1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

1x19 – FBDIE

 

 

V minulých dílech jste se mohli dočíst:

( Inspektorka Sheridanová se rozhodla dostat sestry skrze Darryla. Ten za pomoci sester unikne a každý si myslí, že je mrtev. Sheridenka i tak vyhlásí sestrám tichou válku. Phoebe byla odvezena do nemocnice, kde zůstane až do porodu, kdyby se naskytl nějaký problém. Adam se setkal s démonem jménem Gemini, který ho toužil unést do Podsvětí. Poté ho kontaktovala démonka jménem Virgo, která před několika měsíci uvěznila studentku Alici s Chrisem v magii prokletém lese. Piper společně s Leem navštívila mysl Phoebe, aby objevila informace o věštbě, kterou Phoebe měla. Paige se mezitím začala víc soustředit na své chráněnce, aby tak zapomněla na ztrátu Martina. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Piper sedí na zemi. Hledí na obraz na zdi a přemýšlí. Je to právě ten obraz, který Paige přenesla z Phoebiiny mysli. No zas tak doslova ho nepřenesla. Tím by došlo k poškození paměti její sestry. Pomocí jednoduchého kouzla ho zkopírovala a zmenšila. Originál by se jim do domu nevešel. Dvanáct démonů. Na ni hledí svrchu a Piper se po čase sledování onoho obrazu začíná cítit slabě a v depresích. Teď tomu tak nebylo. Posilněna šálkem kávy si již hodinu něco psala na papír před sebou. Občas zkontrolovala čas na svém mobilu a pak se zase začala soustředit na práci. )

 

( V domě byl relativní klid. Paige byla právě v Magické škole a pomáhala uspořádat knihovnu nově a podle lepších pravidel. Paní Winterbournová si s tím nevěděla rady. Phoebe byla v nemocnici. Adam za ní odešel asi před dvěma hodinami a Leo se dole bavil s Wyattem a Chrisem v něčem na způsob člověče nezlob se, ale v magickém provedení. )

 

Piper: Takže. Je jich dvanáct… no to vidím, že jich je dvanáct. Proč dvanáct? Hmm. Čtyři barvy … proč čtyři?

 

( Vedle ní se objeví Paige. Vypadá spokojeně. Podívá se na Piper a pak na obraz. )

 

Paige: ( Vesele ) Zdravím.

Piper: Proč tak vesele?

Paige: Já nevím … Jo, už vím. Úspěšně jsme srovnali knihy a …

Piper: ( Pesimisticky ) A to tě dokáže potěšit jen tohle. Já bych chtěla přijít na to, proč jich je dvanáct, proč tu jsou čtyři barvy a TAKY bych chtěla přijít na to, proč je ta červená tak jasná, když v originále nebyla. Te´d vypadá jako oheň.

Paige: Hmm. Oheň. Máš pravdu. Vypadá jako oheň. A jen tak mimochodem, nechceš pomoci?

Piper: Jo. Můžeš. Vem si knihu Stínů a začni hledat někoho z těch démonů.

Paige: V pohodě. Kde je?

Piper: Támhle na stole.

 

( Paige se pomalu projde kolem sedící Piper a míří ke stolu. )

 

Policejní stanice

 

( Na stanici je klid. Už dlouho tu takový klid nikdy nebyl. U stolu sedí inspektorka Sheridanová a čte si nějakou složku. Někdo zatím potichu otevře dveře a jde k ní. Sheridenka se otočí. )

 

Sheridenka: Konečně. ( Mladík nic neříká a jen si k ní sedne. Stále je přítmí a jen ona má možnost vidět, kdo si to k ní právě sedl. ) Máš to? ( Zdvihne kufr a otevře ho. Pak vytáhne obálku a podá ji Sheridence. ) Díky. Proč ti to tak dlouho trvalo?

Mladík: Nešlo to. Musel jsem čekat až bude čerstvý vzduch.

Sheridenka: Tuší něco?

Mladík: Netuší vůbec nic. Je úplně mimo.

Sheridenka: Fajn. Vše musí být uchováno v tajnosti.

Mladík: Chápu. Máte to, co jste mi slíbila?

Sheridenka: Jistě, že. Já vždy plním své slovo. ( Vytáhne ze šuplíku obálku a podá ji mladíkovi. ) Tady.

Mladík: ( Podívá se do obálky a přepočítá pohledem peníze, co jsou v ní. ) Díky.

 

( Na to vstane a odchází. )

 

Sheridenka: Nikdy jsme se neviděli.

Mladík: A kde jsme se měli vidět?

 

( Sheridenka kývne a on odchází. Jeho kroky jsou tiché a svižné. Sheridenka rozlepí obálku a vytáhne několik fotek. Na jedné z nich je termosnímek části tunelu, kde zmizel Martin, přítel Paige. )

 

Sheridenka: ( Vítězně ) A mám tě.

 

( Měsíc byl povětšinu času zakrytý mraky a jen občas zasvítil na noční život tam pod ním. Vince Margini šel rychle po mokrém chodníku. Občas se zastavil a jen pohnul hlavou na stranu. Zdálo se mu, že ho někdo sleduje, ale vždy když se otočil, nikde nikdo. I tak ten jeho pocit zůstával. Jeho kroky ho vedly tam, kam on sám nechtěl. Začínaly zrychlovat. Vince nedokázal uhnout ani o krok a místo, kam ho vedly, ho začínalo děsit. Prošel kolem klubu Věčnost. Teď místu, kde se scházeli feťáci. Pak zamířil do tunelu, kde před několika dny pomáhal May Tyové řešit případ, do nějž ho nastrčila inspektorka Sheridanová, aby potopila nenáviděnou kolegyni, co jí poslední měsíce tak aktivně bere práci. )

 

( Jeho kroky se prudce zastavily přesně na místě, kde stály ty jeho úžasné přístroje. Zaslechl hluk a trhl sebou. Teď už se mu to nezdálo. Zahalená postava stála naproti němu. )

 

Vince: Kdo jste? ( Osoba mlčela. ) Co ode mne chcete? ( Osoba stále mlčela, ale zároveň k němu udělala několik kroků. ) Na tohle nemám čas!

 

( Chce odejít, chce tu bytost před ním ignorovat, ale v okamžiku, kdy se otočí, aby šel dál, nějaká záhadná síla ho ztrhne na zem a on pocítí chlad podlahy. )

 

( Na to natáhne ruku a podivně zkřiví prsty. Z dlaně jí začne proudit bílá záře. V momentě, kdy dorazí až k ležícímu Vincovi, zežloutne a pak zrudne, až se úplně rozplyne. Na zemi po Vincovi zbude jen vysušená kostra a oblečení. )

 

Osoba: ( Nahlas, s neskrývaným úsměvem a ironii v hlase. ) Prach jsi byl a v prach ses právě teď obrátil. Vítej v pekle!

 

Úvodní znělka

 

Bay Mirror

 

( Dveře se otevírají velmi rychle. V Bay Mirror je jako obvykle docela rušno. Uzávěrka se pomalu blíží a tak lidé mají co dělat, aby všechno stihli. Paige prochází kolem potících se pracujících. Vstoupí do Phoebiny kanceláře a oddechne si. Jak to udělá, objeví se za ní sekretářka. )

 

Sekretářka: Dobrý den, vy budete asi Paige, co?

Paige. Ano. Phoebe je …

Sekretářka: Já vím. Vaše sestra. Před chvílí mi volala, že ji na nějaký čas v některých záležitostech zastoupíte. Jak je na tom?

Paige: Dobře. Cítí se celkem v pohodě, až na ty tlaky tam dole.

Sekretářka: Jasně. To chápu.

Paige: Vy už máte děti?

Sekretářka: ( Trochu šokovaná a polekaná ) Ne. Nemám. Přijde Vám, že bych snad měla?

Paige: Ne. Právě, že mě to udivilo.

Sekretářka: ( Trochu tajemně ) Víte. Děti sice nemám. Přijde mi, že je na to ještě dost času. Jen se prostě dokážu vcítit o něco víc do druhých než ti druzí do ostatních.

Paige: Eh?!? ( Pro sebe ) To je jedno. ( K sekretářce ) Tak co tu pro mě, tedy pro Phoebe, no vlastně pro mě, máte?

Sekretářka: Takže. Vzhledem k tomu, že se ke mně už docela dlouhou dobu nedostávají informace od Elise, víte. Ona to tak trochu řídila, naposledy z Francie, ale nějak přestala, asi si řekla, že je Vaše sestra už natolik ostřílená v tom řízení, že to zvládne i bez té „šedé“ podpory Elise Rothmanové. Takže to asi shrnu. Vás, slečno Matthewsová nebudu zatěžovat nějakými těmi vyhazovy, žádostmi o dovolenou, mateřské dovolené a podobně… I když…

Paige: Co i když?

Sekretářka: Jde jen o Váš pardon souhlas Vaší sestry.

Paige: Ale to by šlo. Stačí, když zavolám Phoebe a ona mi po telefonu řekne, co a jak.

Sekretářka: Dobře. Připravím Vám to a přinesu to sem… Bude to trvat asi tak půl hodiny.

Paige: Fajn. A co dál?

Sekretářka: Máme tu jedno žhavé téma a máte dát případný souhlas s jeho zpracováním.

Paige: O co jde?

Sekretářka: V tunelu na Ohio street se našla kostra člověka. Náš soudničkář už běžel na místo činu, ale jde …

Paige: Řekla jste Ohio street, tunel na Ohio Street?

Sekretářka: Ano. Ohio Street, stalo se něco?

Paige: ( Kývne hlavou. ) Ale něco málo. Až přijde soudničkář z Ohio Street, mohla byste ho ke mně poslat? Nejsem sice nijak pracovně svázána s tím místem, ale přesto bych o tom chtěla vědět něco víc.

Sekretářka: Dobře. Není problém. Teď mě, prosím, omluvte, jdu pro Vás udělat ty dovolené a tak podobně.

Paige: Dobře.

 

( Sekretářka odchází. Paige se opře do křesla a zavře oči. Minulost se k ní řítí, aniž by to ona sama chtěla. Jako had obtáčí její židli a snaží se spolknout svou obět. Paige pomalu zavře oči a její mysl se vrátí zpět. Cítí se, jako kdyby zase ležela s Martinem v jeho posteli. Cítila vůni jeho potu. Pak otevřela oči a byla zase v Bay Mirror, ale opět nalezená vzpomínka, na níž se pokoušela zapomenout, zanechala její tvář smutně ztrnulou.

 

Policejní stanice

 

( Inspektorka Sheridanová sedí na své židli a zdá se, že je nervózní. Kolem ní nastal před hodinou neskutečný ruch a ona se jen těžko dohledávala svého dechu. May Tyová se tu zase objevila. Stála naproti ní a povídala si s nějakým policistou. Těch tu bylo sice míň, ale o to víc museli běhat. Zbytek byl vyslán k ohledání záhadné mrtvoly. To Inspektorku vůbec nějak nezneklidnilo, ale May Tyová s těma svýma šikmýma očima jí drala srdce z těla ven na vzduch. )

 

May: ( K policistovi. ) Nezapomeňte na to, prosím. Je to důležité.

Policista: Jasně. Na mě je spolehnutí inspektorko Tyová.

May: Dobře. Díky. Můžete jít.

 

( Sheridenka vezme do ruky obálku s fotkami a chce odejít. )

 

May: Ach, isnpektorko Sheridanová, dlouho jsme Vás neviděla.

Sheridenka: ( ironicky ) To je mi vážně líto. Vážně mě to moc mrzí.

May: ( Provokativně ) Kam se to chystáte?

Sheridenka: Po tom Vám nic není. Já se Vás také neptám, co jste chtěla po Jasonovi. ( Pro sebe ) Určitě v tom bude něco temného.

May: ( S úsměvem ) Máte pravdu. Je v tom něco temného. Vy byste tomu řekla patrně černé kafe, bez cukru. ( Sheridenka ztichne a cítí se dotčená. ) A příště se mě klidně zeptejte, jestli byste si totiž nedala také. To Vaše šeptání totiž nebylo moc dobře slyšet. Ještě, že mám docela dobrý sluch.

Sheridenka: ( Naštvaně ) Ne. Kafe nechci.

 

( Pak sebou podivně trhne a pokouší se alespoň trochu důstojně odejít, ale jejich rozhovor byl slyšet až za dveře. Všichni se potutelně usmívají. Sheridenka v ruce drží pevně hnědou obálku a přeje si být co nejrychleji pryč. Cestou ven vrazí do nějakého vysokého muže, co má na hlavě kapuci. Jeho oči na ni hledí jasně a zpříma. Nic víc ona není schopna v pohledu jiných vyčíst a dál pokračuje v cestě. Muž se za ní otočí a asi minutu ji pozoruje, pak dál pokračuje po schodech nahoru do patra. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Phoebe sedí v posteli a spolu s Adamem právě luští stupidní křížovku. Zdá se, že už toho mají plné zuby. )

 

Phoebe: To není možné. Tohle slovo snad nikdy nevyřešíme. Proč ho nevíš?

Adam: Promiň, ale když jsem byl mladší démon, tak mě rodiče neučili zeměpis a nic takového.

Phoebe: Promiň. Já vím, jen mi to vypadlo. ( Zarazí se. ) Můžu se zeptat?

Adam: Ty? Na všechno.

Phoebe: Nikdy jsi mi neříkal nic o své rodině.

Adam. ( Zklamaně ) A ty se o tom chceš bavit? Zrovna teď?

Phoebe: Proč ne. Nikdy není pozdě. Ne, že bych je chtěla pozvat na naši svatbu. Jsou to přeci démoni, ale ( přitom si všimne, že Adam zasmutněl. ) … tak jsem to nemyslela, ale musíš to pochopit. Jsou démoni a my Čarodějky… to se přeci neslučuje.

Adam: Ale do mě ses zamilovala, když….

Phoebe: Ne. Nezamilovala. Ze začátku jsi mi byl pouze sympatický. Zamilovanost přišla o něco později a to už jsi byl člověk…. Ale chápu, pokud budeš mít přání pozvat své rodiče na … ( Ztuhne a dívá se na Adama. )

Adam: ( Spiklenecky ) Vím, že na to teď není vhodná doba, ale už to nemůžu vydržet. Naše dítě už bude brzy na cestě, ty už plánuješ koho pozvat na svatbu, ale na něco jsi přeci jen zapomněla.

Phoebe: Na co?

Adam: Svatbě přeci něco předchází. ( Phoebe začíná docházet, co tím Adam myslí, a její úsměv je o něco víc výraznější. ) Phoebe…

Phoebe: Ano, Adame?

Adam: ( Vytáhne z kapsy rudou krabičku a otevře jí. Tam se na Phoebe usměje prstýnek s diamantem uprostřed. ) Vezmeš si mě?

Phoebe: ( Zprvu je zmatená a po tváři ji steče jedna jediná slza. ) Ano. Vezmu si tě.

 

( Oba dva se pak políbí. V ten okamžik začne Phoebe zvonit mobil. )

 

Phoebe: A sakriš.

Adam. Nechej to zvonit.

Phoebe: Nemůžu. ( Koukne se, kdo volá. ) To je Paige. Dnes mě měla zastoupit v práci. Asi potřebuje mou pomoc.

Adam: Chápu. ( Zase si sedne na židli. )

Phoebe: ( Zvedne telefon. ) Ano?

Paige: Vědělas to?

Phoebe: Co?

Paige: V tom tunelu se našla kostra.

Phoebe: ( Rozhozeně ) V jakým tunelu?

Paige: V tom tunelu, kde zmizel Martin.

Phoebe: ( Trochu sklesle. ) Aha. Tak to je fakt smůla. Asi bude prokletej.

Paige: ( Vycítí pohodu v jejím hlase. ) Co, žej is tak veselá?

Phoebe: Udělal to.

Paige: Kdo a co?

Phoebe: Požádal mě o ruku.

Paige: Adam?

Phoebe: Ne. Doktor Marshall…. Samozřejmě, že Adam. Před ani ne minutou. Právě jsme se líbali, když jsi zavolala.

Paige: ( Trochu to s ní cukne. ) Jejej, promiň. Mám zavolat později?

Phoebe: ( Trochu naštvaně ) Ne. Kouzlo okamžiku je už dávno v trapu.

 

( Adam se zamračí a pak položí svou ruku na Phoebinu. )

 

Paige: Fajn. Co tedy uděláme s tou kostrou?

Phoebe: My?

Paige. A kdo jiný?

Phoebe: Co takhle policie?

Paige: Vidíš, to mě nenapadlo.

Phoebe. No a máme to. Za….

Paige: Počkat, počkat. Úplně jsi mě zblbla. Co když je zatím ta věc za tou zdí?

Phoebe: Jestli se nepletu, tak tu jsme zničili.

Paige: Pravda, ale co když…

Phoebe: Neřeš to. Nech to plavat…. Odbočme, co Bay Mirror?

Paige: Jo. Bay… v pohodě. Jen … no jo. Počkej minutku… ( Paige položí telefon a Phoebe se zatím začne spiklenecky usmívat na Adama a oba dva se zase začnou líbat. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Tichu je v podkroví domu sester Halliwellových. Jen mírné vrzání se blíží ke dveřím. V nich se objeví Leo a podívá se na spící Piper. Obraz stále leží na zemi a kolem něj se povalují v kruhu papíry popsané textem, který Piper za noc zplodila. Leo se přesune k oknu a otevře ho. Tím vznikne průvan, protože dole se také aktivně větrá. Vítr sebou vezme několik lístků z nejbližšího stromu. Leo se otočí a dívá se na letící zeleň. Ta dopadne na zem, ale vítr pokračuje dál. Prolétne kolem obrazu a jeho šedavobílé odstíny se rozzáří a poté jsou o něco víc jasnější. )

 

Leo: Co to do …

 

( Na to se Piper probere a podívá se ihned na obraz. )

 

Piper: Co to bylo?

Leo: Nemám tušení. Otevřel jsem okno a když vítr proletěl nad obrazem, ta šedá se pak …

Piper: Ta šedá pak zazářila, že jo.

Leo: Jo.

Piper: Tak se podívej, na co jsem přišla v noci. ( Leo přijde k Piper a dívá se na ni. Ta vezme do ruky trochu hlíny z kytek, co tu má, a lehce obraz popráší. Vše zelené se rozzáří v jasně zelené záři a poté je zelená část mnohem víc jasnější a ostřejší. )

Leo: Tohle to udělalo, když…

Piper: V tom případě, už tomu začínám lehce rozumět.

Leo: Tak co to je?

Piper: Sice mi ještě pořád nedošlo, proč tam je těch dvanáct démonů, ale už vím, proč jsou v pozadí čtyři barvy.

Leo: Tak proč?

Piper: ( Připraví si zapalovač, sklenku s vodou a lístek, co přilétl z okna. ) Voda! ( Prsty namoří do sklenky a obraz pokropí; modrá část nad démony se rozzáří. ) Země! ( Vhodí lístek na pomalovanou plochu; zelená se rozzáří. ) Vzduch! ( Nadechne se a foukne na část plátna; šedavá část se rozzáří. ) A oheň! ( Plamen zapalovače se jemně dotkne okraje obrazu. Jen tak, aby nechytl; červená část se rozzáří. ) Jde o čtyři barvy, čtyř elementů.

Leo: Ou.

Piper: ( Koukne se na něj. ) Jaké ou snad mi pogratuluješ, ne?

Leo: Budu muset na chvíli zmizet… ale jinak ti samozřejmě gratuluji. Dobrý výkon.

 

( Leo zmizí v záři pryč a nechá Piper samotnou i s tím svým objevem. Piper se smutně podívá na obraz a pak na něj cákne zase trochu té vody; modrá část zazáří; a Piper se na zářící modrou se zmatením v mysli pozorně podívá. )

 

Bay Mirror, kancelář Phoebe

 

( Paige se vrací do kanceláře i se sekretářkou. Ta už má vše připravené. Ihned doběhne k telefonu a slyší v něm podivné mlaskání. )

 

Paige: Phoebe! Phoebe, jsi tam?

Phoebe: ( Přestala se líbat s Adamem. ) Ty taky všechno zkazíš. Jo, jsem tu.

Paige: Fajn. Teď ti dám tvou sekretářku a ty si to vyřídíš sama přes telefon. Já musím někam zaběhnout.

Phoebe: Paige! Kam zase…

Paige: Nemám čas. Ta kostra tam tak dlouho nebude.

Phoebe: Paige! ( Nervózně ) Paige, opovaž se udělat nějakou… ( V ten okamžik se změní dýchání do telefonu a Phoebe ví, že je na druhé straně její sekretářka. ) Kam šla má sestra?

Sekretářka: To mi nepověděla. Můžeme začít?

Phoebe: ( Rychle zapřemýšlí ale pak se pokusí chovat se klidně ve snaze věřit Paige, že neudělá žádnou chybu. ) Jo. Můžeme.

 

Místo nalezení kostry

 

( Zase tu stála. Sice jen na okraji, ale přesto i tak cítila tu zlobu uvnitř. Napadlo ji, že až to vše tady utichne, vytvoří kouzlo na ochranu tohoto místa, a tím zachrání i životy nevinných. Kostra se k ní pomalu blížila v černém pytli a u ní se vedle nosičů objevila May Tyová. Paige se nadechla. Tohle byla její jediná šance. Sice si May už nic nepamatovala, ale to, že se znají, v její paměti zůstalo. )

 

May: ( Všimne si Paige a hned se k ní blíží. ) Dobrý Den, slečno Matthewsová, co vy tady?

Paige: Oh. Já tady… jak si to… tamto.

May: Víte. Přemýšlela jsem…

Paige: Nad čím?

May: Asi tak před týdnem a několika dny jste mě žádala o pomoc. Už ani nevím, co jste to chtěla vyřešit, ale vím, že se to týkalo tady toho místa a pak najednou…. Nic. Stalo se snad něco?

Paige: To … už se to vyřešilo. ( Zesmutní. ) Opustil mě. Našla jsem jeho dopis na rozloučenou.

May: Tak … to je mi líto.

Paige: Jo. Prostě odešel.

May. A proč tu tedy jste?

Paige: Jé, já to zapomněla říci. Má sestra je prozatímní šéfovou Bay Mirror. Teď je aktuálně v nemocnici, protože bude brzičko rodit, a já jsem ji na dnešek zastoupila. No a díky našemu soudničkáři jsem se dozvěděla, co se tu stalo, a rozhodla jsem se, že …

May: Se podíváte na místo činu?

Paige: Jo. Přesně to mě napadlo.

May: Tak pojďte.

Paige: Už víte, kdo je oběť?

May: Vy jste nějaká zvědavá, Paige.

Paige: Berte mě teď jako novináře. Je to hlavně kvůli článku, náš soudničkář se o něj stejně zajímá, aby to dal do jeho rubriky, nezapomeňte.

May: Nemyslela jsem to špatně. Takže… co říci. ( Vstupují do nyní osvětleného tunelu. ) Vypadá to, že jde o muže, tak kolem dvaceti pěti až třiceti pěti.

Paige: Soudničkář nám říkal, že se našla jen kostra, jak jste mohli…

May: Biologie. To je to, co nám pomohlo. Je stoprocentně jisté, že jde o kostru muže. Tvar lebky má jasné mužské rysy a košile, co měl na sobě … vlastně měla, ta kostra, na sobě, byla jasně mužského typu a …

Paige: Vy to říkáte jako horor.

May: Skoro to i horor je.

 

( Jak chce ještě něco dodat, běží k ní jeden z vyšetřovatelů, a něco drží v ruce. )

 

May. Tak co, co jste našli.

Vyšetřovatel: No, našli… našli a bohužel to není dobrá zpráva.

May: Povídejte!

Vyšetřovatel: Tak zaprvé. Poblíž kostry jsme nalezli obálku s větším množstvím peněz.

May. To začíná směřovat k mafii.

Vyšetřovatel: A to není všechno.

Paige. Co ještě?

Vyšetřovatel: Už víme, kdo ten mrtvý je… tedy komu ta kostra patřila.

May: Tak už se vymáčkněte, chlape.

Vyšetřovatel: ( Trochu se zadrhne. ) Jo… ehmm. Tady. ( Podá předmět, co měl do té doby v ruce, May. ) Našli jsme jeho peněženku a je to…

 

( May otevře část peněženky a ztuhne. )

 

Paige: May?

May: ( Je naprosto mimo. Dívá se na ID v peněžence. ) To …

Paige: Tak kdo to … ( May jí podá peněženku a opře se o stěnu tunelu. ) Vince Margini. Tak to …

May: Já to nechápu. ( Začne lehounce pobrekávat. ) Tohle všechno. To prostě … ( Narovná se a podívá se kolem. ) Jak…

Paige: ( Lehce smutně ) Co tu mohl dělat?

May: Nevím. ( Začíná se rozpovídávat. ) Je fakt, že už se mi pár dní neozval. Ani nevím, čím to je. Některé věci mám mnohem víc rozmazaný než jiný. ( Vzpomene si opět na Paige a tu její záhadu. ) Třeba právě to, o čem jsme se před chvílí bavili. To s tou Vaší záhadou.

 

( Paige se podívá na May a na několik vteřin zaváhá. Přitom jí napadne něco šíleného. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Phoebe dokončuje rozhovor a Adam se stále tváří naprosto šťastný. )

 

Phoebe: ( Do telefonu ) A pro Leslie … ta odměna za fotky, co dodala do minulého čísla.

Sekretářka: Dobře. Sepíšu to a až budete mít čas, zaskočím a můžeme to podepsat přímo v nemocnici.

Phoebe: Dobře. Kdyby něco, víte, kam máte volat.

Sekretářka: Jistě, slečno Halliwellová.

 

( Phoebe položí mobil a chce se začít líbat s Adamem, zase. Jenže v ten moment vycítí přítomnost pekelného démona. )

 

Phoebe: Je někde tady.

Adam: Kdo?

Phoebe: Pekelný démon.

Adam: A co…

Phoebe: Musím ho zničit.

Adam. Teď přeci nemůžeš zmizet. Co když přijde sestra?

Phoebe: Tak jí to nějak vysvětlíš. Já prostě musím.

 

( Phoebe se postaví a hodlá zmizet kamsi. Adam ji však chytne za ruku. )

 

Phoebe: Nezdržuj mě, prosím.

Adam: Buď … opatrná.

 

( Phoebe jen kývne a ve zlaté záři mizí pryč. )

 

Kdesi v horních patrech nemocnice

 

( Phoebe se objeví na opuštěné chodbě v patře nad jejím pokojem. Nikde nikdo. Podle nepořádku Phoebe napadne, že se snad může jednat o rekonstruované podlaží. Jak nad tím uvažuje, objeví se před ní Pekelný démon. Pomalu se k ní blíží a ona je zatím v naprostém klidu. )

 

Phoebe: Tak pojď na smrt!

 

( Démon jen něco vychrlí a plíží se dál k ní. Phoebe se vznese a napřáhne ruce. Jeden silný výboj pošle démona k zemi a ona pomalu sestoupí k zemi. )

 

Phoebe: Tak to bylo lehké.

 

( Jenže démon se opět postaví a během vteřiny je u ní. Jak se jí dotkne, oba dva dostanou výboj a odletí od sebe. Phoebe se po několika minutách postaví a pocítí neskutečnou bolest tam dole. )

 

Phoebe: A sakra. Musím … ( Rychle se vznese a pokusí se o svůj atypický přenos. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Adam je nervózní. Tuší, že neudělal správně. Neměl ji nechat odejít. Teď. Když se termín jejího porodu přiblížil a navíc… co když někdo přijde. Jak na to tak myslí, zahlédne v zrcadle nad umyvadlem zlatou záři. Otočí se a vidí, jak se před ním objevuje Phoebe. Ta se po svém přenosu zhroutí na zem v křečích. )

 

Adam: Phoebe! ( Rychle se rozeběhne ke zvonku, aby přivolal sestru. ) Phoebe, ty jsi tak praštěná. Cos to dělala?

 

 Před domem Halliwellek

 

( Sheridenka se zjevným potěšením stoupá nahoru po schodech k domu svých nepřátel. V krvi jí koluje nenávist, která je přiživována záhadnou smrtí jejího úplatného známého. V ruce drží již pomuchlanou fotku, kde je zachycena Pagina magická síla. V hlavě jí to šrotuje. Neví, jak má začít. Ihned je obvinit? Možná. Hodit na ně popřípadě i smrt Vince. Když tak přemýšlí, dojde až ke dveřím. Nadechne se a zaťuká. )

 

Uvnitř domu Halliwellek

 

( Piper se právě chystá nakrmit Chrise, zatímco Wyatt už jí. Někdo zaťuká. Piper položí lžíci s jídlem na stolek a vstane. Chris hladově pozoruje lžíci a začíná se soustředit. Lžíce zmizí v modré záři a objeví se přímo v Chrisově malé ručce, ale ta je ještě příliš slabá a lžíci upustí na zem, kde se jídlo rozprskne na podlahu. Piper mezitím dojde ke dveřím a otevře. Jak uvidí onu osobu, krve by se v ní nedořezal. Sheridanová se jen na oko usměje a doslova se pozve dovnitř. )

 

Sheridenka: Dobrý den! Potřebuji s vámi o něčem mluvit.

Piper: A … a ( Není schopna vypustit ze svých úst ani slovo. )

Sheridenka: Je vidět, že jste rozumná žena, Piper. Mohu Vám tak říkat, že?

Piper: Eh. Já … totiž… právě krmím… nemám čas na …

Sheridenka: To bude rychlé. Velmi rychlé.

 

( Piper naprázdno polkne a jen sleduje, jak se Sheridenka přesunuje na pohovku do obýváku a chystá se pohladit malého Chrise, který před ani ne minutou upustil onu lžíci. )

 

Tunel, místo činu

 

( Paige si začíná prohlížet místo činu, místo, kde ležela kostra spolupracovníka May. Začíná jí pomalu docházet, že za tím rozhodně bude někdo s magickými schopnostmi. Není přeci možné, aby tohle dokázal obyčejný smrtelník. Za jejími zády zatím May začíná tuhnout pod náporem jednoho ze svých kolegů z FBI. )

 

Agent FBI: Tak, inspektorko Tyová, May. Známe se dlouho a tak nebudu procházet celý ten dlouhý seznam žvástů, který říkáme lidem, co nejsou z našich kruhů. ( May se jen podivně usměje. ) Kdy jsi viděla Vince naposledy? Znáš to, přeci, tyhle typy otázek.

May: Znám. Viděla jsem ho naposledy asi před týdnem. Bylo to, když jsme spolu pracovali na jednom případu. Dělal pro mě nějaká měření, ale pak … už nic.

Agent FBI: A během této noci jste ho neviděla?

May. Ne. Neviděla. Říkám, že to bylo naposledy asi před týdnem.

Agent FBI: Máš na to nějaké alibi?

May: Ne. Byla jsem doma a studovala případ té zmizelé dívky ze severu.

Agent FBI: Víš, co to znamená…

May: Ne a … počkat? Ty mě tady právě obviňuješ ze smrti mého kolegy?

Agent FBI: Tak to nemyslím…

May: ( Naštvaně ) Ale jo. Ty mě tady teď …

Paige: ( Přemýšlí. Ví, že by jí dokázala pomoci. Rozohndě by dokázala vyřešit to, kdo Vince zabil, protože na to je FBI krátká. ) Mohli byste to na chvíli vypnout?

Agent FBI: Co ta se do toho plete?

Paige: Jsem … ( May na ni kývne, že by neměla říkat to, že je z Bay Mirror. )

May: To je má pomocná poradkyně. Má dobrý instinkt na záhadné stopy.

 

( Paige se na May s podivem koukne. )

 

Agent FBI: Fajn. Na co jste přišla, poradkyně?

Paige: Než začnete z něčeho obviňovat May, měli byste zjistit, co Vince dělal během té noci, kdy se to stalo.

Agent FBI: Tak… to každopádně ano, ale jen jsem chtěl rovnou eliminovat May…

May: Moc se ti to ale nepovedlo.

Agent FBI: No… jsem nervózní. Upřímně, nevíme si rady. Nikde tu není žádná krev, žádný vražedný nástroj, žádné otisky… jen otisky pana Marginiho.

Paige: S tím bych vám mohla pomoci já.

Agent FBI: Jak?

May: ( Jako kdyby něco vycítila. ) Paige, věříme ti, že to zvládneš. Mou pomoc máš jistou. )

Paige: Díky. ( Na to se otočí a začne se opět ubírat ke stopám po vraždě.

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

 

( Piper si nervózně sedne na pohovku naproti Sheridence. Ta se stále provokativně usmívá a tváří se jako svatá. )

 

Piper: Tak co mi chcete říci tak důležitého.

Sheridenka: Už vím, jak vás usvědčit…

Piper: Z čeho?

Sheridenka: Z čeho? Z čarodějnictví.

Piper: ( Zrudne a pak se nahlas zasměje. ) Čarodějnictví? Vy máte nějaké…

Sheridenka: Nedělejte ze mě blázna. Všechno to do sebe zapadá. Záhadné zmizení Chrise Perryho, Vaše podivné chování, když umřel Morris. Začínám si myslet, že i to byla Vaše práce.

Piper: Vy snad blázníte.

Sheridenka: Mám důkaz ( a hodí před Piper obálku … ) Tady.

Piper: ( Opět se v ní zastaví krev a ona pohledem zmerčí žlutou obálku. Její ruka se k ní pak přiblíží a přitáhne si jí. Zároveň se pokouší sledovat reakce Sheridenky. Ta sedí a stále se usmívá. ) Co mám očekávat? Že na mě něco vylátne?

Sheridenka: Od létání jste tu vy … ne ta obálka.

Piper: Vtipné. Vážně vtipné. ( Na to obálku rozlepí a vytáhne termofotky. ) Co to je?

Sheridenka: To jsou termo snímky zachycující energii vyvolanou paranormální aktivitou. ( Piper na ni vrhne nechápavý pohled. ) To výraznější je zachycená vnitřní energie člověka, co má magické schopnosti.

Piper: Vy na to věříte?

Sheridenka: Po pravdě? No, ne, ale když tím smetu Vaši rodinu z tohoto světa, budu klidně věřit v Satana.

Piper: ( Pobouřeně vstane a hodí fotky Sheridence do klína. ) A to mi říkáte jen tak?

Sheridenka: Jistě, že. Už dlouho po Vás jdu a teď Vás i usvědčím a pošlu do plamenů spravedlnosti.

Piper: ( Rozzuřeně se vrhne k Sheridence. Chytne ji za ruku a táhne ji z obývacího pokoje. ) Tak to by stačilo. Nic nemáte, nic nám nemůžete dokázat…

Sheridenka: hahááá. Teď jste se prozradila.

 

( Piper prudce trhne dveřmi a doslova vykopne Sheridenku z domu. )

 

Piper: ( Nahlas a naštvaně ) A už se tu neukazujte!!!!

 

( Sheridenka se otáčí a chce Piper něco říci, ale už ji nenajde, protože Piper stihne pořádně třísknout s dveřmi. Sheridenka se zasměje a vypadá spokojeně. Přitom vytáhne z kapsy diktafon a přehraje si poslední věty rozhovoru. )

 

Sheridenka: Váš konec se blíží. Brzy budete za mřížemi.

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Phoebe již leží na lehátku a kolem ní běhá o něco víc sestřiček než by bylo obvyklé. Adam stojí napjatě u dveří a sleduje, jak ji připravují na operaci. Ničemu nerozumí. Když se ve dveřích objevil upocený doktor Marshall, ihned se k němu přiřítil. )

 

Adam: ( S jasným strachem v hlase. ) Co jí je?

Doktor: ( Otře si čelo. ) Phoebe bude rodit.… ( Nadechne se. ) … Praskla jí plodová voda.

Adam: Co… už?

Doktor: Ano. A teď mě omluvte, už musíme na sál.

 

( Phoebe kolem něj projede a mizí kdesi v chodbě. )

 

Adam: Bože! Musím zavolat holkám.

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

 

( Piper je celá rudá. Ruce se jí klepou, a i když se posadí, stále se nemůže vzpamatovat. V tom sebou trhne a málem spadne z pohovky, když se ozve její mobil. )

 

Piper: ( Zvedne ho. ) Ano?

Adam: Tady Adam. Phoebe má nějaké komplikace. Právě ji odvážejí na sál.

Piper: Cože?

Adam: Prostě… něco se stalo. Jestli můžeš, přijeď.

Piper: ( Rychle ) Jsem na cestě. Leo!

 

( Ten se objeví za několik vteřin vedle ní. )

 

Leo: Děje se něco?

Piper: Phoebe má potíže. Právě ji odvezli na sál. ) Zarazí ho dřív, než stihne cokoli říci. ) Pohlídej Wyatta a Chrise. Já jdu do nemocnice. Až se tu objeví Paige, tak ji pošli za námi.

Leo. Jasně. ( Pro sebe ) Jen ať to všechno vyjde.

 

Tunel, místo smrti Vince Marginiho

 

( Paige už nedokázala nic vymyslet a tak se chystá k odchodu. May vypadá celkem spokojeně. Mezitím se totiž našlo pár lidí, co dokázalo dosvědčit, že byla doma. Zároveň se zatím vypařili všichni, kdo tam byli. Paige a May byly jediné, co tam zbyly. )

 

Paige: Můžu jít?

May: Jasně, běž. Já už taky musím jít. Za chvíli mám s někým sraz.

Paige. Důležité?

May: ( Tajemně ) Ale docela i jo. Jen takový resty z minulosti.

Paige. Fajn.

 

( Paige odchází a May si ještě balí pár věcí než vyrazí rovněž pryč z toho prokletého místa. )

 

Byt inspektorky Sheridanové

 

( Sheridenka sedí v koženém křesle a plánuje si svůj další útok. Občas se podívá na zapadající slunce skrz okno a zase se vrátí ke své malé velké pomstě. )

 

Sheridenka: Takže. Zítra bych…

 

( V tom ji vyruší zvonek u dveří. S nelibostí vstane a šourá se ke dveřím. Pomalu je otevře a lehce zírá na osobu u jejího prahu. )

 

Sheridenka: Co tu chceš?

Osoba: Tak mě napadlo, že tě navštívím. Můžu dál?

Sheridenka: Fajn.

 

( Osoba vstoupí dovnitř a zastaví se v půlce jejího obýváku. )

 

Osoba: Máš to tu … hezký.

Sheridenka: Nekecej blbiny a řekni, proč tu jsi.

Osoba: Protože chci… ( Na to se k Sheridence otočí obličejem. )

Sheridenka: Tak, co chceš?

Osoba: Tebe!

 

( Natáhne ruku a proud bílé záře zahalí celý pokoj. Sheridenka jen pocítí, jak z ní uniká život a její kostra dopadne na zem rychleji než řekneš švec. )

 

Osoba: Tak to bychom měli. Zbývá už jenom jedna překážka.

 

Nemocnice Memorial, operační sál

 

( Doktor Marshall, zahalený v modrém plášti, slušivé čapce stejné barvy, s bílou rouškou přes ústa si právě za účasti sestry natahuje sterilní rukavice. Phoebe je mezitím již připravena na operačním stole. )

 

Sestra: ( K doktorovi s obavami ) Co se stalo, doktore Marshalle?

Marshall: Nevím. Ještě neměla rodit. Jako kdyby to dítě už chtělo na svět teď a přitom z matky bralo mnohem víc živin.

Sestra: ( Zamyslí se na několik vteřin. ) Císařský řez?

Marshall: Tak to si buďte jistá. Tentokrát budeme muset být rychlejší.

 

( Za oběma se zavřou dveře do sálu a záchrana Phoebe a její malé dcerky může začít. )

 

Nemocnice Memorial, před pokojem 241

 

( Na lavičce sedí plná nervozity a strachu Piper, vedle ní polounavený Adam stále přemýšlí, co se mohlo stát. )

 

Adam. Piper?

Piper: Ano?

Adam: Víš, musím ti k tomu s Phoebe povědět  ještě něco… ( Piper nemluví. Jen se na něj podívá a čeká, že se sám rozpovídá. ) Phoebe se, před tím než omdlela, vrhla ještě do likvidace jednoho z těch démonů. Byla pryč sotva pár minut, když se znovu objevila na zemi v pokoji v tom podivném stavu.

Piper: ( Trochu naštvaně, trochu vyděšeně a ironicky zároveň ) Jestli se z toho dostane, tak ji zabiju.

 

( Čas se vlekl jako nikdy dřív. Lidé kolem nich zpomaleně procházeli a odnášeli si své vlastní trable a starosti, své nemoci a svou budoucnost i minulost. Zatím doktor Marshall bojoval o život dvou bytostí. Tam čas plynul rychleji, až nepřirozeně rychle se ručička otáčela kolem vlastní osy. Jeho modrý plášť se začínal zabarvovat do ruda a na jeho čele se v čím dál větších počtech tvořily kapky potu, co se postupně měnili v tenké potůčky stékající dolů po jeho postarší tváři. )

 

Tunel

 

( May si sklízí poslední věci. Mobil si dává do kabelky, ale ta jí nechtíc spadne na zem a několik jejích věcí se rozkutálí po okolí. May se sehne a začíná věci opětovně sbírat. Když v nepatrném okamžiku spatří něco bílého. Natáhne se pro to a pak si to s údivem přečte. )

 

Dům Halliwellek, hala

 

( Paige se v modré záři objeví u vchodových dveří. Hned si všimne vzkazu od Piper – Phoebe má problémy. Jak budeš moci, přijď do nemocnice. Piper. Jenže, když se chce Paige urychleně přesunout, začne křičet její telefon. Volá May Tyová. )

 

Paige. Co se děje, May?

May: ( Právě stojí před dveřmi inspektorky Sheridanové a chystá se prokopnout dveře, protože jí dobrých deset minut nikdo neotvírá a rádio za dveřmi stále hraje. ) Jsem právě u inspektorky Sheridanové.

Paige: Co?

May: Našla jsem u Vince vizitku inspektorky. Tak jsem k ní šla. Zdá se, že není doma. ( Na to vykopne dveře a na zemi pár metrů od dveří spatří ležící tělo její soukmenovkyně. ) .. A …

Paige: ( Nervózně, protože při jménu inspektorka Sheridanová je Paige vždycky nervózní. ) Co se stalo?

May: ( Trochu rozpačitě a částečně mimo. ) Má „drahá“ kolegyně je … ( Něco zaslechne. ) Něco tu je …

Paige: May?

May: Sheridenka je … ( Zase to zaslechne a otoči se. Přitom se o něco víc přiblíží k tělu. ) Něco tu je….

Paige: May, co je s Sheridenkou?

 

( Pak Paige v telefonu zaslechne křik a poté hluchý tón, jak se mezi telefony přerušilo spojení. )

 

( May stojí naproti něčemu, co nedokáže popsat. To se k ní pomalu blíží a pak se na vše kolem ní snese modrobílá záře. Vše se před ní pomalu ztrácí. Paige se mezitím přenáší do domu, kde bydlí Sheridenka. Projde otevřenými dveřmi do bytu a spatří na zemi dvě ležící těla. Piper sedící se skloněnou hlavou na lavičce z PVC pomalu odpadává. Už nemá sílu ani usnout. Adam chodí nervózně sem a tam a kdyby to jen trochu šlo, tak by před Piper vytlačil do země trasu jeho chůze. Napětí se rozplynulo v okamžik, kdy se na konci chodby objevil vyčerpaný doktor Marshall. Na jeho tváři je vidět, že operace byla náročnější než čekal. )

 

( Nad vším visel stín obav z toho, co přijde. )

 

Pokračování příště….