1.sezóna

2.sezóna 3.sezóna Charmed New Year  Hlavní stránka

1x15 – Cesta k Věčnosti

 

V minulých dílech jste se mohli dočíst:

Při záchraně světa před dívkou, co dokázala pozřít magii celého světa, se Phoebe setkává s démonem jménem Adam, který po čase, souhlasí, že jim pomůže. Při likvidaci dívky však on sám přijde o své magické schopnosti a stává se smrtelníkem. Adam se zamiluje do Phoebe a ona do něj. Jejich pohodový a dobrým směrem mířící vztah však naruší nečekaná návštěva jejího démonického dítěte, které podle všech předpokladů mělo být mrtvé. Carter, tak se dnes jmenuje, přináší sebou i minulost Phoebe a Cola. Paige zjistí, že její přítel Martin je čaroděj a zároveň je to její dlouhodobější chráněnec. To jim ale prozatím do jejich vztahu příliš nezasáhlo.

 

Dům Halliwellek, obývací pokoj

 

( Paige leží na pohovce se svým přítelem Martinem. Naproti nim jsou v křesle Adam s Phoebe a na zemi si hrají Piper a Leo s Chrisem a Wyattem. Panuje rodinně klidná atmosféra. )

 

Paige: ( K Martinovi ): Tak copak plánujeme na zítřek?

Martin: Nech se překvapit, jo.

Phoebe: Copak? Děje se snad něco?

Martin: Prosím, Phoebe. Nemusíš vědět všechno.

Phoebe: No, já jsem se jen…

Adam: Má pravdu. Oni se nás taky neptají na to, co jsme dělali včera večer.

Paige: ( Se smíchem v hlase ) A co jste dělali včera večer.

Phoebe: No … hráli jsme scrabble, co bychom asi s tímto mohli dělat. ( Přitom ukáže na rostoucí bříško. )

Paige: Pravda. S tím se toho moc nedá dělat.

Martin: ( Zvědavě ) Co to bude?

Phoebe: Počítám, že to bude děvče.

Martin: Jak si můžeš být tak jistá?

Paige: ( S radostí ) Takže se ti to povedlo. Přišla jsi konečně na to, kdo byla ta dívka.

Phoebe: No, dalo by se to tak říci.

Martin: Jsem zmatený. O co tu jde?

Adam: Prosím. Mohli bysme toto téma přesunout na jindy. Chci být překvapený.

Phoebe: Ha. Pozdě. Tvá dcera se přihlásila o svá plnoletá práva dřív než se vůbec narodila. ( K Martinovi ) To máš těžký. Víš, když tě navštíví tvé první dítě, které má být mrtvé a tvé druhé dítě, které se nenarodilo, oba dva tě tak moc milují. Jenže jeden z nich to kope do brány za zlo a to druhé toho nemůže moc říci, aby neovlivnilo budoucnost. Pak se mezi sebou pobijí a ona mu odebere jeho schopnosti a pak si prostě zmizí a …

Paige: Phoebe. Nemusíš říkat vše, co stalo. Žij pro dnešek. Žij pro svou dceru. Nemusíš myslet na to, že Carter byl …

Phoebe: Colův syn. To byl.

Adam: ( Zmateně ) Co? Cole…Ten Cole? Neříkalas, že jsi s ním byla v tom.

Phoebe: No, ty jsi mi taky nevykládal mnoho o tvém démonském životě, ale já to vědět nemusím a navíc… Cole je již dávná minulost. Cole je již dávno pod drnem a colův syn to vlastně ani nebyl. Byl Séry. Víš ne Colův a můj.

Adam: Proč, když je Cole minulost, se jeho jméno objevilo v té větě tolikrát?

Phoebe: ( Překvapeně ) No… no …Já nevím.

Adam: ( Naštvaně ) Když nevíš, tak … ( Začíná rudnout. ) Musím ven. Potřebuju kyslík. Musím se nadechnout. ( Rychle vstane a odchází do haly ke dveřím. )

Phoebe: Co… kam to…

Paige: Nemůžeš to na něj takhle hodit.

Phoebe: Co. Jen jsem mluvila o Colovi a o…

Paige: Phoebe, sestřičko má ubohá. Vždyť on ví, jak Cole vypadal. Patrně začíná žárlit.

Phoebe: Na mrtvého exmanžela? …. ( Dojde jí to. ) No jo, asi jsem to s tím Colem přehnala. Proč jsem to přehnala?

Paige: Protože ho máš asi stále usazeného v hlavě. I přes tu dlouhou dobu, co už není ani mezi živými ani mezi démony.

Piper: ( Celou dobu tak nějak druhým uchem poslouchá, o čem se ti čtyři bavili. ) Phoebe, jen klid. Adam tě miluje. Budete mít krásnou holčičku. Tedy také velmi mocnou a schopnou, protože … no na to přijdeš sama. Dej mu čas.

 

( Phoebe se utrápeně podívá do haly. Mezitím se Paige a Martin začnou opět věnovat sami sobě. )

 

Tunel, kdesi v San Franciscu

( U vstupu do tunelu pro pěší se k sobě tiskne pár, který právě opustil klub, který je odsud asi sto metrů. Hudba z něj je slyšet až sem a tak se pár ještě vlní do rytmu. Právě se k nim blíží další mladý pár. Ten však nezůstane před vchodem, ale jde dál do tunelu. Pár, o se před minutkou ještě líbal se na ty dva podívá a pak se škodolibě zasměje. )

On: To by mě zajímalo, koho si vezmou teď.

Ona: Vezmou si jeho, protože ona je jen návnada.

 

( Pár zmizel ve tmě. Tunel totiž není příliš dobře osvětlen. Jsou v něm pouze tři zářivky. Dvě někde uprostřed a jedna na druhé straně tunelu. Oba dva už jsou u prvního ozářeného prostoru. Ona se náhle zastaví a opře se o studený kámen zdi. )

 

Tom: Cathy, proč se zastavujeme?

Cathy: Víš, začínám toužit po něčem, co mi můžeš dát jen ty.

Tom: Tady?

Cathy: Proč ne. Je tu ticho a …

Tom: Chladno, neútulno, smrad a špína.

Cathy: A brání to snad v něčem?

Tom: No … to …

 

( Cathy si ho k sobě přitáhne a začne ho líbat. On nedokáže neodolat. Mezitím začne světlo v tunelu slábnout. Cathy se jednou rukou dotkne stěny tunelu. Už není pevná, ale na dotyk spíše působí jako voda, i když není až tak řídká. Je spíše více zhuštěná. )

 

Cathy: Tome, už je čas.

Tom: Na co?

Cathy: Na tvou přeměnu.

 

( Tom se od ní odtáhne a mírně překvapen chce vysvětlení jejích slov. Cathy se usměje, pak ho chytne za jeho košili a prudce ho otočí zády ke zdi. Pak mu začne rozepínat košili. Tu odhodí na zem. )

 

Tom: Nejdeš na to moc rychle?

Cathy: Víš, já jsem zvyklá na rychlé akce.

 

( Ještě ho krátce políbí a pak do něj strčí. Tom zmizí ve stěně a Cathy poodstoupí. Za několik minut se stěna rozvlní a Tom z ní zase vyjde ven. Sehne se pro košili a oblékne si ji. )

 

Tom: Konečně venku. Myslel jsem, že se odtamtud nikdy nedostanu.

Cathy: Už bylo taky na čase. Čekala jsem na tebe dost dlouho. Jak se mu tam zalíbilo?

Tom: ( Pohlédne na stěnu za ním a pak se zase otočí zpět ke Cathy. ) No, moc ne, ale bude si muset zvyknout na svůj nový domov.

 

( Na to se oba dva začnou žhavě líbat. Stěna za nimi je během minuty zase pevná jako skála. )

 

ÚVODNÍ ZNĚLKA

 

Dům Halliwellek, pokoj Phoebe

 

( Phoebe se probere z jednoho děsivého snu, kdy se musela postavit Carterovi a Colovi najednou. Je to již třetí noc po sobě, co se jí ten sen zdá. Otočí se vedle sebe. Adamova část postele je nevyužitá. Adam tu noc nespal v domě. Phoebe se narovná a posadí se. )

 

Phoebe: Budu muset něco udělat. Musím si nějak poradit. Musím to s Adamem dát do pořádku. Cole by mi to neměl překazit…( Opět si uvědomí, co říká. ) Proč pořád myslím na Cola? To musí přestat.

 

Dům Halliwellek, kuchyň

 

( Paige se připravuje na další dlouhý den. Před sebou má proto velký kávy. Její vůně se nese celou kuchyní a míří dál do domu. To k ní přitáhne Phoebe, co právě scházela ze schodů a měla původně namířeno do obývacího pokoje, aby se podívala na dopolední zprávy. )

Paige. Ahoj. Dáš si kafe… no jo. Ty ho nesmíš. Tak což takhle bylinkový čaj?

Phoebe: Jo, ten čaj bude fajn.

Paige: Sama jsem ho namixovala za využití nějakých knih o magické síle čaje.

Phoebe: A nemohla bys mi udělat čaj, který potlačí mé noční můry?

Paige: Copak, pořád tě to trápí? Co Adam?

Phoebe. Adam… Adam… ( Utrápeně ) C noci nespal doma.

Paige: neboj. On ví, co dělá.

Phoebe: Vždyť náš svět ani moc nezná.

Paige: Phoebe. On nebyl zavřený v malé kopce v podsvětí. Když nás napadl jako démon, tak už v té době měl na sobě oblek. To znamená úroveň. On ví, jak funguje náš svět. Pochybuju, že po téměř roce života jako smrtelník, by zapomněl, co život obnáší.

Phoebe: Jenže po tom včerejšku a ten sen…dnes se v něm objevil i Cole.

Paige: Takže…co?

Phoebe: Jako co?

Paige: Co hodláš dělat?

Phoebe: Patrně… ( Zamyslí se. ) Pokusím se z astrální dimenze přivolat Colovu duši. Musím si to s ním vyřídit z očí do očí. Vše se mezi námi musí vyřešit. Nemůže mi vstupovat do mých snů. Musí mě konečně nechat jít dál a já jeho.

Paige: To myslíš vážně?

Phoebe: Jo. Myslím to vážně.

Paige: Co když se to nějak zvrhne? Co když se jeho duše osvobodí.

Phoebe: To se nestane. Musí pochopit, že mě a Adama už nerozdělí.

Paige: To vypadá na moc tří.

Phoebe: Doufám, že Piper nebude proti, kde vůbec je?

Paige: V P3. Kde jinde by mohla být.

 

Klub P3, bar

 

( Piper rovná nově přišlé zásoby. Po schodech k ní sestupuje Tom a jak se k ní blíží, začíná se usmívat. )

 

Piper: Ahoj, Tome. Co tě sem dnes zavedlo? Já myslela, že máš dnes volno?

Tom: Nechal jsem tu včera večer batoh s nějakými věcmi.

Piper: Aha.

Tom: ( Zvážní. ) Věděla jsi o tom novém klubu co se otevřel?

Piper: Tome. Jsi ve Frisku. Tady se kluby otevírají a zároveň ruší ve stejný den. Je normální, že nějaký zase vznikl.

Tom: Jenže tenhle je od P3 docela kousek. Víš tam, jak je ten tunel.

Piper: To je docela blízko. Myslíš, že by se to mělo prověřit?

Tom: O tom jsem chtěl mluvit. Mohl by ohrozit P3 a chápeš podstatu slova konkurence.

Piper: Chápu to, ale nemám moc času, abych to tam šla omrknout. Jak, že se ten klub jmenuje?

Tom: Věčnost.

Piper: Hmmm. Zajímavý název pro klub?

Tom: A podle všeho to vypadá, že to tam pořádně žije.

Piper: Ty už jsi tam byl?

Tom: Jen jsem šel se svou přítelkyní kolem. Bylo tam docela rušno.

Piper: ( Zamyslí se a pak se pod náporem nápadu rozzáří. ) Pošlu tam Paige, aby to prověřila.  ( Přitom bere mobilní telefon z pultu a chystá se Paige hned zavolat. )

Tom: Dobrý nápad. Tak já zase jdu.

Piper: Tome.

Tom: Ano?

Piper: Ten batoh.

Tom: Jo, jasně.

 

( Tom se vzdaluje do odpočívárny pro zaměstnance. Zavře za sebou dveře a rozhlédne se. Pak se postaví proti holé zdi a máchne rukou. Zeď se zvlní jako v tom tunelu. Tom do ní strčí ruku a vytáhne batoh pravého Toma. )

 

Tom: Tak to bychom měli.

 

( Zeď je zase pevná a Tom odchází. Cestou ven se ještě mávnutím ruky rozloučí s Piper a běží po schodech k východu. Piper odpoví stejně jako Tom, protože se konečně dostává k tomu volat Paige. )

Piper: ( Poté, co se na druhé straně ozve Paige. ) Ahoj. Paige mám prosbu. Jak jsi na tom dnes večer?

Paige: Jé…jen ne žádní démoni.

Piper: Ne. Neboj se. Nejde o démony. Jde o klub.

Paige: Prosím, já dnes … víš fakt se mi to nehodí. Nemáš někoho jiného, aby vzal dnes šichtu v klubu?

Piper: To jsem taky nemyslela. Spíše jestli bys nemohla zajít omrknout ten nový klub Věčnost?

Paige: co Klub? A co to má být s tou věčností?

Piper: Tak se ten klub jmenuje. Je to kousek od P3 a chci zjistit, jestli je to vážná konkurence. Mohla bys tam vzít třeba Martina.

Paige: No, když na tím tak přemýšlím, tak by to i šlo. V kolik ti tam mám zaskočit?

Piper: Kolem deváté, desáté. To máš jedno. Hlavně zjisti, v čem jsou lepší.

Paige: Tak to ti můžu říci hned … v ničem. P3 je přeci geniální.

Piper: ne vždy. Třeba minulé úterý to byl naprostý propadák.

Paige: To byl taky večer poezie. Klídek a pohoda. Tam chodí jen intelektuálové, co se nebojí jít po setmění ven.

Piper: To máš jedno. Takže s tím můžu počítat?

Paige. Jasňačka. Jo. Asi bych tě měla o něčem informovat.

Piper: Podle hlasu mě začínáš děsit. Děje se něco?

Paige: ( Lehce zaraženě ) Ani je. Jen … nebudeš se na ní zlobit, že ne?

Piper: Myslíš asi na Phoebe? Nevím, podle toho, co mi za chvilku řekneš.

Paige: ( Ví, že by Phoebe neměla bonzovat, ale také by si to jako správná světlonoška, čarodějka a sestra neměla nechávat pro sebe. ) Phoebe se dnes pokusí vyvolat duši Cola, aby si s ním vyřídila ty jeho návštěvy ve snech.

Piper: ( Zprvu zmatená a v šoku, přejde Pipeřina nálada do fáze rozzuřená. ) To … to snad nemyslí vážně?

Paige: Myslí. Patrně k tomu bude potřebovat moc tří.

Piper: ( Nevnímá Paigina slova. ) Bože. Co jí to napadlo?

Paige: to tys jí včera řekla, že by to měla vyřešit.

Piper: Já?

Paige: Jo, ty.

Piper: Ale já nemyslela zrovna přivolat jeho duši, co když se to zvrhne a on zas bude živý nebo co já vím? Já myslela spíše pokusit se nějakou umírněnou formou říci Adamovi vše okolo Cola a to, že už k němu vůbec nic necítí.

Paige: Tak … to by asi nevyšlo.

Piper: Ať nic nedělá. Balím to tady a jedu za vámi.

Paige: Fajn řeknu jí to.

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Phoebe sedí na zemi na malém koberci. Před sebou má Knihu Stínů a na kusu papíru tvoří kouzlo, které jí pomůže přivolat Colovu duši, aby tak navždy uzavřela tuto kapitolu svého života. )

 

Phoebe: Tak a kouzlo bych měla a dokonce k němu nepotřebuji ani moc Tří. Stačí mi jen svíčky, pentagram a tady těch pár veršíků.

 

( Phoebe zapálí svíčky. Vybaví si zároveň dobu, kdy ještě Cole žil, a kdy udělala to samé, aby mu řekla Sbohem. Místo toho se zase vrátil a vstoupil jí do života. Trochu začne pochybovat o tom, co hodlá udělat. Jenže když ucítí první kopnutí svého malého baby, uvědomí si, že Adam je pro ni mnohem víc důležitější a ona to musí podstoupit. Uvědomovala si, že je to šílený nápad, ale jiná varianta nebyla a ani asi nikdy nebude. )

 

Phoebe: V prostor a čas, sejdem se zas, na neutrální půdě, budu já u tebe a ty u mě. Bez jakýchkoli výčitek či záště, vyřešíme náš problém hravě. Přenes jeho duši sem, jen ať to není zlý sen.

 

( Jak dopoví poslední verš, sfoukne svíčku uprostřed pentagramu. Kouř ze svíčky stoupá nahoru ke stropu, projde skrze střechu a míří dál pryč, jakoby směrem do vesmíru. Phoebe mezitím poodstoupí od pentagramu a čeká, co se stane. Všechno zčerná a kolem nastane úplná tma. Během několika dalších málo minut se před ní v bílé záři objeví Cole. Vypadá jako tehdy, když ho poprvé potkala. Sympatický. Nic neříkal. Mlčel. Jako kdyby byl mimo. Phoebe na něj zaraženě hleděla. Pak, asi po pěti minutách konečně něco řekl. )

 

Cole: Konečně ses odhodlala.

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Paige otevře dveře a najde na zemi pentagram, papírek s kouzlem a částečně ohořelou svíčku. Za chvíli do ní vrazí udýchaná Piper, která to vzala nejkratší cestou. )

 

Piper: Ještě to neudělala, díky Bohu.

Paige: Obávám se, že to kouzlo už vyřkla.

Piper: Co? Já myslela, že …

Paige: ( Sehne se pro papírek a jen na rychlo přejede po slovech. ) Asi vytvořila kouzlo bez použití Moci Tří.

Piper: Kde teda je? Kde je Cole? Kde jsou oba dva.

Paige: ( Pokrčí zmateně rameny. ) Tak to ti asi nepovím.

 

Tma

 

( Phoebe se začíná rozkoukávat. Kolem nic není. Jen oni dva. Cole stojí asi metr od ní a pozoruje jí. )

 

Phoebe: Kde to … jsme?

Cole: Tam, kde jsi chtěla Na neutrální půdě.

Phoebe: A tím je jako co?

Cole: Nevím. Asi něco jako astrální sféra, tak něco takovýho.

Phoebe: Aha…

Cole: Můžu se zep…

Phoebe: ( Zarazí ho, protože jí dojde, proč tu vlastně je. ) Ne. Ptát se budu já. To já s tebou chtěla mluvit.

Cole: Dobře.

Phoebe: ( Pro sebe ) Proč je proboha tak klidný. To neví, že mi pomalu ničí život. ( Ke Colovi ) Proč mi ničíš život. Proč mi lezeš do snů.

Cole: Já… já že ti zničil život? Kdo mě několikrát poslal pod drn? Kdo … ale nechme toho.

Phoebe: V tomhle máš pravdu.

Cole: Tak řekni…. Pověz, co tě trápí.

Phoebe: Upřímně … ( Přešla na klidnější tón v hlase. ) Jsi to ty.

Cole: Já? No to vysvětluje proč jsme tady zrovna já a ty.

Phoebe: Ha. Máš postřeh. … ostatně ten si měl vždycky.

Cole: Mohu jen tak něco říci?

Phoebe: Jo, ale rychle.

Cole: Je fajn, že si se dokázala přenést přes …

Phoebe: Tebe? Jo. Tedy téměř. Vše bylo v pohodě. Tys umřel, naposledy. Život šel dál a byli tu jiní a pak přišel Adam. Rozkošný muž a vše klapalo až do okamžiku, kdy ses mi začal zjevovat ve snech a tak si mě donutil o tobě mnohem víc přemýšlet….To od tebe není fér … ničit mi život po tak dlouhé době.

 

( Cole jen otevřel ústa. Pak se zamyslel a snažil se přijít na věc, která by pomohla Phoebe otevřít oči. )

 

Phoebe: Copak? Nevíš, jak z toho ven, co?

Cole: Ne. Přemýšlím, jak ti klidně říci, v čem že je ten problém.

Phoebe: ( Prudce ) V tobě přeci.

Cole: Zase já… proč za vším, co se ti stane můžu já. To už je ohraná fáze, nemyslíš? Povím ti teď, kde jsem, aby sis dokázala představit fakt, že ne vše, co tě negativně ovlivní, se týká přímo mě.

Phoebe: Poslouchám.

Cole: Tam, kde jsem … to se dá popsat jedním slovem: „Nic“ Tam nic není. Nemůžu se nikam dostat, nikam se nepřenesu. Je to jako koma. Víš, že tam jsi, chápeš svou existenci, ale nemůžeš nic dělat. Neovlivníš, co se s tebou děje. Věř mi, že dostat se do tvého snu … jsem se dostat nemohl. Víš … problém není ve mně, ale v tobě.

 

( Phoebe ztuhla a ještě víc se soustředila víc na okolní tmu než na Cola. )

 

Dům Halliwellek, podkroví

 

( Paige a Piper stojí nad pentagramem. Paige právě sebrala z jeho středu svíčku a pokládá ji na stůl. Piper je nervózní a zdá se, že si neví rady. )

 

Piper: Co uděláme?

Paige: Teď nic nezmůžeme. To kouzlo vypadá neporazitelně … chci říci, že vypadá kvalitně. Budeme muset počkat.

Piper: Čekat? To nevydržím.

Paige. Budeš muset.

Piper. Fajn. Budu tady čekat a zároveň … ( Rozhlédne se po podkroví. ) To tady uklidím.

Paige: No … tak to hodně štěstí. Já jdu za Martinem. Zjistit něco o tom klubu Věčnost.

Piper: Dobře. ( Nervózně se postaví ke skříni s nějakými krámy. ) Tak jo. Bude to jen chvilička. Kam asi mohla jít?

Paige: No počítám, že na smetiště, kde končí zničení démoni, asi nejela.

Piper: To nebylo vtipný.

Paige: Já vím, ale tím chci říci, že …. ( Sklopí hlavu a pokrčí rameny. ) Že nemám tušení, kde se vlastně teď nachází. ( Pak se usměje a odchází pryč. ) Tak zatím .V noci se stavím a zhodnotím ti, jaký jen ten klub V Ě Č … ( Dál už to Piper neslyší, protože Paige zmizí z doslechu. )

 

Piper: Božínku. Ta je zas slušně naložená.

 

( Pak se podívá na bordel všude kolem a mírně zdrceně si klekne k jedné napůl otevřené bedně u skříně a otevře jí. )

 

Piper: Ha. Staré knihy ještě z dob Babčina mládí.

 

Klub Věčnost, San Francisco

 

( U vchodu stojí dva vyhazovači a po kontrole pouští lidi dovnitř. Uvnitř se to dá popsat pouze jedním slovem bomba. V tanečním prostoru právě probíhá světelná show. Lidé tančí téměř jako o život. U baru se tísní hloučky tancem nabuzených lidí a ty obsluhují jen lehce oděné dívky. Paige stojí s Martinem u vchodu a sledují dav tančících lidí. )

 

Paige: No. Jestli měla Piper obavy, že by Věčnost mohla nějak konkurovat P3, tak byly oprávněné. Tenhle klub má opravdu vysoké konkurenční schopnosti.

Martin: To máš pravdu. Tady to opravdu žije. Jdeme na plac?

Paige: ( Zprvu neví, jestli má jít, ale pak kývne. ) Jo. Proč ne.

 

( Cestou na taneční plochy si všimne odcházející skupinky tří párů. Dva mladíci z nich si všimnou jejího pohledu a Paige znejistí. Když všichni zmizí za hlavními dveřmi, Paige pokračuje dál. )

 

Paige: Všiml sis těch mladíků?

Martin: Jakých?

 

( Přitom oba dva začínají tancovat a vlnit se do rytmu hudby. )

 

Paige: Těch, co právě odcházeli. Něco mi u nich nesedlo.

Martin: Ne, nevšiml. Já se po klucích nekoukám.

Paige: ( Zasměje se. ) Tam nemířím. Všiml sis jejich pohledů. Byli takový … přišlo mi, že jsou…

Martin: Pravděpodobně si něco vzali…. To je pro tyhle podniky normální.

 

( Paige věděla, že nemohla nic říci. Ještě stále měla díky světlonošce v sobě pocit, že ti kluci rozhodně nekonzumovali něco zakázaného. )

 

Tma

 

( Phoebe si sedne do prázdna a dívá se na Cola. Ten si po chviličce sedne naproti ní a hledí jí do očí. )

 

Phoebe: Takže…. To jsem já? To já můžu za to, že jsi v mých snech?

Cole: Podle toho, cos mi řekla. Tak to vypadá, že jo. Kdybych za to mohl já, rozhodně by se tak nestalo až téměř dva roky poté, co jsem … no navždy opustil reálný svět a vše kolem něj.

Phoebe: No. V tomhle máš pravdu. V čem to tedy je?

Cole: No … nechci nic říkat, ale  asi je to v tobě. Ten tvůj Adam je pro tebe dost důležitej a navíc má hodně společného s …

Phoebe: S tebou. Je exdémon.

Cole: Právě. Je možné, že to někde v hloubi tvé duše vyvolalo vzpomínku na mě a ta se přenesla do tvých snů.

Phoebe: To chápu. Ale Adam není jako ty. On už nikdy démonem nebude. Přišel totiž úplně o všechno díky tomu, co se stalo. Není právník a nemá úžasný byt. Představ si … bydlí se mnou. U nás v domě a je vážně super.

Cole: Jak se zdá, tak ho máš hodně dost ráda.

Phoebe: Po tobě. Je to asi druhý člověk, kterého vážně miluji.

Cole: Chceš si ho vzít?

Phoebe: Jo. Určitě jo.

Cole: A není to kvůli tomu malému, co nosíš …

Phoebe: Rozhodně ne. Už před tím jsem věděla, že k němu cítím něco víc než k nějakýmu jinýmu klukovi z minula.

 

Scéna: Klub Věčnost, dámská toaleta

 

( Paige je zavřena v kabince a právě telefonuje Piper, aby jí řekla, co zatím viděla. )

 

Paige: Ahojík, Piper. Jak zvládáš úklid podkroví? Už tě přemohli staré knihy a věci?

Piper: To není vtipné. Phoebe tady ještě není a já jsem zavalená v padesát let starých knihách. Dokonce jsem našla i pár směnek z dob mezi válkami. Třeba budou mít i nějakou hodnotu. Co ty?

Paige: Právě proto ti volám.

Piper: Mám se snad bát?

Paige. Jo. To bys měla. Tenhle podnik je velmi tvrdý oříšek, protože je hodně dobrý. Věř mi. Buď tenhle podnik krachne, protože tu najdou myši nebo třeba drogy nebo my budeme muset hodně změnit image.

Piper: Hmmm. Jen ne žádný Flek. Toho fleku jsem tehdy přeci dost litovala.

Paige: Jdu se dál vlnit na parket. Martina mi tam začal okoukávat nějaký pár. Musím rychle k němu, aby mi s ním něco neprovedli.

Piper: Hodně štěstí. Já se jdu topit do prachu minulosti.

 

Scéna: Klub Věčnost, taneční parket

 

( Martin stojí opřený u malého stolečku, kde ho Paige nechala. Přitom už zpozoroval pár, co ho sleduje. Když se k němu vydala jeho ženská polovička, znervózněl. Dívka s dlouhými blond vlasy dojde až k němu a přátelsky se usměje. )

 

Dívka: Ahoj, jsem Marina a támhle ten sympaťák u baru je Chip. Rádi bysme tě na něco pozvali.

Martin: A … hoj. Jsem Martin a čekám tady na svou přítelkyni Paige.

 

( Martin se snažil odpálkovat Marinu hned od začátku. Musel jí přeci dát mantinel. On má přeci přítelkyni. To by jí mohlo odradit. I přesto, že ona má svého úžasného přítele. Podíval se na něj a Chip si toho všiml a usmál se na něj. Martin znervózněl ještě víc a častěji se otáčel směrem k toaletám. )

 

Marina: To přeci nevadí. Kdepak je?

Martin: Na … na záchodě.

Marina: Fajn. Tak pojď k nám. Ať tu nejsi sám. Ta tvá Paige tě určitě najde.

Martin: Já nevím. Jsi si jistá?

Marina: Jo. Jsem si jistá. Navíc Chip by se s tebou moc rád seznámil.

 

( Marina chytla Martina za ruku a táhla ho přes taneční parket až k baru k Chipovi. )

 

Chip: ( Podává Martinovi ruku. ) Ahoj!

Martin: Ahoj.

Marina: Tak to bychom za sebou měli první slova.

 

Klub Věčnost, taneční parket

 

( Paige přichází z toalety. Ihned si všimne stolečku, kde ovšem není Martin, ale nějací cizí lidé. To ji zprvu zarazí v její chůzi. Začne se rozhlížet po parketu, ale ani tam ho nevidí. Pak si ho konečně všimne u baru s nějakým párem. Přičemž je jasně vidět, kdo tam koho balí. S vervou sobě vlastní se začíná prodírat davem tančících lidí. Cestou narazí i na skupinu, co před asi půl hodinou podnik opustila. Uklidni se, že jsou všichni v pořádku, že její podivný pocit byl klamný a dál se blíží k baru, kde se právě mladík nějak moc přiblížil k Martinovi a něco mu šeptá do ucha. Martin se zasměje a všichni tři od baru odcházejí. )

 

Paige: ( Snaží se o co nejhlasitější zvukový projev. ) Martine! ( Její hlas je přehlušen hlasitou hudbou, která jakoby naschvál zesílila. ) Sakra. Musím je dohnat. Tohle se mi nelíbí ani trochu.

 

( Martin, Marina a Chip opouštějí podnik a mizí ve tmě. Paige je následuje. Její pohyb k nim je však zpomalen několika páry, kteří se jí čirou náhodu pletou víc a víc do cesty. Paige je od sebe odrazí a oni zůstanou stát na místě. Paigin pocit je zpět, když se jejich pohledy střetnou s jejím. )

 

Paige: Teď, kdyby tu tak byla Phoebe.

 

( Na to se jí konečně podaří vyběhnout ven. Je o něco větší chladno, než když sem šla. Vytáhne mobil, aby řekla Piper, že se trochu opozdí, jenže spatří ty tři mířící k tunelu, který vede do centra. )

 

Paige: Teď ne. Musím Martina a ty dva dohnat.

 

( Ti tři mizí v temném průchodu a Paige zrychluje. )

 

Tma

 

Cole: Víš. Přeji ti, aby ti to konečně vyšlo, ale zase se vraťme k tomu, proč jsme tu.

Phoebe: Fajn. Je to vlastně jen na mě, že jo.

Cole: Pravděpodobně.

Phoebe: To já jsem si tě v podstatě vysnila. Je to tak? To znamená, co? Že Adama nemám ráda, že na tebe pořád nějakým podivně zvráceným, promiň to slovo, myslím?

Cole: Pravděpodobně máš strach, co bude. Máš strach z toho, jaký bude váš společný život.

Phoebe: To mi připomíná mé noční můry, co jsem měla, když jsi umřel definitivně, ale vlastně jsem si za ně mohla sama.

Cole: Nesmíš se za to vinit a nesmíš přeci dopustit, aby tě nějaký sen, v němž jsem já, ovládl natolik, že by způsobil rozpad tvého vztahu s Adamem.

Phoebe: Víš. Máš pravdu. Pravděpodobně ….( Zamyslí se a podívá se na Cola. ) Myslím, že teď můžu jít dál. Můžu udělat ten důležitý krok.

 

Cole: Sbohem. ( Jak to Phoebe řekne, Cole začíná mizet. Ještě se na ni naposledy usměje a zmizí navěky pryč. )

 

( Phoebe si povzdychne a pak se usměje. Její budoucnost s Adamem je na dobré cestě. Na to opět stojí v podkroví a dívá se na Piper, co se právě přehrabuje v nějakých starých věcech a pořádně u toho pšíká. )

 

Phoebe: ( S úsměvem ) Co tu proboha děláš?

Piper: ( Lekne se a zároveň se otočí na Phoebe. ) Bože. Tys mě vyděsila. ( Pak změní výraz obličeje a přísně se na Phoebe podívá. ) Kde jsi byla? Paige mluvila o tom, že chceš vyvolat Cola, aby sis srovnala vztah s Adamem? Kam si to zmizela na celý den?

Phoebe: ( Nejprve zaraženě pohlédne na pentagram a pak se mírně zašklebí. ) To víš. Musela jsem udělat něco a něco a teď vím, že nám to bude s Adamem klapat lépe …. Mnohem lépe.

Piper: ( Ironicky se usměje. ) No. Má to jeden háček. Adam se totiž od toho jeho úprku vůbec neukázal doma.

Phoebe: A do … musím ho najít….

 

( Phoebe vyběhne z podkroví, jako kdyby za ní hořela celá střecha. Piper jen pokývá hlavou a vrátí se k práci, která jí začala fascinovat. )

 

Tunel u klubu Věčnost

 

( Paige slyší ve tmě hlasy. Jeden z nich je určitě Martina. Po několika metrech konečně spatří světlo. Zářivka v tunelu poblikává a u ní stojí o zeď opřený Chip a naproti němu Martin líbá Marinu. Paige dojde až k nim. Do určité chvíle byla v domnění, že ten, kdo se s nikým nelíbá, je Martin. Když ho viděla, jak se líbá s tou běhnou, neví, co má říci. )

 

Paige: Co … co to …

Martin: ( Přestane se líbat s Marinou. ) Prosím tě. To ti můžu vysvětlit.

Paige: Jak? Jak mi to chceš vysvětlit.

Marina: Tohle byl jen úlet. Vážně. Já chodím tady s Chipem. ( Přitom od sebe Martina odstrčí a dojde k Chipovi. Ten ji obejme a pak se oba otočí na Paige a nahodí takový ten podivný úsměv. )

Paige: Aha… a tomu mám  snad věřit?

Martin: Musíš mi věřit. Byl to jen úlet.

 

( Paige se otočí a odchází. Nejraději by se přenesla někam pryč, do neznáma, ale před nimi přeci magii použít nesmí. )

 

Marina: ( K Martinovi ) No tak jdi za ní. Přeci o ní nepřijdeš jen kvůli tomu, žes o něco více pil.

Martin: Dobře. Máte pravdu.

 

( Martin vyrazí za Paige. Dožene ji až u východu. )

 

Martin: Paige! Stůj. Prosím.

Paige: Proč?

 

( Je vidět, že cestou brečela, ale v moment, kdy stojí proti sobě a ona zjistí, že nikde kolem nikdo není, chytne ho za ruku a oba dva zmizí pryč. )

 

Martinův byt, ložnice

 

( Před neuklizenou postelí se objeví Martin. Jenže místo klasického přistání spíše dopadne na zem a zůstane na ní ležet. Paige se objeví za pár vteřin vedle něj. )

 

Paige: Pověz mi, ale upřímně, proč? Cos to tam prováděl?

Martin: ( Zcela vážně a upřímně se na ni podívá. ) Víš… ani nevím. Šel jsem k nim, dal si drink a pak už mám tak nějak mlhu. Pamatuji si, až to, jak stojím proti tobě.

 

( Paige mu pomůže vstát a snaží se ho pochopit. V ten moment jí začne zvonit telefon. Volá Piper. )

 

Piper: Tak co, jak to vypadá s Věčností?

Paige: Tam už nejsme. Byl tu menší problém s jistou jinou konkurencí.

Piper: Aha. Kdy dorazíš domů?

Paige: Asi až zítra. Bude probíhat usmiřování.

Piper: Fajnky. Jo. Phoebe už je zpět. Teď právě se chystá s Leem najít Adama. Stále ještě nepřišel domů.

Paige. Držím pěsti. Zatím ahoj. ( Položí telefon a podívá se na Martina. Ten sklopí hlavu a přisune se blíž k Paige. ) Paige: Věřím ti.

Martin: Díky Bohu.

Paige: Boha do toho nepleť.

Dům Halliwellek, vstupní hala

 

( Phoebe se právě chystá ven. Už má na sobě svůj kabát a Leo už před několika minutami vyrazil na světlonošskou obhlídku do vzdálenějších koutů San Francisca. Phoebiny kroky vedou přímo ke dveřím. Když v ten malý okamžik se dveře otevřou a vstoupí Adam, Oba dva strnou a hledí si z příma do očí. Ani jeden nic neříká. To jim vydrží takové tři minuty. Pak se oba obejmou a začnou se líbat. )

 

Phoebe: Promiň, že jsem pořád mluvila o Colovi.

Adam: To nic. Vždyť je to už minulost. Byl jsem hlupák, že jsem tak utekl.

Phoebe: Ne, to já jsem hloupá. Vždyť jsi to nejlešpí, co mě za poslední dobu potkalo.

Adam: Já vím. Proto jsem byl tak dlouho pryč. Hledal jsem něco, čím tě potěšit a zlepšit ti náladu. ( Oba dva se od sebe odlepí a Adam vytáhne malou krabičku a podá ji Phoebe. ) Adam: Není to přímo to pravé ořechové, ale bude se ti určitě líbit.

Phoebe: To je … (  Otevře krabičku a najde v ní stříbrný, drobný náhrdleník. ) To ..

 

( Dál už nemá co říci a znovu se obejmou. Po pár minutách oba dva stoupají bok po boku do patra. Phoebe začíná něco zajímat. )

 

Phoebe: Kde jsi vlastně byl celou tu noc?

Adam. Tomu bys nevěřila. Šel jsem do práce a tam jsem přespal až do rána… no přespal .. spíše jsem tam seděl a přemýšlel o nás dvou a druhý den ráno jsem šel koupit tuhle věc a pak se do práce zase vrátil. Cos dělala ty?

Phoebe: ( Zamyslela se. Věděla, že mu nemohla říci přímo pravdu do očí, i když by to bylo asi nejlešpí, ale on by to nepochopil. ) No vlastně jsem si jen třídila minulost a to, co mě čeká s tebou.

 

( Na to se usměje a za chůze ho políbí. )

 

Martinův byt, ložnice

 

( Paige spí. Přitisknutá na Martina. Ten je kupodivu vzhůru a dívá se do stropu. Slyší Paigino oddechování a zdá se, že přemýšlí. Pak se Paige pohne a něco zabreptá. Martin ji obejme jednou rukou a pak se zahledí na zrcadlo, co je právě naproti němu. Jeho obraz se dívá na svůj originál a jeden neptraný okamžik se Martin podivně usměje. Jeho oči se zalesknou a v pohledu je na malý okamžik cítit nebezpečí a chladnost. )

 

The End