1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

1x17 – Věštba

 

 

V minulých dílech jste se mohli dočíst:

 

( Paige a Martin zamířili do klubu Věčnost zjistit pro Piper, co je klub zač. Martin se zaplete s místní „sektou“, která se pokouší za pomoci jiné dimenze zhmotnit Všemohoucího, který se živí magickou energii. Když sestry přijdou na způsob, jak „sektu“ rozprášit, Martin se z dimenze nevrátí a nikdo neví, kde je. Phoebe v sobě objeví schopností, jenž měla, když se na chvíli stala Andělem ,aby zachránila budoucího Anděla Angelu. Teď má ty samé schopnosti a její nově nabité schopnosti ji otevřou dosud nepoznané magické místo Ztracenou Knihovnu – místo, kde je uschováno celé vědění Magické říše. )

 

Ztracená Knihovna, centrální hala

 

( Slunce naprosto ozařovalo celé okolí. Nedalo se ani říci, jestli to bylo Slunce, ale záře to rozhodně byla obrovská. Možná to byla záře způsobená Anděli, kteří čas od času zajdou na toto místo, aby načerpaly energii. Oproti místu, kde se nyní schází Světlonoši a Starší, je toto místo přístupné jen Andělům a jejich „hostím“ také Pekelným Démonům, nemá proti nim ochranu. Kromě tohoto faktu je Knihovna jediným magickým místem, jenž dokáže pracovat samo od sebe. Pomocí své pradávné síly sbírá informace o všem, co se kde stane. Informace v Knihovně jsou zpravidla viditelné jen Andělům, existují ovšem i výjimky. Dalo by se i říci, že Ztracená komnata je určena především Dobru. U podstavce teď stála Phoebe a proti ni jeden z pekelných démonů. Phoebe byla povolána na ochranu tohoto místa právě včas. Pekelný démon se před několika vteřinami pokoušel zničit sekci o démonech. )

 

( Oba dva stáli proti sobě. Démon svým typickým způsobem mlžil svou pravou podobu a Phoebe roztáhla svá křídla a byla připravena k odklonění jeho síly. )

 

Phoebe: ( Jako kovboj při westernovém souboji. ) Tak na co čekáš? Na Soudný den?

Pekelný Démon: ( S podivně znějícím přízvukem ) Skončíš v Pekle, andělská šmejdko!

Phoebe: ( S posměškem ) Promiň, ale té tvé mluvě se nedá rozumět. To vás tam u vás neučí pořádně vyslovovat, když někomu vyhrožujete Peklem a Smrtí?

Pekelný Démon: Nedělej si ze mě …

 

( Přitom ihned zaútočil. Phoebe ale útok očekávala, protože oni tihle démoni nejsou příliš vynalézaví. Pokaždé přijdou s tím samým. Phoebe okamžitě odklonila jeho útok a vzápětí poslala démona do Věčných Pekel. Pak se otočila a došla volným krokem k podstavci. Slíbila Paige, že se jí podívá na něco ohledně Všemohoucího. Zároveň se rozhlíží kolem, jestli se někde ještě nějaký ten démon nevyskytuje. Jak jí dojde, že tu ten zničený byl sám, složí svá křídla k tělu a ta následně zmizí. Phoebe ucítí mírně osvěžující lehkost a uvolnění. To ji překvapí, protože to je poprvé, co má podobný pocit. Většinou nic necítila, když jí křídla zase zmizela. Jenže místo toho, aby se teď začala zaobírat tím, proč dostala právě tyto pocity, vrátila se i v myšlenkách k Paige, Martinovi i Všemohoucímu. To totiž byl ten jediný způsob jak najít to, co právě najít Phoebe chce – pomocí myšlenek. )

 

( Phoebe se pokusila pomocí myšlenek přivolat tu pravou knihu, ale nic se nedělo. Její mysl byla v rytmu stresu hnána dopředu jako právě vystřelená raketa. Snažila se znovu a znovu soustředit se na to jediné… Paige, Martin, Všemohoucí, Paige, Martin a Všemohoucí.Jenže v ten okamžik pocítila šílenou bolest v hlavě. Její myslí totiž projel blesk energie. Phoebe odlétla od podstavce a skončila na lesknoucí se podlaze. Její výraz byl téměř jako po zásahu bleskem. Pak se pokusila narovnat, ale nemohla. Celé její tělo jí brnělo a jako by jí to do mozku přidalo vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo – Jako kdyby měla vidění o tom, co se buď stalo, právě se to děje, nebo se to teprve stane; viděla jen několik sekund té události; viděla jen v mlžném oparu něco, co připomínalo padající tělo na tvrdou dřevěnou podlahu. )

 

Phoebe: A do …

 

Úvodní znělka

 

Dům Halliwellek, hala

 

( Piper se chystá s Wyattem a Chrisem do P3, kde se rozhodla uspořádat oslavu Wyattových narozenin. Leo schází ze schodů a nevypadá příliš dobře. V ten samý okamžik se vedle nich objeví Phoebe a svými křídly srazí Lea k zemi. )

 

Phoebe: ( S mírným úšklebkem ) Promiň.

Piper: ( Překvapeně ) Co to bylo?

Leo: ( Pomalu se zvedne. ) Efekt toho, že je částečně anděl.

Piper: Proč teď?

Phoebe: Já bych vám chtěla něco říct.

Leo: ( Aniž by Phoebe vnímal. ) Patrně Phoebe vzrůstá moc.

Phoebe: Fakt bych vám chtěla něco říct.

 

( Do všeho toho zmatku se přiřítí seshora Paige. Cestou srazí Lea, jenž opět skončí na zemi. Pak málem srazí Phoebe, ale ta včas uhne. Zabrzdí se až u Piper. )

 

Piper: Co vyvádíš?

Paige: Pospíchám.

Phoebe: Prosím, mohu taky něco říci?

Piper: Proč, proboha pospícháš?

Phoebe: No tak lid, já přeci nejsem neviditelná.

Paige: Proto. ( Všimne si Phoebe a hned na ni vrhne podivný pohled. ) Tak co, co jsi zjistila v tom tvém království?

Phoebe: ( Zasměje se. ) To přeci není mé království. Právě o tom jsem chtěla mluvit.

Paige: Fajnky, tak na co jsi přišla? Kde je Martin? Kam se poděl?

Phoebe: Nevím. Neměla jsem tu příležitost zjistit víc … protože se něco stalo.

 

( V tom momentě začne Paige zvonit mobil. Ihned ho vezme. )

 

Paige: Paige Matthewsová.

Na druhé straně: Tady inspektorka Tyová, Jo Tyová. Volám kvůli tomu vašemu problému, co máte.

Paige: Zdravím vás inspektorko Tyová. Jsem ráda, že jste se mi ozvala.

Insp. Tyová: Jak jste na tom dnes s časem?

Paige: No… v podstatě nic dnes nemám.

Insp. Tyová: To je fajn. Ráda bych viděla to místo, o kterém jste včera mluvila.

Paige: Dobře. Myslím, že to nebude problém. Takže se sejdeme u toho klubu Věčnost, tak za půl hodiny?

Insp. Tyová: V pohodě. Budu tam.

 

( Paige položí mobil a usměje se na lehce tupě zírající Piper, Phoebe i Lea. )

 

Piper: Co to bylo?

Paige: Musela jsem mít pojištěno to, kdyby Phoebe neuspěla. Tak jsem si domluvila schůzku s inspektorkou Tyovou, z kriminálky San Francisco. Ta je v hledání stop po pohřešovaných lidech expertem číslo jedna.

Phoebe: Fajn. A to myslíš vážně?

Paige: Sto pro a promiňte, už musím jít. Za půl hoďky s ní má sraz u Klubu Věčnost.

 

( Na to si vezme kabátek z věšáku, klíče od auta ze stolku a mizí pryč nechávajíce v transu všechny zbylé tři lidi. )

 

Phoebe: Ona se zbláznila.

Piper: Vypadá to tak.

Leo: Ale včera se tak nechovala, nebo mi něco ušlo?

Piper: Nevím. To fakt nevím.

Phoebe: Včera mi přišla normální, i když ty své akce na Martinovo nalezení trochu přeháněla.

Piper: Tak tohle asi trhla. To už asi nepřekoná.

Leo: Kdo je vůbec ta inspektorka Tyová.

Piper: nemám tušení.

Leo: Víš, co já se o ní pokusím něco zjistit a ty jdi s Wyattem na oslavu. Připrav to a my tam dorazíme.

 

( Phoebe stále chce říci Leovi a Piper, co se jí stalo. Jenže Leo ihned zmizel pryč a Piper se už přesunula k hlavním dveřím. Aniž by na cokoli čekala, zmizela s Wyattem a Chrisem  během několika dalších minutek do slunného dne. )

 

Phoebe: Tak to je super.

Adam: ( Právě se objevil nahoře na schodech a jen viděl, jak se všichni ostatní rozutekli a nechali stát Phoebe na prvním schodě. ) Co se stalo?

Phoebe: Ale to víš. To je naše rodinná idylka. Prostě pohoda. Každý řekne, co má na srdci, jen na tu prostřední se nikdy nedostane.

Adam: ( Překvapeně ) Ty máš snad nějaké komplexy z toho, že jsi prostřední?

Phoebe: Ne… ( Zesmutní a podívá se na Adama scházejícího k Phoebe. ) Víš. V poslední době si připadám jako ta poslední.

Adam: To si nemyslím.

Phoebe: Víš, tím, že jsem teď to, co napůl jsem, mě od nich oddaluje. To těhotenství mě od nich oddaluje. Připadám si částečně jako Piper, když žila má starší sestra Prue a částečně jako Piper, když čekala Wyatta. Všichni jí chtěli šetřit.

 Adam: ( Souhlasně ) A tebe to trápí, protože víš, že i přes naše malé uvnitř tebe jsi schopná likvidovat jak démony z Podsvětí, tak ty Pekelné démony, co se potulují všude kolem, ale nikdo je nevidí.

Phoebe: Jo.

Adam: ( Mírně se usměje a sejde až úplně k ní. ) Pojď blíž, ať tě můžu obejmout.

Phoebe: Víš, že na to jsem už celá nedočkavá. Celá tvá osobnost mi dodává tolik té energie, jak to zvládnout.

 

( Oba dva se k sobě lehce přitisknou a přitom ucítí; oba dva zároveň; jak jejich malá kope. Adam políbí Phoebe na čelo a ta skloní svou hlavu na jeho hruď. )

 

Směrem od Věčnosti k tunelu

 

( Paige jde vedle inspektorky Tyové a snaží se být v pohodě, ale čím blíže jsou obě tunelu, tím větší potíže ji to „být v pohodě“ dělá. Inspektorka Tyová rozhodně ani trochu nepřipomínala inspektorku Sheridanovou. Hlavním rozdílem byl původ. Inspektorka May Tyová byla totiž čínského původu a sem do států se přestěhovala spolu s rodiči, když jí bylo pět. U FBI byla zhruba dva roky, ale její činy, charisma a vše kolem ní ji předcházelo jako hrom předchází blesk. Její pověst byla v říši pohřešovaných přímo excelentní. Z 98% našla všechno, co se kolem ní ztratilo – od psa po poloumírajícího diabetika v jeho osmdesáti letech. Až Paige napadlo, že snad musí být čarodějka nebo něco takového. Bylo štěstí, že jí o ní Darryl řekl. To jí připomnělo, že musí pozdravovat sestry a Lea a vyřídit, že Darryl a Sheela se mají celkem dobře. Obě dvě potichu došly až k tunelu. )

 

May: Tady to je?

Paige: Ano. Tady uvnitř se to stalo. ( Pro sebe ) Tady to rozhodně dlouho nevydržím.

May: Je Vám něco?

Paige: Jen se mi zase vrátily ty pocity, co jsem měla z té noci.

May: Takže… ( Vytáhne notýsek a tužku. ) Co se přesně stalo?

Paige: Byli jsme spolu v tom klubu …

May: Jasně. Tam ho sbalili ti další dva pohřešovaní, pravda?

Paige: Jo. A já je všechny tři pronásledovala … až sem.

May: Co se stalo pak?

Paige: Naštvala jsem se a odešla. ( Pro sebe ) Přeci jí nemůžu říci pravdu. To je nemožné.

May: A od té doby? Pak už jste ho neviděla.

Paige: V podstatě ne.

 

( Tyová se na ni upřeně podívá. Jakoby mezi větami zachytila to něco, co by jí řeklo, že Paige právě teď něco tají, že jí neříká pravdu, celou pravdu o tom, co se stalo.)

 

May: Potřebuji to vědět jistě. Je to důležité, pokud chcete, abych Vašeho přítele našla.

Paige: ( V duchu ) Co mám dělat? Přece jí nemůžu říci, že ho asi něco vtáhlo dovnitř a pak to vyfluslo jeho kopii, naprosto identickou kopii. Tomu by neuvěřila. Musela bych jí říci celou pravdu a na to ji zas tak dlouho neznám.

May: Slečno Matthewsová, Paige. Inspektor Morris, o němž jste mluvila, ať je mu země lehká, se před ním, než ho ta potvora začala trápit….

Paige: ( Překvapeně ) Potvora?

May: To jste asi nevěděla, ale co, když už jsem to řekla … můžu říci víc. Inspektorka Sheridanová chtěla dostat Vašeho bývalého známého za každou cenu. Nebýt jeho smrti, tak by se jí to povedlo.

Paige: Proč tak usuzujete?

May: Inspektorka Sheridanová je totiž posedlá.

Paige: ( Pro sebe ) Eh? Posedlá? Jako myslíte…

May: Ne tak posedlá. Ona totiž záviděla inspektorovi Morrisovi jeho život. Vše kolem něj jí fascinovalo a proto se ho také pokusila zničit. Víte, že měla bratra?

Paige: Ne…

May: Ano. Měla bratra, ale ten se před několika lety úplně vytratil. Nejprve z jejího bytu, pak z jejího života a od té doby o sobě nedal vědět, ale to jen tak mimo. Vraťme se k případu. Morris se mi o Vás lehce zmínil. Je to skoro rok, potřeboval s něčím poradit a přitom nakousl něco o vaší rodině, že jste prý …

Paige: ( Pro sebe ) Tak a teď pozor. Jestli jí to řekl, tak se můžu rovnou nechat na místě zastřelit.

May: …v hodně věcech pomohla. ( Paige spadne kámen ze srdce. ). Také se zmínil, že je na vás spolehnutí a patříte mezi dobré …. Lidi. Věřte mi. Když mi budete věřit, budu vařit i já Vám a Víra nám pomůže odkrýt to, co hledáte. Tedy tady spíše koho hledáte.

Paige: ( Zamyslela se. Když jí pravdu neřekne, tak jí nebude moci inspektorka pomoci. Když jí to ale řekne, tak si to May Tyová nenechá určitě pro sebe. S tím víra nesouvisela. S tím souvisela realita. Pak si vybavila to kouzlo, kouzlo pravdy. Když by ho na ní použila, tak by měla celý jeden den na to, aby zjistila, co se stane. Měla by jeden den na to najít něco, co souviselo s Martinovým zmizením. Jo. To byla ta správná volba a jediná cesta ven. ) Myslíte, že bych si mohla zavolat?

May: Ale jistě.

 

( Paige poodstoupí stranou a začne vyťukávat číslo. )

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

 

( Phoebe se s Adamem usadila na gauči a přišel její pravidelný trénink dýchání, protože den, kdy by teoreticky měla rodit, se nebezpečně přiblížil. Přitom se rozhodla Adamovi říci o události v Knihovně. )

 

Adam: Nechápu to.

Phoebe: Tak to jsme dva.

Adam: Takže ty nevíš, co to bylo?

Phoebe: ( Zamyšleně ) Třeba to bylo vidění, ale nechápu, jak… nejde mi to prostě na rozum. ( Když jí začne zvonit mobil, tak jí ho Adam ihned podá, aby se nemusela natahovat. ) Díky. Ano?

Paige: Potřebuji pomoc.

Phoebe: Povídej.

Paige: Potřebuji na inspektorku Tyovou použít kouzlo pravdy.

Phoebe: Proč bys něco tak šíleného dělala?

Paige: Protože pak jí můžu říci pravdu a ona mi za ten den jistě pomůže najít alespoň nějaké stopy, kde najít Martina.

Phoebe: Proč si myslíš, že zrovna nějaká inspektorka by ti mohla najít Martina?

Paige: Protože patří mezi nejlepší ve svém oboru.

Phoebe: No fajn, ale proč kouzlo pravdy?

Paige: Protože po dni si na nic nebude pamatovat. Chápeš?

Phoebe: Jak chceš, abych to udělala?

Paige: Řekni mi ho. Já se ho pokusím zapamatovat.

Phoebe: Jenže to jí pak i ty řekneš vše podle pravdy.

Paige: ( Zmateně ) Já vím. Budu ho muset upravit tak, abych jí byla imunní.

Phoebe: A víš ty vůbec, co chceš provést?

Paige: Chci najít lásku mého života. To chci provést… a neboj se, vše mám pod kontrolou.

Phoebe: Myslíš jako posledně?

Paige: To byla chyba. Byl ženatý a tak a já byla mladá a hloupá.

Phoebe: Ale jsou to přeci jen dva roky.

Paige: To máš fuk. Dáš mi tedy to kouzlo?

Phoebe: Tak chvíli počkej. Zavolám ti za chvilinku.

 

Tunel u Věčnosti

 

( Inspektorka byla právě očarována a Paige se jí chystá povědět skutečnou pravdu. )

 

Paige: Musím Vám něco říci, May.

May: ( S lehkou zvědavostí všem inspektorkám vlastní ) Co to je? Týká se to snad zmizení Vašeho přítele?

Paige: Ano….Musím Vám říci celou pravdu.

May: To…

Paige: Ne. Teď m nechejte mluvit. Je to důležité. Věříte, May, na kouzla a tak…?

May: Myslíte jako v Harry Potterovi nebo tak?

Paige: Harry Potterovi? Jo něco na ten způsob.

May: No, abych pravdu řekla, před svou dcerou Li předstírám, že ano, ale jinak… jsem nevěřící. Věřím jen v hodnoty jako je čest, poctivost a tak…

Paige: A kdybych Vám teď a tady řekla pravdu o zmizení Martina, jenž by zasahovala do mystérie a záhad?

May: ( Nadechne se. ) Tak bych se s tím smířila a pokusila se danou situaci vyřešit. Má mysl nemlže být zamlžena nějakými překážkami, i kdyby to bylo něco tak neskutečného jako jsou kouzla. Mým úkolem je přeci najít Martina.

Paige: ( Pro sebe ) Takže ona i přesto, že bych jí pověděla o existenci kouzel, by dál pokračovala v pátrání. Škoda, že nám o ní Darryl neřekl již dřív. Kde byla celou tu dobu, kde se schovávala.

May: ( Po chvilce ) takže zmizení Martina opravdu nějak souvisí s ….

Paige: Ano. Jeho zmizení souvisí s magii.

May: Povězte mi tedy, co se opravdu stalo.

Paige: Fajn. Bude to sice těžké, ale když to pomůže v jeho nalezení…tak … Nepřišlo Vám divné, že všichni z klubu Věčnost od kuchařek až po majitele někam zmizeli?

May: Jo. Zprvu jsme to na našem sektoru nedokázali pochopit.

Paige: Oni všichni se rozpadli v prach. Prostě umřeli, zmizeli, cokoli si dokážete představit.

May: A dál….

 

( Paige na ni pohlédne a s chvěním v hlase jí začíná vyprávět onu historku o Všemohoucím. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Phoebe stojí u knihy Stínů. Před chvílí ji Paige požádala o kouzlo pravdy. Phoebe začínalo vrtat hlavou, zda to bylo správné. Takovéto zneužívání Knihy Stínů, aby našla pravdu o zmizení Martina. Knihu pomalu zavře a chystá se k odchodu. Když v ten nepatrný okamžik se před ní prudce zazáří a ona spatří, jak někdo tvrdě dopadá na zem, aby unikl náporu energy ballů, které jsou na něj vrhány. Přitom něco nesrozumitelně křičí, i když se jeho ústa vůbec neotvírají. Tělo tvrdě dopadlo na zem. Podle oblečení, jenž měla Phoebe možnost vidět, to mohl být klidně muž, ale to, že by to mohla být i žena, Phoebe vyvrátit nemohla. K onuömu nehybnému tělu přistoupily dvě osoby, podobně rozmazané jako ono tělo. Phoebe viděla jenom dolní části jejich těl. Boty i kalhoty byly z černé kůže. Pak jakoby pohledla o něco víš, spatřila levou ruku jednoho z nich. V ní se vytvořil energy ball a za věty: Konečně nám nebudeš překážet, vystřelí vlastník energy ball na ležící tělo a to se promění v prach. Phoebe na to dostane malou ránu od výboje z energy ballu a je odmrštěna od Knihy Stínů na podlahu se stejnou tvrdostí jako v tom vidění. Rána přinutí někoho zezdola vyběhnout rychle nahoru. )

 

Adam: Co se tu… ( Všimne si Phoebe ležící na zemi. Ihned k ní přiskočí a pomůže jí vstát. ) Co se tu….

Phoebe: To vidění. Víš, jak jsem ti řekla, že jsem měla v Knihovně…

Adam: Jo. Vím. Bylo špatně čitelné.

Phoebe: Vím. Bylo ale teď už bylo o něco čitelnější. Tedy alespoň ta pasáž, co jsem viděla.

Adam: Jak to myslíš, pasáž, co jsem viděla?

Phoebe: Bylo delší a to, co jsme viděla už podruhé, bylo jasnější. To nové bylo hůře čitelné s tím, že ….( Odmlčí se a podívá se před sebe. ) Ta podlaha.

Adam. Co je s ní?

Phoebe: Ta podlaha před Knihou Stínů…. V tom vidění dopadlo to tělo na podlahu s podivnými fleky.

Adam: Kam tím míříš? Trochu to nechápu.

Phoebe: Víš, jak se tu stala ta věc s Carterem.

Adam: Jo. Tvůj prvorozený syn, co mohl být Zdrojem. Pamatuji si to.

Phoebe: Tak támhle na tom místě…( Došla ke koberci na zemi. Odhrnula ho a spatřila fleky na podlaze. ) Tady se objevila ta dívka z budoucna. Nechala tu po sobě pár stop po záři, jak mi to říkala Paige a Piper. Ty samé fleky měla i podlaha v mém vidění.

Adam: Takže…

Phoebe: Někdo tady v budoucnu usmaží za pomoci energy ballů někoho druhého.

Adam: Ale jistá si nejsi, co?

Phoebe: Právě že se obávám, že jsem si jista. ( Zamyslí se a jediné místo, kde by mohla získat o něco víc je Knihovna. ) Budu si muset teď odskočit.

Adam: Dávej na sebe pozor a hlavně dávej pozor na to malé.

Phoebe: Jen klid. Mělo by to být v pohodě. Tam je bezpečno jako mezi Staršími.

Adam: No právě.

 

( Na to se oba dva políbí a Phoebe ustoupí. Roztáhne křídla a ve zlaté záři zmizíz pryč. )

 

Adam. Hlavně buď opatrná.

 

Scéna: P3

 

( Piper nese malé pohoštění pro starší část návštěvy. Přitom si jen letmo vzpomene na Darryla a Sheilu s jejich skotačícími syny. Jak si tu s nimi Wyatt hrál, když tu Darryl ještě byl. Ovšem to už se nestane. Darryl jako takový už neexistoval. V zadních prostorech to zazáří a z převlékárny vyjde Leo. Hned se k němu řítí Wyatt, aby ho objal. Leo ho zdvihne vysoko do vzduchu a muchlá se s ním. )

 

Piper: Tys to stihl? Já Myslela, že máš hodně práce?

Leo: Musel jsem si udělat čas na mého oslavence.

Piper: Vím a doufám, že se půjdeš pomazlit i se svým druhým synem.

 

( Na to se Leo zatváří trochu podivně, položí Wyatta na zem a přijde k Piper blíže. Políbí ji a přitom se podívá do přenosky. Chris je oba dva sleduje, jako kdyby na nich bylo něco extrémně zajímavého. )

 

Piper: ( Na Lea ) Vidíš ho?

Leo: Jo. Vidím.

Piper: Pravděpodobně si teď asi myslí, že jsme dva dobré pěnové bonbóny, co musí sníst dřív než dospěje.

Leo: Přeháníš.

Piper: To víš, že přeháním.

 

( Na to se oba dva začnou smát a Leo se po chvilce přímo vrhne na Chrise a hraje si s ním. )

 

Tunel u Věčnosti

 

( Paige se cítí nervózně, když vykládá May Tyové pravdu o zmizení Martina. Ta však jen souhlasně kýve a nezdá se, že by byla nějak víc překvapená. Zdá se, že to opravdu bere jako případ zmizení osoby. )

 

May: Podle toho, co říkáte, tak by teoreticky mohl být za tou stěnou. ( Ukáže na zeď před nimi. ) To Vás nenapadlo?

Paige: No. Nenapadlo.

May: Je jisté, že k té změně, o níž hovoříte, došlo právě tady. Protože do doby než zmizel v tunelu, jste je viděla a pak jste na ty tři narazila až v tunelu. Je to jisté.

 

( Vytáhne mobil a někomu volá. )

 

May: Ahoj, Vinci, potřebovala bych nějaké přístroje z archívu, výpisy z katastru, nákresy lokality oblast U tunelu. Víš, tak, jak byl ten pochybnej klub. Jasně. Kdy bych si pro ně mohla přijít? Zítra ráno? Fajn. Díky.

Paige: Kdo to byl?

May: To byl můj spolupracovník Vince. Je na něj spoleh. Dodá potřebné věci a vězte, že my toho Vašeho přítele najdeme, i kdyby byl mrtvý.

 

( To jak to řekla, Paige vyděsilo. Doufala, že ať je Martin kdekoli, žije. )

 

Paige: Co za přístroje?

May: jen klid, Paige. Jsou to přístroje pro měření odporu tady v tunelu a dalších jiných věcí, co nám pomůžou zjistit, kam zmizel Martin.

Paige: Aha. Jestli jsem to dobře pochopila, tak ty přístroje tu budou zítra ráno, ano?

May: Jo. Přesně. Takže myslím, že pro dnešek to skončíme a zítra… tak v devět ráno se tu sejdeme, platí?

Paige: Není problém.

 

( Paige podá May ruku a pak odchází. Její pohled cítí až někde v krku a není jí z toho přímo dobře. V tom si uvědomí, že si zítra nic nebude pamatovat… )

 

Paige: Kdy jsem vyřkla to kouzlo? Asi před dvěma hodinami. Takže do zítřejšího odpoledne by to kouzlo mělo fungovat. Musí na to tedy přijít zítra. Jiná možnost není.

 

Ztracená Knihovna, hala

 

( Phoebe se pomalu blíží k podstavci. Živě si vybavuje, jak jí to něco dalo ránu a ona spadla na zem na druhé straně. Přitom se v ní právě chystali k souboji dvě myšlenky. První se týkala toho, co vlastně od toho všeho očekává. Druhá pak nelogicky souvisela s Adamem. To, že už se docela častokrát setkal s někým s jeho minulosti, co toužil po tom, aby se z něj opět stal démon, ji docela znepříjemňovalo život. Ta první ovšem blokovala její normální uvažování nad tím, co z toho všeho plyne. Bylo to jako, když sledujete hororový film a přemýšlíte nad tím, jak to dopadne, jenže zároveň vás nahlodává strach natolik, že film nejste sto ho dokoukat do konce a tudíž se nikdy nedovíte, kdo vlastně přežije, a kdo vraždil. Došla až k podstavci a položila na něj své ruce. Lehce přejela prsty podél hladce obroušené desky a skončila na druhé straně. )

 

( Její výraz napovídal, že snad čekala na nějaké další proniknutí něčeho z budoucnosti do její mysli. Jenže se nic nestalo. Nic, co by se nějakým způsobem vymykalo normálu těchto prostor. Pak její obličej mírně zbledl, když ucítila přítomnost někoho druhého. )

 

( Ztuhla a prudce se otočila. Skrze stěnu se k ní právě blížil jeden pekelný démon. Phoebe se rychle začala koncentrovat a její křídla jí ihned zatížila záda. )

 

Phoebe: Tak do toho. Tohle přeci zvládnu. ( Jak to řekla, objevil se další démon naproti tomu prvnímu. ) Ha. Dva… No tak do toho. ( Oba se zastavili a zdálo se, že se snad nějak dorozumívají. ) Co to… tihle přeci ne…

 

( Když se ale přímo před ní objevil v pořadí již třetí pekelný démon a všichni tři naráz vyrazili přímo k Phoebe, zpanikařila. Prudce máchla křídly a vznesla se vysoko nad podstavec. Démon se málem srazili, jenže pak jim včas došlo, že Phoebe využila svých magických schopností a rovněž se svým netypickým způsobem vznesly a zamířili k ní. Prvního sejmula jedna dvě. Ale pak to přišlo. Co ovšem nečekala, bylo to, jakým způsobem přišlo právě to, na co čekala, a proč sem vlastně přišla. )

 

( Energie jakoby ji opustila a ona se řítila k zemi. Tvrdý pád na lesklou podlahu vyvolal další vlnu energie. Ta srazila démony k zemi a dál je už k Phoebe nepustila. )

 

Scéna: Vidění

 

( Všude mlha, jako když je brzké ráno někde v hustě zalesněné oblasti. Pak se z mlhy rychle přiblížilo něco, co mohlo být podobné energy ballu. Prolétlo to Phoebe a skončilo to za ní, opět v mlze. Phoebe se za ní jen ohlédla. Pak zahlédla něco před sebou. Chtěla udělat krok, ale nemohla. Když se před ní objevil Adam, natáhla za ním ruku, ale on se jí vzdálil, až nakonec zmizel úplně. Přitom mnohem více pociťovala bolest tam dole. Bolest rostla  přímo extrémním tempem. Zdál se snad, že na tomto podivném místě má Phoebe začít rodit, ale pak, když před sebou spatřila onu dívku, co ji přímo mysticky učarovala, uklidnila se. Dívka se jí lehounce dotkla a bolest pominula. Pak roztáhla křídla a zmizela vysoko nad ní. )

 

( Jakoby se v ten okamžik vše o něco víc zvýraznilo. Mlha se rozplývala v prázdnotě, jenž pohltí naprosto vše. Phoebe tak první spatřila zem. Byla dřevěná a pod jejíma nohama lehce zavrzala, když se odhodlala k prvnímu kroku do neznáma. Nic jí už na místě nedrželo. Mohla jít dál a dál. Pak narazila na stěnu. Náraz vyvolal další efektivní odkrytí místa, kde Phoebe byla. )

 

( Jejich půda se zdála být mnohem tajemnější a zároveň temnějším místem než kdykoli předtím. Oknem neprocházelo světlo ale tma. Sálalo k ní jako ona záře, jenž světlo přináší. Na zemi byla krev a od ní se táhly stopy ven do chodby. V ten moment Phoebe spatřila sebe, jak běží nahoru. Jí si samozřejmě nevšimla. Zastavila se však před ní a několik vteřin se dívala do prázdna. )

 

Phoebe: Piper, Paige, Leo. Kdokoli! Rychle sem.

 

( Zezdola se ozval Paigin hlas a pak se objevila ve dveřích. Její vlasy byly ostříhané a obarvené na blond. )

 

Paige: Co se děje?

Phoebe: ( Ta nejprve sleduje její vlasy a pak se zase vrátí k tomu, proč ji volala. Jen mimoděk něco plácne, aby zhodnotila její nový sestřih. ) Proč zase blond?

Paige: Promiň, ale mám splín. Musela jsem udělat radikální změnu. Tak proto tohle. Cos chtěla?

Phoebe: Ta KREV!

Paige: ( Všimne si na podlaze krve a pak se s klidem podívá na Phoebe. ) A co je s ní?

Phoebe: Dnes ráno jsem ji vydrhla. Jakoby mě sledoval jeho stín.

Paige: Už o tom nemluv. Už se to změnit nedá.

Phoebe: Já vím, ale …

 

( Do toho se ve dveřích objeví Piper a nese něco malého a drobného v náruči. )

 

Phoebe: Piper? Mohla bys ji nechat spát?

Piper: Spí jako když ji do vody hodí.

Phoebe: To je dobře. Alespoň u toho nemusí být.

Piper: ( naštvaně ) Takhle nemluv. Zvládneme to.

Phoebe: Já vím, vždyť taky víme, co nás čeká….

Paige: Ale mohlo by být přesnější.

Phoebe: Co myslíš tím přesnější. To, že jsem to viděla znamená jen, že se nás někdo snaží varovat.

Piper: Jenže jsme zatím nepřišli na to, kdo je tím zachráncem.

Paige: Podle mě, bychom mu asi ještě neměli říkat zachránce. Vždyť se to vlastně nestalo?

Phoebe: A co když se to už děje?

Piper: Jsem zmatená.

Phoebe: Co když už jsou připraveni na útok?

Piper: Tak je zničíme.

Phoebe: Bez mých schopností?

Paige: Nebyly tvé. Patří nejmenšímu členovi naší rodiny.

Phoebe: Já vím, jenže i tak… Ona své schopnosti ještě používat nedokáže. Je …

Piper: Prostě ještě moc malá.

 

( Pak se ale vše zahalí do tmy a Phoebe stojící opodál se jakoby přesune v čase. Vše kolem ní prolétává raketovou rychlostí a ona jen spatří útržky něčeho, co by mohla být nápověda toho, co to vše mělo znamenat. Spatří Adama, jak ji drží za ruku a ona leží na lehátku. Všude kolem nich jsou světla, pak se čas opět obrátí a ona spatří dvanáct démonů stojících proti třem čarodějkám, proti Piper, Paige a Phoebe. Všichni připraveni k útoku a nakonec spatří něco, co ji až zamrazí – Knihu Stínů v plamenech.)

 

Magická škola, knihovna

 

( Paige sedí v křesle a probírá se knihami. Na stole vedle ní leží její mobil. Paige na něj každou chvíli zírá a celá hoří netrpělivostí. May Tyová zůstala v tunelu se vší tou aparaturou, co jí byla asi o půl hodiny dovezena, a snažila se na něco přijít. Proto také Paige očarovala svůj mobil, nechala si od zdejší studentky vyvěštit trochu toho silnějšího signálu a posvěcení toho, že vše dopadne dobře, i když to nemohla studentka Sophie zaručit, protože je na škole teprve třetím rokem. I tak Paige s nervozitou a třesoucí se rukou otáčela pomalu listy stránek v knize, co si vzala jen proto, aby zahnala čas. Telefon začal nenápadně vibrovat a křišťál u něj začal nepříjemně ozařovat okolí svou modrou barvou. May volala. )

 

Paige: Ano?

May: Tady May.

Paige: ( Nervózně ) Nějaké nové zprávy?

May: No. Něco se tu nakonec objevilo, ale nevím, jestli je to dobrá zpráva nebo špatná.

Paige: Mám přijít?

May: Bylo by to nejlepší.

Paige: Budu tam za okamžik.

May: Já se ani nehnu. Jen se na vteřinu skočím nadýchat čerstvého vzduchu…

Paige: Nějaký Vám přinesu.

 

( Na to Paige zavěsila. Postavila se a zmizela z Magické školy v modré záři. )

 

Tunel

 

( May vypnula zmateně mobil a než si ho stihla dát do kapsy, Paige se k ní řítila v poněkud strnulém kroku. Nervózně v jedné ruce držela mobila a druhou se snažila nějak zklidnit, protože se jí tak nějak podivně třásla. )

 

May: ( Překvapeně ) Vy jste snad….

Paige: Byla jsem poblíž…. Víte.

May: Aha… tak tedy…

 

( Právě teprve teď si všimla přístrojů v tunelu. Zabraly většinu místa a právě teď se jejich podivné paprsky soustředily na jediné místo v tunelu. Právě tam, kde stály ti dva z klubu společně s Martinem. )

 

Paige: Co je to za přístroje?

 

( Vzadu za přístroji se něco pohnulo a vykoukl mladík kolem pětadvaceti. Ihned se usmál a šel svižně k Paige. )

 

Vince: Tohle jsou přístroje, jimiž jsme schopni zjišťovat energické anomálie.

Paige: To zní až vědecky, kdo vlastně jste?

May: To je můj spolupracovník Vince Margini.

Vince: Těší mě. ( Ihned podá Paige ruku. ) A vy?

Paige: Jsem Paige. Paige Matthewsová.

Vince: Těší mě, Paige. Co Vás sem zavedlo?

May: Paige je tu kvůli ztracené lásce.

Vince: ( Evidentně zesmutněl, když slyšel to slovo „lásce“ ) Aha.

May: Tak tady Paige vysvětli, na co to vlastně a hned jí můžeš říci něco o tom, na co jsme přišli. ( Na to Vince reagoval obrácenou stranou mince a hned byl ve svém živlu. May se nakloní k Paige jen lehce zašeptá. ) Je úplně celý zblázněný do té své techniky. Měl by z něj být nějaký vědec, ale on se o svém volnu zabývá studováním paranormálních úkazů.

( Jak jdou s May a Vincem k prvnímu přistoji, Paige si ho začne prohlížet o něco víc než předtím. )

Vince: Takže. Nemám je sice pojmenovaný. ( Paige se lehce usměje. ) Tohle je přístroj, díky němuž máme možnost zaznamenat přebytkovou energii.

Paige: Přebytkovou?

Vince: Ano. Energie, co tu zůstala po nějaké anomálii.

Paige: Jakou přesně myslíte… tu anomálii.

Vince: Může to být cokoli. Kulový blesk, výstřel z pistole, teplo lidské krve, i třeba kdyby tudy prolétlo ufo, tak by to tenhle přístroj zaznamenal.

Paige: ( Zabrala na jeho řeči jako na lepidlo. ) A na co jste přišel?

Vince: Tak Vám to ukážu. ( Ukáže na monitor před sebou a něco naťuká na klávesnici. Na monitoru se objeví něco podobného jako rentgenový snímek. Jen je to o něco více barevné. ) Takže. To co je až příliš rudé je nejčerstvější stopa. Vidíte tady tu skvrnu?

Paige: Jo.

Vince: Tak to je krev, kterou jsem sem pro lepší ukázku sám dodal. ( Přitom se jeho pohled stočí na jeho ruku obvázanou obinadlem. Všimne si přitom pohledu Paige. ) Ani to moc nebolelo. Ta krev je ještě čerstvá záležitost, proto je to rudá barva. Něco jako termograf.

Paige: Jasně, chápu.

Vince: Čím světlejší, tím méně čitelná stopa. Vidíte tuhle nevýraznou skvrnu?

Paige: Jo. Vidím.

Vince: To je stejný typ. Jenže je to asi měsíc, co tu byl někdo přepaden. Možná i něco víc.

Paige: Aha. To stále chápu. Zadívá se na monitor. )  A to, na co jste přišli?

Vince: Tady na tom místě je stále něco aktivního a kolem to modré označuje energii vyvolanou něčím atypickým…

Paige: Nechápu. Čím atypickým?

Vince: Kdybychom nebyly tady, ale co já vím třeba v Zeměploše, řekl bych, že tady někdo užil něčeho nadpřirozenýho.

Paige: Fajn. A co když budeme uvažovat hypoteticky nad tím, že se tu opravdu stalo něco magickýho. Co by to tedy znamenalo.

Vince: Přemýšlel jsem nad všemi teoriemi. Vypadá to, cídíte tady tu zářící modrou? ( Paige kývne. ) Tak ta mi připomíná jako, kdyby tam někdo byl. Někdo za tou stěnou. Jakoby uvězněný… ( Paige ztuhne a zamraženě se dívá na monitor. )

Paige: A to kolem?

Vince: Tak to už by klidně mohla být odcházející energie těch, co tu byly již velmi, velmi dlouho. Stopa je nevýrazná a tím i hůře čitelná. A to ještě musíte vidět tohle. ( Přepne monitor. ) Tahle funkce mi umožní zjistit, co se tu stalo během týdne.

 

( Vše je téměř stejné, až na tento moment. Pustí záznam, jenž byl vytvořen z daných informací a co vychází jen a jen z odhadů toho, co se mohlo stát. Zářící modrá se na několik minut změní ve fialovou a ta pak zmizí. Jediné, co zbude je slabá modrá a ona zářící modrá skvrna na kraji. Paige zůstane zírat na to, co se stalo. Na monitoru v podstatě vidí záznam doby, kdy byl zničen Všemohoucí a to, jak se jeho energie prudce vytratila. Jen jediné…. )

 

Paige: ( Postaví se a zadívá se na zeď. ) Takže tam někde jsi. Někde tam jsi.

Vince: Promiňte Paige, ale nějak Vám nerozumím.

Paige: Co? Tam prostě je. Když ho…

Vince: Nikdo tam být nemůže? Je to nemožné. Podle plánů této oblasti v tom místě není žádný prostor. Nikdo tam nemůže … to je nemožné.

Paige: ( Obejde přístroj a rukama se dotkne stěny. ) Je tam. Musí tam být. Když je tam i jeho energie, tak tam musí být i on.

Vince: Jsem sice zmatený, ale mohu Vás ujistit, že za tou stěnou nikdo být nemůže.

 

( Paige začíná brečet a rukama se dotkne chladné zdi. Vince je sice hodně zmatený, ale i tak ví, že by jí měl nějak pomoci. May zatím zastihl zatím jiný případ a tak na rychlo zmizela. )

 

Paige: Dá se něco udělat. Musí to nějak jít.

 

( Vince k ní přistoupí a citlivě se jí dotkne. Paige sebou cukne a pootočí hlavou. Hlavou jí proběhne jediná otázka: Je snad nějaká možnost, jak ho zachránit? Odpověď však nedostala. Ani nemohla čekat, že jí někdo odpoví. Utřela si slzy s tváří a otočila se na Vince. Snad v něm viděla v ten okamžik oporu, možná nějakou zvláštní jiskru nebo potřebovala jen dotyk. Aniž by dál na cokoli čekala, tak ho objala. Vince byl z toho tak zmatený, že nedokázal nic udělat. Paige po dlouhé minutě odlepila ruce z jeho těla a odstoupila. )

 

Paige: Promiň.

Vince: To nic. Asi jsi to potřebovala.

Paige: ( Opět na něj pohledla. ) Opravdu jsi si jistý, že za tou stěnou nic není?

Vince: Jsem. Plány, co mám jsou z dobrého a čerstvého zdroje.

Paige: Kam vůbec zmizela inspektorka Tyová?

Vince: Musela odejít. Je totiž plně vytížená.

Paige: Myslíš, že bychom se mohli pokusit ještě o nějaké to prozkoumání, třeba nám to ještě něco řekne.

Vince: Já v tom problém nevidím.

 

Ztracená Knihovna

 

( Spojení mezi vizí a reálným světem se ukončí. Phoebe stojí u podstavce. Nikde žádné její druhé já, nikde žádný pekelný démon. Jen ticho. Phoebe se otočí a na pultíku leží otevřená kniha Démonologie. Phoebe ji zmateně zavře. Nemá vůbec tušení, proč se tu ta kniha objevila a s oním zmateným pocitem mizí pryč. )

 

Dům Halliwellek, pokoj Phoebe

 

( Phoebe sedí na posteli. Vnímá každý zvuk kolem ní. Piper s Chrisem, Wattem a Leem už dorazili a právě jsou v koupelně. Všichni čtyři se něčemu nahlas smějí. Ráda by se i Phoebe smála, ale jediné, co má v hlavě je ona vize. V tom se otevřou dveře a na prahu pokoje stojí Adam. Všimne si jejího smutného a trpícího pohledu. Hned se nepatrně usměje a přistoupí k ní. Jeho ruka se lehce dotkne jejího kolene a on ji citlivě políbí. V ten moment Phoebe dostane další vidění. )

 

( Piper, Phoebe a Paige stojí proti dvanácti démonům. Piper má na sobě šaty s květinovým vzorem, co na první pohled vypadají naprosto otřesně. Paige má stále ten ohyzdně blonďatý účes a Phoebe už není těhotná. Pak se prudce celá místnost ozáří a sestry jsou odraženy ke zeď. V ten nepatrný okamžik všechny tři zmizí a zbude po nich jen prach a kouř. )

 

( Phoebe polibek Adamovi vrátí a pevně ho obejme. )

 

( Představte si to, jak někde z ní klavírní pasáž z písně od Flipsyde feat Tatu – Happy Birthday. Pouze ta vám zní v hlavě. Smutné tóny plní Vaši mysl. )

 

Paige

( Je noc. V tunelu je pološero, díky spuštěným přístrojům. Paige sedí opřená o jeden z nich a dívá se na zeď před ní. Na její tváři právě zaschla poslední slza a ona jen sleduje temný kámen před sebou. Nehýbe se. Jen její vlasy se v průvanu mírně přesouvají ze strany na stranu. Pochopila. V jedné ruce drží vytisknutý termograf a sleduje pohasínající barvy. Ať už tam Martin byl či ne, navždy odchází pryč od ní. Není návratu a není úniku. )

 

Phoebe

( Phoebe stále pevně svírá Adama. Budoucnost se zdá být temnější než by mohla očekávat. Tvrdá zkouška na sestry je teprve před nimi. V hlavě má tisíce myšlenek, co se kolem toho jediného točí. Co to všechno vlastně znamená. Jaký velký nepřítel se na ně chystá. Kdo v ruce drží to něco, co je může zničit. Na co čeká? Co znamená mizející Adam? Co způsobilo to, že se Paige vrátila k blond barvě vlasů? Odpovědi na ty otázky nezná a začíná se v koutku duše obávat, kdy se jejich čas naplní a ona svou odpověď dostane. Tvář ji zesmutní strachem a obavami. )

 

Piper

( Svléká tričko ze svého staršího syna. Ten se na ni podívá a jen lehce špitne Mami. Piper ho ihned obejme a usměje se. Pak se podívá na Lea, jak koupe Chrise. Cítí se spokojená. Cítí, že by vše mohlo jít dopředu hladce a bez problémů. )

 

Tunel

 

( Vince přistoupí ke svým přístrojům a prohlíží si snímky, co zachytily. Vytiskne obrázek a prohlíží si ho. Pak do ruky uchopí propisku a napíše na první snímek Paige Matthews. Pak snímek uloží do desek. Vypne přístroj a odchází. )

 

The End