1x01 Dívka s mocí

Před mnoha staletími kdesi
( Kdesi na vrcholu kopce stála malá chatrč. Měsíc jasně zářil a bylo téměř naprosté ticho. To narušoval hluk vycházející od skupinky lidí směřujících na vrchol, v jejímž čele šel muž zahalený v kutně, s vousy dlouhými a bílými. )

Starší muž: Rychle pospěšme si! Už není moc času.
Jeden z družiny: Kdybych se tak mohl přenášet.
Starší muž: Jenže to teď nemůžeš a pokud se tam rychle nedostaneme, tak si už nikdy nezakouzlíš, protože bude po celém našem světě. Doufám, že démoni nelhali.
Jeden z družiny: Pochybuju. Je to i v jejich zájmu, aby byla Selena zničena. I oni přišli o své schopnosti a chtějí je zpět.
( Po pár minutách všichni spočinuli na vrcholu. Dveře chatrče byly napůl otevřené. Každou chvíli se malým okýnkem dostala na vzduch modrá záře. )
Starší muž: Rychle už přišla na to jak využít přitahování. Nesmí dojít na to, že se přenese. Pak už ji nikdo nevystopuje….a to ani ten nejmocnější démon.
Jeden z družiny: Seleno!
( Modrá záře zmizela. Bylo slyšet kroky. Blížily se. Jakoby tomu příroda chtěla zabránit, nebe se zatáhlo mraky a na chvilinku vše spočinulo ve tmě. )
Starší muž: Rychle!
( Na tento povel se všichni chytily za ruce. Někdo se blížil ke dveřím. Měsíc vyšel zpoza mraků a osvítil vchod do chatrče. Uprostřed něj stála mladá dívka. Zdálo se, že je vylekaná. )
Všichni dohromady: Síla tvého života rychle pohasne…
( Dívka pocítila bolest v krku. )
Dívka: Nůž!
( Natáhla ruku směrem na jednoho muže z družiny. Ten v bolestech dopadl na zem a v plamenech shořel. )
Všichni dohromady: …jak tvé oči Měsíc zahlédnou. Tvá duše uvězněna bude prostoru a čase.“
( Dívka pohlédla na Měsíc. Pak se její oči zalily krví a její tělo se vypařilo na místě. Její šaty dopadly na zem a dívčin duch se na chvíli pohyboval metr nad nimi. Pohlédla na ně a pak z jejího ducha vyšla energie a vytratila se. Jak energie, tak i její duše. )
Jeden z družiny: ( jinému z družiny ) Zkus se přenést.
( Ten v modré záři zmizel a pak se zase objevil. )
Druhý muž: Vše je v pořádku! Kde vůbec skončila?
Jeden z družiny: Doufám, že hodně, hodně daleko. Už se to nesmí stát. Nikdy!

Současnost – Podsvětí
( Temná místnost osvětlena hořícími energy bally. Na jejím samém konci byl trůn a na něm seděl démon. Díval se na zem a přemýšlel o něčem ďábelském. V tom se rozrazily dveře a do temného ticha vběhl muž v kutně. )
Démonský jasnovidec: Můj pane, našel jsem něco znepokojivého.
Démonův Pán: Co jsi zjistil?
Démonský jasnovidec: Budoucnost pane…
Démonův Pán: Co s budoucností? To mě nezajímá. Většina vzniklých frakcí toužících po moci Zdroje je pod mou kontrolou. Už mi zbývá jen krok a stanu se novým Zdrojem já.“
Démonský jasnovidec: Myslím, že mezi Vámi, pane, a mocí Zdroje se právě objevila trhlina, která by mohla změnit vše, čeho jste docílil. Vaše budoucnost je totiž nejistá.
Démonův Pán: Jak nejistá?
Démonský jasnovidec: Já, já, já ji nevidím. Vidím jen tmu, pane. Něco se stane. Něco děsivého…
Démonův Pán: Ha, děsivé znamená pro mě přeci dobré.
Démonský jasnovidec: Jestli je pro vás dobré ztratit Vaši moc, pak ano.
Démonův Pán: Cože??? To přeci nelze. Já jsem obávaný Azar. Mě jen tak nemůže nikdo vzít moc.
Démonský jasnovidec: Je zpět ta, co může, pane. Vrátila se!

Dům Halliwellek - Zimní zahrada
( Piper seděla v křesle v zimní zahradě. Sledovala Wyatta a Chrise, jak si hrají. V tom si uvědomila, že nahoře na půdě je stále chycen démon, který jim stále neřekl, proč démoni za posledních pár týdnů tak vydatně útočí na nevinné. Jenže zatím se jim to nepovedlo. Mlčel. Pořád jenom mlčel. Věděly moc dobře, že je to nebezpečné nechávat tady démona, protože měl spoustu bratrů, kteří by ho chtěli zachránit, ale za tu dobu se nic nedělo, což bylo také podezřelé a kromě toho, ani se nebránil, když ho chytly. Prostě to bylo divné, hodně divné. Podívala se na Wyatta a pak na televizi. Intuitivně to pochopil a pomocí své magie zapnul televizi.
Něco ji potěšilo. Fakt, že Wyatt konečně začíná ovládat svou moc efektivně, bylo opravdu odlehčující. Věděla, že už se nestane žádný konflikt s čističi, jako minulý rok.
V televizi právě běželo speciální vysílání. Další čtyři nevinní. Tedy přesněji samé nevinné dívky. Kolem patnácti let. Jakoby ti démoni byly nějak synchronizovaní a útočily systematicky. Ani jednou je sestry nedokázaly vystopovat.
Bylo podezřelé, že ani starší neměli o ničem tušení, ale podle zkušeností s Gideonem si holky nemohly být ani tímto jisté. )

Dům Halliwellek - Půda
( Mezitím nahoře na půdě Phoebe se pokoušela domluvit s démon chyceným v krystalové kleci a Paige studovala knihy z magické školy. Chtěla zdokonalit své schopnosti. Už to bylo dlouho, co její schopnosti povýšily a vlastně ani nešlo o to, že by nějak povyšovaly. Vždyť přenášení už uměla, jen to chtělo trochu víc trénovat a naučit se přitahovat věci chtělo taky jenom trénink. Chtělo to něco nového a tak teď ležela v knihám a chtěla se naučit alespoň základy nějaké nové moci. )
Phoebe: Tak tedy znovu. Proč útočíte na nevinné víc než kdy jindy? Kdo za tím stojí? To je zbytečný. Z něj nic nedostaneme. Proč jsou ti démoni tak nemluvní?
Paige: To nevím, ale tady to, co píšou o astrální projekci je zajímavý a víš co…taky bys měla zapadnout do knih. Když pořád nemáš svou aktivní moc, tak zkus alespoň trénink levitace pro začátečníky. To by ti pomohlo.
Phoebe: Víš, už tak dlouho jsem v podstatě „hodná“ a kouzla nevyužívám ke svému prospěchu a už je to táák dlouho…Proč pořád nemám alespoň předvídání, jako na začátku…. ( Přitom se podívala do stropu a zamračila se ).
Paige: Právě proto. Až se začneš chovat podobně bez ohledu na to, že za to něco získáš, tak se ti možná vrátí nějaká tvá schopnost.
Phoebe: Já se tak nechovám. Vlastně už si i zvykám na to žít bez aktivní moci.
Démon: Bude se to hodit, čarodějko! ( Ironicky se usmál a smetl si prach ze svého černého saka )
Phoebe: Ha, konečně…cos to říkal?
Démon: Já nic neříkal!
Phoebe: ÁÁÁle říkal, já to slyšela. Co se mi bude hodit?
Démon: Co asi!
Paige: Hele ty jeden démone v saku od Guciho…
Démon: To není sako od Guciho…
Paige: To to je jedno. Teď nám řekni, co si tím myslel, ty nažehlenej démone, nebo
Phoebe: Chceš ho snad zničit. Pak už bysme neměly nic???
Paige: ( šeptem ) Ne, já ho jen tak straším.
Phoebe: Aha…
Paige: Řekni nám to nebo…
( Vzala do ruky ničící lektvar a připravila se k hodu. )
Démon: Hele čarodějko měla bys trénovat život bez aktivní moci, pokud mě nepustíš.
Paige: Ty nás vydíráš…!!!
Phoebe: Počkat. To už zní, že něco řekl…
Chytla Paige za ruku a odtáhla ji od klece.
Démon se stále ironicky usmíval, ale jeho úsměv už nebyl tak jasný jako předtím. Teď se občas zdálo, že má z něčeho strach.
Phoebe: Paige poslouchej. Řekl, že máš víc trénovat život bez aktivní moci. Předtím reagoval na mou větu, že si zvykám na život bez ní. Jestli to někam nevede, tak jsem asi blázen, ale možná tím chce říci, že se stane něco, co zničí naši moc.
Paige: To už tady bylo. Vzpomínáš. Den bez magie, porod Wyatta a tak dále…
Phoebe: Jo, jasně, ale to bylo dáno posunem planet …a taky příchodem Wyatta. Trvá to jen den a pak je vše v pořádku. To by neříkal, že si máme začít zvykat na život bez aktivní moci. Magie jako taková by zůstala, ale jakoby se vrátila do doby lektvary a slovní kouzla. Žádná levitace, házení energy ballů, přenášení, zmrazování…chápeš. To tím možná chtěl říci.
Paige: ( šeptem ) Třeba lže.
Phoebe: To musíme zjistit. Hele jdi do magické školy a zkus tam něco najít. Já se pokusím z něj něco dostat. Právě mě něco napadlo.
Paige: Tak fajn! ( V modré záři zmizela )
Phoebe si sedla na židli a vzala do ruky nějakou knížku, co měla Paige ze školy. Přitom po očku sledovala démona. Na čistokrevného démona vypadal až moc dobře a tak ho sledovala stále častěji.
Na kratičkou chvíli si vzpomněla na Cola. Její vzpomínky se nejprve zastavily u jejich lásky, která byla plná síly, přes odpor ke Colově osobě, až po pocit typu Kdo je Cole Turner. Vše narušil démonův hlas.
Démon: Pusť mě!
Phoebe: Ehh, co?
Démon: Pusť mě, jestli chceš mít někdy nějakou aktivní moc.
Phoebe: To mě jako vydíráš?
Démon: Ne, spíš to ber jako varování!
Phoebe: Co se má konkrétně stát?
Démon neodpověděl.

Magická škola - knihovna
Paige šla chodbou do knihovny. Zamířila hned k části starých spisů a na pár minut se zamyslela.
Paige: Knihu, kterou hledám, pošli mi sem, otevři se na stránce, v jedné dlouhé minutce.
Kouzlo bylo trochu zmršené. Poslední dobou měla problém s jejich vytvářením, ale i tak se dočkala. Před ní na zemi se objevila slušně tlustá kniha. Otevřela se a zůstala na straně s obrázkem knihy s názvem Předpovídané katastrofy.
Paige: Hmm. Takže nakonec to bylo celkem nepovedené kouzlo, ale aspoň něco. Paige se podívala, co u ní stojí. Řada 15, 10 nalevo. Kniha se pak zavřela a zmizela.
Paige se podívala před sebe na stěnu knih. Natáhla ruku a řekla jen „ Předpovídané katastrofy“. Nic se nestalo. Stěna se jen dunivě zachvěla. Pak celou místností prolétly ohnivé paprsky a zmizely v chodbě za Paige.
Paige: Sakra, asi je chráněna před magickou mocí. Řada 15. To je nahoře. Jak se tam mám ale dostat. Ha, už vím. Vyběhla ven z místnosti a vrátila se s knihou o levitaci.
Paige začala studovat, jak na to. V tom jí někdo poklepal na záda. Paige se prudce otočila. Za ní stála dívka a ironicky se usmívala.
Dívka: ( s lehce ironickým úsměvem ) Myslím, že to ti nepomůže.
Paige: Proč myslíš?
Dívka: Než se naučíš základy levitace, budeš tady muset stát přes měsíc a obzvláště, když k tomu nemáš dispozici, jako třeba já.
Paige na ní koukala s neuvěřením.
Paige: Dobrá…ukaž, jak jsi dobrá. Potřebuju se dostat ke knize Předpovídané katastrofy, je to řada…
Dívka: Řada 15, desátá nalevo. Vím o ní. Nikdo jí nesmí užívat.
Paige: Já ji ale potřebuju. Je to důležitý. V sázce je možná celá aktivní moc. Pomůžeš mi?
Dívka: Dobrá!
Hned se prudce vznesla. Na chvíli se nahoře zdržela a pak se snesla dolů s útlou, ale velmi starou knihou.
Dívka: Tady je!
Paige: Díky, jak se vlastně jmenuješ?
Dívka: Alice. Tak zatím.
Paige se za ní podívala a pak se vrátila ke knížce. Sedla si na židli. Listovala pomalu. Pak se zastavila u jednoho obrázku mladé dívky. Selena. Duch, který byl kdysi přemožen, zaútočí v těle nevinné dívky. Způsobí chaos, který bude začátkem konce magie….
Paige: A máme tě.
Vzala knihu a přenesla se zpět domů na půdu.

Dům Halliwellek - Půda
Paige: Tak už jsem to našla.
Phoebe: Jo, to je fajn, ale on už mi to řekl. Prý je to dívka kolem patnácti let. Chodí do nějaké školy tady ve městě.
Paige: Co?
Phoebe: Jo, pod jednou podmínkou, že ho pustíme.
Paige: Pustíme? Ty si se zbláznila!
Phoebe: No…jo,ufff!
Paige: Ách, viděl to někdy někdo.
Phoebe: Slíbil, že nám pomůže. Ví o ní téměř vše.
Paige: Jak téměř vše?
Phoebe: No, neví jak vypadá. Proto, prý bylo tolik mrtvých nevinných.
Paige: Konečně se ukázali v pravém světle, že!
Phoebe: Nech toho!
Paige: Tak fajn, fajn.
Přitom se podívala na démona.
Paige: Kdy se to stane?
Démon: Až se setká s pravou magií. Pak duch Seleny ožije a ona k sobě jako magnet přitáhne nejprve aktivní moc všech magických bytostí, jak zlých, tak dobrých.
Paige: Ale to není odpověď na mou otázku, démone.
Phoebe: Nebuď na něj tak hrubá Paige.
Paige: Phoebe, je to démon. Démoni jsou zlí a… to snad ne. Neříkej mi, že ses do něj zakoukala….to už tu jednou bylo. Nevzpomínáš si na Cola?
Phoebe: Co je s Colem?
Paige: Grrr. Bože! Ty a Cole, zdroj, z tebe královna zla…vzpomínáš si už!
Phoebe: Ale já si na to vzpomínám moc dobře….( šeptem k Paige ) Když on vypadá tak úžasně!
Paige: Jo, je to přeci démon. ( k démonovi ) Jak se k ní dostaneme?
Démon: No…my tohle neřešíme. Jdeme systematicky. Jedna po druhý!
Paige: Jak typické, vlastně démonské. Chce to plán. Konkrétní plán. Nemůžete vyvraždit celou školu, všechny puberťačky v San Franciscu.
Démon se zatvářil docela nechápavě.
Paige: Bože.!
Pak se zamyslela.
Paige: Potřebujeme zjistit, na které škole studuje, jak vypadá, s kým se stýká a mnoho dalších věcí!
Démon: Na to není čas.
Paige: Ha, další podraz. Neřekl nám všechno! Kolik věcí nám ten tvůj démon ještě neřekl, a co tím myslí, že nemáme tolik času!
Phoebe: Paige, Paige, klid. On mi to řekl, ale já to zapomněla říct tobě.
Paige: Aha!
Phoebe: Jejich kněží přišli s datumem, kdy se to stane.
Paige: A to je?
Phoebe: Zítra!
Paige: Zítra,.zítra, no to je príma. Zítra a to jako jste chtěli udělat co…poslat na ty školy atomovku?
Démon: No, tak daleko jsme nedošli. Netušili jsme, že nám to zabere tolik času a že ji tak rychle nenajdeme.
Paige: Podle čeho, konkrétně, jste ji chtěli hledat, podle černého oblečení, rudých očí, křivého nosu?
Démon mlčel.
Paige: Teď na to půjdeme podle našeho. Chce to špeha. Chce to informace a chce to být hodně rychlí.
Phoebe: Jenže jak se dostaneme do tý školy, aniž bysme vzbudili pozornost.
Paige si náhle na něco vzpomněla.
Paige: Chvíli tu počkejte. Za pár minut jsem zpět.
Démon: Co má v úmyslu?
Phoebe: Tak to nemám tušení.
Démon: Můžeš mě pustit z týhle klece?
Phoebe: Já nevím.
Démon: No tak. Jsme na stejný lodi!
Phoebe se ještě pár vteřin rozmýšlela a pak přistoupila ke krystalové kleci a vzala jeden z krystalů.
Phoebe: Dobrá, ale stačí náznak a jsi tam zpět. Tady vládneme my. Je tu tolik dobra, že nemá smysl se o něco pokusit.
Do místnosti přišla Piper a to právě v okamžiku, kdy Phoebe pokládala krystal na stolek. Hned nechala démona zmrazit.
Piper: Phoebe, zbláznila si se.
Phoebe: Co?
Piper: No tohle tady. Co dělá démon mimo krystalovou klec?
Phoebe: Já to vysvětlím. Zdá se, že osud dobro a zlo zase svedl dohromady.
Piper: Co jako to má znamenat?
Phoebe: Někdo jde po aktivní moci magických bytostí a právě proto likvidovali poslední dobou tolik nevinných.
Piper: To jako, že nevinný chce získat všechnu aktivní moc?
Phoebe: Jo!
Piper: No, to je bláznovství.
V tom se do místnosti přesunula Paige společně s Alicí.
Paige: A…ahoj Piper, co ty tady?
Piper: Já tady bydlím!!
Paige: Aha, to je ….fakt. Jo tady tohle je Alice. Zeptala jsem se, jestli by nám nechtěla pomoci. ( podívala se na zmraženého démona ). Ty už to asi víš, co!
Piper: Něco už jo.
Paige: Takže Alice s tím souhlasí.
Piper: S čím, a kdo je Alice???
Paige: Tohle je Alice ( ukazujíc na dívku vedle ní ) Tohle asi ještě nevíš. No potřebujeme někoho, kdo by ji sledoval.
Piper: ( zmateně ) Ji?
Paige: Ty toho nevíš asi hodně. Takže je to přesně tady.
Přitom Piper ukázala stránku se Selenou.
Paige: Dívka kolem patnácti přijde do styku s pravou magii a pak tahleta a potom tohle a tamto a nakonec nebude žádná magie.
Piper chvilku nechápavě zírala na Paige, než jí to došlo.
Piper: Ty asi nemáš dnes v oblibě říkat věci po lopatě, co?
Paige se zakřenila.
Paige: akže Alice se přihlásí na tu školu, kam chodí. Máme na to zhruba asi den a něco. Není to sice moc času, ale jinak to nejde.
Phoebe: Piper mohla bys ho rozmrazit?
Piper máchla rukou a démon ožil. Trhl sebou a otočil se. Byl trochu šokován počtem lidí. Piper se na něj nebezpečně podívala.
Piper: Nesnaž se něco udělat, jinak…
Démon: ( s jistým odstupem ) Klid, klid!
Piper: Dobrá. Co jste vy tři ještě stihli vymyslet.
Phoebe: Já budu Alici hlídat. Nemám žádnou aktivní moc, takže mi nic nehrozí.
Démon: Já půjdu s ní.
Piper: Prr, prr. Ty zůstaneš hezky pod mým dozorem.
Paige: Já kontaktuju skřítky, aby se vyhnuly školám. Děti se budou muset na ty dva dny obejít bez štěstí. Stejně tak múzy a jiná stvoření.
Piper: Tak jdi.
Paige zmizela.
Piper: Phoebe, Alice. Jděte. Nemáme moc času. Tak a co s tebou. Měl bys dát vědět démonům, že by měly skončit s tím zabíjením…… a já půjdu s tebou.
Pak zavolala Lea.
Poté, co se objevil na půdě, mu hned Piper řekla, aby odvedl Wyatta a Chrise do magické školy. Hned běžel dolů pro své syny a pak do magické školy.
Zůstali na chvilku sami. Piper sledovala démona a on sledoval ji s nedůvěrou v očích na obou stranách.
Piper: Tak dobrá. Budu se spoléhat na to, že mluvíš pravdu.
Démon: Je to i v mém zájmu, aby se to povedlo bez ohledu na to, jak se to provede.
Piper: Jo, jo. Nech toho. Tak a teď na ty démony…tedy jako říct jim, ať skončí.
Démon se přiblížil k Piper. Piper se už chystala ho zmrazit, ale démon ji zarazil.
Démon: Jinak se k těm démonům nedostanem, pokud se neumíš přenášet.
Piper: Ách. Tak fajn!

Škola na západní ulici.
Alice: Jak se mám chovat?
Phoebe: Alice, chovej se jako bys byla v magický škole. Jen prosím nesmíš užít žádnou magii. Co vlastně ovládáš?
Alice: Levitaci. Tu mám už téměř od narození. No a pak začátky astrální projekce.
Phoebe: Levitace, tu schopnost jsem taky měla než…
Alice: Co než?
Phoebe: Než mi ji odebrali…společně s ostatní aktivní mocí.
Alice: To je smutný. Jak se máme kontaktovat s tvými sestrami?
Phoebe: Máme přeci mobily!
Obě vstoupily do školy. První, co viděly, byla nástěnka s asi deseti mrtvými dívkami.
Phoebe: Ta, kterou hledáme všechny tyhle znala. Musela. Tedy možná. Dobrá. Snaž se zapadnout. Chovej se přirozeně.
Alice: Klííd. Jsem přeci stále puberťačka, akorát, že u nás to vypadá trochu jinak.Hlavně abys ty zapadla.
Obě se vrhly do víru školního chaosu….
Po deseti minutách se náhodou obě sešly v jídelně.
Phoebe: Tak co, máš něco?
Alice: Vidíš, tamhletu skupinu tří dívek. Všechny znaly většinu těch mrtvých dívek.
Phoebe: Dobrá. Jdi a zjisti o nich něco, ale opatrně a nezapomeň…
Alice: Nepoužívat aktivní moc, já vím, MAMI!
Přitom se zasmála a šla pomalým krokem k nim. Hned zamířila ke skupince tří dívek. Jedna z nich se jmenovala Carrol, typická blondýna. Druhá byla Colet a třetí z nich byla hnědovlasá Marie.
Carrol: To je strašný, co.
Marie: Naprosto děsivý. Myslím, že Carrol má pravdu. A co ty Colet, co si o tom myslíš?
Colet: Marie, myslím, že Policie by měla využít nějakého senzibila. Ten by možná našel nějakou pořádnou stopu.
Alice: Ahoj!
Alice se zamíchala do rozhovoru. Ty tři na ní koukaly trochu zaskočeně.
Alice: Víte, promiňte, že vás takhle ruším, znala jsem…Mandy. Tu poslední mrtvou. Je to strašná tragédie…až téměř ďábelsky magická. Věříte na takový věci, na magii?
Marie: Na to já nevěřím. To musel být nějakej pořádně nadrženej psychopat. Už budu muset jít. Carrol jdeš?
Carrol: Jo, jdu. ( k Alici ) Víš, možná něco takovýho je, ale tohle nemohlo být nic nadpřirozeného. Tak ahooj.
Alice se zamyslela.
Alice: ( potichu ) To by mohla být ona.
Colet: Stejně si myslím, že by měli povolat nějakého senzibila.
Alice: Co?
Colet: No někoho, kdo by se vžil do těla toho vraha, co je zabil. Jednou jsem to viděla v televizi.
Alice: Jo, aha. Jo to by měli.
Colet: Jo, jak si mluvila o tom, že by to mohl být třeba ďábel. Taky mě to napadlo.
Zároveň přitom se usmála se a pak šla z jídelny pryč.
Alice se otočila na Phoebe sedící u stolu předstírajíc, že jí. Rukou ukázala na odcházející Colet a běžela za ní. Phoebe hned vstala od stolu a chtěla jít za Alici, ale v tom ji zarazila jedna z uklízeček.
Uklízečka: Tohle si mladá dámo, uklidíš.
Phoebe: Co, já nemám čas.
Uklízečka: Tohle by mohl říkat každý. Tak a zpět. Vem ten tác a odnes ho támhle…HNED!!!
Phoebe: Víte co, vy…ukliďte si to sama!
Rychle vstala a utíkala za Alicí.

Park
Paige stála na mýtině a přemýšlela nad kouzlem, které by k ní přilákalo skřítci. V tom se před ní objevila lesní víla.
Lesní víla: Copak hledáš v těchto místech?
Paige: Potřebuju mluvit se skřítky je to důležité.
Lesní víla: V tom není problém. Právě nám jeden dává trochu toho štěstí.
Paige: Lesní víly potřebují štěstí?
Lesní víla: Vše živé potřebuje čas od času trochu toho štěstí.
Lesní víla chytla Paige a táhla ji do houští. Přišly právě včas. Skřítek už měl před sebou duhu a po vteřině v něm poznala pro ni již známého Rileyho.
Paige: Počkej. Potřebuju předat informace pro všechny skřítci, co jsou právě ve městě.
Riley: Poslouchám, Paige.
Paige: Nikdo z nich nesmí ani trochu ovlivnit život ve městě. Žádný štěstí, nic. Hrozí nám všem nebezpečí.
Riley: Ale to bude mít za následek katastrofu celovesmírného rozsahu.
Paige: Pouze dva dny. Pak klidně můžete, Do té doby nesmíte udělat nic. Zatím máme čas, ale lepší bude, když se přestanete přenášet do města. Jdi, rychle.
Riley byl trochu šokován, ale pak zmizel.
Paige: Tak doufám, že to vyjde. Jo a to platí i pro vás. Rostliny ve městě, to bez vás na chvíli vydrží.

Podsvětí
Piper: Už jsme byli za vládcem zlých duchů. Slíbil, že je nějak přinutí nenavštívit alespoň tu školu. Teď doufám, že tvůj šéf bude doma.
Démon: Měl by být.
Oba právě šli labyrintem směrem k sídlu jednoho z nejvyšších démonů. Došli k vysokým kovaným dveřím. Ty se začaly pomalu otvírat. Oba pak vstoupili dovnitř.
Tam na konci dlouhé místnosti stála v kutně zahalená bytost. Jak se dostali na pár metrů k ní, otočila se a sundala kápi.
Azar: Čekal jsem, kdy se tady jedna z vás ukáže. Bylo jasné, že dřív či později to zjistíte. ( podíval se na Piper ) Vím, co chceš říci, že bysme měli přestat útočit na ty nevinné, ale to bychom nebyli démoni, kdybychom poslechli nějakou čarodějku.
Piper vycítila zradu a chtěla démona zmrazit, ale nešlo to.
Azar: Tady tvá moc nefunguje. ( Máchl rukou a kolem Piper se vytvořila ohnivá klec ) I my máme své klece.
Piper se podívala na démona, co s ní přišel.
Démon: Já za to nemůžu. Já to nevěděl.
Piper: Až se z toho dostanu, tak to pěkně schytáš.
Démon: Ale já to vážně nevěděl. Myslel jsem, že v tento stav se domluvíme.
Piper: Tak mě pusť.
Démon: To nemůžu. Tuhle klec vytvořil on svou aktivní mocí vytvářet věci.
Piper: Tak to jsme …

Škola
Alice: Takže ty věříš na všechny ty věci jako jsou kouzla a tak?
Colet: Víš, kdyby něco takového bylo. Tak by to bylo úplně dokonalé. Nemyslíš?
Alice: Jo, souhlasím s tebou, Colet.
Alice sledovala jedním okem Colet a druhým Phoebe, co je z povzdálí sledovala. Obě dvě došli ke dveřím třídy, kde se Colet zastavila.
Colet: Do který chodíš?
Alice: Já…já jsem ve druháku.
V tom se dveře prudce otevřely a z nich vylétla kniha a zasáhla Alici. Ta instinktivně užila své schopnosti a místo, aby normálně dopadla na zem, odlétla mnohem dál.
Phoebe: A sakra!
Colet sledovala Alicin let. Pak náhle pocítila energii a pohledem na dveře je zabouchla.
Phoebe: Někdo na škole musí bejt čaroděj.
Běžela k Alici. Pomohla jí vstát.
Phoebe: ( ke Colet ) Ahoj, já jsem Phoebe, teta Alice, a teď už musíme jít.“
Obě dvě utíkaly pryč ze školy.
Alice: Co se stalo?
Phoebe: Jak tě srazila ta kniha…to asi aktivovalo tvou moc a místo pádu si na chvíli letěla.
Alice: A do háje.
Phoebe: Jo, a to před Colet. Hned k sobě stáhla tvou moc, proto jsi tvrdě dopadla na zem, a pak stáhla něčí moc pohybování předmětů.
Alice: Někdo tady měl tu schopnost. To se mohlo stát kdykoli a ani jsme to nevěděli…
Phoebe: Ta osoba o tom pravděpodobně ani netušila. Teď musíme rychle domů. Říci to Piper a Paige. Varovat všechny, že ve městě je někdo, který stáhne jejich aktivní moc.

Dům Halliwellek
Phoebe: „Piper, Paige! Jdi do zimní zahrady.“
Alice odešla do zimní zahrady a Phoebe běžela nahoru na půdu.
Phoebe: Kde jsou všichni?
V tom se před ní objevila Paige.
Phoebe: Paige, ty ses zbláznila.
Paige: Už jste ji našli?
Phoebe: Mám dvě zprávy. Jednu…
Paige: …špatnou a jednu dobrou!
Phoebe: Našli jsme tu dívku. To je ta dobrá. Ta špatná. Už se setkala s aktivní mocí a vsála ji.
Paige: Jak se to stalo?
Phoebe: Alice omylem až instinktivně použila levitace, aby nedopadla na zem. Ta dívka u toho byla….ale Alice za to nemůže.
Paige: Bože,….je v pořádku?
Phoebe: Jo, je. Právě je dole.
Paige: A co ta dívka?
Phoebe: To nevíme. Rychle jsme běželi sem. Musíme varovat magické bytosti ve městě. Musejí pryč z města a to bez použití magie….Nevíš, kde je Piper?
Paige: Šla přeci s démonem za jeho vůdcem, aby zrušil ty útoky….a ještě se nevrátila.
Phoebe: Jdi za ní. Zatím, by Coletina schopnost neměla být tak velká. Je to teprve pár minut.
Paige: Už jdu.
Phoebe: Dávej pozor!
Paige: Jasně!
Paige zmizela a Phoebe zůstala na půdě sama.

Hlavní třída, San Francisco
Colet šla po chodníku. Měla plnou hlavu chaosu. Připadala si zmateně. Cítila uvnitř sebe něco, co nikdy neznala. To, co viděla, ji překvapilo a pak ty dveře.
Žena kupující si los: Sakra, proč mám tolik smůly. Bože, alespoň jednou bych chtěla vyhrát alespoň stovku pro mé děti.
To uslyšel skřítek schovaný v křoví. Poznal, že žena potřebuje trochu toho štěstí.
Skřítek: ( šeptem ) Sante je tante!
Žlutá záře vyšla z jeho ruky. V tom ucítil nepříjemné chvění a všechna jeho energie náhle zmizela. Otočil se na druhou stranu. Ještě dokázal vnímat prchající záři.
Colet se zastavila. Žlutá záře přešla do jejího těla.
Colet: Co to bylo? No asi nic.
Skřítek: Tak to je tedy velký malér. Měl jsem asi mé bratry poslechnout, když mi říkali, že nemám chodit do města.

Dům Halliwellek
Phoebe šla do zimní zahrady. Viděla Alici, jak skáče do vzduchu.
Phoebe: Co to děláš?
Alice: Pokouším se o Levitaci. Nemůžu uvěřit, že ji nemám.
Phoebe: Klid. Stačí najít Colet, využít ostatní prvky magie, dřív než je taky pohltí, proti ní, a je to.
Alice: Ha, ha. Jak ji najdeme?
V tom se uprostřed místnosti objevila duha a hned poté skřítek.
Skřítek: Musíte nám pomoci. Právě se k nám dostala informace, že jeden z mých bratrů ztratil svůj dar dávat štěstí stejně jako možnost se přenášet na duze.
Phoebe: Kde ji viděl naposledy?
Skřítek: Na hlavní ulici.
Phoebe: Nikam nechoď. Zůstaň tady…a žádný přenos ani štěstí. Alice jdeme.
Alice: Jak ji najdem?
Phoebe: Půjdem po stopách magie. Táhne ji to asi do míst, kde jí je víc.

Kdesi v San Franciscu
Ve vedlejší slepé ulici se polekaná žena dívala do očí třem mužům v černém. Bylo na první pohled jasné, že ji asi nechtějí pozvat na hostinu.
Žena: Co ode mě chcete?
1.Démon: Chceme jen tvou duši!
Žena: Co jste zač proboha?
1.Démon: Bůh s tím nemá nic společného, spíše za to může peklo.
Pak každý z nich vytvořil energy ball a chystal se ženu usmrtit. V tom koule zmizely.
1.Démon: Co je zase tohle?
2.Démon: Slyšel jsem něco z doslechu, že se tohle možná stane.
Všichni tři se otočili a stáli naproti drobné dívce.
3.Démon: Co tu dělá tahle holka?
2.Démon: Myslím, že bysme měli vypadnout….Do pr…já nemůžu zmizet. Nejde mi.
Colet se na ně podívala. Prostřední démon odlétl dozadu.
1.Démon: Co si myslíš, že děláš?
Colet: Já…já…
Chtěla se bránit a natáhla ruku. V dlani se jí utvořil energy ball. Chtěla tu věc ze své ruky setřást a hodila ji na dalšího démona. Ten plamenech uhořel. Poslední démon se polekal a utekl.
Colet: Tak tohle začíná být divné, hodně divné. Měla bych odejít a to rychle.
Vnitřní hlas: Použij své nabité schopnosti.
Colet: Kdo je to?
Vnitřní hlas: To jsem já, tvá mysl. Použij své schopnosti.
Colet: Tohle není vtipné.
Stála uprostřed ulice a pak zmizela.
Za pár minut na stejné místo doběhla Phoebe a Alice. Hned se zastavily u malé hromádky prachu.
Phoebe: Pozdě. Jestli tohle byl démon. Tak právě teď má naše malá dívenka moc démona…možná nějaký podřadný, ale přesto schopnost vrhat energy bally a démonské přemisťování…teď může být kdekoli….
V tom před ně něco spadlo.
Alice: Co to bylo?
Došli opatrně k hromadě šrotu. Phoebe zahlédla něčí ruku.
Zraněný muž: Prosím, pomozte mi!
Odhrnuly starou krabici.
Zraněný muž: ( vyčerpaně ) Co se stalo?
Phoebe: Ty…jsi …
Zraněný muž: Světlonoš. Byl jsem nahoře. Musel jsem jít dolů pomoci vám najít ji. Když jsem se chtěl přenést, tak v půli cesty jsem ztratil schopnost přenášet se a…
Phoebe a Alice se pokusily vytáhnout zraněného světlonoše ze šrotu, ale byl na ně moc těžký.
Phoebe: Počkej tady. Půjdeme pro pomoc!
Alice: „Co chceš dělat?
Phoebe: Zavolám záchranku. Nic jiného nám nezbude. ( vytáhla mobil ) „Hallo Memorial Hospital. Můžete přijet na šestou ulici. Je tu velmi zraněný muž a potřebuje rychle ošetřit….pád z velké výšky….to nevím, ale nevypadá to dobře….jo počkáme tu, až někdo přijede, ale rychle.“ Tak za chvilku tu jsou. Doufám, že se nedostanou do zácpy. ( k zraněnému světlonoši ) Za chvíli přijde pomoc. Jo…nemluv o tom, že jsi světlonoš.
Světlonoš: Koho jste zavolaly?
Phoebe: Záchranku…lidskou.

Podsvětí
Piper a spřízněný démon stáli v ohnivé kleci. Do temné místnosti vešel Vrchní démon. Celý rozzářený.
Azar: Je čas se rozloučit. Nemám moc času a chtěl bych narušit tu vaší dokonalou Moc Tří a teď je ten pravý čas.
Piper: ( šeptem k démonovi ) Ten si snad dělá legraci.
Ještě jednou se pokusila nechat klec vybouchnout.
Piper: Sakra, sakra….sakra!!!
Démon, co všemu tady velel, se uvelebil na svém trůně a pak vytvořil krvavě rudý energy ball.
Azar: Nejdřív půjdeš ty Čarodějko!
V tom se mezi démonem a klecí objevila Colet. Démonova koule zmizela a rudý proud jeho moci se přelil do Colet. Klec zmizela.
Piper: Tak to je ta…
Démon: …ta naše smrt!
Piper: Na mě si nepřijde. ( Piper se jí pokusila zmrazit…nic ) Tak to jsme v pr…
Colet se podívala na ty divné lidi kolem sebe.
Vnitřní hlas: Použij své schopnosti!
Colet se podívala na démona a nedním pohybem ruky nechala démona shořet. Pak se otočila na Piper. Čas se v ten okamžik téměř zastavil. Bylo vidět mnoho světel putujících k dívce uprostřed temné místnosti.
Piper: Co to dělá?
Démon: Pohlcuje aktivní moc všeho zla.
Piper: Tak to, abychom zmizeli dřív než ji na nás použije.
Démon: Tak pryč.
Oba dva se pomalu sunuly ke dveřím a pak rychle pryč.
Piper: Jo, ale jak se dostaneme z podsvětí bez schopností.
Démon: Můj pán má tady někde plno lektvarů pro své šílené plány k ovládnutí podsvětí. Tedy většina z nich slouží jeho věštci, který pomocí nich nechává vyvolat jak minulost tak přítomnost. On sám využívá jen některé z nich. Když se dobře nakombinují, mohli bychom se dostat nahoru.
Piper: Tak rychle, než nás najde, nebo než k sobě nestáhne i zbytek magie…pak bysme se nikam nedostali.
Démon: Haha.
Piper: Co znamená haha?
Démon: Já..jen, že pokud se odtud nedostaneme dřív než pohltí veškerou magii, podsvětí se zhroutí…taky to, kde jsou ti vaši Starší, to padne taky. Zbude jenom obyčejný svět bez magie, magických bytostí, které se buď stanou lidmi..jako Čarodějky nebo umřou, zmizí jako někteří démoni, skřítci, víly. To po čase způsobí rozpad i obyčejného světa a jeho uvrhnutí do věčné tmy.
Piper: No, to je tedy príma. Nejprve musíme odsud.
Oba došli do malé místnosti, kde byly na stole lahvičky s lektvary.
Piper: Kde je vzal?
Démon: Většinou je pro něj ukradli démoni nižší kategorie. On sám není moc silný démon, proto potřebuje ty lektvary, které mu schopnosti dodají.
Piper: Hmmm..lektvar neviditelnosti, lektvar pro znásobení síly, pro nárůst hmoty, ovládání lidí, mysli, lektvar pro krátký přenos…to jste tedy nelenili. Takže to chce …
Oba dva uslyšeli démonský křik.
Piper: Rychle, zavři dveře, ať nás nenajdou. Jak ti mám vůbec říkat?
Démon: Jsem Adam.
Piper: Adam, dost zvláštní jméno pro démona.
Adam: Já za to nemůžu. ( Přitom rychle zavřel dveře. )
Piper: Takže přines mi lektvar pro násobení síly. Pak tady ten lektvar pro krátký přenos..tím docílíme, že bude mít vyšší účinnost, když do toho přidám ještě….ještě lektvar lehkosti a rychlosti. Mohlo by se to povést.
Adam: No doufejme.
Piper: Budeme se muset chytnout za ruce. Máme jen jeden mix. Víc toho tady nebylo. Doufejme, že to bude fungovat.
Piper vzala zmixovaný lektvar, chytla Adama za ruku a hodila lektvar na zem. Oba dva zahltil zelený mrak.

Dům Halliwellek, Půda
Paige stála před Knihou Stínů. Snažila se přenést, ale nešlo to a to už dobrých dvacet minut. Pak se zamyslela a uznala, že bylo štěstí, že jí dělalo problémy najít Piper a musela se vrátit do domu pro kouzlo. Pak už se ale nemohla přenést.
Paige: Láhev! ( nic se nestalo ) Sakra, takže už to přišlo. Príma.
V tom se do místnosti v zeleném dýmu přenesla Piper a Adam.
Piper: Tak to bylo dost drsný. Přenos pomocí lektvaru. Málem jsem se udusila.
Adam: Ale alespoň jsme nahoře. V podsvětí to začne být krutý.
Paige: Á je hezký, že už jste zpět. Tak jaká byla dohoda J???
Piper: Žádná nebyla. Byla to past…ale on o tom nevěděl ( ukázala na Adama ).
Paige: Jak jste se dostaly nahoru. Já už svou moc ztratila a to jsem ji ani neviděla.
Piper: Mixli jsme pár lektvarů, které nás přenesly sem. Kde je Phoebe?
Paige: Je s Alici, možná, někde ve městě, asi. Jak si s ní vůbec chceme poradit?
Piper: Nemám tušení. Adame ty nějakou radu asi nemáš, co?
Adam: Ne, vlastně teď, když nemám svou moc, je otázka času, kdy mě ta dívka doslova zabije.
Piper: Zabije?
Adam: No, já nejsem člověk, jako ty, Piper, já jsem démon, čistokrevný. A víš co jsem ti říkal tam dole….
Piper: Jo vše magické zmizí, umře, vytratí se.
Paige: O co tady zase jde?
Piper: Ale o takovou malou, velkou magickou čistku.
Paige se zakřenila a dál listovala knihou.
Piper: Co si myslíš, že tam najdeš?
Paige: Něco, cokoliv…( Zavřela knihu ) Vlastně asi nic. Na tohle nebyl nikdo připraven. Nikdo.
Adam: Něco přeci jen můžeme udělat. Dokud existuje alespoň magie jako taková.
Paige: Co jako?
Adam: To já sám nevím, jen jsem slyšel, že kdysi ji zničila velká síla dobra. To asi tehdy znamenalo spojení nejvyšších Starších.
Paige: To asi teď nepomůže. Ke Starším se teď nedostaneme a oni se nedostanou sem.
Piper: Co takhle zavolat Grams?
Paige: Myslíš, že to půjde?
Piper: Jo, mělo by. Využijem Moc tří a je to přeci kouzlo. Jen aby to šlo.
Paige: Jen musíme počkat na Phoebe.

Hala
Phoebe a Alice vešli dovnitř.
Phoebe: Je tu někdo?
Paige: Nahoře.
Obě dvě vyběhly až na půdu.
Piper: No konečně si tady. Rychle. Vyvoláme Grams. Svíčky už jsou připraveny.
Phoebe: Proč na to potřebujete i mě. Mohly jste to udělat dřív.
Piper: Nemohli. S Mocí Tří to v tuhle chvíli bude jistější.
Slyš má slova,
Slyš mé steny,
Duchu mrtvé z druhé strany
Zjev se po mé pravici,
Překroč věčnou hranici
V záři se objevila Grams.
Grams: No už bylo na čase!“
Piper: Nech si toho. Měli jsme co dělat i bez tvého popichování.
Grams: Já nepopichuju. Jen, že jste mě měli zavolat dřív.
Piper: Dřív, dřív, kdy asi před tím, než jsme se od Démona dozvěděli, že přichází konec magie, nebo před tím, než jsme ten konec sami způsobili…nebo ještě předtím, než jsme se stali čarodějkami, kdy asi jsme to měli stihnout.
Grams: Prostě dřív!
Paige: Tak co nám radíš, co máme udělat?
Grams: Je čas zavolat posilu!
Phoebe: Jak to myslíš, posilu?

Grams: Je čas na vyvolání Prue!

Piper: Prue, Prue? Ale tys nám to nedovolila. Kdyby to šlo, už jsme to dávno udělali!
Grams: Dřív nebyl ten správný čas. Už jsem vám to přeci říkala. Nebyly jste zralé. Byly byste na ní závislé a nedokázali tak obstát jako celek.
Piper: A teď snad je ten pravý čas. Teď jsme zralé??? Naše schopnosti jsou v háji. Ta mrcha tady někde běhá, vysává zbytky schopností. Přichází konec magického světa. Paktujem se s démony. Za chvíli může být konec se všemi magickými bytostmi a to jsme zralé??? To si děláš legraci, ne.
Grams: Nech toho, Piper. Na hysterii bude času dost, když teď překonáš svůj vztek. Teď si všechny sednete a vymyslíte kouzlo, dokud můžete, až zmizí i Moc tří, už nám nic nepomůže!
Piper: A jak ho máme asi udělat?
Grams: Bože dobrotivý. Poradily si s Titány, zničily Zdroj a teď se mě ptají, jak mají udělat kouzlo na přivolání ztracené sestry. Spojte kouzlo Moci tří a přivolání ducha. Prue by to pak mohlo přivolat.
Phoebe: Tak jsme přivolaly tebe. Kouzlo na přivolání ducha a sílu Moci tří.
Grams: Snažte se. Zapojte cit, touhu vidět zase vaši sestru, Bože, na něco snad přijdete.
Piper, Paige a Phoebe si sedly ke stolu. Pot z nich lil. V hlavách jim to vařilo.
Paige: Něco už možná máme.
Grams: Tak do toho. Svíčky jsem vám už připravila.
Sestry se postavily ke svíčkám a začaly číst.
Moc Tří volá minulost, přítomnost i budoucnost,
Minulost, propusť duši nám blízkou,
Přítomnost, ty přijmi její existenci krátkou,
Budoucnost, buď nám matkou vlídnou,
Moc čtyř v prostoru a čase ovládne vesmír a nastolí rovnováhu zase.
Mezi sestrami se objevil zářivý vír, zdvihl se vítr a všechny tři odstoupily od kruhu. Cítily energii sálající z nich i z kruhu před nimi. Pak celou půdu zahalila bílá zář. Záře zmizela a uprostřed svíček stála Prue. Lehce se nadýchla a podívala se na sestry.
Prue: Co se stalo?
Prue vypadala klidně a vyrovnaně.
Sestry se na sebe podívaly. Mlčely. Pak se Piper i Phoebe podívaly na Prue. Ta udělala krok z kruhu a dostala své pevné tělo.
Stály naproti sobě. Dívaly se jedna na druhou. Na Piper i Phoebe bylo vidět, jak hodně jsou nervózní. Pak se obě na Prue vrhly a začaly ji objímat.
Odejmuly ji tak pevně, jako by ji chtěly umačkat. Pakte je z jednoho metru sledovala a měla na krajíčku.
Prue: No tak klid, holky. Proč mě voláte?
Paige: Máme problém! ( Stále měla jistý odstup. )
Prue: Ty…budeš asi Paige. Už jsem o tobě slyšela…
Paige: Doufám, že jen samé dobré věci! ( Usmála se trochu rozpačitě. )
Prue: Jo…převážně. Dobrá práce při likvidaci Zdroje a Cola.
Paige: Díky!
Grams: Na to teď není čas. Musíte v sobě najít energii Moci čtyř pro přemožení ducha Seleny v té dívce. Kdysi stačilo obyčejné kouzlo ve spojení Starších. Teď už bude moc silná.
Prue: O co tady vlastně jde? Ke mně se dostanou jen omezené informace.
Grams: To později. Teď ta Moc ČTYŘ!!!
Paige: A jako jak to máme asi provést.
Grams: Na to musíte přijít sami, ale rychle. Selena už pohltila většinu aktivní moci. První začnou umírat slabší bytosti – jako skřítci, démoni nejnižší úrovně.
Paige, Piper, Phoebe, Prue: Fajn!!!
Prue: ( šeptem k Paige ) Ta se vůbec nezměnila.
Paige: Myslíš v tom rozkazování a radách?!?
Prue: Taková byla pořád…. A to i před svou smrtí i po ní a teď je pořád tak…
Piper: ( k Phoebe ) Ty si nějak moc rozuměj.
Phoebe: Buď ráda. Chceš, aby se snad praly?
Prue: Co všechno se stalo za tu dobu, co jsem…no víš co.?
Paige: Tak toho bylo hodně. Někdy až moc, ale to zásadní je právě teď v Magické škole. Dva úžasní tvorečkové – Wyatt a Chris, synové Piper.
Prue: Doufám, že je uvidím.
Paige: Jsou to vážně naše dva poklady. No a pak je tu ta věc s rozvodem.
Prue: S rozvodem?
Paige: Jo, po událostech s Titány to mezi nimi bylo fakt špatný a došlo to až k rozvodu, ale teď už se to začíná zlepšovat.
Prue: Piper, jak vlastně zvládá pozici nejstarší sestry?
Paige: No …naprosto bravurně. Nevím, jaká byla před tím než..si no umřela, ale roli nejstarší sestry zvládla na výbornou, lépe by to už nešlo. Je tu ještě něco. Před nějakou dobou nás napadl Barbas.
Prue: Barbas, ten zmetek. On je snad nezničitelnej.
Paige: A pořádně nám znepříjemňoval život a to už několikrát. No tak tedy po jeho další podlé léčce přišla Phoebe o schopnosti. Takže teď….no teď je to stejně jedno, protože schopnosti teď nemá ani jedna z nás.
Prue: Co máš vůbec za aktivní moc?
Paige: Já k sobě můžu přitahovat věci. Je to jako tvá schopnost, tedy na stjené bázi a pak ještě přenášení. Jsem napůl světlonoška.
Phoebe: Mohly byste toho nechat?
Paige: Čeho…nechat?
Piper: Toho vašeho kecání. Musíme přijít na to, jak se postarat o magii sající mrchu.
Prue: Odkdy jsi taková…:
Piper: Už déle než tři roky táhnu roli nejstarší sestry. Mám nárok chovat se vůdcovsky….
Prue: Už mlčím.

Magická škola
Leo byl právě se syny ve školce. Když se ve dveřích objevila paní Winterbourne, žena, co měla na starosti školku
Paní Winterbourne: Oba vypadají tak nádherně. Naprosto rozkošně.
Leo: Jsou to mé dva poklady.
Do dveří vběhla jedna studentka a měla vytřeštěný výraz v očích.
Paní Winterbourne: Co se děje, Katty?
Katty: Paní Winterbournová, celá naše knihovna se otřásá v základech. Nikdo netuší, co se děje.
Leo: To bude asi to, na co se snaží přijít sestry. Asi to přišlo už i sem.
Paní Winterbourne: Co budeme dělat?
Leo: Pošlete děti domů, tam budou v bezpečí.
Paní Winterbournová hned vyběhla ze dveří. Leo se podíval na Wyatta a Chrise. Musel je někam schovat, ale neměl tušení kam. Pak ho to napadlo.

Dům Halliwellek, půda
Paige: Co máme …vlastně nic.
Piper: Musíme na to přijít. Čas se krátí.
Prue: Nechte toho. Na to není čas- Zkusme se alespoň chvíli soustředit. Co takhle použít kouzlo na Vyvolání Moci tří upravené na Moc čtyř.
Paige: To by šlo. Ta rychle na to. Jo a co takhle využít moc čtyř elementů.
Phoebe: Jak to myslíš ?
Paige: Jsme čtyři a základní elementy jsou taky čtyři. Voda, oheň, země a vzduch.
Piper: Dobrej nápad.
Všechny čtyři si sedly na zem do kruhu ze svíček. Spojily ruce a začaly se vnitřně soustředit.
Poslyš řeč Čarodějek
Tajemství, co skrývá noc
Poznej jména starších bohů
Slova těch nejsilnějších kouzel
Svědkem je nám tato chvíle
Obracíme se ke staré síle
Dej velkou moc nám sestrám čtyřem
Paige: Volám oheň
Phoebe: Já zas Vodu
Piper: Přidám vzduch
Prue: A já země trochu
Všechny ucítily chvění. Pak otevřely oči. Z každé zářil proud energie.
Paige: Myslím, že se nám to povedlo.
Prue: To bez pochyb
Piper: Tohle ji asi přivolá, co?
Paige: To určitě!
Piper: Tak rychle do toho.
Paige: Volám oheň
Phoebe: Já zas Vodu
Piper: Přidám vzduch
Prue: A já země trochu
Proudy se mezi nimi spojily a vytvořily jeden silný, jeden celek. Pak se rozlil kolem sester a vytvořil kolem nich štít.
V ten okamžik se zvedl vítr.
Phoebe: Už jde.
Všechny rychle vstaly a postavili se vedle sebe.
Paige: Neměli bysme se postavit do upravené trikvetry.
Phoebe: Jako myslíš něco jako …proč ne.
Paige na zem nakreslila rozšířenou obdobu trikvetry a každá se postavila na jednu stranu.
Vítr zesílil. Prach se zvedl a bylo slyšet jak praská střecha.
Phoebe: To nám jako chce zničit dům?
Piper: Možná ji přitahuje Nexus a k tomu ta naše moc čtyř.
Paige: Za chvíli tu budeme mít ve střeše díru velkou jako Kansas.
Vzniklou dírou do podlahy uhodil blesk a podlaha začala hořet. Plamen zmizel, proměnil se v kouř a ten v Colet. Už nevypadala, jako když ji Phoebe naposledy viděla.
Byla otrhaná, špinavá a v očích byl vidět žár.
Sestry cítily tu energii, tu moc, co z ní sálala. V tom na půdu přišel Adam.
Adam: Co se tu děje?
Colet: Přišel tvůj čas odejít.
Phoebe: Colet nedělej to.
Colet: Já nejsem Colet. Jsem Selena. A vy budete další na řadě.
Adam: Co se…
Piper: Adame vypadni odsud!
Adam: Co…
Ucítil bolest po celém svém těle a pak dopadl na zem.
Paige: To by stačilo.
Chtěla něco udělat. Udělala krok ke Colet. Ta zdvihla ruku a odhodila Paige na malý stolek.
Piper: Tak a dost.
Paige vstala. Všechny čtyři teď stály zase proti Colet. V okamžiku, kdy Colet chtěla použít znovu svou moc. Prue, Paige, Piper i Phoebe zdvihly ruce. Síla Moci čtyř teď stála proti vší síle magie.
Phoebe: Já už nemůžu. Je moc silná.
Prue: Vydrž. Ještě chvíli!
Colet začínala slábnout, pak povolila a Moc čtyř ji poslala oknem pryč.
Paige: Je mrtvá?
Piper se pokusila něco nechat vybouchnout, ale nic se nestalo.
Piper: Ne, stále žije. Stále má naši aktivní moc.
Na půdu přišla Grams.
Grams: Už jste na něco přišli?
Paige: Jo, teď jsme ji poslaly pár kilometrů daleko, ale nezničili jsme ji.
Grams: Na to potřebujete další magické bytosti. Tady je kouzlo na jejich svolání.
Piper ho vzala a rychle ho pohledem přeletěla.
Moc Čtyř svolává ze světových stran čtyř
Bytosti magické
své moci zbavené,
Přijďte sem v tento čas,
ať rovnováha může nastat zas
Před nimi se nejprve objevili Starší a nejmocnější Démon – Barbas, pak i další tvorové magické říše. Kromě toho i pro Piper známý Azar
Hned jak se tam objevil a podíval se na Barbase. Chtěl něco udělat. Byl to pravděpodobně jediný mocnější démon v podsvětí.
Barbas: Proč mě takhle rušíte. Byl jsem zrovna u moře…ničil těm malým smradům jejich hrady z písku, když už je nemůžu strašit k smrti a Prue ty žiješ?
Prue: Sklapni!
Barbas: Už se bojím!
Paige: Měl bys. Jestli něco neuděláme, umřeš …a nic už ti nepomůže.
Barbas očividně pochopil.
Paige: Takže teď držme všichni za jeden provaz. Je jedno, kdo po kom jde. ( Podívala se na jednu čarodějku a démona vyššího stupně ) Pak, až se nám to povede, tak ne žádná magická jatka.
Piper: Pro jistotu …ti, co jsou zlí na tuhle stranu. Ti, co jsou dobří na druhou. Ani jedna skupina nepřekročí pomyslnou hranici. Sebemenší pokus o nějaký útok a jste mrtví.
Paige: Až přijde, soustřeďte se.
Phoebe: Těch tu teda je. Musí tu být všichni?
Piper: Jinak to nejde. Ještě něco. ( Otočila se k magickým bytostem ) Až tu bude, pokuste se najít v sobě energii na přežití. Platí to hlavně na skřítky, démony nižší kategorie, lesní víly…prostě méně silné jedince.
V tom se rozrazila okna a do už tak nastoleného chaosu se přiřítila s deštěm Colet.
Colet: ( křikem ) To jste neměly dělat.
Piper: ( k sestrám ) Jste připraveny.
Prue, Paige, Phoebe: Jo, jsme.
Všechny čtyři:
Moc čtyř volá pradávnou sílu
Seleno, duchu co obýváš tuto děvu,
Opusť toto tělo,
I kdyby se ti nechtělo
Colet chtěla něco udělat, ale pocítila chvění, tam kdesi uvnitř sebe. Z jejího těla vyšla bílá záře a nad všemi se zjevil duch Seleny.
My všichni jak tu jsme
Na naši moc čekáme
Moc nám vrať
Svůj posmrtný život zkrať
Selena nejprve splanula v modrém ohni. Její křik se nesl domem až do sklepení. Pak vybouchla v barevnou záři a zmizela.
Všichni hleděly do stropu, odkud se k zemi nesl prach. Při dopadu na zem zmizel.
Piper: Zkuste některá něco.
Paige: Dobrá. ( Natáhla ruku směrem k rozbitému stolku ) Váza! (Do ruky se jí přenesla váza. )
V tom se na sebe všichni dívali.
Paige: Ať tě to ani nenapadne.
Démon zmizel svým obvyklým způsobem. Jeho činu se chopili postupně ostatní tvorové.
Po chviličce byla na půdě jen Paige, Piper, Prue a Phoebe, ležící Colet a polomrtvý Adam. Do místnosti se přenesl Leo.
Leo: Takže se vám to nakonec podařilo. ( Podíval se na Prue ) Ahoj Prue, co ty tady?
Prue: To víš. Moc tří byla na toho ducha krátká. Chtělo to moc čtyř.
Phoebe: ( Při pohledu na Colet ) Co bude s ní?
Leo: No. Tady by mohli pomoci čističi. Stejně by vám měli být zavázáni. Byli by hned po velmi slabých bytostech další na řadě.
Prue: Kdo jsou čističi?
Paige: Dlouhá historie!
Piper: Je fajn tě zase vidět. Mohl bys jí přenést někam, kde je bezpečí a málo lidí. Pak skoč prosím za čističi, jestli to jde a ať si nějak poradí. Jo a hlavně šetrně k ostatním osobám. Ať jí prostě jenom něco vymažou z paměti…ale oni už si poraděj.
Leo zmizel.
Prue: ( Podívala se na ležícího Adama, pro ní démona bez jména ) Kdo je tohle?
Piper: To je Adam.
Prue: To je přeci démon.
Piper: Správně démon, který se jmenuje Adam a docela hodně nám pomohl, ale byl první kterého Colet zabila.
Phoebe: To snad ne.
Piper: Vypadá to tak.
Phoebe došla k ležícímu Adamovi. V tom se pohnul.
Phoebe: Není mrtvý. Není mrtvý.
Adam: Co se stalo?
Piper: Colet z tebe vysála trochu více energie, ale neboj se. Už je mrtvá, tedy hlavně ten zlý duch v ní.
Adam: To je fajn.
Phoebe: Jsem ráda, žes neumřel.
Piper: Tak já vás tady nechám o samotě. ( Mrkla na Paige a Prue ) My půjdeme za Grams a pak ukážeme Prue Wyatta a Chrise a taky magickou školu. Tedy pokud máme dost času.
Prue: Nějaký ten čas by se našel, ale pak budu muset odejít.
Phoebe a Adam zůstali sami.
Phoebe: Je fajn, žes to přežil.
Adam: Jsem rád, že ses o mě bála.
Phoebe: Jak si na tom se svým časem?
Adam: Chceš mě snad někam pozvat?
Phoebe: No…ty jsi přeci démon a já dobrá čarodějka, ale…..když nebudeš dělat nepořádek tak…
Adam: Proč ne, ale teď bych měl jít za svým pánem.
Chtěl zmizet, ale nic se nestalo. Pak se podíval na rozbitý stůl a něco se pokusil udělat.
Phoebe: Děje se něco?
Adam: Jen, že už asi nejsem démon.
Phoebe: Co???
Adam: Má síla a schopnosti jsou pryč. Jsem člověk.
Phoebe: Jak je to možný?
Adam: Copak já vím, ale asi tím, že ze mě většinu energie vysála, její zničení a vrácení síly na mě už nepůsobilo. Jen mi to dalo energii k přežití.
Phoebe: Ale to mění naprosto všechno.
Usmála se a pak mu pomohla vstát.
Adam: Co se tím mění?
Phoebe: Teď mi sestry nemůžou odporovat, když jim řeknu, že se mi líbíš.
Adam: Kdybych byl démon, tak by odporovaly?
Phoebe: Jo, ale nepomohlo by to. I tak by ses mi líbil.

Magická škola
Piper: Vítej v magické škole.
Prue: Tak to je tedy něco.
Paige: To je. Takhle jsem prošla první lekcí astrální projekce.
Prue: Kéž bych mohla užívat svou moc.
Naproti jim šla učitelka ze školky. Vedla sebou i malého Wyatta a Chrise.
Piper: Prue, tak tohle jsou mí synové. Wyatt a Chris. Mí synečkové, tohle je vaše mrtvá teta Prue.
Prue: Mrtvá….to mi připomíná, že budu muset jít.
Paige: Už, tak brzo. Kdy tě budeme moci zase vyvolat?
Prue: Zase až bude potřeba moci čtyř.
Opět stály naproti sobě. Opět přišel ten okamžik. Přikrčila se a pohladila své dva synovečky. Pak se narovnala a ještě jednou se s sestrami objala. Tentokrát objala i Pakte. Když už to pomalu vypadalo, že se vrátí pláč, začana v záři hvězd mizet.
Piper a Paige jí zamávaly na rozloučenou a pak se spolu s dětmi vydaly domů.
Paige: Sympatická. Ta musela být opravdu dobrou sestrou a čarodějkou
Piper: To byla a ty jsi stejně dobrá jako ona.

Dům Halliwellek, zimní zahrada
( Phoebe seděla v křesílku a odpočívala. Uslyšela hlasy a za chvíli viděla Paige a Piper, jak jdou k ní. )
Paige: Kde máš svůj nový objev?
Phoebe: Adam je venku.
Piper: Venku. Démon si běhá jen tak venku…jak nový objev?
Phoebe: Zaprvé. Líbí se mi, asi s ním budu chodit. Třeba je to ten pravý.
Paige: Skvělé po Colovi další démon v rodině.
Phoebe: Cole je přeci dávná minulost. Teď je to Adam.
Piper: To snad nemyslíš vážně.
Phoebe: Teď řeknu to zadruhé. Adam je venku. Pokouší se objevit to, jak voní vzduch, jak voní květiny. Jaké to je být…
Piper: ( k Paige ) Co se tím snaží říci. Učí démona, jak být člověkem.
Phoebe: Ne, Piper, tím chci říci, že Selena mu jeho schopnosti nevrátila a on je obyčejný člověk. On je můj Adam, člověk a muž Adam. A teď mě nechte chci se učit. Nebudu přeci jen tak čekat, až se Tribunál rozhodne vrátit mi alespoň předvídání.
Vzala do ruky knihu Levitace.
V tom něco spatřila. Démona, co je v magické škole a právě útočí na Alici.
Phoebe: Mám ji. Mám schopnost předvídat. ( Podívala se vzhůru ) Díky, Tribunále. A teď musíme do Magické školy. Alice má potíže.
 

The End