1x21 – Bezvětří
Dům Halliwellek, obývací pokoj
( Piper, Phoebe a Paige sedí u stolu v obývacím pokoji. Již pár minut je tam naprosto hrobové ticho. Všechny tři neví, co říci. Jejich myšlenky jsou upnuty jenom k tomu, co se jim právě přihodilo. )
Paige: Že by hromadná psychóza?
Piper. Ha. Pochybuji. Až moc reálné.
Phoebe: Co, když se to vážně stalo?
Piper: Nesmysl. ( Phoebe se zamračí. ) Phoebe přeci již porodila.
Phoebe: ( Pravda. ) Jo. Je to už čtrnáct dní a porod proběhl v pořádku.
Paige. Pravda a May, pokud mě paměť neplete, stále žije.
Piper: Jo a Sheridenka taky…. Škoda.
Paige: Proboha. Tohle si nechejme na jindy. Měli bychom přijít na to, co jsou zač. Jak, že se jmenovali?
Phoebe: Počkat… Horo… Horo… skopiáni… Jo. Horoskopiáni. To mi řekl Adam v tom snu.
Piper: Měla bys ho víc hlídat.
Phoebe: Koho?
Piper: Adama, přeci. Zdá se, že o tom ví víc, než by nám byl schopen sám povědět.
Paige: Takže se budeme držet faktu, že by ten sen mohl mít reálné základy?
Piper: Jo. To každopádně.
Phoebe: ( Podívá se na hodinky. ) A jéje. Malá se za chvíli probudí. Budu muset jít a hned ji vzít dolů, než mi toho mého chlapáka probudí. Její krmení je jasná pravidelnost.
Piper: Alespoň něco.
Phoebe: Jo. V tom má člověk jistotu… Když už ho neděsí sny o alternativním světě, tak je tu alespoň fakt, že ho pravidelně ve dvě v noci někdo dokáže vzbudit.
Paige: ( Povzdychne si. ) No jo… Ale zase… máš někoho, kdo to udělá. Kdo je schopen tě probudit.
Piper: Víte, co? Měli bychom jít spát. Pořádně se vyspat.
Phoebe: Mě do toho tvého „pořádně se vyspat“ nepočítej. Mě čeká krmení, vstávání a nateklé oči.
Piper: Bereš to moc vážně.
Phoebe: Ne. Beru to moc realisticky.
Paige: Jdu spát.
Piper: Konečně to pravé slovo.
Paige: Dobrou… ( Vstane a pomalu se plouží ke schodům. )
Piper: Taky půjdu… A zkontroluji Chrise. Poslední dobou má neklidný spánek.
Phoebe: Dobrou. .. já si tady takhle sednu a …
Piper: Nezapomeň na to krmení!
Phoebe: Máš pravdu. Žádné sezení v měkké pohovce nebude. Teď totiž přichází čas krmení.
( Phoebe pomalu vstane a upustí polštář, který celou tu dobu držela. Cestou ke schodům zhasne světlo v obývacím pokoji a pak dál v hale. Vše se zahalí do poklidné tmy. )
Úvodní Znělka
Podsvětí, kdesi v neprobádaných místech
( Zem posetá drobnými zrnky písku mírně zakřupala pod vahou noh, které po ní šly. Za nimi se o několik centimetrů dál sunul červený šat. Kroky dlouhých a hubených nohou se zastavily až před stěnou. Hebká a bledá ruka se pohnula směrem nahoru. Stěna před ní povolila a ona mohla jít dál. Zem již nebyla kamenitá ani pískovitá, byla dlážděná černými kostkami nablýskaného kamene. Na černých zdech visely hořící louče a dávaly tak podlaze mystický jas. Virgo šla dál a stěna se za ní opět zavřela. Došla až do kruhového prostoru bez stropu. Pohlédla nahoru. Rudá obloha místa nad tím, kde teď právě byla. Rudá a bez naděje na klidný posmrtný život. Udělala ještě několik kroků až se zastavila uprostřed prostoru. V ten okamžik se z červených nebes zřítil ohnivý proud a přímo před ní se v ohni objevil statný démon. Hlavním jeho rysem byla mohutná hříva vlasů rudožluté barvy. Podíval se na ženu před ním a provokativně se usmál. )
Virgo: Konečně jsi tu, Lve. Čekala jsem, že se ozveš dřív.
Lev: Neměl jsem čas. Plno démonských záležitostí. Co potřebuješ?
Virgo: Co já potřebuju?
Lev. Normálně se nestává, že by ses ozvala a .. navíc. Vůbec se tak nestává na našem obřadním místě pod Pustinou. Je tu snad něco, co …
Virgo: Máš stále ten svůj dobrý postřeh. Jo. Je tu něco, o čem bych s tebou chtěla mluvit.
Lev: Povídej. Nemám moc času. Právě jsem se pokoušel dostat jednu roštěnku…
Virgo: Tak na nějakou roštěnku … ( Ironicky se zasměje. ) zapomeň. Mám tu něco lepšího.
Lev: ( Lehce zmateně ) Jestli to nebude stát za to tak …
Virgo: Věř mi, že … to vážně bude stát za to. Jen bych od tebe něco potřebovala.
Lev: Co?
Virgo: Chci, abys dal vědět všem…
Lev: Všem?
Virgo. ( Přesvědčeně ) Jo. Všem.
( Lev se na ni skepticky podívá a pak se zasměje. )
Univerzitní městečko v San Franciscu
( Paige jde svižně po chodbě jedné z místních kolejí. Zastaví se až před dveřmi s číslem 28 a zaťuká. Ozve se tlumené „Moment“ a o několik okamžiků později se dveře otevřou a v nich stojí Briana. )
Briana: Ahoj, konečně.
Paige: Zase nějaký démon?
Briana: Ne. Jen mě tak napadlo, že bys mi mohla pomoci s …
Paige. ( Nechápavě ) S čím?
Briana: ( Ustoupí a Paige spatří zabalenou krabici. ) S tímhle.
Paige: Co … co to je?
Briana: Poslala mi to včera matka. Měl by v tom být rodinný amulet.
Paige: Tak velký?
Briana: Zřejmě ano. Nikdy jsem ho neviděla.
Paige. A co dělá?
Briana: Měl by posilovat auru rodu. Ten, kdo ho doma má, dokáže shromáždit velkou sílu dobré magie.
Paige: Proč to posílá tobě?
Briana: Nevím. Většinou se to posílá až posmrtně skrze zprávy z astrální sféry. Každý z našeho rodu má tuto schopnost.
Paige: Něco nechápu….
Briana: Co?
Paige: S čím chceš pomoci?
Briana: Je to hlavolam. Složíš ho a máš otevřenou bránu k síle.
Paige: Aha, ale když ti pomůžu tak …
Briana: Je jedno, kdo mi s tím pomůže. Věřím ti.
Paige: Fajn. Jdeme na to… času mám dost.
Dům Halliwellek, kuchyň
( Piper vaří snídani pro sebe, Lea, Phoebe a své dva syny. Phoebe zatím kojí svou dcerku a zdá se, že nad něčím přemýšlí. Na čele se jí z toho začínají tvořit malé vrásky a krůpěje potu. )
Piper: Copak?
Phoebe: ( Zprvu nepřítomně ) Co?
Piper: Tvé čelo je orosené, tvá tvář je strnulá… ( Podívá se o něco níž. ) a dcerka už přestala sát a ty jsi stále myslí kdesi v říši přeludů. Co je? Co se děje?
Phoebe: Ach tohle. ( Podívá se na svou malou. ) Ani jsme jí ještě nestihli vybrat jméno a …
Piper: Zase jsi mimo….
Phoebe: Já vím. Nedokážu se vrátit zpět na „ pevnou“ zem. Vím, že bych měla. Nějací démoni po nás možná jdou a pokusí se mi nejspíš vzít Adama, ale přesto…. ( Zapřemýšlí. ) Budu muset nahoru. Musíme přeci zjistit, kdo jsou zač.
Piper: To je dobrý nápad. Já se pokusím využít obrazu, abych přišla na způsob, jak je vystopovat, kdyby se zase ukázaly… tedy pokud ten náš „hromadě společný sen“ má reálný základ.
Phoebe: Myslíš, že to někam povede?
Piper. Ne, ale nahoru s tebou nemůžu…
Phoebe: Ale kdyby…
Piper: Ne. Zatím,co budeš tam nahoře, tak se ti postarám o tvou malou. Někdo tu stále přeci musí vést rodinný pořádek a …
Phoebe: A?
Piper: Kdo jiný je na to nejvhodnější, už mám přeci dvě děti. Třetí nebude problém, i když… ( Vezme si od Phoebe její dcerku a začíná jí chovat. ) … ne, nebude žádný problém.
Phoebe: Dík. Jdu se nahoru převléknout…
Piper. ( Posměšně ) Copak? Vždyť tam nahoře nikdo kromě tebe nebude.
Phoebe: Co kdyby… Nemůžu se přenést do Knihovny v pyžamu. To nejde.
Piper: Jak myslíš. Budu držet pěsti, abys něco našla.
Phoebe: Půjdu po stopách té démonky, co jsem ji měla ve své části… jmenovala se Virgo.
Piper: ( Ukáže jí palec zvednutý nahoru ) Jo. Budu tady.
( Phoebe se pomalu zvedne a jde svižným krokem přes jídelnu do haly a pak nahoru po schodem do prvního patra, dál skrze chodbu až do svého pokoje. Tam ze sebe začne svlékat pyžamo a za pár minut je převlečená a připravená k přesunu tam nahoru. )
( Nic se nestane. )
Phoebe: Co to…( Opět se chce přenést pryč, ale nic se nestane. ) O ou.
Podsvětí, sídlo Horoskopiánů
( Virgo netrpělivě chodí sem a tam, když se před ní v několika záblescích objeví Lev. )
Virgo: Tak co? Přidjou?
Lev: Gemini přijde. Jeho ženská půlka se nám zaručila, že dorazí. Scorpio, Taurus a Aquarius a Střelec dorazí také.
Virgo. Co Libra? Dorazí?
Lev: Měla plné ruce práce. Poslední roky má dobro na kontě mnoho výher. Má co dělat, aby někde jinde přispěla pro naši věc.
Virgo: ( Ztuhle ) To ty tři.
Lev: Tři?
Virgo: Tři čarodějky… Ta jejich ( ironicky ) úžasná Moc Tří. Za těch téměř sedm let už porazily mnoho silných démonů, mnoho temných už padlo při boji s nimi…
Lev. ( S úsměvem ) Tam o to ti jde.
Virgo: Jo. A myslím, že to bude důvod, proč se i zbytek přidá…
Lev: Ty myslíš, že by …
Virgo. Ano… přesně to myslím.
( Lvovi se rozzáří oči překvapením a radostí zároveň. Virgo se na něj podívá s podivným výrazem v obličeji, ale přesto je vidět, že je plná odhodlání. )
Univerzitní městečko v San Franciscu
( Paige a Briana sedí opřené na židlích a dívají se na to, co je na stole – hromada malým předmětů, které spolu nemají nic společného. )
Paige: Už tu sedíme dvě hodiny a na nic jsme nepřišli.
Briana: Promiň… já netušila, že k tomu, abych měla přístup k posilování aury rodu, musím patřit i do Mensy.
Paige. No… já tam byla.
Briana: Co ty a v Mense?
Paige. Jo. Tedy ne tak, jak by sis myslela, ale jednou jsem se tak před několika lety pokusila sbalit jednoho chytrolína.
Briana: A vyšlo to?
Paige. Ne. Byl až moc chytrý. Neuvěřil mé vlastní teorii o E = mc na druhou.
Briana: ( Ironicky ) Že se divím.
Paige: Nech toho. Ano! Teď tady sedíme. Koukáme na tyhlety předměty na stole, co by z nich měl být nějaký amulet. Vůbec nechápu, jak to máme vyřešit.
Briana: Buď v klidu.
Paige: ( Nervózně ) V klidu? Já nejsem v klidu. Jsem zcela regulérně nervózní. Tyhle předměty mě znervózňují. Navíc …
Briana: Co?
Paige: Víš, ( Uvolní se. ) chci se zeptat. ( Vzpomene si na ten sen. ) Máš nějakého strýce?
Briana: Jo. Mám dva. Naše rodina je docela početná.
Paige: A nepracuje některý z nich v oblasti práva?
Briana: No, ano i ne.
Paige: Jak ano i ne?
( Briana na ni hodí lehce smutný pohled a pak se nadechne. )
Dům Halliwellek, kuchyň
( Piper ukládá svou malou neteř do její přenosky. V ten okamžik se ozve seshora Phoebe. Piper při jejím výkřiku nadskočí a málem jí vypadne neteřinka z rukou. )
Piper: Co tam ta Phoebe vyvádí? ( Nahoru směrem k Phoebe ) Co se děje?
( Zaslechne dupot po schodech, až se před ní v kuchyni objeví hodně vyděšená Phoebe. )
Piper: ( Trochu znuděně ) Co se děje?
Phoebe: Nemůžu se … Nemůžu se přenést.
Piper: Aha…( Pak jí to dojde. ) COŽE???
Phoebe: Prostě to nejde. Celá ta úžasná schopnost – od přesunu do Knihovny až po andělská křídla … všechno je pryč.
Piper: Všechno?
Phoebe: Ty jsi snad hluchá. Vždyť říkám všechno… V EŠ E CHÁ EN O … všechno.
Piper: Chápu.
Phoebe: Ne. Nechápeš. Víš, co to znamená… ( Piper na ní vrhne jeden ze svých nechápavých pohledů. ) Zdá se, že ti to nedochází. ( Piper na ni hodí další pohled plný nedorozumění. ) Ach můj Bože.
Piper: Tak mi pomoc to pochopit.
Phoebe: ( Nadechne se. Kdyby Piper v ten moment nedržela její dcerku v náručí, tak už by jí asi jednu flákla. Pak svůj pohled nasměruje na dcerku a pak svůj pohled zdůrazní. ) Tak co?
Piper: Ne. Nechápu.
Phoebe: Kdy jsi přišla o své poslední mozkové buňky? Když jsi si užívala v tom snu s Leem? ( Opět se podívá na svou dceru a pořádně mrkne. )
Piper: Ne. Snažím se, ale nějak nechápu, o co se snažíš.
Phoebe: Tak jinak. ( Opět se nadechne. ) Fajn. Chytrému napověz, hloupého…
Piper: ( Zastaví ji. ) Fajn. Stop a pokračuj.
Phoebe. Když jsi byla těhotná… stíháš to?
Piper: Jo.
Phoebe: Tak jsi měla ochranný štít, jo?
Piper: Vždyť to víš. Byl Wyatta.
Phoebe: A co se stalo, když se Wyatt narodil?
Piper: Pochopitelně mě pak už nechránil.
Phoebe. ( Potichu a lehce usměvavým hlasem ) Už ti to dochází.
Piper: Mooo … žná…
Phoebe: Ty mé schopnosti mám od doby, když jsem …
Piper: ÁÁÁnooo?
Phoebe: Tě…
Piper: Eh?!?
Phoebe: …hot….
Piper: Že by těhotná?
( V tom to Piper scvakne a obě dvě se z vážností podívají na Phoebinu dcerku. )
Piper: Jak je od ní získáme?
Phoebe: Cože? To nejde.
Piper: No jo… to je pravda. Kdy bude schopna je užít…?
Phoebe: Jestli jsem se něco naučila … tak to, že schopnosti u lidí s předurčením stát se jednoho dne Andělem se vyvíjejí postupně a pomalu. Vzpomínáš na Angelu?
Piper: Ta dívka?
Phoebe: Jo. Bylo jí něco kolem patnácti, šestnácti…
Piper: To máme čekat tak dlouho? My potřebujeme najít způsob, jak o nich zjistit něco víc.
Phoebe: Budeme muset najít jiný způsob.
Piper: Co takhle najít jiného Anděla?
Phoebe: Ha. To je sice dobrý nápad, ale vzhledem k tomu, že nemáme žádné schopnosti, jak je najít.
Piper: A co Leo? ( Nahlas ) Leo!!!
( Před nimi se objeví Leo, celý rudý. )
Leo: Ahoj miláčku. ( Políbí Piper a usměje se. Přitom se podívá na maličkou v jejím náručí. ) Trénuješ na své třetí?
Piper: ( Zlostně se na něj podívá a pak se usměje. ) Možná.
Leo: Proč mě voláte?
Piper: Nemůže tě taky tvoje žena občas vidět?
Leo: Právě jsem se potil někde uprostřed Karibiku.
Piper: To ten tvůj nový chráněnec?
Leo: Jo. To teplo na mě nepůsobí příliš dobře.
Piper: Chudáčku. Teď zpět k tomu, proč tě volám.
Phoebe: Piper chce vědět, jestli jsi schopen vycítit Anděly nebo jejich moc.
Leo: ( Zvážní. ) Dřív byl světlonoš schopný vycítit je, ale dnes ne. Už jich, jak již víte…
Piper: Moc není a přeci se v naší rodině jeden vyskytne…
Leo: Přeci Phoebe.
Phoebe: Chyba. V naší rodině je jeden člen, který je již předurčen stát se v budoucnosti tím pravým Andělem.
Leo: Eh? ( Všimne si Phoebe, jak se podívá na svou dcerku, a dojde mu to. ) To jako?
Phoebe: Bože, kéž kdyby tvoje žena byla taky tak vnímavější, ale to je teď jedno.
Leo: Nevím co říci.
Piper: Tak raději neříkej nic a pomoz nám přijít na způsob, jak vystopovat Anděla, protože by se nám jeho pomoc náramně hodila.
Leo: Bude to náročné…
Phoebe: A?
Leo: Starší a Nejvyšší Rada se o tom nesmějí dozvědět…
Phoebe: Když jim to sám neřekneš…
Leo: Ha… To bylo vtipné. Hlavně, když víme, že mohou sledovat, co se dole děje.
Phoebe. No jo. Pravda, ale musí být způsob.
Leo: Pokusím se něco přijít.
Piper: Dobře. My se tady budeme snažit… O co se vlastně budeme snažit?
Phoebe: Říkala jsi, že se budeš snažit využít toho obrazu, co jsi mi vytáhla z mé hlavy.
Piper: Pravda. Pokud ten náš společný sen říká v některých věcech pravdu, tak bych asi věděla, jak využít toho obrazu.
Phoebe: Fajn. Do toho. Já se pokusím najít způsob, jak najít některého toho anděla. Třeba ve mně alespoň něco z něj zůstalo.
Piper: Jasně.
Leo: Tak a směle do toho.
( Piper vrátí Phoebe dcerku a odchází nahoru na půdu. Leo zmizí v modré záři malých hvězd a Phoebe zůstane osamocena se svou dcerkou v náruči pod schody v hale. )
Univerzitní městečko v San Franciscu, kolejní byt Briany Cassidy
Briana: A proto mu říkám strýc, i když vlastně není můj pravý strýc.
Paige: Aha a… jak jsi říkala, že se jmenuje?
Briana: Troy, Troy Greek… ( Zamyslí se. ) A proč se na to vlastně ptáš?
Paige. ( Trochu zaraženě ) A.. jen tak…
Briana: Prosím, řekni mi to. Je ti to vidět na očích, že mi něco tajíš. Snad si věříme nebo se snad pletu?
Paige: Fajn… víš zdálo se mi o něm.
Briana: Proč by se ti o mém strýci mělo zdát?
Paige: Dostala jsem se do takového podivného problému. Víš – tři mrtví a já obviněná z vraždy. Pomáhal mi… ( Všimne si Brianina podivného výrazu. ) Co se děje?
Briana: A eh to jen, nechápu, proč bych…. Víš, on je strejda Troy již tři roky mrtvý.
Paige: Eh?!? Ou…
Dům Halliwellek, podkroví
( Piper sedí před obrazem a snaží se vzpomenout si na to, co se stalo v tom snu. Pak vezme váhavě sklenku s vodou a s mírnými pochybnostmi cákne vodu. Reakce, která nastane Piper otřese. )
Piper: Takže to .. je pravda. ( V tom se ozve její mobil.Volá Paige. ) Ahoj Paige, děje se něco? Kde vlastně jsi?
Paige: Ahoj. Jsem stále u Briany. Máme tady takový malý problém. ( Podívá se na hlavolam na stole. ) Volám, protože jsem si zatím stihla ověřit jistá fakta z toho snu…
Piper: Když už jsme u něj, taky mám novinku.
Paige: Vážně?
Piper: Hmmm. Jo. Ten sen byl zatím z mého pohledu pravdivý. Funguje to.
Paige. Neřekla bych.
Piper: Co?
Paige: Strýc Briany, co mě v tom snu obhajoval, je zaprvé jen její známý, co ho zná již od dětství. Za druhé je již několik let mrtvý.
Piper: Ha… to je… no v každém případě zajímavé, ale pořád nějak nechápu…
Paige: ( Zamyslí se. ) Leda, že by…
Piper: Co?
Paige: Tebe napadl démon, Phoebe taky napadla ta démonka a mě …
Piper: Myslíš, že byl jen jakési zprostředkování….
Paige: Někdo z nich se třeba dokáže přeměňovat… Tak zatím. ( Na to hned ukončí rozhovor a vypne mobil. )
Piper: Paige! Bože. Ta je šílená. ( Pak se zase podívá na obraz a usměje se. )
Podsvětí, sídlo Horoskopiánů
( Všech dvanáct démonů sedí u kulatého stolu. Lev vypadá zaraženě. Jako démon s nejvyšší vládnoucí schopností si vedle Virgo teď připadá jako někdo podřadnější. Teď ji sleduje, jak svůj smělý plán hodlá prezentovat před zbytkem klanu. )
Virgo: Během tohoto roku se někteří z nás dostali do křížku s těmi mocnými čarodějkami. ( Podívá se na dívku sedící naproti. ) Když se spojíme, tak …
Gemini: Takže ty nám tu teď tvrdíš, že když se dáme dohromady, máme možnost porazit je?
Scorpio: ( Jeho ocas zakončený ostnem se podivně zakroutí. ) Proč bychom se měli spojovat. I jiní démoni se proti nim spojili. Každý to v Podsvětí ví. Triáda, Zdroj, Balthazar, Barbas, všichni mocní se je pokusili zničit. Nic nevyšlo. Proč by se to mělo povést nám?
Libra: Přesně. Co máme my a oni neměli?
Virgo: Moc. Síla. Schopnosti.
Libra: My již máme schopnosti a moc.
Virgo: Ne. Já nemluvím o těch našich schopnostech. Já mluvím…
Lev: ( Přeruší ji. ) Mluví o naší spojené moci… Moc Horoskopiánů byla dříve mnohem vyšší. Pak ale svět začal být lepší a naše společná moc oslábla.
Aquarius: A ty mluzvíš o tom, že když se spojíme tak…
Virgo: Ano. Máme možnost udělat cokoli nás napadne.
Libra: A proč zrovna ony. Jsou přeci dost mocné, proč jít rovnou na ně?
Virgo: ( Mysticky ) Když si chceš ověřit, Libro, jestli je tvá moc dostatečně silná, na čem si to vyzkoušíš … Na neohrabané a slabé čarodějce … nebo na mocných a v dobrém světě uznávaných čarodějkám a jejich Mocí Tří? … Navíc. Někdo z nás by to mohl brát jako pomstu.
Dům Halliwellek, obývací pokoj
( Piper právě telefonuje s Phoebe. Ta se právě nachází v městském parku. )
Piper: Takže, co jsi našla… Řekni, žes něco našla, protože já jsem si ověřila jen to, že obraz má opravdu hodně společného se čtyřmi elementy. Jinak zatím nic víc… ( Vzpomene si na Paige. ) Jo a Paige taky něco napadlo. Tak máš něco?
Phoebe: No. Možná i ano.
Piper: A?
Phoebe: ( Podívá se před sebe. Právě sedí mezi několika keři, aby nebylo vidět, co dělá. V ruce drží virguli a ta se jako zběsilá točí nad mapou San Francisca. ) No. Zdá se, že v parku se teď někdy nějaký ten Anděl objevil. O Angele nemám žádné informace. Asi už úplně přešla do Andělského stavu.
Piper: Počkat. Zastav své myšlení. Řeklas, že někdy teď se nějaký … a tak dál… Jak nám to pomůže?
Phoebe: Tak to nevím. Napadlo mě, že bych se mohla pokusit vymyslet kouzlo, co by mi umožnilo vidět je. Pak … možná.
Piper: Tak to udělej. ( V ten okamžik se před Piper objeví Leo a jeho tvář je ustaraná. ) Ha. Je tu Leo. Zatím končím. Zavolej, až najdeš o něco víc.
Phoebe: Jasně. Zatím. ( Ukončí telefonní spojení. )
Piper: ( K Leovi ) Tak cos našel, protože Phoebe zatím nic, co by nám nějak víc pomohlo.
Leo: Nesu špatné zprávy. Starší se o tom se mnou nechtějí bavit. Andělé jsou podle nich již odepsaná rasa. Nechtějí si ani připustit, že by byli ještě mezi námi.
Piper: Fajn. … to je přeci naprosto ( Ironicky ) super, ne.
Leo: Já vím. Co naděláš:
Piper: Ještě nějaké „dobré“ zprávy?
Leo: Nechtěli mi toho moc říci, ale zdálo se, že mají obavy.
Piper: Obavy? Oni ti řekli jen to, že mají obavy?
Leo: ( Jen pokrčí rameny. ) Znáš je.
Piper: No. Hlavně, že nám věří. Tak kdyby se rozhodli … nám něco říci? Tak se tu prosím zjev…. ( Pak udělá malou pauzu. ) Jo a Phoebe asi našla způsob, jak nějakého toho Anděla najít.
Park kdesi v SF
Phoebe: Z nebeského světa si žádám pomoc zářivou, na světlonoše zapomeň, Anděla hned pošli sem. Přes překážky dané naším světem, volnou cestu ať on má a na nic už nečeká.
( Jak ono kouzlo Phoebe dořekne, pocítí podivné chvění, které je zakončeno náhlým setměním přímo nad ní. Křoví se pod náporem větru ohne a nechá tak odkrýt existenci pekelného démona, co byl poblíž. Ten zpozoruje zářivý bod přímo před ním. Ihned se za ním řítí. Tím zářivým bodem je právě Phoebe, která na sebe díky kouzlu strhla pozornost právě onoho démona. )
Phoebe: ( Jen povzdechem ) O … ou.
( Jakmile se démon přiblíží k Phoebe téměř na dotek. Vše kolem se zastaví a nad Phoebe se objeví ve zlaté záři mladík. Jeho bělostná křídla srazí démona k zemi a ten zmizí v pekelných plamenech pryč. Zpomalení poleví a Phoebe z náhlého pocitu volnosti málem zapomene dýchat. )
Mladík: ( K Phoebe ) V pořádku?
Phoebe: ( Koktavě ) Jo… asi. ..( Zamyšleně ) Vyšlo to … no sice zrovna ne tak přímo , jak jsem očekávala, ale přeci jenom to spln…
Mladík: ( Zmateně ) Co… vyšlo?
Phoebe: Ty.. tedy jako ty Anděl. Snažila jsem se vymyslet kouzlo…
Mladík: ( Naštvaně ) Co že jsi udělala?
Phoebe: Kouzlo, jen takové malé…
Mladík: Tak malé… málem tě zabil. Proč …
Phoebe: ( Potichu ) Potřebuji.. ne, nepotřebuji. MY potřebujeme tvou pomoc… pomoc od anděla a ty …( Podívá se na jeho křídla a při té příležitosti přejede přes jeho celého. ) … jsi přeci anděl, takže máš přístup do Ztracené Knihovny…
Mladík: Jo, to mám a proč bych ti měl…
Phoebe: Poslyš, je tu něco fakt moc důležitého, co bys pro nás mohl udělat.
( Pak na něj hodí prosebný výraz, kterým jakoby se snažila vysvětlit vše, co udělala.)
Podsvětí, sídlo Horoskopiánů
( Všichni již odsouhlasili plné propojení sil. Teď ten nejmocnější z nich, Lev, vytvořil nad kulatým stolem ohnivý proud energie a k němu se ihned poté, připojili všichni ostatní z ohnivých znamení. )
Lev: Za několik minut přijde ten správný čas pro připojení všech z živlu vody. ( Scorpio jako nejmocnější představitel vodního elementu se postavil. ) Pak přijde na řadu vzduch a na závěr to vše zakončí Virgo se svými spojenci ze zemského elementu. Do hodiny bude naše spojená moc kompletní.
Dům Halliwellek, obývací pokoj
( Piper je již nervózní. V ruce drží mobil a čeká na telefon od Phoebe. Zároveň přemýšlí, proč je v tuto tak důležitou dobu Paige kdesi u své kamarádky-chráněnky Briany. Pak se jí do toho všeho začne pomalu vkrádat pocit obav z toho, co by mohla Phoebe objevit, jak pochodí Leo tam nahoře, a že celé tohle podivné roční bitkování s démony bylo až moc podivné. V ten stejný okamžik jsou její myšlenky zastaveny a ona před sebou spatří záři – nápadně podobnou té, co měla Phoebe, když ještě měla schopnosti Andělů. Když záře pomine, stojí před ní mladík, co se svou krásou podobá nějakému Bohu. Svá křídla stáhne k tělu a Piper spatří Phoebe. )
Phoebe: ( S úsměvem ) Ahoj… neruším?
Piper: ( Překvapeně ) Eh… vlastně jsem tě už čekala, jen … ehm … jsem myslela, že spíš zavoláš.
Phoebe: Antony slíbil, že mě nejdřív vezme domů, než se tam vypravíme.
Piper: Co? Kam? Jsem trochu mimo.
Antony: Do Ztracené Knihovny.
Piper: Ach… tak. Vážně?
Phoebe: Není on přímo zlatíčko andělský?
Piper: Phoebe?
Phoebe: ( Stále s úsměvem a zároveň přitisknutá k Antonymu. ) Ano?
Piper: Nezapomeň na Adama, víš že s ní máš dítě…
Antony: ( Uvědomí si, co se právě děje. ) To je moje chyba.
Piper: Co? To, že se o tebe má sestra otírá víc než by bylo zdrávo?
Antony: Při likvidaci démona se uvolňuje pocit náhlé pohody, který může vyvolat i euforii.
Piper: Aha… ale to… Phoebe neměla. Rozhodně se nikdo necítil pozitivně naladěn, když zničila nějakého toho vašeho démona.
Antony: Já jsem Andělem již pěknou řádku let… i když na to vůbec nevypadám. Stárneme hodně pomalu….Neboj, za chvíli to pomine.
Piper: Fajn. Musíš ji hlídat. ( Zamyslí se. ) Na co vlastně čekáte?
Phoebe: ( Trochu se zapotácí a pak se soustředěně podívá na Piper. ) Oh… nějak se to tu se mnou točí.
Antony: Efekt už pomalu pomíjí. Jdeme?
Phoebe: Eh… jo, myslím, že můžeme. Tak zatím Piper.
( Antony chytne Phoebe za ruku a oba dva zmizí ve zlaté záři kamsi pryč. Piper jen v duchu proběhne myšlenka, ať mají štěstí, a pak si jde po svém, tedy vlastně spíše po Phoebiných stopách k její malé dceři. )
Univerzitní městečko v San Franciscu, kolejní byt Briany Cassidy
( Paige s Brianou jsou opět ponořeny do sestavování amuletu. Zdá se, že již přišly na způsob, jak tu hromádku dát dohromady a tak se před nimi začíná rýsovat něco jako zrcadlo, ovšem bez zrcadlící se plochy uvnitř rámu. )
Paige: Tohle je váš talisman?
Briana: Matka tvrdila, že ten náš je velmi zvláštní.
( Paige vezme poslední kousek a dá ho na jeho místo. V ten moment se celá místnost rozzáří a obě dvě na chvíli oslepnou. Po několika vteřinách je světlo pryč. )
Paige: Co to do … háje bylo? ( Podívá se na Brianu. Ta má otevřená ústa a dívá se nechápavě na Paige. ) Co?
Briana: Tohle musíš vidět.
Paige: Co? ( Briana jí podá zrcátko a Paige ztuhne. )
Paige: ( Potichu ) A do háje.
Ztracená Knihovna
( Phoebe listuje knihou vědění na podstavci, u nějž už stála tolikrát. Má podivný pocit toho, že dělá něco špatně. Ví, že již moc nemá, ale přesto… naposledy, kdy tu stála, jí právě toto místo poslalo ono vidění, co vše začalo až moc komplikovat a teď … teď tu stojí a hledá něco o nějakých démonech, co po nich šli ve snu a zdá se… myšlenky se shlukly v jediný bod. Kniha odkryla své tajemství a Phoebe věděla, že tu stránku již někdy viděla, a věděla, že to co přijde, nebude procházka růžovou zahradou a bitva se Zdrojem či Baltazarem bude oproti tomuto jen něžný sen. Mezitím Antony hlídá okolí, kdyby se tu objevili pekelní démoni. )
Antony: Tak co, Máš to?
Phoebe: Skoro. Ještě musím dočíst pár řádek. Proč, děje se něco?
Antony: Mám takový podivně mrazivý pocit na zádech. Asi tady někde jsou…
Phoebe: Kdo? Démoni?
Antony: Jo.
Phoebe: ( Se strachem v hlase. ) Kde?
Antony: ( Spatří dva před sebou. ) Přímo tady… rychle to dočti, ať tě můžu poslat zpět.
Phoebe: Hotovo. Můžeš… počkat…
( Jak to Phoebe načne, začne mizet. Antony ji stihl poslat dolů dřív, než ona mohla doříci, co měla na jazyku. )
Dům Halliwellek, obývací pokoj
( Piper se právě chystala k uložení Phoebiny dcerky do postýlky, když se Phoebe objevila před ní. Piper na ni s podivem vzhlédla a zprvu nedokázala říci ani slovo. )
Phoebe: ( Naštvaně ) On, ten jeden andělskej bastard…
Piper: Co… co prosím? Co se stalo?
Phoebe: Představ si. Už jsem našla vše o těch démonech.
Piper: to je super, ne?
Phoebe: Jo, ale pak se tam objevily ti démoni a …
Piper: Stalo se ti něco?
Phoebe: Mě ne, ale Antony mě přenesl sem…
Piper: A co máš tedy za problém?
Phoebe: Chtěla jsem mu přeci pomoci při likvidaci těch démonů.
Piper: ( Zasměje se. ) A jak asi? Házela bys po nich knihy?
Phoebe: ( Dojde jí to a jen pokrčí rameny. ) Pravda. Ale dokážeš ho pochopit?
Piper: ( Souhlasně ) Myslím, že dokážu… Na cos přišla?
Phoebe: Jsou to démoni, co si říkají Horoskopiáni. ( Všimne si nechápavého Pipeřina výrazu. ) Proč Horoskopiáni? Protože je jich dvanáct. Dvanáct jako dvanáct znamená ve zvěrokruhu … čili horoskopu … proto Horoskopiáni. Kdysi byli mocní, ale časem zeslabli. Každý si vzal svou sílu a tak se společná „Síla Zvěrokruhu rozpadla na dvanáct částí. Jeidné, co občas někteří dělají, je to, že spojují své síly pouze v rámci elementu – víš – oheň, voda a …
Piper: vzduch, země, proto jejich obraz reaguje na vítr, hlínu, vodu a oheň. Jsou propojeni.
Phoebe: Jinak mezi nimi koluje nevraživost a vzájemné nepochopení… a … Zdá se, že už jsme se s některými málem i setkali. Vzpomínáš si ještě na Alici?
Piper: Jo. Alice, ta studentka z Magické školy, co nám pomáhala hlídat… co teď asi dělá?
Phoebe: Jo. Ta. Tak za tím asi stojí někdo z nich. Píše se tu, že virgo, čili panna, má schopnost ovládat druhé pomocí svého dechu a vůně. To ona mohla dát tomu nevinnému tu sílu.
Piper: Fajn. Ještě něco?
Phoebe: Ještě tam napsali, že pokud dojde ke znovuspojení síly zvěrokruhu tak …
Piper: ( Netrpělivě ) Tak co?
Phoebe: … No… píšou to obecně, ale vzato na nás … mohlo by se stát, že nás porazí.
Piper: Víc tam nepíšou?
Phoebe: Jenom to, že …energie protivníka bude poslána do věčné tmy.
Piper: ( Překvapeně ) Ach ona ta kniha umí i vymýšlet vtipné věty…
Phoebe: To je vážné.
Piper: Vím.
Phoebe: ( Zamyšleně se podívá na Piper. ) Díky Bohu, že jsme ještě nesplnili ty věci, co byly v té věštbě.
Piper: Jaké?
Phoebe: Nevzpomínáš? Já… no tak jednu již máme. Už jsem porodila. Ta druhá… Paige nemá blond vlasy a ty nemáš žádné květované šaty… ( Piper ztuhne úsměv na tváři. ) Co? Nemáš, ne… nebo…
Piper: Předevčírem… víš jak mi přišel ten balíček?
Phoebe: Jo.
Piper: Byly v něm květovaný šaty, co jsem si objednala přes internet. Spletli se. Chtěla jsem prostě černé…
Phoebe: Tak oni se spletli?
Piper: Jo…
Phoebe: Ještě, že Paige …
( Dveře v hale se pomalu otevřou a jsou slyšet kroky. Phoebe ani Piper nikam nejdou. Když se před nimi objeví Paige, málem se jim zastaví krev v žilách. )
Paige. ( Zdrceně ) Ahoj, tohle … není moje chyba.
Phoebe: ( Rezignovaně ) A až nás kvůli tomu, co máš na hlavě zabijí démoni, tak to bude čí chyba?
Paige: ( Podívá se do zrcadla na své zbrusu čerstvé blond vlasy a pak opět pohlédne na sestry. ) Snad to nebude tak strašné…
Phoebe: Ne. Jen, že právě teď jsme splnili podmínky věštby… víš té věštby… té, co říká, že nás nějací démoni zabijou a mimochodem… ti démoni, už nejsou jen ti démoni. Oni už mají i jméno a … a … všechno, schopnosti a … ( Začne být mírně hysterická. ) Jdu si lehkou… začala mě bolet hlava…
Paige: To jsem netušila, že … ( Hlas jí pomalu slábne. ) blond vlasy udělaj tolik…
Piper: To nic… teď musíme doufat v to, že ta kniha v jedné věci mluvila pravdu…
Paige: V čm? Jaká kniha?
Piper: V tom, že se Horoskopiáni navzájem nesnesou…. Pak nedojde ke spojení a nevznikne Síla Zvěrokruhu a my budeme žít…
( Pak se lehce povzneseně podívá na Paige. Vezme Chrise, co si hrál na zemi a odchází do kuchyně. Paige zůstává se svými blond vlasy uprostřed chodby, mezi schody a obývacím pokojem. )
Podsvětí, sídlo Horoskopiánů
( Všichni kromě Virgo a jejích přátel jsou již plně napojeni na sílu zvěrokruhu. Když se do všeho začne vpíjet i síla zbylé trojice, vše se začne třást, Všichni se plně snaží, aby sílu, co právě vzniká přežili ve stoje. Po pár minutách je všech dvanáct démonů sraženo do svých sedadel a proud energie zmizí. )
Lev: ( Trochu vyčerpaně, ale přesto vítězně. ) Síla Zvěrokruhu budiž oživena!
The End