1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

1x18 – Šifra slečny Halliwellové

 

 

V minulých dílech jste se mohli dočíst:

( Phoebe dostává poněkud nečekaně špatné vidění, v němž vidí záhadnou smrt svých sester i sebe. Paige díky pomoci May Tyové a jejího kolegy Vince zjišťuje, že záchrana Martina je nemožná. Obě dvě jsou z toho, co se stalo buď vylekané nebo naprosto zničené. Jediná Piper konečně pociťuje naprostou rodinnou pohodu. )

 

Dům Halliwellek, hala

 

( Piper stojí u schodiště a v ruce drží lahvičku s lektvarem. Ze schodů schází Adam a nese několik krystalů. Piper je sejme pohledem a pak se na několik vteřin rozhlédne kolem sebe. )

 

Adam: Děje se něco? Nevypadáš v pohodě.

Piper: Ne. Já jsem v pohodě. Leo vzal Wyatta a Chrise do bezpečí nahoru k Starším. Já jsem připravena začít s likvidací a co Phoebe? Kde vůbec je Phoebe a Paige?

Adam: Tak to ti…

 

( Na to se vedle Piper objeví Paige a narovná si rozcuchaný účes. )

 

Paige: Copak? Přišla jsem pozdě?

Piper: ( Zachmuřeně se na ni podívá. ) Ty jsi zase byla v tunelu, že jo!!!

Paige: Já no …Máš pravdu. Zase ses trefila. Jak ty to vůbec děláš?

Piper: Jsem přeci nejstarší sestra. ( Dojde jí, že se jí snaží Paige zmást. ) Tohle sem nepatří. ( Opět zvážní. ) Už bys tam neměla chodit.

Paige: Promiň, ale ono to prostě nejde. ( Rozhlédne se kolem sebe a všimne si, že je tam už jen Adam. ) Kde je vůbec Phoebe?

Adam: Nahoře. Ještě si tam něco tvoří.

Paige: Pořád?

Adam: Jo. Skočím za ní.

Piper: Fajn. Dej mi prosím ještě ty krystaly. A prosím. Pokus se jí sem dotáhnout co nejrychleji.

Adam: Budu se snažit.

 

( Piper si od Adama vezme krystaly a společně s Paige je jde rozmístit po přízemí jejich domu. )

 

Piper: Něco před námi tají.

Paige: Kdo? Adam?

Piper: Jo. Ten nám tak asi tají maximálně podrobnosti ze svého exdémonského intimního života….Ne. Phoebe. Phoebe je ta, co nám něco tají. Už několik dní si dělá něco u sebe v pokoji. Když za ní přijdu…

Paige: ( Přeruší ji. ) Všimla sis, když nás včera poprvé napadl ten démon?

Piper: Jo. Všimla jsem si toho. Byla zprvu úplně mimo.

Paige: Jo. ( Přitom položí krystal na okno. ) Jakoby nad něčím hodně přemýšlela.

Piper: Skoro i zamrzla.

 

Dům Halliwellek, pokoj Phoebe

 

( Phoebe sedí na posteli a něco si píše do notesu. Když se otevřou dveře, již ví, že je to Adam. )

 

Adam: Co ti to tak dlouho trvá? Piper už je netrpělivá. Potřebují tě pro tu likvidaci.

Phoebe: Já vím, ale já na to přeci musím přijít. Musela jsem si ještě něco zapsat.

Adam: Tak proč jim to nepovíš. Není fér, že jsi tu věštbu, vidění nebo co to bylo nepověděla i sestrám.

Phoebe: Nemůžu. Nechci je děsit.

Adam. Aha. Tak v tom případě, bys jim alespoň mohla jít dolů pomoci.

Phoebe: Jasně. Jen ještě pár minut.

Adam: Ale jenom pár.

Phoebe: Fajn.

Adam: ( Naštvaně ) Ne. Vstaneš… ( Zjemní tón v hlase. ) Opatrně samozřejmě, kvůli naší holčičce. ( Zase o něco přitvrdí. ) Ale i tak rychle vstaň. Dole tě potřebují.

 

Dům Halliwellek, hala

 

( Před dveřmi se objeví démon. V ruce vytvoří modrý energy ball a je připraven zasáhnout Piper, co stojí v jídelně a o démonovi zatím nemá ani tušení. Do haly přichází Paige s posledním krystalem, který měl být právě na místě u dveří, aby byla krystalová ochrana kompletní. )

 

Paige: ( Nahlas ) Piper! Pozor. Je tady!

Piper: Cože? ( Otočí se a ihned uhne před letící modrou hrozbou. )

Paige: Dávej pozor. Nesmí se tě dotknout. Modré ti vezmou energii na několik hodin. Teď by se nám to vážně nehodilo. ( Na to se přesune o metr dál, protože démon hodil další energy ball směr Paige. )

Piper: Kde je Phoebe, když ji člověk potřebuje.

 

( Když se Paige objeví zase na místě, démon jako kdyby věděl, co chce Paige udělat, vrhne další energy ball přesně na místo, kde se Paige objeví. Ta padne na zem.)

 

Piper: ( Naštvaně ) Tak a dost!

 

( Nechá démona vybouchnout. S ním to mírně zamává. Piper ho sice nezničí, ale alespoň přiměje démona zmizet. )

 

Piper: ( Víc než jen naštvaně  ) Phoebe!

 

( Ta se objeví na schodech hned, jak Piper zakřičí, a pomalu schází k Piper. Za ní jde hned v závěsu Adam. )

 

Piper: Kde jsi?

Phoebe: Promiň, že jdu později. Stalo se něco?

Piper: No. Mohlo být hůř. ( Ukáže na Paige. ) Jen Paige bude na několik hodin z magického hlediska k nepoužití.

Phoebe: Aha.

Piper: ( Až s mateřským důrazem ) Kde jsi byla tak dlouho?

Phoebe: Já…

Adam: ( Šeptem k Phoebe ) Měla bys jim to říci.

Phoebe: ( Šeptem ) Já vím, ale ….

Adam: Žádné „ale“ není. Musíš to říci.

Phoebe: Nemůžu. Musím nejdřív zjistit co nejvíc.

 

( Sejdou dolů. Piper zatím probrala Paige a pomohla jí na nohy. )

 

Paige: Fuj. Proč se cítím tak divně?

Phoebe: Piper, Paige.

Piper, Paige: Ano?

Phoebe: Cítím se nějak…

 

( Ani to nedořekne a nohy se jí podlomí. Naštěstí je u ní Adam. Včas ji chytne do náručí a tím zabrání jejímu pádu na podlahu. )

 

ÚVODNÍ ZNĚLKA

 

Nemocnice Memorial

 

( Doktor prochází chodbou.. Cestou ho zdraví sestřičky, co jdou kolem. Pak se zastaví u jednoho otevřeného pokoje. Jen nakoukne a jde dál. Jeho cíle se stávají dveře číslo 12. Zaťuká a následně vstoupí. Pokoj je pro dvě osoby, ale nyní ho obývají jen jediný pacient. Její jméno je Phoebe Halliwellová, sloupkařka z Bay Mirror a redaktorka Ptejte se Phoebe. Díky konexím, co má její šéfová Elise Rothmanová, se z původně dvoulůžkového pokoje stalo jednolůžkové apartmá. Na doktora dýchne čerstvý vzduch a on se mile usměje. )

 

( U její postele sedí tři lidé. Její dvě sestry a její přítel. Ta starší Piper se postaví, hned jak doktor vstoupí. )

 

Piper: Vy budete…“

Doktor: Jsem doktor Marshall. ( Podají si ruce. ) A budu doktorem Vaší sestry.

Piper: Fajn. Co je s ní? Co je s dítětem?

Doktor: Buďte v klidu. Nejde o nic vážného.

Piper: Co je s mou sestrou a jejím dítětem?

Doktor: Jsou celkem v pořádku.

Piper: Jak dlouho tu bude?

Phoebe: ( K Paige ) O co jí jde?

Paige: Je nervózní. Vzpomínáš? Naposledy, když omdlela a byla těhotná, zmizela ze světa magie.

Phoebe: Jo, aby mohla v klidu poro…

Paige: ( Užasle ) Že by?

Phoebe: ( Naštvaně ) Nechej toho. Času mám ještě dost.

Adam: Pravda. Díval jsem se do té tvé kartičky. Termín je až za týden.

Phoebe: No … tak to už to slovo dost je docela zbytečný.

Doktor: ( K Piper ) Musíme udělat ještě nějaká další vyšetření, jak Vaší sestry tak i jejího dítěte, abychom měli jistotu, že je vše v pohodě.

Piper: Takže jak dlouho tu bude?

Doktor: Tak den či dva.

 

( Phoebe utiší Adama i Paige a podívá se na doktora. )

 

Phoebe: ( k doktorovi Marshallovi. ) Mohu se zeptat, co se vlastně stalo?

Doktor: ( Na Piper a ostatní ) Mohu Vás prosím poprosit o trochu soukromí. O tom bych si chtěl s Phoebe popovídat já sám.

Piper: To chápu. Lékařské tajemství.

Paige: ( Na Adama ) Dáme si kafe z automatu?

Adam: Proč ne. ( K Phoebe ) Drž se. Za chvíli jsme zpět.

Phoebe: Budu v pohodě.

 

( Adam ji políbí na čelo. Stiskne jí jemně ruku a společně s Piper a Paige odchází ven z pokoje. )

 

Phoebe: Řekněte mi doktore, co se stalo? Proč jsem tady?

Doktor: ( Přisedne si na stoličku vedle postele. ) Došlo k náhlému oslabení organismu.

Phoebe: Oslabení? Jak je to možné?

Doktor: To se občas stává.

Phoebe: Takže to není vážné?

Doktor: Ne, že by to nebylo vážné, ale je to spíše běžné. Občas se to některým matkám ve stresu stává. Byla jste někdy slečno Halliwellová vystavena v poslední době nějakému většímu stresu, vypjaté emoční situaci nebo přílišnému pohybu?

Phoebe: Hmmm. ( Polohlasem ) Ano. Dalo by se to tak říci.

Doktor: Měla byste odpočívat. ( Zvážní ) Něco mě ale přeci jenom vyděsilo. Udělali jsme několik odběrů krve a …

Phoebe: ( Pro sebe v mysli ) Teď to praskne. Něco našli v krvi.

Doktor: Ve Vaší krvi není žádná známka toho, že by ve Vašem organismu došlo k oslabení.

Phoebe: Cože?

Doktor: Podle krevních testů jste naprosto zdravá.

Phoebe: Jak se to tedy…

Doktor: Ještě uděláme nějaké odběry Vás i Vašeho dítěte, abychom zjistili, kde je problém.

 

( Doktor poté vstane a odchází. Do pokoje se vrátí jen Adam. )

 

Adam: Piper je tam někde u kartotéky. Musela ještě zadat nějaké tvé údaje sestře.

Phoebe: A co Paige?

Adam. Tu volala nějaká její chráněnka. Takže musela rychle zmizet… Samozřejmě diskrétně. Co říkal doktor?

Phoebe: Že jsem zdravá.

Adam: Tak to je dobré nebo snad ne?

Phoebe: Nevím. Jsem zmatená. Cítím se nějak oslabeně.

Adam: ( Zamyslí se. ) Začínám tak nějak tušit, kde bude problém.

Phoebe: Tak mi to řekni.

Adam: ( Soustředěně se podívá do očí své milé. ) Ta tvá vize ti odsává energii. Musíš se o tu tíhu budoucnosti podělit i se svými sestrami.

Phoebe: ( Nesouhlasně ) To nejde. Musím nejdřív…

Adam: Nejdřív?Nejdřív? Na to není čas. Musíš jim to říci co nejdřív. ( Jeho hlas zněl mnohem víc razantněji než předtím. Phoebe se na něj podívala až provinile. ) Piper tu bude co by dup. Musíš jí to říci ještě dnes.

Phoebe: Ale…

Adam: Žádné ale už není.

Phoebe: Já… ( Když ji i tak chce Adam zase zastavit, Phoebe pochopí. ) dobře. Povím jí to. Bude to asi správná cesta.

Adam. Věř mi. Bude to tak nejlepší.

 

( Na to se jeho ruka dotkne její a začne ji lehce a něžně mačkat. Přitom se jí dívá do očí a pokouší se přečíst na co právě Phoebe myslí. Ta ovšem vycítí, na co Adam myslí, a jeho obavy se snaží zahnat úsměvem. )

 

Phoebe: Neboj se. Nic se nestane.

Adam: Myslíš?

Phoebe: Věř mi.

 

Univerzitní městečko, Studentská kolej, pokoj Briany Cassidyové

 

( Na zemi leží rozházené hadry, co byly před asi deseti minutami ještě luxusním oblečením ve skříni, co teď byla rozsekána na kusy. Okno nad postelí bylo rozbité a jeho střepy byly z větší části uvnitř místnosti. Na pracovním stole byla rozlitá sklenice džusu a ten pomaličku odkapával na již tak dost špinavý koberec. Do chaosu onoho pokoje se právě přenesla Paige a rozhlédla se kolem. Došlo jí, že se tu něco muselo stát. Pomalu se otáčí, aby zjistila, v jakém stavu ten pokoj je. Při té příležitosti si vzpomene na moment, kdy se s její novou chráněnkou setkala. )

 

( Briana byla zvláštní typ člověka. Už samotná zvláštnost byla její nápadná podobnost s Paige. Ne vzhledově, ale tím, že i ona byla bývalý vyděděnec magického světa. I ona byla napůl čarodějka a napůl světlonoš. Svou světlonošskou část ale zatím neovládla. Ten, kdo jí měl pomoci pro otevření světlonošských schopností se stala právě Paige. Teď tu nebyla. Tedy možná nebyla. K jejím magickým schopnostem patřila schopnost měnit podobu. K tomu jí povětšinou pomohla nějaká ta kapka krve. )

 

Paige: ( Něco zaslechne a prudce se otočí. Dveře do koupelny se pomalu otevřou a v nich se objeví mladá dívka. Má krátké blond vlasy, růžovou minisukni a černé kozačky. ) Briano?

Dívka: Je tu?

Paige: ( Zmateně ) Eh? Kdo?

Dívka: Ten démon přeci.

Paige: Nikdo tu není.

Dívka: Fajn. ( Vyleze z koupelny a promění se v dívku s dlouhými kudrnatými, zrzavými vlasy, v černých kalhotách a bílém tričku s nápisem Neměň svou tvář. Buď svůj. ) Už jsem myslela, že nikdy neodejde.

Paige: Briano, co se tu stalo?

Briana: Napadl mě démon druhého stupně. Bylo to nečekaný a tvá pomoc se fakt hodila.

Paige: Vždyť jsem ti nepomohla. Teď jsem přišla. Jinak fajn nápis na tričku. Vlastní výroba?

Briana: Ale ne. Koupila jsem to v secondhandu za dva dolary. A k tomu démonu. Jakmile jsem zavolala tvé jméno, tak se zdálo, že se jeho likvidační akce zpomalily.

Paige: Fajn. Co byl ten démon vlastně zač? Myslím tím jeho schopnosti…Jo a mimochodem…

Briana: No?

Paige: Ta holka, v níž ses proměnila… to byl jako kdo?

Briana: Jedna holka z našeho kruhu. Je trochu cáklá.

Paige. To bych řekla.

Briana: A ten démon? Jak jsem řekla démon druhého stupně. Podle vzhledu bych řekla klan Tsu Ti.

Paige: Proč tak soudíš?

Briana: Měl jeden ze samurajských mečů s obdařením síly.. no a teď nevím jakého Boha.

 

( Mimochodem… Briana studuje na Univerzitě Východoasijské kultury Čínu a Japonsko. )

 

Paige: Dobře. S čím chceš pomoci?

Briana: ( Rozhlédne se kolem sebe. ) Tak snad mi pomoci uklidit.

Paige: ( S úsměvem ) Já myslela ohledně toho démona.

Briana: No… počkat. Jo. Vezmeš mě do Magické školy? Musím si tam najít o tom démonu víc, protože mi přišlo, že se ještě vrátí a ten meč asi nebude jen tak obyčejnej. Musím zjistit čí síla se v něm skrývá.

Paige: Jsem trochu mimo…

Briana: Každý z Bohů v Japonsku dal kdysi do několika mečů svou sílu. T        ěch se pak zmocnili démoni a minimálně pětiset let likvidují magické bytosti v Japonsku, Číně a Východním Rusku v oblasti Kamčatka a okolí.

Paige: Aha. Tak to ti asi fakt budu moci pomoct pouze s úklidem tohohle bordelu a přenosem do Magické školy, ale …

Briana: Co ale?

Paige: No. Půjdu s tebou. Ještě jsi tam nebyla, takže ti to tak alespoň usnadním.

Briana: Díky.

 

( Při jejich debatě se pomalu přesouvají po pokojí a uklízejí nepořádek démonem vzniklý. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Phoebe si něco šušká s Adamem, když se ve dveřích objeví Piper. Nese si jedno kafe a pro Adama čokoládu. Adam se podívá na Piper a pak hned na Phoebe. )

 

Adam: ( Velmi potichu k Phoebe ) Řekni jí to. Já jdu ven a až přijdu, bude znát Piper pravdu.

Phoebe: ( Zmateně ) Já… eh?!?

Adam: A žádné výmluvy. ( Na to vstane. )

Piper: ( Na Adama ) Už jdeš?

Adam: ( Rychle se snaží zamaskovat jeho stoupající důraznost, co aplikoval na Phoebe. ) Jo. Musím se … si odskočit. Jo. ( Projde kolem Piper a u dveří se ještě jednou podívá na Phoebe. Pak dveře otevře a odchází na chodbu. )

Piper: ( k Phoebe ) Je mu dobře?

Phoebe: Jo. Jen je trochu nervózní. Má strach z …

Piper: Tak to já mám taky. ( Dojde k její posteli a položí kelímky na stolek. ) O tebe by měl strach každý, kdo tě zná. ( Zamyslí se. ) Jo. Volala jsem do Bay Mirror. Řekli, že se pokusí to tam bez tebe vydržet, jen bys jim asi měla ještě brnknout. ( Všimne si ztuhlého Phoebina pohledu. ) Děje se něco?

Phoebe: Já … ( Začíná se v duchu rozmýšlet, jestli to má Piper říci. ) Ufff. Fajn. Tak do toho. ( Její slova z ní padají velmi pomalu. ) Měla jsem vizi.

Piper: Co?

Phoebe: ( Nadechne se a začne vše rychle drmolit. ) Bylotonaprostošílenýachaotickýnevidělajsemvšechnoale…

Piper: Stop!

Phoebe: Co?

Piper: Drmolíš to tak, že ti není ani rozumět.

Phoebe: Fakt? Tak promiň.

Piper: O čem byla ta vize?

Phoebe: O… O naší smrti asi.

Piper: ( Zírá na Phoebe a zprvu není schopna vypustit ze svých úst ani vzdech. ) Co? Kdy?

Phoebe: Už to bude skoro týden.

Piper: COŽE?

Phoebe: ( Trochu jako ušlápnutý pes. ) Eh. Promiň.

Piper: Promiň? To … jako… něco mi ušlo?

Phoebe: Nemohla jsem to říci dřív. Musela jsem to rozluštit.

Piper: ( Netrpělivě ) A rozluštila jsi to?

Phoebe: Eh. Ne.

Piper: Bože!

Phoebe: Omlouvám se.

 

( Piper se natáhne pro kelímek a napije se kávy. Vnitřně se pokouší uklidnit. Právě, když opět vrací kelímek na stolek, se otevřou dveře a vstoupí sestra. )

 

Sestra: Dobrý den. Teď Vám slečno Halliwellová odebereme trochu krve pro další testy. ( Otočí se na Piper. ) Mohla byste, prosím, …

Piper: O. Jasně. ( K Phoebe ) Zatím budu přemýšlet, co s tím uděláme.

Phoebe: Fajn…

Sestra: Nebojte se. Nebude to bolet.

Phoebe: Toho já se nebojím.

 

Univerzitní městečko, Studentská kolej, pokoj Briany Cassidyové

 

( Pokoj je již téměř uklizený. Paige využívá své schopnosti, aby přenesla poslední zbytky nepořádku pod stolem do koše. Briana se na ni podívá a trochu to nechápe. )

 

Paige: ( Všimne si jejího výrazu. ) Co?

Briana: Eh… neříkala si, že se magické schopnosti nesmějí využít k vlastní potřebě?

Paige: ( S klidem ) Jo, ale tohle je jen taková drobnost. Navíc TO nikomu neublíží.

Briana: Fajn. Jak myslíš.

Paige: Navíc…

Briana: Co navíc?

Paige: Vím, že tě můžu přenést do Magické školy, aniž by se stalo něco zlého.

Briana. Co? Co to znamená?

Paige: Před několika hodinami mě zasáhl energy ball, co na čas oslabí magické schopnosti.

Briana: A teď? Teď se tvá schopnost cítí jak?

Paige: Myslím, že … ( Přenese skleničku na stole do kredence nad lednicí. ) se mi schopnost plně vrátila. Můžeme jít?

Briana: Do Magické školy? ( Paige kývne. )

 

Magická škola, knihovna

 

( Podlaha byla čerstvě vytřena. U dlouhého stolu stojí starší žena a přerovnává knihy. K ní zezadu od haly přichází paní Winterbournová a nese nějaké knihy. )

 

Paní Winterbournová: Tady nesu knihy, co jsem u sebe našla, paní Carolová.

Paní Carolová: Díky. Už mi chybí jen několik svazků.

Paní Winterbournová: Kdy si pro ně zase budu moci přijít?

Paní Carolová: Asi za hodinu si pro ně budete moci přijít.

 

( Jejich rozhovor naruší Paige a Briana. )

 

Paige: Dobrý den, paní Winterbournová. ( Všimne si knížek a nervozity, co panuje všude kolem. ) Co se děje?

Paní Winterbournová: Ale Mauricius se rozhodl pro radikální pročištění našich knih. Ty zakázané se přenesou do tajné místnosti, do níž bude mít možný přístup jen on sám a zároveň dva další jím vyvolení.

Briana: Co to je? ( Přitom se dívá na paní Carolovou, co právě několik knih poslala proti zdi. Ty, co zůstaly v knihovně, dopadnou na zem. Dvě ale projdou skrz stěnu. )

Pani Winterbournová: To je test Nebezpečnosti. Každá kniha, co projde skrz stěnu, obsahuje nebezpečné informace a bude přenesena do Mauriciovy pracovny. ( Náhle jí dojde, že Brianu nezná. ) A vy jste…?

Paige: To je Briana. Má nová chráněnka.

Briana: ( S úsměvem ) Už to budou dva dny.

Paige: Jo. Tak nějak.

Paní Winterbournová: Tak to mě moc těší. ( Podívá se na hodinky. ) Omlouvám se, už budu muset jít.

Paige: V pohodě. ( Winterbournová odchází. ) Musíme si pospíšit. Ta kniha, co hledáš, by klidně mohla tou stěnou prolétnout.

 

( Obě dvě ihned zamíří k dosud neprobraným knihám. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Piper sedí na pohovce a listuje v Knize Stínů. Pak ji položí vedle sebe a postaví se.)

 

Piper: Vím, že bych neměla, ale musím to vědět. ( Dojde ke stolku a začne připravovat nějaký lektvar. Po pár minutách je lektvar hotový a Piper se zase vrátí k pohovce. ) Obavu o svou sestru mám, co den po dni plyne, přenes mou duši tam, kde její mysl žije. Na pár minut ji nechej spát, ať času mám tak akorát

 

( Na to hodí lektvar na podlahu. Celá se zahalí do bílého dýmu. Když dým pomine, její tělo dopadne na pohovku. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Phoebe leží v posteli. Sestra už mezitím nabrala krev a odešla. Na pokoji je klid. Adam se zatím ještě nevrátil a Phoebe se pokouší si odpočinout. Pomalu zavírá oči. Pak pocítí rychlý pohyb kolem ní a prudce otevře oči. V její hlavě slyší podivná slova a pak se její hlava poklidně položí na polštář a ona usne. )

 

V mysli Phoebe

 

( Naprosté ticho a klid, tak ohodnotila Piper místo, kde se objevila. Zdálo se, že Phoebina mysl prožívá pohodu a vyrovnanost. Nešlo ani popsat to, co viděla. Zlatá záře proplouvala kolem ní a mizela v kouřově bílém dýmu. Nebylo zde hranic ani překážek. Piper udělala krok kamsi a vše se začínalo měnit. Dým ztmavl a zlatá záře rychle zmizela. Proti ní letěl ve vysoké rychlosti energy ball a zmizel daleko za ní. Zprvu to nechápala, ale po chvilce jí to došlo. Phoebe se na první pohled zdála i teď klidná. Právě prošla do jejího podvědomí. Tam, kde už nedá nic skrýt a taky se tak stalo. )

 

( Piper zakopla o vyvýšený schod a dopadla na temnou podlahu. Naproti ní byl na špinavé zdi obraz Cola. Piper se postavila a došla až k němu. )

 

Piper: Myslela jsem, že už … ( Když se ho chtěla dotknout, obraz o něco zešedivěl. Jeho okraje už byly odrbané a od nich byl obraz do středu čím dál tím méně viditelný. Jediné, co zatím mělo svou původní barvu, byl Colův obličej. ) Aha.

 

( Otočila se a všimla si dlouhé chodby lemované dalšími obrazy. )

 

Piper: Tak fajn. Jen musím najít tu správnou část. To správné místo. Směrovky tu asi nebudou. Kdybys mi tak dokázala pomoci….

 

 

Magická škola, knihovna

 

( Učitelka, co třídí knihy se pomalu blíží k další hromadě a Brianě s Paige se ještě nepodařilo najít tu pravou knihu. )

 

Briana: Co když ji nenajdeme?

Paige: Tak ho zničíme pomocí lektvaru obohaceného Mocí Tří.

Briana: To je sice fajn, ale já ho chtěla zničit sama.

Paige: Ber to jako poslední možnost.

Briana: Jasně, jako poslední …. ( Zamyslí se a podívá se na poslední hromadu knih na stole. )

Paige: Copak?

Briana: Nevím. Jen mě tak něco napadlo.

Paige: A necháš si to pro sebe nebo mi to řekneš?

Briana: Ještě přemýšlím.

Paige: Ehm … tak fajn.

 

Před Nemocnicí Memorial

 

( Adam nese něco pro Phoebe. V naději doufá, že to Piper ustála. Zároveň nemá ani tušení, že Piper už byla informována a právě teď již mírně řádí ve Phoebině mysli. Výtahem vyjede do patra, kde je její pokoj. Jde pomalu po chodbě a sleduje okolí. Proti němu jde žena zahalená v rudém, koženém kabátě. Její dlouhé rusé vlasy jí padají do půli zad a mírně jí zakrývají obličej. Když prochází kolem ní, jejich ramena se lehce dotknou. Dotyk trvá několik vteřin. Adam ujde pár kroků a pak se zastaví. Něco mu nesedí. Otočí se a sleduje onu záhadnou ženu. Ta se k němu otočí. Usměje se a pak zmizí v rudém kouři. Adam ztuhne a pak se prudce otočí a utíká k pokoji 241. Trhne dveřmi a vidí sestru, jak připravuje svačinu. Ta se k ba něj podívá a naznačí pššš a ukáže na Phoebe. Ta spí. )

 

Sestra: ( Potichu ) Usnula.

Adam. A je v pořádku?

Sestra: Tlak obou je v normě. Vše hlídáme. Nebojte se.

Adam. Nebyla tu u ní nějaká návštěva?

Sestra: Ne.

Adam. Vážně. Taková žena v rudém plášti?

Sestra: Vážně nikdo.

Adam: Díky.

 

( Adam ještě přijde k Phoebe a políbí ji na čelo. Pak odchází. Na chodbě opět mírně znejistí a pak se vydá směrem východ. )

 

Mysl Phoebe

 

( Piper už bloudí několik hodin. Zdá se, že Phoebe nezapomněla ani na takové věci jako když kdysi viděla očima sukuby její oběti. Ten obraz už ale byl tak zašedlý, že v něm onu démonku poznala Piper jen ztěží. Pak se před ní objevila velká místnost. Částečně zahalená v kouři. Podlaha byla jako po zemětřesení plná děr a trhlin. TZ ní unikala bílá záře a mizela asi půl metru nad zemi. Piper pomalu vešla do oné podivné místnosti a rozhlížela se. Jak šla, kouř se vždy přesunul někam jinam. Na zdech porostlých zeleným mechem byl jeden obraz vedle druhého. Když se podívala na ten nejbližší k ní, bylo jí jasné, že je na tom pravém místě. Výjev mizejícího Adama v mlze rozhodně nebyl z jejího normálního života. Chtěla se ho dotknout, ale reakce byla odlišná než u obraz Cola Turnera. Místo, aby obraz začal třeba šedivět, rozklepal se a s duněním spadl na zem. Zem ho ale nezastavila a on jí propadl jako kdyby to nebyla zem ale mrak. )

 

Piper: A sakra. Nesmím se ho dotknout. Nesmím se dotknout žádného z těch obrazů.

 

Dům Halliwellek, pokoj Piper a Lea

 

( Leo přebaluje na posteli Chrise a přitom sleduje Wyatt. Ten nevědomky trénuje svou přenášecí schopnost a každou chvíli se přenese od postele ke skříni a pak zase zpět. )

 

Leo: ( Je trochu nervózní. ) Wyatte, myslím, že už bys mohl přestat. Musím přebalit Chrise. Nemůžu tě pořád hlídat…. ( Wyatt se zastaví a podívá se na Lea, pak se usměje a zmizí pryč. ) No tak!!! Už toho mám vážně dost. ( Zaslechne Wyattův křik seshora a dojde mu, že je na půdě. Rychle dopřebalí Chrise a dá ho do postýlky. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Leo se ihned po té, co dopřebalí Chrise přenáší do podkroví. Tam spatří Piper ležící v podivné poloze na pohovce. Na stolku se pravděpodobně pracovalo na nějakém kouzle. Papírek u její ruky tomu odpovídá. )

 

Leo. ( S obavami ) Piper!

 

( přiběhne k ní a nejprve ji jen letmo prohlédne. Její dech je velmi slabý a tak ho napadne, že by ji mohl vyléčit. To ale nefunguje tak, jak by Leo chtěl. Pak zvedne papírek s kouzlem a jen ho po očku přelétne. )

 

Leo: Cos to prováděla? ( Vytáhne Piper na pohovku a hodí přes ní deku. ) Musím za Phoebe.

 

Nemocnice Memorial

 

( Adam čeká netrpělivě na výtah. Ví, že by neměl Phoebe nechávat samotnou, ale musí nějak kontaktovat Lea a tady všude je příliš mnoho lidí. Dveře se před ním pomalu otevřou a on vstoupí. Zmáčkne přízemí a dveře se opět po několika vteřinách zavřou. Pocit strachu se k němu zase vrátil. Tentokrát byl onen pocit mnohem silnější. Jak na to začal myslet, výtah se zastavil a vedle něj se v rudých barvách objevila žena, co ji viděl procházet nemocnicí. )

 

Adam: Co … to…

 

( Vlákna jakoby plovoucí kolem něj se spojovala v jeden celek a za ani ne mžik vedle něj stála Virgo. )

 

Adam: Co tu … ( Došlo mu to. Ona se chce pokusit o to samé, co kdysi Gemini. ) Leo!

Virgo: ( Slizce ) Ty se mě snad bojíš, Adame?

Adam. Co chceš?

Virgo: Ty to víš. Ty víš, proč jsem tu.

Adam: Nech Phoebe na pokoji.

Virgo: Phoebe? Ta malá čarodějka? Mě nejde o ní, ale tebe. Chceme, aby ses vrátil. Chceme tě zpět. Potřebujeme tě zpět.

Adam: ( Zostra ) Na to zapomeň.

 

( Virgo se vyzývavě usměje. Zároveň se do výtahové kabiny začíná přenášet Leo. Virgo ze svých úst foukne rudě zabarvený dým na Adama a ten se rozkašle. Pak se stihne Virgo přenést pryč dřív, než se v kabině objeví Leo. )

 

Leo: Co se stalo?

Adam: ( Pokouší se zastavit kašlání. ) To nic. Jen… málem mě dostala jedna démonka.

Leo: ( překvapeně ) Cože?

Adam: Jo. Nebýt tebe tak mě dostala, mrcha.

Leo: Znáš ji? Myslím ze svého minulého života.

Adam. ( Zaváhá. ) Jednou či dvakrát jsem na ni narazil.

Leo. ( Teprve teď si uvědomí, kde je. ) Kde to jsme?

Adam: To … výtahová kabina v Memorial. Právě jsem šel od Phoebe. Spí.

Leo: Chtěl jsem jít zrovna za …Co? Phoebe taky spí?

Adam. Jo. Spí… a propo Proč to slovo taky?

Leo: Protože Piper je v podivném, lehce spavém, stavu.

Adam: Myslíš, že to spolu souvisí?

Leo: Bych se ale ani nedivil.

 

( Adam se zamyslí. Mezitím se výtah zase rozjede. )

 

Adam: Já asi začínám tušit o co…

Leo: ( Nevnímá ho. ) Můžeš skočit domů ohlídat Chrise a Wyatt a případně sehnat Paige? Já jdu něco zařídit.

 

( Na to zmizí Leo pryč a Adam zůstane stát v kabině. Stále zmatený se dívá před sebe až do té doby, než se otevřou dveře výtahu a on po několika vteřinách zjistí, že zírá na důchodkyni, co se chce vecpat k němu do výtahu. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241

 

( Leo se objeví vedle Phoebe. Ta spí podobně jako Piper u nich doma. Leo vytáhne z kapsy papírek s kouzlem a pak se rozhlédne kolem sebe. )

 

Leo: Co jste to dělali. Proč tohle kouzlo? ( Pak přečte kouzlo a pocítí uvolněnost, ale díky tomu, že on je již fyzicky mrtvý, přenese se celé jeho tělo do Phoebiny mysli.)

 

Univerzitní městečko, Studentská kolej, pokoj Briany Cassidyové

 

( Vedle postele se v modré záři objeví Paige s Brianou. V ruce drží tlustou knihu a vypadá spokojeně. )

 

Paige: Málem jsme ji ztratili

Briana: Málem? Kdybys ji nepřenesla do mých rukou, tak jsme ztraceny my a ne ta kniha.

Paige: No. Nejprve my a pak ta kniha.

Briana: Myslíš, že se na tebe budou zlobit?

Paige: Ne… no vlastně budou, ale jen chvíli.

Briana: Jo. Jinak díky za pomoc.

Paige: ( Zaslechne Adamovo volání a ztuhne. ) Briano, nemusíš mi děkovat. Jsem přeci tvá světlonoška. Je to má práce.

Briana: Já vím, ale i tak cítím, že mezi námi bude v budoucnu mnohem větší propojení, než jen tak obyčejné kamarádství.

Paige: Fjn. Myslíš, že dokážeš toho démona zničit sama?

Briana: ( Smutně ) Copak? Musíš už jít?

Paige: Přesně. Volá mě přítel mé sestry. Asi mají nějaké problémy.

Briana: Dobrá, dobrá. Kdyby něco, tak tě zavolám.

 

( Na to Paige zmizí a Briana zůstane s knihou stát u postele a povzdychne si. Pak si sedne a začíná hledat to, za jakým účelem si tu knihu půjčila. )

 

Místnost Věštby

 

( Piper stojí uprostřed místnosti a snaží se spojit si jednotlivé obrazy dohromady. To, že je obraz s Adamem kdesi dole neznamená nic dobrého. O nic víc jí ale nepomáhá ani obraz dvanácti démonů s nějakými obrazci v kruhu. Vše je zbarveno do čtyř barev červená, modrá, zelená a bílá. Piper se před něj posadí a snaží se namáhat si mozkové buňky, aby přišla na to, co to znamená. )

 

Mezitím v jiné části Phoebiny mysli

 

( Leo se objeví přímo před obrazem dívky kolem patnácti let. Její dlouhé blond vlasy jsou díky větru všude za dívkou. Nad ní jsou bílé mraky, z nichž prosvítá zlatá záře a pod ní je taková tma, že by se v ní člověk ztratil. Místy odtamtud proniká rudá záře magmatu. U její nohy se plazí něco jako démon a zdá se, že dívka nad ním má plnou kontrolu. Její tvář je bělostně hebká a její úsměv je elegantně svůdný. )

 

( Leo si ho prohlíží a pak udělá krok dozadu. Přitom vrazí do dalšího obraz a ten s hlukem dopadne na zem. )

 

Leo: A sakra.

 

( Zvedne ho ze země a otočí ho tak, aby na něj viděl. Je na něm Jason Dean, bývalý přítel Phoebe. Jeho jedna část je celá zešedlá a druhá rozmazaná. Leo ho pak prudce upustí, když zaslechne hluk vycházející z chodby napravo od něj. Vstane a jde za hlasem, který odněkud zná. )

 

Místnost Věštby

 

( Piper zaslechne kroky a otočí se k východu. V něm stojí Leo. )

 

Piper: Co tady ….

Leo: Tvé kouzlo. A ptát bych se měl já.

Piper: Já bych ti to i vysvětlila, ale není čas. Mám jen asi tak půl hodiny než se Phoebe probudí.

Leo: Aha. Ty máš půl hodiny? ( Rozhlédne se. ) Proč jsi vlastně tady?

Piper: to je Phoebina mysl a tady to je asi výjev z její věštby.

Leo: Věštby?

Piper: Jo. ( Usměje se. ) Víš, ona měla věštbu, v níž nás zabijí nějací démoni a tohle ( Ukáže na obraz 12 démonů. ) to jsou oni. Vůbec nevím, jak s tím naložit.

Leo: Počkat. Zpomal. Ona měla věštbu, v níž nás zabudou nějací démoni?

Piper: Jo.

Leo: A kdy?

Piper: A to je právě to, proč jsem tu. Ona sama mi to nedokázala popsat. Její mysl to udělá za ní.

Leo: Ty jsi šílená!

Piper: Možná, ale zatím jsem přišla na to, kdy se to asi stane.

Leo: Tak povídej.

Piper: Támhle ( Ukáže na druhou stranu, kde je obraz Paige. ) Je Paige, má blond vlasy. Počítám, že se to stane v době, kdy si Paige nechá obarvit vlasy na blond.

Leo: Haha. Proč by to dělala. Tahle barva jí sluší víc než blond.

Piper: to neřeš. Dál. Hned vedle ní je obrázek Phoebe v nemocnic. Phoebe už totiž porodila. Tedy alespoň, co se věštby týče a Adam… zdá se, že se mu něco stane, ale to ani mysl Phoebe neví.

 

( Leo se na Piper dívá jako na blázna. Celé se mu to zdá šílené až do té doby než se pozorně zadívá na obraz démonů. )

 

Leo: Piper?

Piper: Ano?

Leo: Ty démony odněkud znám.

Piper: Jo?

Leo: Tohle by se nám hodilo. Podle toho poznáme, kdo po nás jde.

Piper: Ha. Ty jsi ale vtipný. Obraz přeci z její mysli nepřeneseš do reálného světa.

Leo: Já ne, ale Paige by mohla.

Piper: Kam….

 

( Pak se Piper podívá na Lea a znovu na obraz dvanácti démonů. Když jí to dojde, usměje se. )

 

Nemocnice Memorial, pokoj 241, po několika hodinách

 

( Phoebe se pomalu probudí. U její postele již několik minut secí Adam a hladí ji za ruku. )

 

Adam: Dobré odpoledne. Jak ses vyspala?

Phoebe: ( Zmateně ) Ani nevím. Měla jsem takové podivné sny.

Adam: Jak se tedy cítíš?

Phoebe: Trochu vyčerpaně. ( Podívá se na něj a zesmutní. ) Děje se snad něco? Jsi ok?

Adam: Já? Jo. Jsem v pořádku.

 

( Dveře pokoje se otevřou a vstoupí doktor Marshall )

 

Doktor: Dobrý den, tak máme Vaše výsledky.

Phoebe: A co? Jsem zdravá? Nemocná? Co dítě?

Doktor: Jen klid. Vše je v normě, ale raději si Vás tu necháme až do porodu.

Phoebe: Cože? Proč?

Doktor: Nebojte se. Budete v dobrých rukách. Zdá se totiž, že vyšetření prokázala, že Vaše dcera přijde na svět dřív než by se očekávalo.

Phoebe: Kdy?

Doktor: Proto si Vás tady rovnou necháme. Pro Vaše i její bezpečí.

 

( Adam se podívá na Phoebe a v jeho očích je vidět překvapení, zmatení a obava zároveň. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Piper sedí na posteli a čeká až se před několika minutami probuzená Paige dá dohromady. )

 

Piper: Tak co?

Paige: Vy jste vážně šílení….Tohle kouzlo už nikdy nepoužiju.

Piper: Máš to?

Paige: Jo. Je v mém pokoji.

Piper: ( Naštvaně ) Proč ve tvém?

Paige: Hej. To bylo první, co mě napadlo. Už jsi zkoušela přesunout obraz z podvědomí tvé sestry do reálného života?

Piper: Ehm. Ne.

Paige: No tak mi nic nevyčítej.

 

( V tom Piper začne zvonit telefon. )

 

Piper: Volá Adam. Ano?.... Cože?... Jo. Už jsme na cestě. ( Položí ho. )

Paige: Co se děje?

Piper: Phoebe. Doktoři si jí tam chtějí nechat, protože předpokládají, že porodí dřív.

Paige: ( Lehce ironicky ) Ještě, že se já nenechám obarvit na blond.

Piper: To není vtipné.

 

( Na to se Piper s Paige postaví a odcházejí pryč. )

 

Dům Halliwellek, pokoj Paige

 

( Na posteli leží obraz oněch dvanácti démonů. Je trochu zešedlý a na krajích odrbaný. Slunce na něj na několik minut vyšle své paprsky a rudá barva na některých místech zazáří a dostane svůj původní jas. )

 

The End