byt Bennetových, obývací pokoj

( Chris sedí na pohovce. Snídá a přitom sleduje zprávy. Každou chvíli se chystá na jednu z jeho posledních hodin ve škole v tomto týdnu. Přitom se snaží ignorovat hluk kolem něj. Sousedi právě přestavují byt a celým bytem jeho dědy se valí neuvěřitelně  kreativní rádoby-techno plné šíleně falešných tónů. Z kuchyně vyjde Victor a trochu unaveně se sune do svého pokoje. )

 

Chris: ( K Victorovi ) Jsi v pohodě, dědo?

Victor: Oh… ( Ztěžka se nadechne. ) Tyhleti Myersovi. Co si myslí? Začít pracovat tak brzo.

Chris: Je deset. Není zas tak brzo.

Victor: Ale…

Chris: Já vím. V kolik jste končili?

Victor: Já jsem z P3 odcházel asi po jedné.

Chris: Jasně. To… chápu.

Victor: Kdyby mě někdo hledal, tak jsem u sebe. Chci probrat nějaké účty a …

Chris: Měl by sis ještě lehnout…

Victor: V tomhle randálu? To už bych raději poslouchal techno než tohle.

Chris: Chápu… takže účty, jo?

Victor: Jo, účty.

( Victor se sune dál ke svému pokoji a Chris dál dojídá svou snídani. V tom zaslechne zvonění. Někdo ho volá o pomoc. Ihned položí snídani na talířek na stolku, vstane a v modré záři mizí pryč. )

 

Nemocnice Memorial

( Po chodbě rychle proběhne sestra a mizí za rohem. Když je na chvíli prázdný vzduch, je vidět prudká modrá záře vycházející zpode dveří toalet. Ty se pak otevřou a na chodbu ve čtvrtém patře vstoupí Chris a ihned zamíří nalevo od toalet. Když narazí na prosklenou místnost, ví, že je na správném místě. Všimne si doktorky, co právě prohlíží záznamy pacientů, občas něco napíše, občas se nervózně poškrábe na čele. Když po pár vteřinách zvedne hlavu a spatří Chrise, usměje se na něj. Položí papíry na stůl a jde k němu. )

 

Doktorka: Konečně jsi tady. Myslela jsem, že jsi natolik zaneprázdněný, že nemáš čas.

Chris: Pro tebe Lynn si najdu čas vždycky. Co se tedy stalo?

Lynn: Jde… ( Nadechne se. ) … Ty jsi se nedíval na zprávy?

Chris: Jen lehce. Proč?

Lynn: Tak pojď. Ukážu ti to.

( Procházejí chodbou dál dozadu. Míjejí sestřičky i pacienty, co jsou schopni pohybu. )

Lynn: Dnes ráno byla nalezena mladá dívka uprostřed nákupní zóny na jihu Friska.

Chris: ( Skočí jí do řeči. ) Ale na tom přeci není nic ….

Lynn: Nepřerušuj mě, prosím.

Chris: Promiň.

Lynn: Její stav, když jí přivezli, byl poněkud podivný. Ihned jsem vycítila, že za jejím stavem bude něco … temného. Tak jsem zavolala tebe.

Chris: To, že …

( Projdou do další místnosti, kde jsou dvě postele. Jedna je prázdná a na druhé leží mladá dívka. Dívá se před sebe. V ruce drží tužku a něco píše na papír, co má u sebe. )

Chris: ( Trochu se zarazí. ) Co to … dělá?

Lynn: Od chvíle, co se probudila, vzala ze svého stolku tužku a papír a začala psát…

Chris: Co…

( Jde pomalu k ní a přečte si první řádek. )

Chris: Ale… to…

Lynn: Ano. Pořád to slovo… voda. Nic jiného. Jen to.

 

Před domem Halliwellek

( Žena v kalhotovém kostýmu právě vyvěšuje ceduli s nápisem na prodej. Pak se rychle upraví a jde pomalu po schodech ke dveřím domu s velmi pestrou minulostí. Ani ještě nestihne otevřít dveře a už slyší něčí hlas. Otočí se a na obličeji se jí ukáže úsměv číslo 12 – Vítejte. Před ní stojí manželský pár a usmívá se jako v reklamě na zubní pastu. )

 

Muž: Dobrý den, Jsem Mark Statam a to je moje žena Shelly….Vy budete Mara Truová, re …

Mara: Ano. To jsem já. Přišli jste se podívat na dům?

Mark: Ano. ( Nadechne se. ) Víte.  Právě jsme se přestěhovali z Ohia. Moje žena tu dostala práci ve škole….a

Mara: Chápu. Když vydržíte pár minut, tak se hned budeme moci vrhnout na prohlídku. Nečekala jsem, že přijde někdo již tak brzy.

Mark: Omluvte nás. Víte… máme toho ještě hodně co na práci…. Ale vyčkáme, když to nebude trvat ( Zasměje se. ) několik hodin.

Mara: Jste vtipný. Tak… vydržte pár minut. ( Odemkne dveře a vchází dovnitř. )

Mark: ( Potichu ke své ženě ) Nebuď tak nervózní, zlato.

Shelly: ( Oklepe se a podívá se na něj. ) Já jen, že …

Mark: Buď v klidu a vyjde to.

Shelly: Budu se snažit. Vážně se budu snažit. Věř mi.

Mara: ( Z domu ) Můžete dál!!!

Mark: ( Usměje se. ) Tak se pojďme podívat, co nás ten dům může nabídnout.

( Shelly se plná vzrušení zasměje a zajásá. Oba dva vstoupí do domu se zatajeným dechem a rozhlížejí se kolem sebe. )

Mara: ( Z kuchyně ) Zatím se podívejte do obývacího pokoje. Budu u vás hned, jak to bude možné.

Shelly: ( Jde pomalinku dál. V tom se zastaví a otáčí se. ) Cítíš to?

Mark: Ne.

Shelly: ( Ušklíbne se. ) Tak pojď sem… ke mně.

Mark: ( Dojde k ní a prudce sebou trhne. ) Bože…

Shelly: Bože?!? Co to s tebou je? Začínáš měknout.

Mark: Nech toho. Víš, jak jsem to myslel.

Shelly: Ne. Pověz mi to.

Mark: Už konečně sklapni. Musíme …

( V tom sebou znovu trhne a bolestí uskočí stranou. Rychle se snaží dostat ke dveřím. )

Shelly: Marku?!? Co se …

( V tom Shelly uslyší podivný šepot. Jakoby jí někdo sledoval. Podívá se na Marka a jde zpomaleně k němu. Mark dorazí k vchodovým dveřím. Opře se o ně a otočí hlavu k Shelly. )

Mark: Rychle. Lásko.

Shelly: Vždyť… ( Ucítí bolest a uskočí. ) Jau… Co to….

( Po pár vteřinách se Shelly zastaví a začíná hořet. )

Mark: Shelly!!!

( Pohne se, aby se tak dostal z domu ven. Udělá od dveří jeden krok a pocítí žár a pak už jen tma. Za pár minut do haly přichází Mara. )

Mara: Tak už … jsem … tady. ( Potichu ) Statamovi?

( Všimne si stále otevřených dveří a udělá ještě několik kroků dál do haly. Nahlédne do obývacího pokoje a pak se podívá nahoru směrem do prvního patra. Její pohled pak spadne na dvě hromádky. Jedna je přímo před ní a druhá hned před dveřmi. )

 

Nemocnice Memorial

( Chris se pokouší sledovat onu mladou dívku. Pak se opět podívá na svou chráněnku Lynn. )

 

Chris: Proč jsi mě tedy … zavolala.

Lynn: ( Mírně se pousměje. ) No vidíš. Málem bych na to zapomněla. ( Ztiší hlas. ) Potřebovala bych, abys mi něco zjistil o … ( Podívá se na dívku. )

Chris: Počkat. Počkat. Ty, doktorka, chceš po mně, studentovi v maturitním ročníku, aby našel něco o někom… ( Lynn se zamračí. ) Dobrá. Jsem sice světlonoš. Mám sice pomáhat, ale proč zrovna s tímhle?

Lynn: Protože… ( Přitáhne si ho k sobě a pak mu pošeptá. ) V kašně, u níž byla nalezena, se našla i mrtvola ….

( Chris mírně vyvalí oči. )

Chris: Fakt???

Lynn: ( Kývne. ) Ano.

Chris: Ale…

Lynn: Byla bych ti vděčná. ( Laskavě se na něj usměje. ) Jinak povím Starším, jak jsme se setkali.

Chris: ( Zadrží dech a jen se na ni podívá. ) Fajn. Máš to mít…

Lynn: To jsem ráda, že si tak skvěle rozumíme.

Chris: Ale uvědomuješ si, že je to vydírání?

Lynn: Ale no tak, Chrisi.

Chris: Fajn. Fajn. Už mlčím a jdu přímo na věc.

Lynn: Fajn. To jsem ráda.

Chris: Kde, že se našla?

Lynn: Nákupní zóna, jižní San Francisco. A díky….

( Chris se usměje a odchází. Lynn se pro sebe usměje a pak se vrátí zpět ke své práci. )

Lynn: ( Otočí se na sestřičku, co má na starost právě onu dívku. ) Jak je na tom?

Sestra: Stav je lepší, než když ji přivezli, doktorko Janoová.

Lynn: A …

Sestra: Už popsala tři papíry.

Lynn: Pořád….

Sestra: Ano. Pořád jen voda. Všude samá voda.

Lynn: Hlídejte ji.

Sestra: Jistě, doktorko Janoová.

 

Nákupní zóna, parčík

( Dělníci kmitají jako mravenci. Mezi nimi se prohání několik architektů a snaží se zapsat si bůh ví co. Z nákupní části se otevřou dveře a vstoupí další dělník. Ochranou přilbu má naraženou tak, aby mu nebylo vidět do obličeje. Právě míjí jednoho z dělníků. )

 

Dělník: Zdarec.

( Muž kývne a mírně zvedne hlavu. Teď je mu na chvíli vidět do obličeje a je to Chris. )

Chris: Zdarec.

( Chris jde dál. Snaží se splynout s okolím a tak vezme do ruky to, co mu je nejblíže, šroubovák. Když míjí tři muže, co nad něčím právě žhavě diskutují. Jeden z nich se na Chrise podívá. )

Muž: Hej, Díky za šroubovák. Sháněl jsem ho už dobrou hodinu.

( Natáhne ke Chrisovi ruku. Chris mu šroubovák podá a chce jít dál. )

Muž: Díky. Kde byl?

Chris: ( Zrazí se. ) Ehmm. Támhle u toho keře. ( Ukáže tím směrem. )

Muž: ( Zamyslí se a podrbe se na hlavě. ) Zvláštní. No co, asi už začínám stárnout. No nic. ( Pak si Chrise prohlédne, znovu a lépe. ) Ještě jsem tě tu neviděl, jsi nový?

Chris: Jo. Jsem.

Muž: Fajn. Konečně někoho poslali. Společnost na nás hodně šetří. A zrovna tady by se nám pomoc hodila… ( Odmlčí se a pak se podívá ke kašně. ) Nebýt té mrtvoly, tak by šlo vše jako po másle.

Chris: ( Nerozuměl mu, protože muž vše říkal polohlasem. ) Jestli to nevadí… co se tu stalo.

Muž: Och Bože, odkud to jsi, že nečteš ranní tisk a nedíváš se na zprávy. Ráno tu dva mí chlapi nalezli nějakou holku a mrtvolu kluka. Od té chvíle naši partu opustili již tři dělníci… ( Jeho pohled je smutný a zamyšlený zároveň. Pak se na Chrise opět podívá. ) Jsem já ale hulvát. Jmenuji se Terry Johnson a jsem tady ten, co všemu velí. Pro někoho tyran, pro někoho to jediné, co ho dělí mezi vězením a životem bez mříží, a ty?

Chris: Jsem…Chris.

Terry: Vítám tě u nás Chrisi. ( Opět posmutní a pak se pousměje. ) Doufám, že nás neopustíš tak rychle jako ti před tebou.

Chris: ( Zakroutí hlavou. ) To se nestane…. ( Velmi potichu ) Tedy dokud nezjistím, co se tu stalo. ( Pak se rozhlédl a usmál se. )

 

Dům Halliwellek, hala

( Mara Truová právě zametla hromádku popela, co byla v hale. Nevěřícně ještě teď Kroutila hlavou. Pak si přisunula koš a všechen prach do něj smetla. V tom někdo zaťukal na dveře a ona prudce zvedla hlavu. )

 

Mara: ( Pro sebe ) Kdo pak to nás jde navštívit….

( Dojde ke dveřím a ptevře je. Ihned se usměje na muže kolem třiceti, aby ukázala, že ona je právě ta pravá, s níž má uzavřít veledůležitou smlouvu. )

Mara: Dobrý Den, Jsem Mara Truová a ….

Muž: ( Trochu mrazivě ) Vím, kdo jste, slečno Truová….

Mara: ( Zaraženě se na něj podívá a přestane se smát. ) Ehmmm?!?

Muž: ( Usměje se. ) Znám Vás z reklam v televizi.

Mara: Ach tak.

Muž: Promiňte, že jsem Vás tak vyděsil, slečno Truová. Nebylo mým úmyslem Vás polekat, jako kdybyste snad viděla… ducha.

Mara: ( Opět se usměje. ) Vždyť jste to řekl normálně. Jen já jsem se… no vždyť víte sám…

Muž: Jsem …   Adam Jefferson a rád bych se podíval na dům…

Mara: ( Zaskočeně ) Jistě. Jistě. Tak… ehm … pojďte dál…

( Pouští Adama dovnitř. Ten překročí práh, udělá pár kroků a zastaví se. Mara už je zase o pár „lekcí“ napřed. Když jí dojde, že ji Adam nenásleduje, zastaví se a pak se i otočí. )

Mara: Jste.. .v pořádku?

Adam: Ano… jsem naprosto v pořádku.

Mara: ( Trochu nedbale. ) Fajn. To jsem ráda. Ještě, aby jste mi zmizel v prachu jako ti ostatní a ten dům nikdy neprodám.

Adam: Zmizel v prachu???

Mara: Už jsem tu měla pár návštěvníků, co pak kamsi záhadně zmizeli. Jediné, co tu nechali, bordeláři, byla hromádka prachu… ( Podívá se na podlahu. ) Právě před Vámi jsem jednu před chvílí uklidila. ( Pak udělá krátkou pauzu. ) Počkejte tady prosím, dojdu si pro nějaké brožury.

( Pak mizí v kuchyni. Adam se usměje a pak se rozhlédne. Atmosféra minulosti se ho teď dotýká naplno. Jako světlonoš teď cítí vše dobré, co v tomto domě bylo vykonáno, ale i to zlé. Jeho pohled dopadne na místo před ním. )

Adam: ( Polohlasem ) Démoni… Chytré. Vážné chytré.

( V tom se v jídelně opět objeví Mara a svým typickým úsměvem se na Adama podívá. )

Mara: Můžeme začít.

Adam: ( I on úsměv opětuje. ) Jistě. Jsem hned za Vámi, slečno Truová.

 

Nákupní centrum, parčík

( Chris se zatím přesunul blíž ke kašně. Občas se snažil někomu na oko pomoci, protože Terry ho čas od času pozoroval. Když se naskytla vhodná chvíle, přistoupil ke kašně a snažil se něco zbystřit. Pak vytáhl z kapsy lahvičku s lektvarem a vypije jí. Jeho prsty lehce problesknou. Po chviličce položí dlaně na okraj kašny. )

 

Chris: ( Velmi potichu ) Odhal, co skrýváš, odkryj, co za minulost schováváš. Pověz mi, co žádám vědět, pověz mi, co toužím slyšet.

( Jak to řekne, voda v kašně lehce zabublá a konečky prstů projede „zpětná“ reakce. )

 

V jeho vizi

Nákupní zóna

( Dívka stojí před výlohou s luxusním spodním prádlem. Pak se podívá přímo před sebe a spatří v odraze mladíka. Usměje se. On vidí v odraze výlohy její úsměv a jde k ní. Kolem něj prochází několik lidí a jeden z nich zůstane stát, opře se o zábradlí a dívá se kamsi. Mladík dojde ke své dívce a obejme ji. )

 

Mladík: ( Potichu ) Gabrielle, v tomhle … ( Mrkne na jeden výstavní kousek v obchodě. ) … bych tě rád viděl….

Gabrielle: A pak svléknout, to už znám. Zacku?

Zack: Ano?

Gabrielle: Co takhle si dát pauzu?

Zack: Pauzu?

Gabrielle: Víš… tady od těch všech… lidí.

Zack: Ale vždyť….

Gabrielle: Neboj. Sam a Ty nás najdou.

Zack: ( Šibalsky se usměje. ) Proč ne….

( Oba dva se pak ruku v ruce vydají směrem k nouzovému východu, kde je cedule s nápisem v rekonstrukci. Projdou dveřmi do temného průchodu a dál do uměle vytvořeného parčíku. Uprostřed něj stojí kašna a nepravidelně z ní čas od času vystříkne proud vody. )

 

Nákupní zóna, parčík

( Chris se otočí a všimne si temného průchodu. Zatím je stále uzavřený. Pak se podívá na hodinky. )

 

Chris: A sakra… hodina.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

( Mara vstoupí do kuchyně. Za ní jde hned Adam a vše si pečlivě prohlíží. Mara se mezitím opře o stůl a podívá se na něj. )

 

Mara: Zdá se… ehmm… že o dům máte opravdu zájem, pane Jeffersone.

Adam: ( Podívá se na ni. ) Proč myslíte, slečno Truová?

Mara: Zatím si ho nikdo tak pečlivě neprohlížel. Máte rodinu, jestli to tedy nevadí… jako to, že Vás na to ptám.

Adam. ( Zarazí se a pak se usměje. ) Ne. Nevadí mi to. A Ano. Mám rodinu.

Mara: ( Chápavě se usměje. ) A proč tu není s Vámi?

Adam: Vy máte ale vážně vtíravé otázky.

Mara: Promiňte.

Adam: Nevadí. Ehm.. No.. Moje žena… vlastně moje budoucí žena…

Mara: Vy se tedy budete….

Adam: … je mrtvá. ( Mara ztuhne. )

Mara: ( Smutně ) To je mi líto….

Adam: Už je to … dlouho…. Pro někoho. A moje dcera…

Mara: Oh… je snad … také mrtvá?

Adam: Ne. Není mrtvá. Je v dobrých rukách. ( Pak se zamyslí a jakoby si začíná mluvit pro sebe. ) Až ten dům koupím, tak se s ní sem zase nastěhuji.

Mara: ( Začíná být zmatená. ) Zase?

Adam: ( Uvědomí si, co říká. ) Promiňte. Úplně jsem se zasnil.

Mara: Tak… no… přejdeme k další místnosti?

Adam: Proč ne… ( Přitom jeho pohled sjede stranou na dveře do sklepa. )

 

Byt Bennetů, obývací pokoj

( Chris v naštvání hodí svůj batoh na zem k pohovce. Pak si do ní sedne a ještě do ní lehce bouchne pěstí. Pak se nadechne a zavře oči. Snaží se uklidnit, ale nedaří se mu to. Následně na to kopne prudce do stolu a shodí tím vázu, co stála na kraji. Ta se rozbije a hluk probere další osobu v bytě. Z polootevřených dveřích se objeví Victor a mírně naštvaně se na Chrise podívá. )

 

Victor: Co se tu… děje?

Chris: ( Prudce sebou trhne a otočí se. ) Lekl jsem se.

Victor: ( Ironicky ) To vidím.

Chris: ( Unaveně ) Promiň.

Victor: ( Sjede pohledem na rozbitou vázu. ) A tohle … to je jako co?

Chris: ( Jen otočí hlavu k váze. ) Tak tohle… to je mi vážně moc líto. Já…

Victor: Nevypadáš moc … dobře.

Chris: Vážně? No… tak to bude asi pravda.

Victor: Těžký den?

Chris: Ani ne… jen… je toho dnes na mě moc.

Victor: Tak si odpočiň. Sousedé již hodinu nevrtají. Bude tu klid.

Chris: Rád bych, ale ….

Victor: Co ale?

Chris: Nemůžu. Jedna má chráněnka mě pořádala o pomoc a pak ten par… neřád ve škole… prostě nedocházel pochopit, že jsem měl plno práce… důležitější práce. ( V tom vycítí další příliv vizí a prudce vstane. ) Musím ….

 

V jeho vizi

Nákupní centrum parčík

( Zack a Gabrielle dojdou ke kašně. Zack si pak všimne lavičky a usměje se. )

 

Zack: Sedneme si?

Gabrielle: Proč ne.

( Oba dva se usadí na lavičce a rozhlížejí se. )

Zack: Jak víš, že to tady je?

Gabrielle: To je tajemství…

Zack. Nesnaž se být najednou tak tajemná.

Gabrielle: Dobře. Řeknu ti to. ( Potichu mu něco pošeptá. )

Zack. ( Nahlas ) Blbost.

Gabrielle: Ne. Fakt. Je to tak, vážně.

Zack: A tomu mám jako věřit??? Že ti nějaký muž pověděl, kde se tady dá najít místo, kde budeme o samotě???
Gabrielle: Vážně. Je to tak.

Zack: Dobře. Dobře. Začínám ti věřit.

( Za nimi se něco pohne a Zack se prudce otočí. )

Zack: Co když někdo přijde?

Gabrielle: Nepřijde, lásko. Sem nikdo nechodí.

Zack: Až tak….

Gabrielle: Jo … tedy alespoň to říkal.

Zack: ( Rozhlédne se a pak se škodolibě usměje. ) Takže… když už jsme tady…

Gabrielle: Ano?

Zack: Co kdybychom….

( Gabrielle  vstane a opře se o kašnu. I Zack  se postaví a jde pomaličku k ní. Písek, co je všude kolem kašny, jemně křupe. )

Zack: Neboj se. Bude to v pohodě.

Gabrielle: Myslíš?

Zack: To si piš. Vždyť….

Gabrielle: ( Dívá se do vody, když tu v ní spatří něco, co ji znepokojí. ) Viděls to?

Zack: Co?

Gabrielle: To ve vodě… viděls to?

Zack: ( Podívá se na svůj vlastní obraz. ) Ne. Co bych tam měl … vidět.

Gabrielle: ( Usměje se. ) Promiň asi jsem měla nějaké… ( Zase to spatří. ) Zase. Zasej sem to viděla!

On: Nepovídej mi…

( Gabrielle náhle uskočí zpět k lavičce a nechává Zacka u kašny. Její chování ho natolik znepokojí, že se otočí směrem k ní a vrhne na ni jeden ze svých znepokojivých pohledů. )

 

Byt Bennetů, obývací pokoj

( Victor pomáhá Chrisovi vstát. Ten nával dalších vizí zvládl jen tak tak. )

 

Victor: Chrisi….

Chris: ( Lehce ztrápeně ) Neptej se. Prosím jen se neptej.

Victor: Ale…

Chris: Dědo. Všechno mám pod kontrolou. Věř mi.

Victor: Já jen…

Chris: ( Nahlas ) Nech toho! ( Victor sebou úlekem trhne. ) Já … to … zvládnu.

( Chris ustoupí a ještě trochu zmateně hledá batoh. Když ho najde. Popadne ho a odchází pryč. )

Victor: Kam jdeš!

Chris: Do Memorial. Za tou… Gabrielle!

( Pak už třískne dveřmi a jeho kroky mizí do ticha. )

 

Nemocnice Memorial, chodba

( Lynn Janoová prochází chodbou. Zastaví se u jedné sestry podívá se do nějakých papírů, co nese. Pak se usměje a jde dál. Již chce vstoupit do pokoje, kde leží Gabrielle, když tu jí zastaví její kolega. )

 

Kolega: Zdravím… Lynn.

Lynn: ( Odtažitě ) Ahoj Edwarde, co ty tu … ( Pak lehce sarkasticky ) Chirurgie je o pár pater níž.

Edward: Jsem rád, že i ty mě ráda vidíš.

Lynn: Víš… naposledy jsi urazil mou matku, když jsi řekl, že její špagety vypadají jako vnitřnosti toho pána, co ti onehdá na stole umřel.

Edward: Prostě mi to tak přišlo.

Lynn: ( Zastaví ho. ) Ale nemusels to říkat. Znáš přeci mou matku.

( Během té jejich podivné konverzace si Lynn všimne Chrise, jak mizí v pokoji Gabrielle, a usměje se. )

Edward: Lynn? ( Nevnímá ho. ) Lynn?

Lynn: ( Konečně jeho hlas slyší. ) Promiň. Trochu jsem se zamyslela.

Edward: Konečně jsi zase mezi námi. ( Otočí se, ale nikoho nevidí. ) Koho jsi tam….

Lynn: Nikoho Edwarde, nikoho. O čem, že si se to chtěl bavit?

( Edward se usměje. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj Gabrielle

( Gabrielle leží v posteli a právě přestala psát. Podívá se na Chrise a pak zdvihne ruku a začíná psát další stránku. Chris k ní pomalu přijde a vezme do rukou jeden z popsaných papírů. Pak zvedne hlavu a jejich pohledy se střetnou. To vyvolá další příval vizí. )

 

V jeho vizi

U kašny

( Za Zackem se z kašny vynoří vodní démon a celého ho vtáhne dovnitř. Gabrielle stojí u lavičky jako přikovaná. Zack zmizí pod hladinou a pak jeho tělo, po chvilce, vyplave na povrch. Gabrielle ustoupí o krok dozadu. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj Gabrielle

( Chris se vzpamatuje. Gabrielle přestala psát a dívá se na něj. )

 

Chris: Gabrielle, co se tam… přesně stalo?

( Gabrielle mu neodpoví. Jen je její pohled o to víc intenzivnější. )

Hlas: Od chvíle, co tu je, ještě nepromluvila.

( Chris se otočí. Vedle něj stojí Lynn. )

Lynn: Snažili jsme se jí nějak přimět, aby mluvila, ale marně. Cos zjistil.

Chris: Já….

Lynn: A nesnaž se z toho vykroutit, jinak budu nucena použít svou moc…

Chris: ( Zakření se. ) Ne. Díky. Vážně to nemusí být.

Lynn: No vidíš… Tak je v tom něco magického, že jo?!?

Chris: Je a pravděpodobně …

Lynn: Co?

Chris: Podle toho, co jsem viděl, je možné, že za vším stojí vodní démon.

Lynn: Říkáš to, jako kdyby sis nebyl jistý…

Chris: Taky nejsem. Za smrt Zacka rozhodně může vodní démon, ale …

Lynn: Ale co?

Chris: Těžko by mohl způsobit takové trauma, aby z toho někdo skončil … ( ukáže na Gabrielle ) … takhle.

Lynn: Proč by ne. Oba dva do sebe byli pravděpodobně tak zamilovaní, že smrt jednoho uvedla do transu i druhého.

Chris: Hezká teorie, ale pořád v tmo chybí pár neznámých.

Lynn: A to?

Chris: Ta voda, to, že ještě nic neřekla a fakt, že jsem před chvílí měl další vizi, když … se na mě podívala.

Lynn: Vždyť ty … nemáš schopnost předvídání.

Chris: Použil jsem lektvar, co mi dá tu schopnost. Je vázaný právě na Gabrielle.

Lynn: Aha a ….z toho všeho vyplývá?

Chris: ( Pokývá moudře hlavou. ) Že se na to místo budu muset vrátit ještě jednou. ( Všimne si, že mu vibruje mobil. Podívá se na něj a je to Briana. ) Promiň, někdo mi volá. Musím to vzít.

Lynn: V pohodě.

Chris: ( Vyjde z pokoje na chodbu a hovor přijme. ) Ahoj Bri.

Briana: Ahoj Chrisi, tak jak zafungoval ten lektvar?

Chris: Jo, jo. Dobře zafungoval. Jak dlouho vydrží?

Briana: Většinou tak půl dne, pokud je dost silný. A tenhle byl dost silný.

Chris: Takže to mám ještě čas.

Briana: Nepotřebuješ s tím pomoci?

Chris: Začínáš být jako Děda.

Briana: Já i Victor se snažíme….

Chris: ( Chápavě ) Já vím.

Briana: Takže nepotřebuješ pomoc…

Chris: Ne, ale kdyby něco. Číslo na tebe mám.

Briana: Dobře. Zatím ahoj.

Chris: Čau…

( Chris pak přeruší spojení a mobil si dá do kapsy u kalhot. Jeho pohled je zamyšlený a utápí se kdesi před ním.)

 

Dům Halliwellek, podkroví

( Prach je téměř na všem, co tu je. Na místě, kde stával stojan s Knihou Stínů. Teď je na jeho místě prázdno a stojan leží pohozený na zemi. Vše je přesně takové, jak to tu zůstalo, když tu sestry bojovaly s Horoskopiány. Za zavřenými dveřmi jsou slyšet kroky stoupající výš a výš. )

 

Dům Halliwellek, schody do podkroví

( Mara jde pomaličku schod po schodu, krok za krokem, ke dveřím do podkroví. Adam ji následuje a přemýšlí. )

 

Mara: Zatím žádný z případných zájemců nechtěl vidět, co je v podkroví. ( Zamyslí se. ) Tedy až na jednoho, ale ten se pak nějak … vytratil. Nedalo mi to a pokusila jsem se ty dveře otevřít, ale klíč byl asi opotřebovaný. Pak jsem to nějak neřešila.

Adam: A myslíte, že ….

Mara: Nebojte se. Zámečník mi udělal kopii, takže by to teď mělo…

( Dojdou ke dveřím a Mara vytáhne svazek klíčů a začne hledat ten správný. Když ho najde, vsune ho do zámku, ale nic se nestane. )

Mara: ( Polohlasem ) Sakra. Vždyť to mělo jít….

Adam: Nějaký problém, slečno Truová?

Mara: Jen… mělo to fungovat… Proč to…

Adam: Mohu to zkusit?

Mara: No… ( Pokrčí rameny. ) Proč ne. ( Podá mu klíče. )

( Adam stojí před dveřmi a v ruce svírá klíč od nich. Pomaličku se klíč přibližuje ke klíčové dírce. Když začíná mizet v ní, Adam ucítí odpor, s nímž se musí klíč poprat. Cítí, jak tím dřevem prochází energie, která se dotkne i jeho. V tom zámek povolí a v zámku to cvakne. Dveře se poté pomaličku a s vrzáním otevřou. Mara otevře ústa, ale není schopna z nich vypustit ani slůvko. Adam vstoupí opatrně dovnitř a vidí svou minulost. Svůj rok života s Halliwellkami a hlavně, téměř rok života s Phoebe. Jeho pohled hned dopadne na stojan na zemi. Očima začíná kmitat po pokoji. )

Mara: Jak jste to … dokázal?

Adam: To víte… ( Nadechne se. ) … mužská síla.

Mara: Aha. ( Jak vstoupí a rozhlédne se, uvědomí si, že o této místnosti neví vůbec nic. ) Ještě něco … byste rád viděl? Zahrádku? ( S žertem ) Nebo snad třeba sklep?

Adam: Sklep?

Mara: To já jen tak…

Adam: Proč ne. Mohu se podívat do sklepa.

Mara: ( Naprázdno polkne a zakření se. ) Dobře. Vy jste tu zájemce…

 

Nákupní zóna, parčík

( Chris sedí na lavičce a dívá se na fontánu. Pořád nad tím přemýšlí. Pak se postaví a jde pomaličku ke kašně. Stále se rozhlíží kolem sebe. Nikdo tu už není. V tom Chris zaslechne dva hlasy – mužský a ženský. Jeden z nich se jmenuje Tom a ona je Patricia. Chris se oklepe a rychle se běží schovat. Za minutku na to se u kašny objeví onen Tom i Patricia. )

 

Patricia: Ale je tu krásně, co?

Tom: Vždyť jsem říkal, že se ti tu bude líbit.

Patricia: Já vím a je to milé, že mě ještě dokážeš překvapit.

( Políbí se a Patricia se poté posadí na lavičku, kde před chvíli seděl Chris. )

Tom: ( Trochu zčervená a sedne si vedle ní. ) Víš, ten chlapík, co mi řekl o tomto místu, mi pověděl, že opravdu stojí za to podívat se do kašny. Prý když tam hodíš minci a budeš si něco přát, tak se to vyplní.

Patricia: ( Usměje se. ) To, že ti řekl….( Vstane a jde pomalu ke kašně. ) A ty mu věříš?

Tom: No, tak prvotně mi řekl, že najdu přímo uzlující svět uprostřed chaosu, a měl pravdu.

Patricia: Fajn. Fajn. Máš nějakou tu minci, lásko?

Tom: ( Začíná si prohrabávat kapsy a vytáhne pěťák. ) Tady.

Patricia: Tak za pěťák ti stojím??? ( Pak se zasměje. ) To byl vtip.

( Patricia jde pomalu ke kašně. Tom se za ní otáčí a spokojeně ji sleduje. )

Patricia: Takže říkáš hodit?

Tom: Jo.

( Patricia se opře jednou rukou o chladný kámen a dívá se do vody. Vhodí minci a usměje se. V duchu zašeptá své přání a voda v kašně začíná bublat. )

Patricia: ( Překvapeně ) Tak tomu říkám reakce.

Tom: Tak co sis přála, Pat?

Patricia: To ti neřeknu. ( Otočí se k němu. ) Jinak se to … ( Všimne si Tomova pohledu. ) nespl… ní.

( Tom zírá na to, co se děje za ní. Z kašny právě vystoupal do dvou metrů vodní démon a chystá se Patricii stáhnout k sobě. )

Tom: Pat….ricio, zatebouje…

Patricia: Promiň, co že jsi to říkal?

( V tom ucítí mokro a je tak rychle stažena do kašny, že nestihne ani křičet. Vodní démon ji chvíli drží pod vodou a pak ji pustí. Její duše je pryč a její tělo plave na hladině. )

Tom: ( Zoufale ) Patricio….

( I on ale záhy ucítí něco nezvyklého. Otočí se ke stromkům a není schopný cokoli říct. Chris ale z jeho úhlu pohledu vidí, jak mezi stromky prochází démon maskovaný právě těmi rostlinami. Démon se již blíží k Tomovi. Ten ho již spatřil, ale ztuhlý neudělal ani krok. )

Démon: ( Jako když šumí stromy ) Přišel tvůj čassss

Chris: A do háje….

( Chris vyskočí ze svého úkrytu a běží Tomovi na pomoc. Démon už po něm natahuje své dlouhé ruce, aby pak mohl získat cosi, co již získal od Gabrielle. Tom ucítí bolest a začíná křičet. Jeho hlas se šíří dál a dál. Ruce démona se dotknou Tomova těla a začíná jimi proudit jeho životní energie. Tom před svýma očima vidí imaginární proud vody, co mu začíná ochlazovat jeho srdce. Chris ze sebe vydává všechno, aby tomu zabránil. Srazí Toma k zemi a oba dva zmizí pryč. Démon zaúpí a několik stromků kolem něj se zláme. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj Gabrielle

( Doteď zase psala. Teď psát přestala a tužka jí vypadla z ruky. Její pohled se stočí k zemi a dál se ani nehne. Papír, co měla na dece, z ní volně sklouzne a jako vlaštovka dolehne na zem.)

 

Byt Bennetových, obývací pokoj

( Vedle pohovky se objeví Chris i s Tomem. Ihned ho položí na pohovku a snaží se zjistit, co mu je. )

 

Chris: Tome! ( Dotkne se ho a snaží se ho probudit. ) Tome!

( Tom otevře oči a ty zmateně těkají po místnosti. )

Chris: Konečně.

Tom: ( Pomalu a vyčerpaně ) Kde … to … jsem… Kde… ( Prudce se posadí. ) Kde je Patricia, ten, ten… ta věc tam…

Chris: Už jsi v bezpečí.

( V tom se v místnosti objeví Victor. )

Tom: Ta… vodní…. Bože… kde…

Chris: Klid. Musíš se uklidnit.

Victor: Co se stalo?

Chris: ( Dědův hlas vnímá jen na půl. Stále se snaží uklidnit Toma. ) Vodní démon…. ( Na Toma. ) Musíš se uklidnit.

Victor: Vodní démon? ( Přiskočí Chrisovi na pomoc. )

Chris: Jo. Vodní a ještě jeden.

Victor: Dva?

Tom: Kde je Patricia??? Kde!!!

Chris: Jo. Zdá se, že se domluvili.

Tom: Kam jste mi ji dali?

Chris: ( Potichu ) Nikam, Tome. Nikam.

( Tom se na Chrise podívá a pak omdlí. )

Victor: ( Nadechne se. ) Já….

Chris: ( Narovná se. ) Já vím, co chceš říci, ale věř mi. Právě jsem zachránil alespoň jeden život.

Victor: ( Podívá se na Toma. ) Kdo to vůbec je?

Chris: Nemám tušení.

Victor: Jak tedy znáš jeho….

Chris: Slyšel jsem je.

Victor: Je?

Chris: Jeho přítelkyně teď plave v oné kašně, kde skončil i přítel dívky, co leží na oddělení mé chráněnky.

Victor: Takže….

( Oba dva zaslechnou, jak v zámku chrastí klíče. Dveře se otevřou a v nich je Wyatt a Hope. Oba dva vstoupí dovnitř a spatří Chrisův pohled. Wyatt ztuhne. )

Wyatt: Co?

Chris: Myslím, že teď by se mi ta pomoc hodila….

( Victor kývne s mírným úsměvem na souhlas. Wyatt i Hope stále ztuhle stojí vedle sebe a pak se na sebe zmateně podívají. )

 

Dům Halliwellek, hala

( Mara podává Adamovi ruku. )

 

Mara: Jsem ráda, že jste byl spokojen.

Adam: I já jsem byl spokojen.

Mara: Kdy Vás mohu očekávat v mé kanceláři?

Adam: Počítám, že již zítra.

Mara: ( Usměje se. ) Už tak brzy?

Adam: To víte… nemůžu přeci čekat, až mi ten dům někdo koupí před nosem.

Mara: Pravda… i když….

Adam: Takže… v kolik mám přijít?

Mara: Bude Vám to stačit v deset, pane Jeffersone?

Adam: To bude.

Mara: Takže v deset…. Co se týče financí… na tom se dohodneme tedy až zítra?

Adam: Zítra mi to bude vyhovovat.

( Oba dva si ještě jednou potřesou rukama a pak se Adam otočí a odchází. Když vyjde ven a Mara za ním zavře dveře, rozhlédne se. Nikde nikdo. Zmizí v modré záři pryč. )

 

Nemocnice Memorial, chodba

( Lynn Janoová jde na pravidelnou kontrolu své podivné pacientky. Když ale otevře dveře, vidí, jak dva zřízenci nakládají Gabriellino tělo na lehátko. Nad jejím bezvládným tělem stojí Edward a kýve nechápavě hlavou. )

 

Lynn: Co se stalo?

Edward: ( Otočí se k ní a má na tváři ustaraný výraz. ) Je … mrtvá.

Lynn: Cože!!! Jak ….

Edward: Sestra byla pryč sotva pár minut, když se „to“ stalo.

Lynn: Co je to to?

Edward: Jakoby prostě odešla… najednou. Bez bolesti, bez jakéhokoli stenu.

Lynn: ( Naštvaně ) Proč jste mi nezavolali?

Edward: My…

Lynn: ( Nahlas ) Proč!!!

Edward: Bylo už pozdě. Už se jí nedalo pomoci.

( Lynn se ztuhle podívá na Gabrielle. Přistoupí k ní a přikryje její tělo bílým prostěradlem. Hned její jí jasné, že se něco muselo stát. )

 

Nákupní zóna, parčík

( Wyatt a Hope stojí mezi lavičkou a kašnou. Dívají se tu na kašnu, tu na lavičku a stromky za ní. )

 

Hope: Takže… co teď?

Wyatt: Nevím. Vždyť je to blbost. Proč by vodní démon spolupracoval s nějakým podřadným démonem, co vysává životní energii. ( Pak hodí jen tak do prázdna rukou. ) To přeci dělá téměř polovina démonů v Podsvětí. Obzvláště teď… když je okupují Horoskopiáni.

Hope: Bereš to moc vědecky. ( Zamyslí se. ) A co když … ( Pak se mírně rozzáří. )

Wyatt: Co tě napadlo?

Hope: Co když je to právě ten důvod? Co když jsou takhle silnější….

Wyatt: ( Skepticky ) Když se dají dva různí démoni dohromady?

Hope: Víš. Třeba je to takový podivný druh symbiózy.

Wyatt: Dost podivná symbióza, nemyslíš?

Hope: ( Ušklíbne se. ) Promiň, ale ten váš svět neznám tak dlouho, abych mohla hodnotit, ale vždyť je to zjevné….

Wyatt: Jako tohle?

Hope: Dva milenci… dva démoni. Jeden z těch milenců je utopen a\jeho životné energie pohlcena vodou. Druhý je v šoku a … o co vlastně měl přijít ten druhý?

Wyatt: Chris si myslí, že o tu životní energii pohánějící jeho lásku nebo tak něco…

Hope: No tak tu si vezme ten druhý….

Wyatt: ( Komediálně ) Je to přeci jasné jak facka.

Hope: Nesnaž se být vtipný, když ti to zrovna teď moc nejde.

Wyatt: Promiň.

Hope: Když tedy víš to, co víš. Jak na ně?

Wyatt: Na vodního démona postačí trocha té elektřiny, ale ten druhý… co o něm víme… NIC.

Hope: Fajn. Takže… nejprve toho prvního ano?

Wyatt: ( Zamyslí se. ) Jsi si jistá, že do toho chceš jít? Víš, myslím tím….

Hope: ( Zarazí ho. ) Na to už je snad pozdě. Zapomněl jsi snad na to, že už jsem součástí vaší… ať je to co je to?

Wyatt: Promiň.

Hope: Ještě třetí „promiň“ během jedné hodiny a jsi diskvalifikovaný.

Wyatt: Kde jsme se to ocitli v nějaké té soutěži či co?

 

Tam nahoře

( Mezi Staršími se objeví Chris a ihned jde k jednomu, co je mu nejblíže. Ten se na něj podívá a mírně se zamračí .)

 

Starší: Co ty tady?

Chris: Omlouvám se, že jsem sem tak vpadl, ale potřebuji pomoci.

Starší: Jakou pomoc si ode mě žádáš?

Chris: Jen… takovou maličkou… Vážně.

Starší: Poslouchám!

( Chris si oddychne a chystá se mu říci, co má v plánu. )

 

Nákupní zóna, parčík

 

Hope: Tak už toho nech a … kam se mám postavit?

Wyatt: ( Máchne rukou. ) Třeba ke kašně. Já se postavím asi sem a uvidíme, co se stane.

( Hope se přesune ke kašně a podívá se do vody. )

Hope: Nic tam… ( Voda začíná boblat. ) …. Tak teď už jo. ( Otočí se k Wyattovi . ) Ta voda … bublá. ( Za ní už roste vodní démon. )

Wyatt: Ona nejen že bublá ….

Hope: ( Otočí se a vytřeští oči. ) Ou… můj Bože! ( Ustoupí o krok k Wyattovi. ) Rychle W! Rychle!

Wyatt: Chrisi! Teď!

( Z nebes zasviští blesk a trefí se do vodní hladiny poblíž démona. Po něm se jen zakouří a je pryč. )

Hope: Vyšlo to.

Wyatt: ( Podívá se nahoru. ) Díky.

( Mezi nimi se objeví Chris a usmívá se. )

Chris: ( Nadšeně ) Tak to bychom měli….

Wyatt: Jo. Měli a co ten druhý?

( V tom se mezi stromky objeví vysoký muž a jde k nim. )

Hlas: Bravo! Vážně bravo.

Hope: Kdo to ….

Chris: ( Hlas je mu povědomý, když muž vyleze zpoza houští, pozná ho. ) Terry Johnson!

Wyatt: Kdo?

Chris: Terry Johnson, šéf dělníků, co to tu rekonstruují.

Terry: Bože. A já  myslel, že mi to utajení vydrží déle.

Hope: Kdo….

Chris: ( Rozzáří se. ) Začínám to chápat.

Terry: No… tak se ukaž… nováčku?

Chris: Ty jsi ten démon, že….

Terry: Ne. Nejsem démon. Jen jsem si přičichl k magii a zjistil jsem, že si díky ní můžu vzít, co budu chtít.

Wyatt: Cože?

Chris: Chápu. Zlákal jsi na svou stranu vodního démona. Slíbil jsi mu moc a místo, kde bude moci lovit své oběti…

Terry: Bylo to celkem lehké. Tihle démoni jsou tak primitivní.

Chris: A pak… co jsi plánoval dál?

Terry: Teď už to můžu říci…

( Mezitím, co mluví, se kolem nich objeví další dělníci. )

Hope: ( Všimne si jich. ) Wyatte…. ( potichu ) podívej se kolem….

Wyatt: O ou…

Terry: Hledal jsem zvlášť silné dvojce…¨

Chris: A bral sis tu silnější část … Gabrielle a Toma….

Terry: Vidíš, že to jde.

Chris: Ale ….

Wyatt: ( Potichu ) Chrisi….máme společnost.

Chris: ( Podívá se kolem sebe. ) Tak takhle to je….

Terry: Víš, když už to trvalo tak dlouho a já už jsem neměl dost energie, abych ji mohl předat i mým hochům. Musel jsem najít mnohem silnější oběť.

Chris: ( Překvapeně ) Co?

Terry: Věděl jsem, že Gabrielle skončí v nemocnici. Nechal jsem jí žít vlastně jen kvůli tomu. Jistě by se dostala do rukou někoho, kdo se jí bude snažit pomoci… a vyšlo to. ( Nahlas se zasměje. ) Ba co víc. Hned dva čarodějové, dívka, co by mohla energii rozdávat a stařík, co to ho ví tolik…

Wyatt: Cože!!!

Chris: Děda….

Terry: Ano….

Chris: Ale jak….

Terry: Tom byla jen … past, jak přilákat tebe. To, že tu mám další bonusy… za to jsem vám vděčný. Vážně vděčný.

 

Byt Bennetových, obývací pokoj

( Tom otevře oči a jako zombie se postaví. Victor zatím v kuchyni připravuje večeři. Pomalu se plíží pokojem až ke dveřím do kuchyně. Victor zaslechne nějaký šup¨m a otočí se. )

 

Victor: ( Trochu polekaně ) Už jste se probral…. Nechcete čaj nebo něco? ( Tom mlčí. Jen se natáhne pro nůž na lince a posune se blíž k Victorovi. ) Jste … v pořádku?

 

Nákupní zóna, parčík

( Wyatt, Hope a Chris stojí u sebe. Kolem nich v kruhu stojí dělníci a Terry. Ten se stále víc a víc usmívá. )

 

Terry: Tedy. Teď jsem zalhal. Bože, já se za to stydím. Máma mi říkala, že nemám lhát, ale já ne a ne! Pořád lžu. Gabrielle a Zackovi jsem také lhal. A teď lžu i tobě, Chrisi.

Chris: ( Nervózně ) Bože v čem!

Terry: V tom, že Tom je past.

Hope: ( Potichu ) Začínám v tmo jaksi plavat.

Terry: Plavat… neboj se dítě, plavat v tom nebudeš. Spíše se budeš … topit….

( Máchne rukou a dva z jeho pracovníků se na ni vrhnou a snaží se jí dotáhnout ke kašně. )

Terry: Bez té vody by to ani nešlo. Někdo musí být obětován, jinak to nejde.

Chris: Jste šílenec!

Terry: Možná jsem a možná ne, ale co naplat, když vy budete za chvíli mrtví! Co na tom, že jsem Ti lhal, když jsem řekl, že tom je past… ( Pro sebe ) No, i když vlastně je, ale … ( Na Chrise. ) Víš… On je jedním z nás a teď by měl být tvůj děda již…mrtvý!

 

Byt Bennetových, kuchyň

( Victor couvá dál a dál. Tom se každým krokem přibližuje a pevně svírá nůž v ruce. V tom Victor narazí na svou hůlku a pevně ji uchopí. Zároveň s tím se přestane posouvat dozadu. )

 

Tom: ( Blíží se k Victorovi čím dál tím rychleji. ) Teď umřeš, staříku! ( Chce udělat výpad, ale Victor ho srazí hůlkou k zemi. )

Victor: ( Vítězně ) Jsem sice starý, ale pořád jsem dost inteligentní, abych si poradil s jedním slizounem jako jsi ty. ( Pak mu uštědří ještě jednu omračující ránu a Tom nehybně leží na zemi. ) Měl bych asi něco udělat…jinak se mi ti tři dostanou do úzkých.

( Vezme svůj mobil a rychle vyťuká číslo na Erin. )

Erin: ( Přijme hovor. ) Dobrý….

Victor: Na to není čas. Mám prosbu…

Erin. Poslouchám.

Victor: Teď musíš udělat to, co ti řeknu jinak je s Chrise, Wyattem a Hope ámen. )

Erin: Jsem jedno ucho.

Victor: Jdi….

 

Nákupní zóna, parčík

( Dva chlapi hodí Hope do kašny a snaží se jí utopit. Další dva se snaží zaútočit na Wyatta, ale ten aktivuje ochranný štít a tím zachrání i Chrise. )

 

Terry: Tohle ti dlouho nevydrží. Mezitím tvá přítelkyně umře a já i tak získám alespoň část z toho, co jsem chtěl.

Chris: Má pravdu.

Wyatt: Poradíme si. My si vždycky poradíme.

( V tom se rozrazí dveře a rozletí se na ty nejmenší kousky, co kdy byly viděny. Terry ztuhne a otočí se. )

Wyatt: ( Potichu ) Co to….

Chris: ( S úsměvem na tváři ) Erin.

Wyatt: Jak….

Chris: Děda.

Wyatt: Aha….

( Dva, co se snažili utopit Hope pocítí nepříjemný pocit kdesi uvnitř sebe a pak se oba dva rozlétnou na kousky. Hope se prudce nadechne a narovná se. Terry se s znepokojením otáčí a nemůže nikoho najít. V tom ji spatří. Nenápadná, ale přesto mocná. )

Erin: Nechej je být.

Terry: Proč bych měl?

Erin: Jinak umřeš!

Terry: Chci to vidět. Jsi slabá. Většinu své síly jsi vyplýtvala na kouzlo, co tě sem přivedlo a na zničení těch dvou….

Erin: Ale přesto….

( Terry se začíná smát. )

Wyatt: ( Potichu ) Co když to nezvládne!

Chris: Zvládne.

Terry: Odejdi, dokud můžeš.

Erin: Ani … ( Ze zadní kapsy svých džínsů vytáhne nůž a hodí ho po něm. ) … náhodou.

( Nůž se zapíchne tam, kam má a Terry spadne na zem. )

Erin: Své přátelé bych neopustila.

Chris: Tak jest.

Wyatt: A co teď?

Erin: ( Usměje se. ) V nákupním centru mají otevřený ještě stánek s pizzou. Objednala jsem nám něco….

Chris: Jak dlouho jsi to plánovala?

Erin: Stihla jsem si přitom udělat nákup za pětset dolarů….

Wyatt: Kecáš?

Erin: Ne. Nekecám…. Samozřejmě nákup byl jen imaginární.

Hope: Fajn. Tak já… ( Nadechne se. ) si beru tu kabelku od Gucciho.

Erin: Platí. Tak jdeme?

Hope: Já … hned…. Tady už to není tak… hezký.

( Všichni odcházejí. )

Chris: By mě zajímalo, kdo to tu teď zrekonstruuje.

Wyatt: ( Mávne rukou. ) Někoho si najdou.

Hope: Pravda. Jen, aby to nebyl další posedlý temnou magií.

Chris: Tady? V San Franciscu? Blázníš. Tady temná magie…. ( Všimne si, že se na něj všichni dívají trochu vražedně. ) Už mlčím.

 

( Na vodní hladině se objeví odraz zářícího Měsíce. Poblíž kašny leží několik těl. Voda v kašně náhle mírně zabublá a pak zase utichne… stejně jako vše okolo ní. )

 Konec